Gálatas 3
Bulu ntam pɔpwɛ; Nkonya (NKONT) vs NVT
1 Óo Galatiafɔ aha mimláhɛ! Ma lálɛ́ mlɩ ansɩ́ alɩ? Megyí mlɩ onutó ansɩ́tɔ́ bɛhɩɛ lɛ́ súná mlɩ alɩá bɛda Yesu Kristo mántá oyikpalíhɛsʋ, mɔ́ mʋ?
1 Ó gálatas insensatos! Quem os enfeitiçou? Jesus Cristo não lhes foi explicado tão claramente como se tivessem visto com os próprios olhos a morte dele na cruz?
2 Nfɩ́tɛ mlɩ asʋn kua kʋlɛ. Mose Mbla ámʋsʋ gyí lɛ́ha mlɩlénya Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ lóó, ntɛ́ɛ asʋn wankláán ámʋ́ʋ́ mlɩlónu, mlɩdɛ́ mʋ́sʋ́ hógyi amʋ sʋ?
2 Deixem-me perguntar apenas uma coisa: vocês receberam o Espírito porque obedeceram à lei ou porque creram na mensagem que ouviram?
3 Aha mimláhɛ mlɩlɔ́kʋkʋ mlɩgyí alɩ á? Ɩ́nɩá mlɩlɔ́pʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ tsúa mlɩ Kristotɔtsiá asɩ mɛ́, mlɩ onutó túmi mlɩaa mlɔ́pʋmɔ́ mʋ́ ɔnɔ́ ngya?
3 Será que perderam o juízo? Tendo começado no Espírito, por que agora procuram tornar-se perfeitos por seus próprios esforços?
4 Kpaalɩ sʋ́ mlɩlówun ipian ámʋ fɛ́ɛ́ asʋn wankláán ámʋ sʋ? Megyí kpaalɩ sʋ!
4 Será que foi à toa que passaram por tantos sofrimentos? É claro que não foi à toa!
5 Ntráa fɩtɛ mlɩ. Mlɩ Mose mbla ámʋsʋ gyí sʋ́ Bulu lapʋ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ ámʋ há mlɩ, ɔdɛ ofúla ɛ́ bwɛ mlɩtɔ? Ɛkɛkɛɛkɛ! Alɩá mlɩlónu asʋn wankláán ámʋ, hɔ mʋ́sʋ́ gyí sʋ́ ɔlɔpʋhá mlɩ.
5 Volto a perguntar: acaso aquele que lhes deu o Espírito e realizou milagres entre vocês agiu assim porque vocês obedeceram à lei ou porque creram na mensagem que ouviram?
6 Mlɩpʋkɩ anɩ náin Abraham. Ɩbʋ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋtɔ ánɩ́, “Abraham lɔ́hɔ Bulu gyi. Mʋ́ sʋ Bulu lótsu mʋ ánɩ́ mʋ asʋ́n da ɔkpa.”
6 Da mesma forma, “Abraão creu em Deus, e assim foi considerado justo”.
7 Mʋ́ sʋ ilehián ánɩ́ mlɛ́bɩá ahá ámʋ́ʋ́ bɔhɔ Bulu gyi amʋ gyí Abraham abí onutó nɩ́.
7 Logo, os verdadeiros filhos de Abraão são aqueles que creem.
8 Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ lɛ́blɩ́ yáɩ́ ánɩ́ Bulu ɔbɔ́tsʋn ahá ámʋ́ʋ́ bʋmegyí Yudafɔ ámʋ hógyisʋ, tsú amʋ́ ánɩ́ amʋ́ asʋ́n da ɔkpa. Ɩ́nɩ sʋ́ Bulu lɛ́bláa Abraham asʋn wankláán ámʋ dodoodo ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́sʋ́ nɔ́tsʋn yulá ɔsʋlʋ́sʋ ahá fɛ́ɛ́.”
8 As Escrituras previram esse tempo em que Deus declararia os gentios justos por meio da fé. Ele anunciou essas boas-novas a Abraão há muito tempo, quando disse: “Todas as nações da terra serão abençoadas por seu intermédio”.
9 Abraham lɔ́hɔ Bulu gyi. Mʋ́ sʋ Bulu lóyulá mʋ. Mʋ́ sʋ séi ánfɩ á, Bulu ɔbɔ́pʋ oyúla amʋ́ʋ́ ɔlɔpʋyúlá Abraham amʋ yúlá ahá ánɩ́ bahɔ Kristo gyi.
9 Portanto, todos os que creem participam da mesma bênção que Abraão recebeu por crer.
10 Támɛ ɩlwɩɩ́ dɩn ahá ánɩ́ amʋ́ ansɩ́ dɩn Mose mbla ámʋsʋ gyísʋ. Tsúfɛ́ bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, “Bulu lalwɩ́ɩ́ ɔhagyíɔha ánɩ́ omegyi mbla ámʋ́ʋ́ bɔwanlɩ́n wá Bulu mbla ɔwʋlʋ́tɔ́ ámʋ fɛ́ɛ́sʋ́.”
10 Contudo, os que confiam na lei para serem declarados justos estão sob maldição, pois as Escrituras dizem: “Maldito quem não se mantiver obediente a tudo que está escrito no Livro da Lei”.
11 Séi á, ɩlawánkɩ́ ánɩ́ ɔhaa má ɩnʋá mʋ mbla ámʋsʋ gyí sʋ Bulu obótsu mʋ ánɩ́ mʋ asʋ́n da ɔkpa. Tsúfɛ́ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔhá ánɩ́ mʋ hógyi sʋ Bulu latsú mʋ ánɩ́ mʋ asʋ́n da ɔkpa obénya nkpa.”
11 É evidente, portanto, que ninguém pode ser declarado justo diante de Deus pela lei. Pois as Escrituras dizem: “O justo viverá pela fé”.
12 Mbla ámʋsʋ gyí mɛná hógyisʋ, támɛ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔhagyíɔha ánɩ́ otegyi mbla ámʋsʋ ɔbɔ́tsʋn mʋ́sʋ́ nyá nkpa.”
12 A lei, porém, não é baseada na fé, pois diz: “Quem obedece à lei viverá por ela”.
13 Támɛ anɩ sʋ́ Kristo lémlí ɔha lwɩɩ́hɛ́ brɛ́á bɛda mʋ mántá oyikpalíhɛ amʋsʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɛlɛ anɩ tsú ɩlwɩɩ́ ámʋ́ʋ́ mbla ámʋ lɛ́tɩ há anɩ ámʋ asɩ. Tsúfɛ́ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ ámʋ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩlwɩɩ́ dɩn ɔhagyíɔha ánɩ́ bɛda mántá oyísʋ́.”
13 Mas Cristo nos resgatou da maldição pronunciada pela lei tomando sobre si a maldição por nossas ofensas. Pois as Escrituras dizem: “Maldito todo aquele que é pendurado num madeiro”.
14 Kristo lówu, mɛ́nɩ Bulu ɔbɔ́pʋ oyúla amʋ́ʋ́ ɔlɛhɩɛ há Abraham amʋ kɛ́n yúlá ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ, mɛ́nɩ abɔ́tsʋn anɩ Kristo Yesu hógyisʋ nyá Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ́ʋ́ ɔlɛhɩɛ ámʋ.
14 Por meio de Cristo Jesus, os gentios foram abençoados com a mesma bênção de Abraão, para que recebêssemos, pela fé, o Espírito prometido.
15 Mɩ́ apíó, mpʋ́ʋ ndɛ tsiátɔ́ asʋ́n kʋ flo asʋ́n ánfɩ ha mlɩ. Alɩ ámʋ́ʋ́ ɔha ɔdɩ́nká ibwi mʋ asʋ́nsʋ́ ɔbɛ́ɛ, ɔkʋ ogyíi mʋ atɔ́, ɔhaa má ɔkpa tsɛ mʋ́, ntɛ́ɛ lɛ́ ɩkʋ mʋ́tɔ́ ámʋ a, alɩ igyi ntam amʋ́ʋ́ Bulu lɛ́ka há Abraham amʋ ɛ́ nɩ́.
15 Irmãos, apresento-lhes um exemplo da vida diária. Ninguém pode anular ou fazer acréscimos a uma aliança irrevogável.
16 Anɩ náin Abraham mʋa mʋ nanyɔ Bulu lɛ́ka ntam há. Alɩ asʋ́n ánfɩ imosuná ánɩ́ mʋ aná tsɔtsɔɔtsɔ, mboún mʋ na ɔkʋlɛ pɛ́. Mʋ na ámʋ gyí Kristo a.
16 Pois bem, Deus fez a promessa a Abraão e a seu descendente. Observem que as Escrituras não dizem “a seus descendentes”, como se fosse uma referência a muitos, mas sim “a seu descendente”, isto é, Cristo.
17 Asʋ́n ánɩ́ ndɛblɩ́ gyí, Bulu lɛ́ka ntam há anɩ náin Abraham, ɔlɛdɩnká ibwi mʋ́sʋ́ pʋ́súná ánɩ́ obégyi mʋ́sʋ́. Mbla ámʋ́ʋ́ ɔlɔwa há Mose nfí lafana adʋasa (430) ɔma amʋ mɛ́ɛtalɩ́ ká ntam amʋ́ʋ́ ɔlɛdɩnká ibwi mʋ́sʋ́ ámʋtɔ, ntɛ́ɛ tsɛ mʋ́ ɛkɛkɛɛkɛ.
17 É isto que quero dizer: a lei, que veio 430 anos depois, não pode anular a aliança que Deus estabeleceu com Abraão, pois nesse caso a promessa seria quebrada.
18 Tsúfɛ́ nɩ́ mbla ámʋsʋ gyí sʋ ɔha ɩbɩ bɛ́da agyapadɩɛ ámʋ́ʋ́ Bulu lɛ́hɩɛ yáɩ́ ámʋ a, mʋ́mʋ́ megyí hɩɛ Bulu lɛ́hɩɛ mʋ́ yáɩ́ Abraham. Támɛ ɔnɔkwalɩ amʋ gyí, kie ɔlɔpʋkíé mʋ.
18 Portanto, se a herança pudesse ser recebida pela obediência à lei, ela não viria pela aceitação da promessa. No entanto, Deus, em sua bondade, a concedeu a Abraão como promessa.
19 Mʋ́mʋ́ labi mɔmʋ mbla ámʋ bʋ? Bulu lɔ́pʋ mʋ́ ɛ́ mántá mʋ́sʋ́, mɛ́nɩ ibósuná ahá tɔ́á lakpan gyí. Támɛ ɔlɔwa mbla ámʋ ánɩ́ ibétsiá alɩɩ yɔ́fʋn brɛ́á Abraham mʋ na ámʋ ɔbɛ́ba. Mʋgyí mʋ atɔ́ ogyípʋ́ nɩ. Ɔlɔpʋ mbla ámʋ há mʋ abɔpʋ bɔpʋ bɔwa Mose ɩbɩtɔ. Mʋlɔ́bwɛ Bulu mʋ́a Israelfɔ nsɩnɛ́ ɔlapʋ́ nɩ́.
19 Qual era, então, o propósito da lei? Ela foi acrescentada à promessa para mostrar às pessoas seus pecados. Mas a lei deveria durar apenas até a vinda do descendente prometido. Por meio de anjos, a lei foi entregue a um mediador.
20 Nsɩnɛ́ ɔlapʋ́ tamalɩ́ɩ́ há ɔbakʋ́lɛ, támɛ ɔbakʋ́lɛ Bulu gyí.
20 O mediador, porém, só é necessário quando dois ou mais precisam chegar a um acordo, e Deus é um só.
21 Bulu mbla ámʋ ɩlɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ mʋ nhɩhɩɛ́ ámʋ́ʋ́ ɔlɛhɩɛ yáɩ́ ámʋsʋ? Ɛkɛkɛɛkɛ! Nɩ́ mbla kʋ ɩbɛ́talɩ́ há anɩ nkpa ánɩ́ ɩtamatá á, tɛkɩ abɛ́talɩ́ gyí asʋ Bulu ansɩ́tɔ́, nɩ́ anɩlégyí mʋ́sʋ́.
21 Existe, portanto, algum conflito entre a lei e as promessas de Deus? De maneira nenhuma! Se a lei fosse capaz de nos conceder nova vida, seríamos declarados justos pela obediência a ela.
22 Támɛ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ ɩlɛblɩ́ ánɩ́ lakpan lagyi ɔyɩ́tɔ́ ahá fɛ́ɛ́sʋ́ plɩ́plɩ́plɩ́plɩ́. Mʋ́ sʋ atɔ́ ámʋ́ʋ́ Bulu lɛ́hɩɛ yáɩ́ ámʋ igyi Kristo ahógyipʋ klɛ́.
22 Mas as Escrituras afirmam que somos todos prisioneiros do pecado, de modo que nós, os que cremos, recebemos a promessa de libertação apenas pela fé em Jesus Cristo.
23 Támɛ asa Yesu Kristo hógyi lɛ́bá ɔyɩ́tɔ́ á, mbla ámʋ ɩlɛklɩ́ anɩ fɛ́ obu adɩpʋ́. Ɔhaa ménya mʋ ɩwɩ, bɔfʋn brɛ́á Bulu lɛ́bɛlɛ Kristo hógyi ɔwan.
23 Antes que o caminho da fé se tornasse disponível, fomos colocados sob a custódia da lei e mantidos sob a sua guarda, até que essa fé fosse revelada.
24 Mʋ́ sʋ mbla ámʋ lɔ́bwɛ anɩsʋ ɔkɩ́pʋ bɔfʋn brɛ́á Kristo lɛ́ba, mɛ́nɩ Bulu obótsu anɩ ánɩ́ anɩ asʋ́n da ɔkpa mʋ ansɩ́tɔ́, tsʋ́ʋn anɩ Kristo hógyisʋ.
24 Em outras palavras, a lei foi nosso guardião até a vinda de Cristo; ela nos protegeu até que, por meio da fé, pudéssemos ser declarados justos.
25 Ɩ́nɩá Kristo hógyi laba sʋ á, imehián ánɩ́ mbla ámʋ ɔbɛ́trá bwɛ anɩsʋ ɔkɩ́pʋ.
25 Agora que veio o caminho da fé, não precisamos mais da lei como guardião.
26 Tsúfɛ́ mlɩ Kristo Yesu hógyi sʋ mlɩ fɛ́ɛ́ mlɩlabwɛ́ Bulu abí.
26 Pois todos vocês são filhos de Deus por meio da fé em Cristo Jesus.
27 Mlɩ ahá ánɩ́ mlɩa Yesu Kristo mlɩlabwɛ́ kʋlɛ tsʋn asúbɔsʋ mlɩlatsú mʋ tsiátɔ́ fɛ́ɛ́.
27 Todos que foram unidos com Cristo no batismo se revestiram de Cristo.
28 Mʋ́ sʋ Yudayin ntɛ́ɛ Griikiyin trá ɔma ɩnʋ. Ɔkpábi ntɛ́ɛ ɔdɩ́hɩɛ, ɔtsɩ ntɛ́ɛ oyin trá ɔma ɩnʋ. Tsúfɛ́ mlɩ fɛ́ɛ́ mlɩlabwɛ́ kʋlɛ mlɩa Kristo Yesunyɔ ɩkʋlɛbwɛtɔ.
28 Não há mais judeu nem gentio, escravo nem livre, homem nem mulher, pois todos vocês são um em Cristo Jesus.
29 Ɩ́nɩá mlɩlabwɛ́ Kristo klɛ́ sʋ á, mlɩlabwɛ́ Abraham abí-aná onutó, pʋ́ mʋ atɔ́ agyípʋ́. Ɩ́nɩ sʋ ɩtɔ́ ámʋ́ʋ́ Bulu lɛ́hɩɛ yáɩ́ Abraham amʋ igyi mlɩ klɛ́.
29 E agora que pertencem a Cristo, são verdadeiros filhos de Abraão, herdeiros dele segundo a promessa de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.