Lucas 9
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NTLH
1 Yěsù andu atdí kumì dɔ̀ná ɔ́yɔ̌ nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌-tsʉ̀, ndàbhʉ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ fɨ̌yɔ̀. Ndɨ ɔbɨ nɨ’ɨ̀ kɔ́rɔ́ nzɛ́rɛ-alafí nípfo abádhí rǎdʉ̀ nɨ̌ ìndrǔ ɔ̀ rɔ̀, ’àdʉ̀ dhèdhèrɔ̀ andɨ-tɨdɔ̀ nà alɛ nɨ́gʉ nɨ̌ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ.
1 Jesus chamou os doze discípulos e lhes deu poder e autoridade para expulsar todos os demônios e curar doenças.
2 Nɨ́, kǔví abádhí ròwù ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà idzi tɔ́ màkʉ̌rʉ̀ nʉ́nɔ̀ ìndrǔ tɔ̀, ’àdʉ̀ andɨ nà alɛ nɨ́gʉ.
2 Então os enviou para anunciarem o Reino de Deus e curarem os doentes.
3 Kʉ̌yá dhu abádhí tɔ̀ ndàtɨ: «Àpɛ́ nyìdyi atdí dhu mà abhi tɔ̀. Àpɛ́ nyùgu mùgǒ mà, bhɔlɔ mà, mʉ̀gatì mà, ndɨrɔ̀ fʉ̀rangà mànà. Ndɨrɔ̀, àpɛ́ nyùgu mbɛrʉ̀ ɔyɔ̌yɔ́.
3 Ele disse:
4 Nyɨ̌ ka kàkɔ ɔ̀ná ɨdza ɔ̌, nyɨ̌ nyowuna òko rɔ̌, ràrà àhʉ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ nyɨ̌ nyɨ́ nyɨ̌và nyǒwù dhu ɔ̀.
4 Quando vocês entrarem numa cidade, fiquem na casa em que forem recebidos até irem embora daquele lugar.
5 Ndɨrɔ̀, ɨnzá ka kàkɔ nyɨ̌ ɔ̀ná kɨgɔ̀ ɔ̌ rɔ̀, nyɨ̌ nyowuna ùvò rɔ̌, nyǎdʉ̀ pfɔ̌kʉ-tsítsírɔ́ àhʉ̀ nɔ́’ɔ̀ ányɨ̀rɔ̌, ndɨ́nɨ̌ abádhí tɔ́ afátá nɨtɛ̀ tɨ́ abádhí tɔ̀.»
5 Mas, se forem mal recebidos, saiam logo daquela cidade. E na saída sacudam o pó das suas sandálias, como sinal de protesto contra aquela gente.
6 Nɨ́ kɔ̌kɔ̀ ábhàlɨ̌ nɨ́ɨvà ɨ̀ ’òwù, ɨ̀ rùbhi dhèdhèrɔ̀ pbanga ɔ̀na nǎ, ’àmbɛ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ nʉ́nɔ̀ dɔ̌, ’àdʉ̀ òwu ìndrǔ nɨ́gʉ rɔ̌ kɔ́rɔ́ ngari ɔ̀nǎ.
6 Os discípulos então saíram de viagem e andaram por todos os povoados, anunciando o evangelho e curando doentes por toda parte.
7 Ádrʉ̀ngbǎ kamà Hɛ̀rɔdɛ̀ nɨ́ɨrɨ Yěsù rɔ̌nzɨna dhu-ɔ̀yɨ̌. Nɨ́ ndɨ dhu adʉ̀ kàdɔ àbhʉ rɨ̀nza ndɨ̀ atdídɔ̌. Atdídhená alɛ nóowúnà àtɨ̀nà rɔ̌, bàtizò ùbho rɔ̌ arúbhi Yùwanɨ̀ rɨ̀ngbɛ̀ wà ndɨ̀.
7 Herodes, o governador da Galileia, ouviu falar de tudo o que estava acontecendo e ficou sem saber o que pensar. Pois alguns diziam que João Batista tinha sido ressuscitado,
8 Ngʉ̌kpà alɛ adʉ́nà òwu àtɨ̀nà rɔ̌, Ɛ̀lɨyà ràrɨ̌ wɔ̀ ndɨ̀ nɨ̀tɔ̀. Ndɨrɔ̀ ngʉ̌kpà-tsí náadʉ́nà òwu àtɨ̀nà rɔ̌, yà angyí ʉvɛ̀ pbànábí nzínzì ɔ̌ atdí alɛ ràrɨ̌ wɔ̀ ndɨ̀ nɨ̀ngbɛ̀.
8 outros diziam que Elias tinha aparecido, e outros ainda que um dos antigos profetas havia ressuscitado.
9 Pbɛ́tʉ̀, Hɛ̀rɔdɛ̀ adʉ̀ àtɨ̀nà: «Ma mávi wà bàtizò ùbho rɔ̌ arúbhi Yùwanɨ̀-dɔ kɔkɛ̀rɛ̀. Nɨ́rɔ̀, ádhɨ pbá alɛ nyʉ́ wɔ̀ ma márà ɔ̀nzɨna rɨ́ dhu-ɔ̀yɨ̌ nɨ́rɨ̀ rɔ̌?» Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Hɛ̀rɔdɛ̀ adʉ̀ ndòzè ndàla Yěsù.
9 Mas Herodes disse: — Eu mesmo mandei cortar a cabeça de João. Quem será então esse homem de quem ouço falar essas coisas? E Herodes procurava ver Jesus.
10 Yěsù bhà uvitatálɛ níitdègu ’àdǔ, nɨ́ abádhí adʉ̀ ɨ̀ ɔ̀nzɨ dhu àwɛ Yěsù tɔ̀ kɔ́rɔ́. Nɨ́, Yěsù mà, ɨ ábhàlɨ̌ mànà adʉ̀ ùvò atdíkpá, ’òwù lɛ̀ngɛ̀lɛ̀ngɛ̀ rɨ̌’ɨ̀ ngari ɔ̀, Bɛ̀tɛ̀sàyidà tɨ́ kátɨna kɨgɔ̀-tɨ’ɔ̀.
10 Os apóstolos voltaram e contaram a Jesus tudo o que haviam feito. Então ele os levou consigo, e foram sozinhos para o povoado de Betsaida.
11 Pbɛ́tʉ̀ ihé-yà níitdègu abádhí òwù ndɨ ngari ɔ̀ dhu ɨ̀rɨ, nɨ́ ihé-yà adʉ̀ òwu ányɨ̀ átɔ̀. Nɨ́, ányɨ̀ ɨ̀ òwù ùvò rɔ̀, Yěsù adʉ̀ abádhí àkɔ, ndàdʉ̀ ɔtɛ ɔ̀pɛ̀ ndàwɛ fɨ̌yɔ̀ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà Idzi dɔ̌. Ndɨrɔ̀, kǎdʉ̀ ɨ̀ nòzè ndɨ̀gʉ̌ ɨ̀ alɛ nɨ́gʉ átɔ̀.
11 Mas as multidões souberam disso e o seguiram. E Jesus os recebeu, falou a respeito do Reino de Deus e curou os que precisavam ser curados.
12 Nɨ́ ɨnga níitdègu ndɔ̀pɛ̀ ndàtɨ, nɨ́ Yěsù bhà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ ìwu kà-tɨ’ɔ̀. Nɨ́ abádhí adʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ kà tɔ̀, ’àtɨ: «Ɨrɔ́ àlɛ̌ kɨ́’ɨ̀ rʉ̀ngʉ̀ ɔ̀. Nɨ́, óvì ihé-yà ròwù kyɛ̀rɔ̀kyɛ̀rɔ̀ rɨ́’ɨ̀ pbanga mà, ɨnga òbhì ka karɨ́ ɔ̀yá ngari mànà ɔ̀nǎ. Ányɨ̀ nga nɨ́ ndɨ abádhí rɨ̌ ɔ̀nyʉ̀ mà, ɨdhɔ tɔ́ ngari mànà dhu nábà nɨ̌.»
12 Estava anoitecendo, e por isso os doze apóstolos foram e disseram a Jesus: — Mande esta gente embora. Eles podem ir aos povoados e sítios que ficam por perto daqui e lá encontrarão o que comer e onde ficar, pois este lugar é deserto.
13 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nyàbhʉ ɔ̀nyʉ̀ abádhí tɔ̀ nyɨ̌-tɨ́rɔ̀!» Nɨ́, ábhàlɨ̌ adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀ ’àtɨ: «Mǎ mɨ́ imbò mʉ̀gatì mà ɔ́yɔ̌ ɨ̀bhɛ̀ kɛ̀lɛ̌ mànà nà. Nɨ́, nyɨ nyòzè tɨ́ mǒwù ɔ̀nyʉ̀ ùdzi mǎ-tɨ́rɔ̀ kɔ̌kɔ̀ alɛ́-yà tɔ̀ kɔ́rɔ́!»
13 Mas Jesus respondeu: Os discípulos disseram: — Só temos cinco pães e dois peixes. O senhor quer que a gente vá comprar comida para toda esta multidão?
14 Ányɨ̀rɔ̌ kpabhálɛ ɨ’ɨ̀ mbɛ̀mbɛ̀ imbò lʉfʉ̀ tɨ́. Nɨ́, Yěsù adʉ̀ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ àvi ràbhʉ kɔ̌kɔ̀ alɛ, ròkò obvò, imbìmbó kumì rɔ̀ tsʉ̀na tɨ́.
14 Estavam ali mais ou menos cinco mil homens. Jesus ordenou aos seus discípulos:
15 Ɨ ábhàlɨ̌ adʉ̀ dhu ɔ̀nzɨ̀ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, ’àbhʉ kɔ́rɔ́ alɛ ròkò obvò.
15 Os discípulos obedeceram e mandaram que todos se sentassem.
16 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù ugu kɔ̌kɔ̀ imbò mʉ̀gatì mà, ɔ́yɔ̌ ɨ̀bhɛ̀ mànà, ndʉ̀lʉ̌ fɔná. Nɨ́, kǎdʉ̀ ɔrʉ̀-akpà-ɔ̀nga àndà, ndàdʉ̀ wɔ̀rɨ́ ɔ̀nyʉ̀ náso. Tdɨ́tdɔ̌, kǎdʉ̀ mʉ̀gatì-ɔ̌nga nʉ́kɔ, ndùbho pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌-fɔ́, ndɨ́nɨ̌ abádhí nʉ́ʉndɔ tɨ́ ihé-yà tɔ̀.
16 Aí Jesus pegou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e deu graças a Deus por eles. Depois partiu os pães e os peixes e os entregou aos discípulos para que eles distribuíssem ao povo.
17 Nɨ́, kɔ́rɔ́ alɛ náadʉ̀ dhu ɔ̀nyʉ̀ ’ùlè nɨ̌. Yěsù bhà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ ɔ̀dɔ̀dɨ̀ mʉ̀gatì-go mà, ɨ̀bhɛ̀-go mànà-tsʉ̀ núndu, ’àdʉ̀ atdí kumì dɔ̀ná ɔ́yɔ̌ nà sɛ̌ngɛ̀ nɨ́ra nɨ̌.
17 Todos comeram e ficaram satisfeitos, e os discípulos ainda encheram doze cestos com os pedaços que sobraram.
18 Atdíku, Yěsù núubhínà ndɨ̀tsɔ̀ rɔ̌ atdírɔ̀, ìnè pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ rɨ̌’ɨ̀ tɨná rɔ́rɔ̀. Nɨ́, kǐvú dhu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Yà ìndrǔ rɔ̌tɛ dùdú rɔ̀, abádhí náaróngo àtɨ̀nà ma ràrɨ̌ àdhɨ?»
18 Certa vez Jesus estava sozinho, orando, e os discípulos chegaram perto dele. Então ele perguntou:
19 Nɨ́ abádhí náadù ɔtɛ kà tɔ̀ ’àtɨ: «Atdídhená alɛ náarátɨna nyɨ ràrɨ̌ yà bàtizò nubhónà Yùwanɨ̀. Ngʉ̌kpà alɛ náarátɨna nyɨ ràrɨ̌ Ɛ̀lɨyà. Ndɨrɔ̀, ngʉ̌kpà alɛ-tsí náarádʉ̀ àtɨ̀nà nyɨ ràrɨ̌ angyí ʉvɛ̀ pbànábí nzínzì ɔ̌ rɔ̀ ndɨ̀ nɨ́ngbɛ̀ atdí alɛ.»
19 Eles responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é um dos
20 Nɨ́, kǎdʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Olu, nyɨ̌ nyʉ́, nyɨ̌ nyarátɨna ma ràrɨ̌ àdhɨ?» Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ dhu àdu, ndàtɨ: «Nyɨ nɨ́ Kàgàwà bhà Krɨ́stɔ̀.»
20 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus. Pedro respondeu: — O
21 Yěsù adʉ̀ abádhí nɨ́sɔ ɔbɨ nyʉ́ nà ɨ̀nzɨ̌ ndɨ dhu nʉnɔ tɨ́ atdí alɛ tɔ̀ màtɨ́.
21 Então Jesus proibiu os discípulos de contarem isso a qualquer pessoa.
22 Kadʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌ tdɨ́tdɔ̌: «Dhu àkǎ Ìndrǔ t’ídhùnà ràbà àpbɛ̀ atdídɔ̌. Pbanga ɔ̌ pbàkʉ̀rʉ̌ mà, pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ mà, Ʉyátá tɔ́ màlímó mànà dhu nɔ́ɔdhɔya ka. Ka kohoya ka, kadʉ̀ ɔ̀tdʉ̀nà. Ndɨrɔ̀, ɨ̀bhʉ ɨdhɔ ɔ̌, kǎdʉ̀ya ndɨ̀ngbɛ̀.»
22 E continuou:
23 Tdɨ́tdɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà ányɨ̀rɔ̌ ɨ̀’ɨ̀ kɔ́rɔ́ alɛ nɨ̌: «Ndɨ̀ nòzè ndùbhi owùdu ɔ̌ alɛ nákǎ ndàdzo rɔ̀ná rɔ̀, ndàdʉ̀ ndà’ù ndànɔ̀ pbɨ̀ndà mʉ̀sàlabhà kɔ́rɔ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ndàdʉ̀ owùdu nʉ́ngʉ.
23 Depois disse a todos:
24 Pbɨ̀ndà ípìrɔ̌nga nòzè ndɔ̀dɔ̀ fɨ̌ndà alɛ níiwíya ka. Pbɛ́tʉ̀, okúdu dɔ̀ rɔ̀ rɨ́ pbɨ̀ndà ípìrɔ̌nga níwǐ alɛ, nɨ́ɨgʉ́ya ka.
24 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa terá a vida verdadeira.
25 Ìndrǔ rɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ kɔ́rɔ́ ònzì nábà, pbɨ̀ndà ípìrɔ̌nga ràdʉ̀ ndɨ̀nza, ngǎtsi nɨ̌ ndɨ̀ nyʉ́ ndàdʉ̀ àwǐ dhu tɔ́ ídzìnga nɨ́ àdhu?
25 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira e ser destruído?
26 Ìndrǔ-nyɨ̀ náapɛ́ ɨ̀wʉ okúdu dɔ̀ rɔ̀, ndɨrɔ̀ pbàkà ɔtɛ-okú dɔ̀ rɔ̀ màtɨ́, nɨ́ Ìndrǔ t’ídhùnà-nyɨ̀ nɨ́ɨwʉya átɔ̀ kǒkú dɔ̀ rɔ̀ ndɨ̀ ndítsi ɨ̀rà pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ mà Àbanà bhà awáwʉ̀ mà ndɨrɔ̀ ɨ̀lɨ̌lǎ màlàyíká tɔ́ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ mànà ɔ̌ nɨ́nganɨ́.
26 Pois, se alguém tiver vergonha de mim e do meu ensinamento, então o Filho do Homem também terá vergonha dessa pessoa, quando ele vier na sua
27 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: ngʉ̌kpà alɛ, yà ɨrɔ́ rɨ̌’ɨ̀ alɛ nzínzì ɔ̌, nʉ́ʉvɛ̀ya nzɨ̌ ɨnzá ɨ̀ àla Kàgàwà rɨ̌ idzi nɔ́nyʉ ìndrǔ dɔ̌ dhu rɔ́rɔ̀.»
27 Eu afirmo a vocês que estão aqui algumas pessoas que não morrerão antes de ver o
28 Mbɛ̀mbɛ̀ àrʉ̀ ɨdhɔ dzidɔ̌, wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndɔ́tɛ̀ rɔ́rɔ̀, Yěsù náanzi Pɛ́tɛrʉ̀ mà, Yùwanɨ̀ mà, Yàkɔbhɔ̀ mànà, ’àdʉ̀ ùpo nà pbìrì dɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ɨtsɔ̀ tɨ́ ɨ̀.
28 Mais ou menos uma semana depois de ter dito essas coisas, Jesus levou Pedro, João e Tiago e subiu o monte para orar.
29 Nɨ́, Yěsù rɨ̌ ndɨ̀tsɔ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, kà-nyɨ̀-wɔ̀yɔ̌ nʉ́ʉgɛ̀rɛ̀ ndɨ̀, kà-rɔ̌ mʉ̀dzarʉ̀ ràdʉ̀ ɔ̀wʉ, ndàmbɛ ʉ̀mbɨlɨ dɔ̌ alɛ-nyɨ̀kpɔ́ nóho rɨ́ dhu bhěyi.
29 Enquanto orava, o seu rosto mudou de aparência, e a sua roupa ficou muito branca e brilhante.
30 Nɨ́ ányɨ̀rɔ̌, ɔ́yɔ̌ alɛ nʉ́ʉtɔ ɨ̀, ’àmbɛ ɔ̀tɛ dɔ̌ Yěsù mànà. Ɨ alɛ nɨ’ɨ̀ Músà mà Ɛ̀lɨyà nà.
30 De repente, dois homens apareceram ali e começaram a falar com ele. Eram Moisés e Elias,
31 Nɨ́ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ ɔ̌ ɨ̀ ʉ̀tɔ̀ ɨ̀ rɔ̀, abádhí náambɛ́nà ɔ̀tɛ dɔ̌ Yèrùsàlɛmà Yěsù rǎrà pbɨ̀ndà kasʉ nʉ́tsà nɨ̌ abhi dɔ̌.
31 que estavam cercados por um brilho celestial. Eles falavam com Jesus a respeito da morte que, de acordo com a vontade de Deus, ele ia sofrer em Jerusalém.
32 Pɛ́tɛrʉ̀ mà, ɔdhɨ́na mànà nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨwà ɨdhɔ nʉ́dà nà atdídɔ̌ rɔ́. Nɨ́, ɨdhɔ ɔ̀ rɔ̀ ɨ̀ ɨ̀và ɨ̀ rɔ̀, abádhí náala Yěsù bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀, kɔ̌kɔ̀ tɨná ìkò ɔ́yɔ̌ alɛ mànà.
32 Pedro e os seus companheiros estavam dormindo profundamente, mas acordaram e viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 Nɨ́, kɔ̌kɔ̀rɨ́ alɛ rɨ̌ Yěsù nʉ́bha ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Pɛ́tɛrʉ̀ náadʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Màlimǒ, dhu ɔ̀fɔ̀ nga àlɛ̌ ròkò ɨrɔ́. Kʉ̀dɨ̌ ɨ̀bhʉ hɛmɛ̌-dzà, atdí ɨndʉ̀, ngǎtsi Músà tɔ̀, ndɨrɔ̀ ngǎtsi Ɛ̀lɨyà tɔ̀.» (Pɛ́tɛrʉ̀ nʉ́ʉnɨ ɨnzá àdhu mà nʉ́nɔ ndɨ̀ ndɨ́ dhu.)
33 Quando esses dois homens estavam se afastando de Jesus, Pedro disse: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias. Pedro não sabia o que estava dizendo.
34 Wɔ̀ dhu nɔ́tɛ kà rɨ̌ rɔ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ, ádrʉ̀ngbǎ àpbù níibvú ndɨ̀, ndàtsì abádhí sɨsɨ̀na nɨ̌. Nɨ́ ɔdɔ nɨ́ɨsɨ́ Yěsù bhà ábhàlɨ̌ ɔ̀, wɔ̀ àpbù rɨ̌ ndàtsì dɔ̀yá dhu ɨ̀ àla rɔ̀.
34 Ele ainda estava falando, quando apareceu uma nuvem e os cobriu. Os discípulos ficaram com medo quando a nuvem desceu sobre eles.
35 Wɔ̀ àpbù ɔ̀ rɔ̀, atdí alɛ-tù nɨ́ɨrɨ ndɨ̀, ndàtɨ: «Yàrɨ́ nɨ́ Idhùdu, idù ma mɔ́pɨ̀ alɛ. Nɨ́, nyɨ̀rɨ kà-tsʉ̌ dhu.»
35 E da nuvem veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho, o meu escolhido. Escutem o que ele diz!
36 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù náadʉ̀ ndòtù atdírɔ̀ tɨ́ ányɨ̀rɔ̌. Kàbhà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ wɔ̀ ɨ̀ àla dhu nɔ́dɔ̀ afíya ɔ̀ tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ àdʉ̀ atdí dhu mà nʉ́nɔ̀ ìndrǔ tɔ̀.
36 Quando a voz parou, eles viram que Jesus estava sozinho. Os discípulos ficaram calados e naquela ocasião não disseram nada a ninguém sobre o que tinham visto.
37 Tsútsǎ nɨ́nganɨ́, Yěsù mà, kɔ̌kɔ̀ ɨ̀bhʉ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà náawú pbìrì dɔ̀ rɔ̀. Nɨ́, ihé-yà náadʉ̀ ìwu Yěsù tɨ́ ɔ̀.
37 No dia seguinte eles desceram do monte, e uma grande multidão veio se encontrar com Jesus.
38 Nɨ́, ɨ ihé-yà nzínzì ɔ̌ atdí alɛ náavɔ̀ dhu ɔrʉ́ tǔna nyʉ́ nà Yěsù tɔ̀, ndàtɨ: «Màlimǒ, ma mɨ̀tsɔ̀ mà ɨ̀tsɔ̀ tɨ́ nyʉ́ rʉ̀nʉ́, ágɛ̀rɛ̌ pɛ́ nyɨ nyàndà idhùdu. Obhó tɨ́ àbadhi arɨ́’ɨ̀ atdírɔ̀ tɨ́ fudú.
38 Aí um homem que estava no meio do povo começou a gritar: — Mestre, peço ao senhor pelo meu filho, o meu único filho!
39 Nzɛ́rɛ-alafí òtsù kà ɔ̀ rɔ̀, nɨ́ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ tɨ́ kǎrókù, ndɨ nzɛ́rɛ-alafí ràdʉ̀ ɔ̀nánga nɨ́yà ɔbɨ nyʉ́ nà, ɨsɔ́-yà ràdʉ̀ ndùpbò liná. Ndɨ nzɛ́rɛ-alafí náarɨ́ àrà kʉ̀bhà pbǎ ngbɔrɔ́ rɔ̀, ɨwà ndɨ̀ ndàbhʉ ka rɨ̀ngyɛ̌ ndɨ̀, ndʉ̀vɛ̌ kpàna atdídɔ̌ nyʉ́ rɔ́rɔ̀.
39 Um espírito mau o agarra, e, de repente, o menino dá um grito e começa a ter convulsões e a espumar pela boca. O espírito o maltrata e não o solta de jeito nenhum.
40 Nɨ́, ma mɨ̀tsɔ̀ ma pbʉ̀kʉ̀ ábhàlɨ̌ rɔ̌, ndɨ́nɨ̌ wɔ̀ nzɛ́rɛ-alafí nipfo tɨ́ kà ɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, abádhí àdʉ̀ nzá kà-lɛ̀mà ɔ̀nzɨ̀.»
40 Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito mau, mas eles não conseguiram.
41 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà: «Hàkà! Nyɨ̌ indo arɨ́’ɨ̀ alɛ tɨ́ rɔ̀, nyɨ̌ nɨ́ ɨ̀mbǎ arɨ́’ɨ̀ a’uta nà alɛ! Ndɨrɔ̀, nyɨ̌ nɨ́ nzɛ́rɛ alɛ! Àlɛ̌ kokoya atdíkpá nyɨ̌ mànà ìfe kàsʉmɨ̀ tɨ́? Ndɨrɔ̀, ma mondúya fʉ̀kʉ́ dhu-dzi ràrà àhʉ ìfe ɨdhɔ tɨ́?» Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà wɔ̀ ngbángba t’ábanà nɨ̌: «Ɨ́rà ndɨ idhùnʉ nà ɨrɔ́!»
41 Jesus respondeu: Então disse ao homem: — Traga o seu filho aqui.
42 Nɨ́, Yěsù-tɨ’ɔ̀ ndɨ ngbángba rǒndri ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nzɛ́rɛ-alafí níibvú kà-ɔ̌nga obvò, ndàdʉ̀ kà-ɔ̌nga nɨ́yà ɔbɨ nyʉ́ nà. Pbɛ́tʉ̀, Yěsù náadʉ̀ ɔ̀rʉ̀ wɔ̀ nzɛ́rɛ-alafí dɔ̌, wɔ̀ ngbángba ràdʉ̀ ɔ̀gʉ̀. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kǎdʉ̀ ndɨ ngbángba nádu àbanà-fɔ ɔ̀.
42 Quando o menino estava chegando, teve um ataque, e o demônio o jogou no chão. Então Jesus deu uma ordem ao espírito mau, curou o menino e o entregou ao pai.
43 Nɨ́, ɨdhɔ nʉ́ʉkɔ ʉrɔ́ ɨ̀’ɨ̀ kɔ́rɔ́ alɛ atdídɔ̌, Kàgàwà bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ ɨ̀ àla rɔ̀.
43 E todos ficaram admirados com o grande poder de Deus. Todos estavam admirados com o que Jesus fazia, e ele disse aos discípulos:
44 Kǎtɨ́: «Nyʉ̀dɨ̌ bɨ̌kʉ nyɨ̌rɨ̀ yà fʉ̌kʉ̀ ma mʉ́nɔna ɔtɛ mběyi: Obhó tɨ́, ka kɨ́ Ìndrǔ t’ídhùnà nípfǒ kabhʉ ìndrǔ-yà-fɔ́.»
44 — Não esqueçam o que vou dizer a vocês: o
45 Pbɛ́tʉ̀, wɔ̀ ɔtɛ náadʉ̀ nzá abádhí-dɔ àlʉ. Obhó tɨ́, ndɨ ɔtɛ-tɨ̀ náarù ndɨ̀ òru tɨ́ abádhí rɔ̌ ɨ̀nzɨ̌ abádhí ʉnɨ tɨ́. Ndɨrɔ̀, abádhí adʉ̀ Yěsù-tsʉ̌ ɨ̀’ɨ́ ndɨ ɔtɛ-tɨ̀ nívǔ dhu-ɔdɔ̀ nɔ́nzɨ̀ ɔ̀nzɨ tɨ́.
45 Mas eles não entenderam isso, pois o que essas palavras queriam dizer tinha sido escondido deles para que não as entendessem. E eles estavam com medo de fazer perguntas a Jesus sobre o assunto.
46 Ɨ ábhàlɨ̌ náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’àgò ɨ̀ nzínzìya ɔ̌. Abádhí ambɛ́nà dhu ɔ̀ngʉ̀ dɔ̌ tsʉ̀yá nzínzìya ɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Àlɛ̌ nzínzì ɔ̌ ádrʉ̀ngbǎlɛ nyʉ́ ròsè nɨ́ ádhɨ?»
46 Os discípulos começaram a conversar sobre qual deles era o mais importante.
47 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù nʉ́ʉnɨ abádhí tɔ́ ɨrɛ̀ta angyangyɨ. Nɨ́, kǎdʉ̀ ákɛ̌ ngbángba nídyì ndɨ̀lɨ rìdè tɨná nyʉ́,
47 Mas Jesus sabia o que eles estavam pensando. Então pegou uma criança e a pôs ao seu lado.
48 ndàdʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɔ̀, ndàtɨ: «Yàrɨ́ ngbángba nàkɔ ɔvɔ̀du rɔ̌ alɛ nákɔ wà ma. Ndɨrɔ̀, ɨma nàkɔ alɛ nákɔ wà yà ɨma nívì alɛ. Obhó tɨ́, nzínzìkʉ ɔ̌ kɔ́rɔ́, ákɛ̌ alɛ tɨ́ rɨ̌’ɨ̀ alɛ nɨ́ ndɨ ádrʉ̀ngbǎlɛ.»
48 Aí disse:
49 Yùwanɨ̀ adʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ Yěsù tɔ̀, ndàtɨ: «Màlimǒ, mǎ màla atdí alɛ ɔvɔ̀nʉ rɔ̌ rɨ̌ nzɛ́rɛ-alafí nípfǒ ìndrǔ ɔ̀ rɔ̀ rɔ́. Nɨ́ mǎ mɨ̀sɔ̌ ka ɨ̀nzɨ̌ kǎrɨ́ ùbhi atdíkpá mǎ mànà owùnʉ ɔ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.»
49 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
50 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̀sɔ̌ ndɨ dhu kà tɔ̀. Obhó tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ ndɨ alɛ náapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ àlɛ̌ tɔ́ òmvǔ tɨ́, nɨ́ ndɨ alɛ nɨ́ àlɛ̌ nzínzì ɔ̀ alɛ.»
50 Então Jesus disse a João e aos outros discípulos:
51 Yěsù rɔ̌dzɨ̀ yà adzɨ ɔ̌ rɔ̀, ndàrà ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ ɔ̀ná ɨdhɔ nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨwà ndɨ̀ ndìndù ndɨ̀ rɔ́. Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, kǎká ndàrà Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀.
51 Como estava chegando o tempo de Jesus ir para o céu, ele resolveu ir para Jerusalém.
52 Nɨ́, kǎdʉ̀ pbɨ̀ndà mʉ̀kɛ̀ngyɛ̀ nóvì ròwù angyi fɨ̌ndà. Nɨ́ ɨ alɛ uvò ’òwù, ’òwù òtsù Pbàsàmàrɨ́yá tɔ́ atdí pbanga ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ɔbhɔlɔ tɨ́ kàkɔ̌ ka kɨ́ tɨ́ dhu.
52 Então mandou que alguns mensageiros fossem na frente. No caminho eles entraram em um povoado da região de Samaria a fim de prepararem um lugar para ele.
53 Pbɛ́tʉ̀, ndɨ pbanga ɔ̌ bhà adʉ̀ nzá Yěsù àkɔ fɨ̀rábvʉ̌, Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀ kà rǎrà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
53 Mas os moradores dali não quiseram receber Jesus porque viram que ele estava indo para Jerusalém.
54 Nɨ́, Yěsù bhà ábhàlɨ̌, Yàkɔbhɔ̀ mà Yùwanɨ̀ mànà níitdègu wɔ̀ dhu àlǎ, nɨ́ abádhí adʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ Yěsù tɔ̀, ’àtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, nyɨ nyòzè tɨ́ wà mǒnzì kàzʉ rìfò ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀, rɔ̀tdɨ̀ kɔ̌kɔ̀ alɛ-tsè?»
54 Quando os seus discípulos Tiago e João viram isso, disseram: — O senhor quer que a gente mande descer fogo do céu para acabar com estas pessoas?
55 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ ndàgɛrɛ ndàndà abádhí dɔ̀ nga, ndàdʉ̀ ɔ̀rʉ̀ abádhí dɔ̌.
55 Porém Jesus, virando-se para eles, os repreendeu.
56 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù mà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà náadʉ̀ ùvò, ’òwù ngǎtsi pbanga ɔ̀.
56 Então ele e os seus discípulos foram para outro povoado.
57 Otu ɔ̌ kɔ̌kɔ̀ alɛ rǒwu rɔ́rɔ̀, atdí alɛ náavɔ̀ dhu Yěsù tɔ̀ ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ma móngo ùbhi owùnʉ ɔ̌, kɔ́rɔ́ ngari ɔ̌ nyɨ nyúbhi ɨ nanǎ.»
57 Quando Jesus e os discípulos iam pelo caminho, um homem disse a Jesus: — Eu estou pronto a seguir o senhor para qualquer lugar onde o senhor for.
58 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀ ndàtɨ: «Ayíwě mà náarɨ́’ɨ̀ ìnè bhǔya nà. Ndɨrɔ̀, yà ɔrʉ́ arángɨlɨ àrɛ̀ mà náarɨ́’ɨ̀ ìnè ɨdzàya nà. Pbɛ́tʉ̀, Ìndrǔ t’ídhùnà, rɨ̌ ndɔ̀kɔ̀, ndɨ̀lɨ dɔ̀na obvò rɔ́nga mà náarɨ́’ɨ̀ ɨ̀mbǎ.»
58 Então Jesus disse:
59 Ndɨrɔ̀, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà ngǎtsi alɛ nɨ̌: «Ɨ́rà owùdu ɔ̌!» Pbɛ́tʉ̀, ndɨ alɛ adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ʉ́fà rʉsà idù, marà pɛ́ àbadu ɔ̀tdʉ̀ angyi.»
59 Aí ele disse para outro homem: Mas ele respondeu: — Senhor, primeiro deixe que eu volte e sepulte o meu pai.
60 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ʉ́bhà kɔ̌kɔ̀ abvo rʉ̀tdʉ̌ fɨ̌yɔ́ abvo. Pbɛ́tʉ̀, árà nyʉnɔ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà Idzi tɔ́ Màkʉ̌rʉ̀ ìndrǔ tɔ̀.»
60 Jesus disse:
61 Ngǎtsi alɛ náatɨ tdɨ́tdɔ̌ Yěsù nɨ̌: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ma mòzè mʉngʉ owùnʉ. Pbɛ́tʉ̀, ʉ́fà pɛ́ rʉsà angyi idù, marà pbàkà ɨdzá-bhà nóvì.»
61 Outro homem disse: — Eu seguirei o senhor, mas primeiro deixe que eu vá me despedir da minha família.
62 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨwà ɨnga nɔ̀pɛ̀ ndòbhì alɛ náapɛ́ olùnga àndà, nɨ́ ndɨ alɛ àkǎ nzá ndɔ̀nzɨ̀ kasʉ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà Idzi ɔ̌.»
62 Jesus respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.