Atos 18
Bulu ntam pɔpwɛ; Nkonya (NKONT) vs NVT
1 Ɩ́nɩ ɔma a, Paulo lɔ́kʋsʋ́ tsú Atene yɔ́ Korinto wúlutɔ.
1 Algum tempo depois, Paulo deixou Atenas e foi para Corinto.
2 Ɔlɔyɔ́tʋ Yudayin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Akwila, bɔkwɩɩ́ mʋ Italia ɔmanti kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Pontotɔ. Akwila mʋa mʋ ka Priskila bɛba Korinto ɩnʋ mɔkʋ́wá ɔpá. Tsúfɛ́ alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Roma Owíe Klaudio lagya Yudafɔ fɛ́ɛ́ lɛ́ Roma wúlutɔ. Paulo lɔ́yɔ amʋ́ wá.
2 Ali encontrou um judeu chamado Áquila, natural do Ponto, que havia chegado recentemente da Itália com sua esposa, Priscila, depois que Cláudio César expulsou todos os judeus de Roma.
3 Tati-obubí abwɛpʋ́ amʋ́ ɛ́ bʋgyi. Mʋ́ sʋ Paulo létsiá amʋ́ wá, mʋa mʋnyɔ betsiá bwɛ́ tati-obubí ámʋ fɛ́.
3 Paulo foi morar e trabalhar com eles, pois eram fabricantes de tendas, como ele.
4 Ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ kugyíkʋ á, Paulo tɔyɔ́ Yudafɔ ofíakpa yɛ́lɛ Bulu asʋ́n ámʋtɔ wankláán súná Yudafɔ pʋ́ Griikifɔ ámʋ, mɛ́nɩ bɔ́hɔ Yesu gyi.
4 Todos os sábados, Paulo ia à sinagoga e buscava convencer tanto judeus como gregos.
5 Brɛ́á Silas mʋa Timoteo botsu Makedonia bɔtʋ Paulo a, olesi agyʋ́má ámʋ yɔ, pʋ́ Bulu asʋ́n ámʋ ɔkanda kóún bwɛ́ mʋ gyumagyihɛ. Oletsiá gyi adánsɩɛ súná Yudafɔ ámʋ ɔbɛ́ɛ, Yesu gyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) nɩ.
5 Depois que Silas e Timóteo chegaram da Macedônia, Paulo se dedicou totalmente à pregação da palavra e testemunhava aos judeus que Jesus era o Cristo.
6 Támɛ bʋmɔhɔ mʋ asʋ́n ámʋ. Bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ mʋsʋ, síá mʋ. Mʋ́ sʋ Paulo lɔ́fwɩ ɩbɩ lɛ́ amʋ́ asʋ́ntɔ́, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Tsú ndɛ pʋ́ya a, nalɛ́ ɩbɩ mlɩ asʋ́ntɔ́. Nɩ́ lowu mlɩdéklé a, ɩbá mlɩsʋ. Nɛ́yɛ́bláa ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ mboún Bulu asʋ́n.”
6 Mas, quando eles se opuseram a Paulo e o insultaram, ele sacudiu o pó da roupa e disse: “Vocês são responsáveis por sua própria destruição! Eu sou inocente. De agora em diante, pregarei aos gentios”.
7 Ɩ́nɩ sʋ Paulo lɛ́dalɩ Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ yétsiá oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Tito Yustus wóyítɔ́. Megyí Yudayin oyin ámʋ gyí, támɛ ogyi Bulu osúmpʋ́. Mʋ wóyí ɩbʋ mantáa Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ.
7 Então saiu dali e foi à casa de Tício Justo, um gentio temente a Deus que morava ao lado da sinagoga.
8 Támɛ Krispu ánɩ́ ogyi Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ ɔhandɛ mʋa mʋ wóyítɔ́fɔ fɛ́ɛ́ mʋ́ bɔhɔ anɩ Wíe Yesu gyi. Korintofɔ ámʋ tsɔtsɔɔtsɔ ɛ́ bohogyi, bɔ́bɔ amʋ́ asú.
8 Crispo, o líder da sinagoga, e toda a sua família creram no Senhor. Muitos outros em Corinto também ouviram Paulo, creram e foram batizados.
9 Ɛkɛ ɔkʋ onyé á, Paulo lówun atɔ́. Mʋ́tɔ́ á, anɩ Wíe lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mánya ifú. Yɔ mʋ́sʋ́ afʋda asʋ́n ámʋ ɔkan wʋlɛ. Mákpa ɔnɔ́ bun.
9 Certa noite, o Senhor falou a Paulo numa visão: “Não tenha medo! Continue a falar e não se cale,
10 Tsúfɛ́ mɩ́a fʋnyɔ ná. Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ bwɛ́ fʋ́ tɔtɔ. Mɩ́ ahá bʋtsɔ wúlu anfɩtɔ.”
10 pois estou com você, e ninguém o atacará nem lhe fará mal, porque muita gente nesta cidade me pertence”.
11 Mʋ́ sʋ Paulo létsiá Korinto ɩnʋ súná ahá ámʋ Bulu asʋ́n ofi ɔkʋlɛ mʋ́a ɩfʋn.
11 Então Paulo permaneceu ali um ano e meio, ensinando a palavra de Deus.
12 Brɛ́á Galio létsiá Roma owíe otsiákpá, ɔdɛ Griikifɔ ɔsaasɩ́ ɔmanti kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Akaiasʋ kɩ́ɩ a, Yudafɔ ámʋ bɔbwɛ ɔnɔ-ɔkʋlɛ, kɩ́tá Paulo, pʋ́ mʋ ya mʋ ansɩ́tɔ́.
12 Quando Gálio se tornou governador da Acaia, alguns judeus se levantaram contra Paulo e o levaram diante do governador para ser julgado.
13 Bɛɛ, “Oyin ánfɩ dɛ́ ahá asʋkpan suná ɔbɛ́ɛ bʋsúm Bulu tsʋn ɔkpa ánɩ́ ɩlɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ anɩ mblasʋsʋ.”
13 Eles o acusaram de convencer as pessoas a adorar a Deus de maneira contrária à lei judaica.
14 Paulo lénya bwíí ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ amʋtɔɩ alɩ Galio lɛ́bláa Yudafɔ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ tsitsa ntɛ́ɛ lakpan kʋ oyin ánfɩ labwɛ́ á, tɛkɩ ɩbʋ alɛ́á nɛ́yaa asʋ nú mlɩ asʋ́n.
14 Mas, assim que Paulo começou a apresentar sua defesa, Gálio se voltou para os acusadores e disse: “Ouçam, judeus! Se sua queixa envolvesse algum delito ou crime grave, eu teria motivo para aceitar o caso.
15 Támɛ ɩ́nɩá adá pʋ́ mlɩ onutó mbla ɩwɩ asʋ́n ɩwɩ nwɛ́ɛn mlɩdégyí sʋ á, mlɩyɔ amlɩyɛblɩ́ mʋ́. Mméegyi asʋ́n ánfɩ odu.”
15 Mas, como se trata apenas de uma questão de palavras e nomes e da sua lei, resolvam isso vocês mesmos. Recuso-me a julgar essas coisas”.
16 Mʋ́ʋ́ ɔlɛha begya amʋ́ lɛ́ asʋ́n ogyíkpá ɩnʋ á.
16 E os expulsou do tribunal.
17 Ahá ámʋ fɛ́ɛ́ bowunáa kɩ́tá Sostene ánɩ́ ogyi Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ ɔhandɛ, dá mʋ ɩnʋ. Támɛ Galio mótsu kʋkʋ lɛ́ mʋ́tɔ́.
17 A multidão agarrou Sóstenes, o novo líder da sinagoga, e o espancou ali mesmo, no tribunal. Gálio, no entanto, não se importou com isso.
18 Paulo létsiá ahógyipʋ amʋ wá Korinto yɔ́fʋn brɛ́ kʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛklá amʋ́, mʋa Priskila pʋ́ Akwila bɛnatɩ́ yɔ́ Kenkrea wúlutɔ. Paulo lɛ́kpa mʋ nwun Kenkrea ɩnʋ, pʋ́súná ánɩ́ alamɔ́ ntam kʋá ɔlɛka ɔnɔ́. Mʋ́ʋ́ botsu ntsusʋ-yibi pʋ́ bɔyɔ́ Siria ɔmátɔ́ á.
18 Paulo ainda permaneceu em Corinto por algum tempo. Então se despediu dos irmãos e foi a Cencreia, onde raspou a cabeça, de acordo com o costume judaico para marcar o fim de um voto. Em seguida, partiu de navio para a Síria, levando consigo Priscila e Áquila.
19 Brɛ́á bowie Efeso wúlutɔ á, Paulo lɛ́natɩ́ sí Priskila mʋa Akwila, yɔ́ Yudafɔ ofíakpa, mʋa Yudafɔ ámʋ bʋdɛ asʋ́ntɔ́ lɛ há aba.
19 Chegaram ao porto de Éfeso, onde Paulo os deixou. Enquanto estava ali, foi à sinagoga para debater com os judeus.
20 Bokokóli mʋ bɛɛ, ɔtráa tsia amʋ́ wá kpalobí, omotsulá.
20 Eles pediram que ficasse mais tempo, mas ele recusou.
21 Támɛ brɛ́á ɔdɛdalɩ ɔyɔ́ á, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ Bulu lótsulá á, néyinkí ba mlɩ wá.” Ɩnʋ olowie ntsusʋ-yibitɔ tsú Efeso ɩnʋ nátɩ́.
21 Ao despedir-se, Paulo disse: “Voltarei depois, se Deus quiser”. Então zarpou de Éfeso.
22 Brɛ́á ɔlɛkplɩ́ Kaesarea a, ɔlɔdʋ yɔ́ Yerusalem yɛ́ha ɔpasua ámʋ tsiá. Mʋ́ʋ́ oleyinkí kplɩ́ yɔ́ Antiokia a.
22 A parada seguinte foi no porto de Cesareia, de onde subiu a Jerusalém e visitou a igreja. Em seguida, voltou para Antioquia.
23 Oletsiá Antiokia ɩnʋ kpalobí. Mʋ́ ɔma a, ɔlɛnatɩ́ ɩnʋ beki Galatia pʋ́ Frigia ɔsʋlʋ́sʋ, ɔdɛ akasɩ́pʋ́ amʋ Bulu asʋ́n bláa, pʋ́wá amʋ́ ɔwʋnlɩ́n.
23 Depois de passar algum tempo ali, voltou pela Galácia e pela Frígia, visitando e fortalecendo todos os discípulos.
24 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Yudayin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Apolo laba ɔbʋ Efeso wúlutɔ. Bɔkwɩɩ́ mʋ Aleksandria, wúlu ánɩ́ ɩbʋ Egyipte ɔmátɔ́. Oyin tɔɩ́, oyin Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ ɛ́ wankláán.
24 Enquanto isso, chegou a Éfeso vindo de Alexandria, no Egito, um judeu chamado Apolo. Era um orador eloquente que conhecia bem as Escrituras.
25 Bosuná mʋ anɩ Wíe ɔkpa ámʋ. Mʋ́ sʋ Yesu ɩwɩ ɔnɔkwalɩ amʋ blɩ́ tɛhɩ́ɛ́ wá mʋ ansigyí. Támɛ Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane asúbɔ ámʋ pɛ́ oyin.
25 Tinha sido instruído no caminho do Senhor e ensinava a respeito de Jesus com profundo entusiasmo e exatidão, embora só conhecesse o batismo de João.
26 Apolo ménya ifú. Ɔlɔwa klʋn súná atɔ́ Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ wankláán. Brɛ́á Priskila mʋa Akwila bonu mʋ asʋn blɩ́hɛ́ a, bɛkpa mʋ yáa wóyítɔ́ yósuná mʋ Bulu ɔkpa ámʋ wankláán dʋn alɩá oyin yaɩ́.
26 Quando o ouviram falar corajosamente na sinagoga, Priscila e Áquila o chamaram de lado e lhe explicaram com mais exatidão o caminho de Deus.
27 Brɛ́á Apolo lɔ́bwɛ agywɩɩn ɔbɛ́ɛ, ɔbɔ́yɔ Akaia ɔsʋlʋ́sʋ á, ahógyipʋ amʋ bɔwa mʋ atɛtɔ-ɔnlɩn. Bɔwanlɩ́n ɔwʋlʋ́ sɩ́sɩ́ ɩnʋ ahógyipʋ bɛɛ, bʋhɔ́ɔ mʋ wankláán. Brɛ́á oloyówie ɩnʋ á, ɔlɛhɩɛ bʋ́a ahá ánɩ́ ɩna Bulu awɩtɔlɛsʋ bahɔ Yesu gyi.
27 Apolo queria percorrer a Acaia, e os irmãos de Éfeso o incentivaram. Escreveram uma carta aos discípulos de lá, pedindo que o recebessem bem. Ao chegar, foi de grande ajuda àqueles que, pela graça, haviam crido,
28 Apolo mʋa Yudafɔ ámʋ begyi Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ ɩwɩ nwɛ́ɛn, ɔlɔtɔɩ́ lɛ́ asʋ́ntɔ́ túmisʋ pʋ́gyi amʋ́sʋ́. Ɔlɔpʋ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ súná amʋ́ ánɩ́ Yesu gyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ).
28 pois, em debates públicos, refutava os judeus com fortes argumentos. Usando as Escrituras, demonstrava-lhes que Jesus é o Cristo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.