Atos 18
Bulu ntam pɔpwɛ; Nkonya (NKONT) vs VC
1 Ɩ́nɩ ɔma a, Paulo lɔ́kʋsʋ́ tsú Atene yɔ́ Korinto wúlutɔ.
1 Depois disso, saindo de Atenas, Paulo dirigiu-se a Corinto.
2 Ɔlɔyɔ́tʋ Yudayin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Akwila, bɔkwɩɩ́ mʋ Italia ɔmanti kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Pontotɔ. Akwila mʋa mʋ ka Priskila bɛba Korinto ɩnʋ mɔkʋ́wá ɔpá. Tsúfɛ́ alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Roma Owíe Klaudio lagya Yudafɔ fɛ́ɛ́ lɛ́ Roma wúlutɔ. Paulo lɔ́yɔ amʋ́ wá.
2 Encontrou ali um judeu chamado Áquila, natural do Ponto, e sua mulher Priscila. Eles pouco antes haviam chegado da Itália, por Cláudio ter decretado que todos os judeus saíssem de Roma. Paulo uniu-se a eles.
3 Tati-obubí abwɛpʋ́ amʋ́ ɛ́ bʋgyi. Mʋ́ sʋ Paulo létsiá amʋ́ wá, mʋa mʋnyɔ betsiá bwɛ́ tati-obubí ámʋ fɛ́.
3 Como exercessem o mesmo ofício, morava e trabalhava com eles. {Eram fabricantes de tendas.}
4 Ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ kugyíkʋ á, Paulo tɔyɔ́ Yudafɔ ofíakpa yɛ́lɛ Bulu asʋ́n ámʋtɔ wankláán súná Yudafɔ pʋ́ Griikifɔ ámʋ, mɛ́nɩ bɔ́hɔ Yesu gyi.
4 Todos os sábados ele falava na sinagoga e procurava convencer os judeus e os gregos.
5 Brɛ́á Silas mʋa Timoteo botsu Makedonia bɔtʋ Paulo a, olesi agyʋ́má ámʋ yɔ, pʋ́ Bulu asʋ́n ámʋ ɔkanda kóún bwɛ́ mʋ gyumagyihɛ. Oletsiá gyi adánsɩɛ súná Yudafɔ ámʋ ɔbɛ́ɛ, Yesu gyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) nɩ.
5 Quando Silas e Timóteo chegaram da Macedônia, Paulo dedicou-se inteiramente à pregação da palavra, dando aos judeus testemunho de que Jesus era o Messias.
6 Támɛ bʋmɔhɔ mʋ asʋ́n ámʋ. Bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ mʋsʋ, síá mʋ. Mʋ́ sʋ Paulo lɔ́fwɩ ɩbɩ lɛ́ amʋ́ asʋ́ntɔ́, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Tsú ndɛ pʋ́ya a, nalɛ́ ɩbɩ mlɩ asʋ́ntɔ́. Nɩ́ lowu mlɩdéklé a, ɩbá mlɩsʋ. Nɛ́yɛ́bláa ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ mboún Bulu asʋ́n.”
6 Mas como esses contradissessem e o injuriassem, ele, sacudindo as vestes, disse-lhes: O vosso sangue caia sobre a vossa cabeça! Tenho as mãos inocentes. Desde agora vou para o meio dos gentios.
7 Ɩ́nɩ sʋ Paulo lɛ́dalɩ Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ yétsiá oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Tito Yustus wóyítɔ́. Megyí Yudayin oyin ámʋ gyí, támɛ ogyi Bulu osúmpʋ́. Mʋ wóyí ɩbʋ mantáa Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ.
7 Saindo dali, entrou em casa de um prosélito, chamado Tício Justo, cuja casa era contígua à sinagoga.
8 Támɛ Krispu ánɩ́ ogyi Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ ɔhandɛ mʋa mʋ wóyítɔ́fɔ fɛ́ɛ́ mʋ́ bɔhɔ anɩ Wíe Yesu gyi. Korintofɔ ámʋ tsɔtsɔɔtsɔ ɛ́ bohogyi, bɔ́bɔ amʋ́ asú.
8 Entretanto Crispo, o chefe da sinagoga, acreditou no Senhor com todos os da sua casa. Sabendo disso, muitos dos coríntios, ouvintes de Paulo, acreditaram e foram batizados.
9 Ɛkɛ ɔkʋ onyé á, Paulo lówun atɔ́. Mʋ́tɔ́ á, anɩ Wíe lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mánya ifú. Yɔ mʋ́sʋ́ afʋda asʋ́n ámʋ ɔkan wʋlɛ. Mákpa ɔnɔ́ bun.
9 Numa noite, o Senhor disse a Paulo em visão: Não temas! Fala e não te cales.
10 Tsúfɛ́ mɩ́a fʋnyɔ ná. Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ bwɛ́ fʋ́ tɔtɔ. Mɩ́ ahá bʋtsɔ wúlu anfɩtɔ.”
10 Porque eu estou contigo. Ninguém se aproximará de ti para te fazer mal, pois tenho um numeroso povo nesta cidade.
11 Mʋ́ sʋ Paulo létsiá Korinto ɩnʋ súná ahá ámʋ Bulu asʋ́n ofi ɔkʋlɛ mʋ́a ɩfʋn.
11 Paulo deteve-se ali um ano e seis meses, ensinando a eles a palavra de Deus.
12 Brɛ́á Galio létsiá Roma owíe otsiákpá, ɔdɛ Griikifɔ ɔsaasɩ́ ɔmanti kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Akaiasʋ kɩ́ɩ a, Yudafɔ ámʋ bɔbwɛ ɔnɔ-ɔkʋlɛ, kɩ́tá Paulo, pʋ́ mʋ ya mʋ ansɩ́tɔ́.
12 Sendo Galião procônsul da Acaia, levantaram-se os judeus de comum acordo contra Paulo e levaram-no ao tribunal e disseram:
13 Bɛɛ, “Oyin ánfɩ dɛ́ ahá asʋkpan suná ɔbɛ́ɛ bʋsúm Bulu tsʋn ɔkpa ánɩ́ ɩlɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ anɩ mblasʋsʋ.”
13 Este homem persuade os ouvintes a {adotar} um culto contrário à lei.
14 Paulo lénya bwíí ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ amʋtɔɩ alɩ Galio lɛ́bláa Yudafɔ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ tsitsa ntɛ́ɛ lakpan kʋ oyin ánfɩ labwɛ́ á, tɛkɩ ɩbʋ alɛ́á nɛ́yaa asʋ nú mlɩ asʋ́n.
14 Paulo ia falar, mas Galião disse aos judeus: Se fosse, na realidade, uma injustiça ou verdadeiro crime, seria razoável que vos atendesse.
15 Támɛ ɩ́nɩá adá pʋ́ mlɩ onutó mbla ɩwɩ asʋ́n ɩwɩ nwɛ́ɛn mlɩdégyí sʋ á, mlɩyɔ amlɩyɛblɩ́ mʋ́. Mméegyi asʋ́n ánfɩ odu.”
15 Mas se são questões de doutrina, de nomes e da vossa lei, isso é lá convosco. Não quero ser juiz dessas coisas.
16 Mʋ́ʋ́ ɔlɛha begya amʋ́ lɛ́ asʋ́n ogyíkpá ɩnʋ á.
16 E mandou-o sair do tribunal.
17 Ahá ámʋ fɛ́ɛ́ bowunáa kɩ́tá Sostene ánɩ́ ogyi Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ ɔhandɛ, dá mʋ ɩnʋ. Támɛ Galio mótsu kʋkʋ lɛ́ mʋ́tɔ́.
17 Então todos pegaram em Sóstenes, chefe da sinagoga, e o espancaram diante do tribunal, sem que Galião fizesse caso algum disso.
18 Paulo létsiá ahógyipʋ amʋ wá Korinto yɔ́fʋn brɛ́ kʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛklá amʋ́, mʋa Priskila pʋ́ Akwila bɛnatɩ́ yɔ́ Kenkrea wúlutɔ. Paulo lɛ́kpa mʋ nwun Kenkrea ɩnʋ, pʋ́súná ánɩ́ alamɔ́ ntam kʋá ɔlɛka ɔnɔ́. Mʋ́ʋ́ botsu ntsusʋ-yibi pʋ́ bɔyɔ́ Siria ɔmátɔ́ á.
18 Paulo permaneceu ali {em Corinto} ainda algum tempo. Depois se despediu dos irmãos e navegou para a Síria e com ele Priscila e Áquila. Antes, porém, cortara o cabelo em Cêncris, porque terminara um voto.
19 Brɛ́á bowie Efeso wúlutɔ á, Paulo lɛ́natɩ́ sí Priskila mʋa Akwila, yɔ́ Yudafɔ ofíakpa, mʋa Yudafɔ ámʋ bʋdɛ asʋ́ntɔ́ lɛ há aba.
19 Chegaram a Éfeso, onde os deixou. Ele entrou na sinagoga e entretinha-se com os judeus.
20 Bokokóli mʋ bɛɛ, ɔtráa tsia amʋ́ wá kpalobí, omotsulá.
20 Pediram-lhe estes que ficasse com eles ali por mais tempo, mas ele não quis.
21 Támɛ brɛ́á ɔdɛdalɩ ɔyɔ́ á, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ Bulu lótsulá á, néyinkí ba mlɩ wá.” Ɩnʋ olowie ntsusʋ-yibitɔ tsú Efeso ɩnʋ nátɩ́.
21 Ao despedir-se, disse: Voltarei a vós, se Deus quiser. E partiu de Éfeso.
22 Brɛ́á ɔlɛkplɩ́ Kaesarea a, ɔlɔdʋ yɔ́ Yerusalem yɛ́ha ɔpasua ámʋ tsiá. Mʋ́ʋ́ oleyinkí kplɩ́ yɔ́ Antiokia a.
22 Viajou até Cesaréia, subiu {a Jerusalém} e saudou a comunidade e logo em seguida desceu a Antioquia.
23 Oletsiá Antiokia ɩnʋ kpalobí. Mʋ́ ɔma a, ɔlɛnatɩ́ ɩnʋ beki Galatia pʋ́ Frigia ɔsʋlʋ́sʋ, ɔdɛ akasɩ́pʋ́ amʋ Bulu asʋ́n bláa, pʋ́wá amʋ́ ɔwʋnlɩ́n.
23 Aí se demorou apenas por algum tempo, partiu de novo e atravessou sucessivamente as regiões da Galácia e da Frígia, fortalecendo todos os discípulos.
24 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Yudayin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Apolo laba ɔbʋ Efeso wúlutɔ. Bɔkwɩɩ́ mʋ Aleksandria, wúlu ánɩ́ ɩbʋ Egyipte ɔmátɔ́. Oyin tɔɩ́, oyin Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ ɛ́ wankláán.
24 Entrementes, um judeu chamado Apolo, natural de Alexandria, homem eloqüente e muito versado nas Escrituras, chegou a Éfeso.
25 Bosuná mʋ anɩ Wíe ɔkpa ámʋ. Mʋ́ sʋ Yesu ɩwɩ ɔnɔkwalɩ amʋ blɩ́ tɛhɩ́ɛ́ wá mʋ ansigyí. Támɛ Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane asúbɔ ámʋ pɛ́ oyin.
25 Era instruído no caminho do Senhor, falava com fervor de espírito e ensinava com precisão a respeito de Jesus, embora conhecesse somente o batismo de João.
26 Apolo ménya ifú. Ɔlɔwa klʋn súná atɔ́ Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ wankláán. Brɛ́á Priskila mʋa Akwila bonu mʋ asʋn blɩ́hɛ́ a, bɛkpa mʋ yáa wóyítɔ́ yósuná mʋ Bulu ɔkpa ámʋ wankláán dʋn alɩá oyin yaɩ́.
26 Começou, pois, a falar na sinagoga com desassombro. Como Priscila e Áquila o ouvissem, levaram-no consigo, e expuseram-lhe mais profundamente o caminho do Senhor.
27 Brɛ́á Apolo lɔ́bwɛ agywɩɩn ɔbɛ́ɛ, ɔbɔ́yɔ Akaia ɔsʋlʋ́sʋ á, ahógyipʋ amʋ bɔwa mʋ atɛtɔ-ɔnlɩn. Bɔwanlɩ́n ɔwʋlʋ́ sɩ́sɩ́ ɩnʋ ahógyipʋ bɛɛ, bʋhɔ́ɔ mʋ wankláán. Brɛ́á oloyówie ɩnʋ á, ɔlɛhɩɛ bʋ́a ahá ánɩ́ ɩna Bulu awɩtɔlɛsʋ bahɔ Yesu gyi.
27 Como ele quisesse ir à Acaia, os irmãos animaram-no e escreveram aos discípulos que o recebessem bem. A sua presença {em Corinto} foi, pela graça de Deus, de muito proveito para os que haviam crido,
28 Apolo mʋa Yudafɔ ámʋ begyi Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ ɩwɩ nwɛ́ɛn, ɔlɔtɔɩ́ lɛ́ asʋ́ntɔ́ túmisʋ pʋ́gyi amʋ́sʋ́. Ɔlɔpʋ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ súná amʋ́ ánɩ́ Yesu gyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ).
28 pois com grande veemência refutava publicamente os judeus, provando, pelas Escrituras, que Jesus era o Messias.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.