Gálatas 3

Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ɔ̀ɔ nyɨ̌ Gàlàtiyà tɔ́ pbìrì ɔ̌ bhǎ, nyɨ̌ nɨ́ mbǎ dɔ̀ya-ɔ̀nga nà alɛ! Ádhɨ pbá alɛ ndɨ nyɨ̌ nɔ́wɛ̀, ndàbhʉ nyɨ̌ nyǔwǐ, àzèmbè ɨwà ka kɨtɛ̀ Yěsù Krɨ́stɔ̀ ka kʉ̀tɔ̌ mʉ̀sàlabhà dɔ̌ dhu kpangba fʉ̌kʉ̀ rɔ́rɔ̀?
1 Ó gálatas insensatos! Quem os enfeitiçou? Jesus Cristo não lhes foi explicado tão claramente como se tivessem visto com os próprios olhos a morte dele na cruz?
2 Nɨ́, ma mòzè nyǎdu atdí dhu kɛ̀lɛ̌ idù: Nyɨ̌ nyákɔ tɨ́ Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí, Ʉyátá nyɨ̌ nyɨ́fʉ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌, nyɨ̌ nyákɔ tɨ́ ka Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ nyɨ̌ nyɨ́rɨ̀, nyǎdʉ̀ à’ùnà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀?
2 Deixem-me perguntar apenas uma coisa: vocês receberam o Espírito porque obedeceram à lei ou porque creram na mensagem que ouviram?
3 Ɨ́ngbà dhu bhěyi dhu, nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ mbǎ dɔ̀ya-ɔ̀nga nà alɛ tɨ́ wɔ̀ dhu bhěyi nɨ̌? Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí tɔ́ ɔbɨ nɨ̌ nyɨ̌ nyɔ́pɛ̀ dhu, nɨ́ nyɨ̌ nyòzè tɨ́ nyǎbhʉ ràkǎ kòmbí ɔbɨ̀kʉ nɨ̌?
3 Será que perderam o juízo? Tendo começado no Espírito, por que agora procuram tornar-se perfeitos por seus próprios esforços?
4 Nyɨ̌ nyʉ́dà ɔ̀yá dhu kɔ́rɔ́ nɨ́’ɨ̀ tɨ́ kɔkɔ́rɔ̀ nga tɔ́? Obhó nyʉ́, ka nɨ́’ɨ̀ nzɨ̌ kɔkɔ́rɔ̀ nga tɔ́ dhu.
4 Será que foi à toa que passaram por tantos sofrimentos? É claro que não foi à toa!
5 Kàgàwà nɨ́rǎ tɨ́ nyɨ̌ pbɨ̀ndà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí nɨ̌, ndàdʉ̀ wɨwɨ̀ ɔ̀nzɨ̀ nzínzìkʉ ɔ̌ Ʉyátá nyɨ̌ nyɨ̀fʉ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌, kɨ̌rǎ tɨ́ nyɨ̌ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ nyɨ̌ nyɨ́rɨ̀, nyǎdʉ̀ à’ùnà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀?
5 Volto a perguntar: acaso aquele que lhes deu o Espírito e realizou milagres entre vocês agiu assim porque vocês obedeceram à lei ou porque creram na mensagem que ouviram?
6 Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, Àbràhamʉ̀ náa’u Kàgàwà, ndɨ dhu ràdʉ̀ ndàbhʉ Kàgàwà rɔ̀zʉ̀ ndɨ̀, obhónángatálɛ tɨ́.
6 Da mesma forma, “Abraão creu em Deus, e assim foi considerado justo”.
7 Nɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyàkǎ nyʉ̌nɨ dhu nɨ́: obhó nyʉ́, Àbràhamʉ̀ bhà pbàdzʉkʉrʉ tɨ́ rɨ́’ɨ̀ alɛ ràrɨ̌ Kàgàwà nà’ù alɛ.
7 Logo, os verdadeiros filhos de Abraão são aqueles que creem.
8 Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá náavɔ̀ wà dhu angyangyɨ, ndàtɨ: Kàgàwà rɔzʉ́ya ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí obhónángatálɛ tɨ́, fɨ̀yɔ́ a’uta-okú dɔ̀ rɔ̀. Obhó tɨ́, Kàgàwà náavɔ̀ yàrɨ́ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ wɛmbɛrɛ̀ tɨ́ Àbràhamʉ̀ tɔ̀, ndàtɨ: «Nyʉnʉtsì nǎ rɔ̀ Kàgàwà náasoya kɔ́rɔ́ pbìrì ɔ̌ alɛ.»
8 As Escrituras previram esse tempo em que Deus declararia os gentios justos por meio da fé. Ele anunciou essas boas-novas a Abraão há muito tempo, quando disse: “Todas as nações da terra serão abençoadas por seu intermédio”.
9 Nɨ́, Kàgàwà náasoya ndɨ̀ nà’ù alɛ kɔ́rɔ́ àdhàdhɨ̀ ndɨ̀ ndaso Àbràhamʉ̀, a’utatálɛ dhu bhěyi.
9 Portanto, todos os que creem participam da mesma bênção que Abraão recebeu por crer.
10 Pbɛ́tʉ̀, kɔ̌kɔ̀ ɨ̀ nɨ́pbɨ̀ Ʉyátá t’ɨ́fʉta rɔ̌ alɛ, nófù wà ɨ̀ kɔ́rɔ́. Obhó tɨ́, Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rǎtɨna: «Ɨ̀nzɨ̌ rɨ̌ yàrɨ́ Ʉyátá tɔ́ bhǔkù ɔ̀ ka kándǐ kɔ́rɔ́ dhu ɨ̀fʉ̌ alɛ nófù wà ndɨ̀.»
10 Contudo, os que confiam na lei para serem declarados justos estão sob maldição, pois as Escrituras dizem: “Maldito quem não se mantiver obediente a tudo que está escrito no Livro da Lei”.
11 Ndɨrɔ̀, kpangba rɨ̌’ɨ̀ dhu nɨ́, Ʉyátá-otù ɔ̌, ka kɔ́zʉ̀na obhónángatálɛ tɨ́ Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌ atdí alɛ mà rɨ̌’ɨ̀ mbǎ. Obhó tɨ́, obhónángatálɛ náabáya ípìrɔ̌nga pbɨ̀ndà a’uta-otù ɔ̌.
11 É evidente, portanto, que ninguém pode ser declarado justo diante de Deus pela lei. Pois as Escrituras dizem: “O justo viverá pela fé”.
12 Ndɨrɔ̀, Ʉyátá náhʉ nzá a’uta-nyʉtsì rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ Ʉyátá ɨ̀fʉ̌ rɨ́ alɛ bhà ípìrɔ̌nga nɨ́ɨ’ɨya ndɨ Ʉyátá-otù ɔ̌.
12 A lei, porém, não é baseada na fé, pois diz: “Quem obedece à lei viverá por ela”.
13 Yà ndɨ̀ ndʉ̀gɛ̀rɛ̀ ndɨ̀, ndòngò ofúngá tɨ́ àlɛ̌ tɔ́ ngari ɔ̌ dhu-otù ɔ̌, Krɨ́stɔ̀ nʉ́ʉwʉ̀ àlɛ̌’ɨ Ʉyátá bhà ofúngá ɔ̌ rɔ̀. Obhó tɨ́, Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rǎtɨna: ìndrǔ òho ka kapɛ́, kadʉ̀ abvòna ʉ̀tɔ mʉ̀sàlabhà dɔ̌, nɨ́ ndɨ̀ alɛ rɨ̌’ɨ̀ Kàgàwà bhà ofúngá ɔ̌.
13 Mas Cristo nos resgatou da maldição pronunciada pela lei tomando sobre si a maldição por nossas ofensas. Pois as Escrituras dizem: “Maldito todo aquele que é pendurado num madeiro”.
14 Ndɨ dhu anzɨ̀ ndɨ̀ wɔ̀ dhu bhěyi, ndɨ́nɨ̌ yà Kàgàwà akɔ̀ fɨ̀ndá làká Àbràhamʉ̀ tɔ̀ asota nabhʉ̀ tɨ́ ràrà àhʉ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí dɔ̀ Yěsù Krɨ́stɔ̀-otù ɔ̌. Ndɨrɔ̀, ndɨ dhu anzɨ̀ ndɨ̀, ndɨ́nɨ̌ àlɛ̌’ɨ kɔ́rɔ́ àlɛ̌ kabá tɨ́ yà Kàgàwà akɔ̀ fɨ̀ndá làká Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí a’uta-otù ɔ̌.
14 Por meio de Cristo Jesus, os gentios foram abençoados com a mesma bênção de Abraão, para que recebêssemos, pela fé, o Espírito prometido.
15 Àbanɨ̌nzó, ma mɨ́ yà dhu-tɨ̀ àwɛ̌ fʉ̌kʉ̀ ìndrǔ tɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌: ìndrǔ apɛ́ afína ɔ̀ dhu àndǐ angyangyɨ yà ka nyʉ́ àkǎ ndɨ̀’ɨ̀ dhu bhěyi, nɨ́ ndɨ andítá ʉ̀kɔ̀ rɨ̌ alɛ rɨ̌’ɨ̀ mbǎ, ndɨrɔ̀ kà dɔ̌ rɨ́ ngǎtsi dhu ìsě alɛ rɨ̌’ɨ̀ mbǎ.
15 Irmãos, apresento-lhes um exemplo da vida diária. Ninguém pode anular ou fazer acréscimos a uma aliança irrevogável.
16 Nɨ́rɔ̀, Kàgàwà náakɔ̀ làká Àbràhamʉ̀ mà pbɨ̀ndà mʉ̀dzʉkʉrʉ mànà tɔ̀. Ɨ̀lɨ̌lǎ-Andítá àtɨ nzá: «pbɨ̀ndà pbàdzʉkʉrʉ tɔ̀», àdhàdhɨ̀ ábhɔ̌ alɛ tɔ̀ Kà rɨ̌ kɔ̀nzɨ dhu bhěyi. Pbɛ́tʉ̀, kàtɨ: «pbʉ̀kʉ̀ mʉ̀dzʉkʉrʉ tɔ̀». Kà-tɨ̀ nɨ́: atdí alɛ tɔ̀ tɨ́, ndɨ alɛ nɨ́ Krɨ́stɔ̀.
16 Pois bem, Deus fez a promessa a Abraão e a seu descendente. Observem que as Escrituras não dizem “a seus descendentes”, como se fosse uma referência a muitos, mas sim “a seu descendente”, isto é, Cristo.
17 Yàrɨ́ nɨ́ ndɨ ma mòzè mʉnɔ̀ dhu: Kàgàwà nʉ́ʉnɔ wà afína ɔ̀ dhu angyangyɨ Àbràhamʉ̀ tɔ̀, yà ndɨ dhu àkǎnà ndɨ̀’ɨ̀ dhu bhěyi, Músà bhà Ʉyátá ràdʉ̀ ndɨ̀tɔ̀ ɨ̀fɔ mɨyà dɔ̀ná ɨ̀bhʉ kumì nà atɔ-dzidɔ̌ olù nǎ rɔ̀. Nɨ́ ndɨ Ʉyátá rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ Kàgàwà ʉnɔ dhu ʉ̀kɔ̀, ndɨrɔ̀ kà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ Kàgàwà bhà làká nʉ́kɔ̀.
17 É isto que quero dizer: a lei, que veio 430 anos depois, não pode anular a aliança que Deus estabeleceu com Abraão, pois nesse caso a promessa seria quebrada.
18 Obhó tɨ́, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ Kàgàwà bhà dhu-tsí-kàmǎ tɨ́ ka kóko dhu rǎhʉ Músà bhà Ʉyátá-nyʉtsìnǎ rɔ̀ dhu tɨ́, nɨ́ kà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ àhʉ tdɨ́tdɔ̌ làká-nyʉtsìnǎ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, làká-otù ɔ̌, Kàgàwà ɨtɛ̀ wà pbɨ̀ndà ídzìnga Àbràhamʉ̀ tɔ̀.
18 Portanto, se a herança pudesse ser recebida pela obediência à lei, ela não viria pela aceitação da promessa. No entanto, Deus, em sua bondade, a concedeu a Abraão como promessa.
19 Nɨ́rɔ̀, Ʉyátá-kàsʉ̌ nɨ’ɨ̀ àdhu? Ka kisé ka olù nǎ rɔ̀ ndɨ́nɨ̌ ìndrǔ tɔ́ afátá nɨtɛ̀ tɨ́, ràrà àhʉ yà Kàgàwà akɔ̀ fɨ̀ndá làká Àbràhamʉ̀ bhà mʉ̀dzʉkʉrʉ rɨ̌rà àhʉ dhu ɔ̀. Màlàyíká náavɔ̀ ndɨ Ʉyátá ìndrǔ tɔ̀, yà ìndrǔ nzínzì ɔ̌ ìdè ɨ̀ mànà Músà-otù ɔ̌.
19 Qual era, então, o propósito da lei? Ela foi acrescentada à promessa para mostrar às pessoas seus pecados. Mas a lei deveria durar apenas até a vinda do descendente prometido. Por meio de anjos, a lei foi entregue a um mediador.
20 Ìndrǔ nzínzì ɔ̌ ríde alɛ-atdyú nà ka ka rɨ́’ɨ̀ ɔ́yɔ̌ rɔ̀ rɨ́’ɨ̀ alɛ tɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, Àbràhamʉ̀ tɔ̀ ndɨ̀ ndɨ́ làká ɔ̀kɔ̀ rɔ̀, Kàgàwà ɨ’ɨ̀ atdírɔ̀ tɨ́.
20 O mediador, porém, só é necessário quando dois ou mais precisam chegar a um acordo, e Deus é um só.
21 Nɨ́rɔ̀, wɔ̀ dhu tɨ́ àtɨna, Músà bhà Ʉyátá ràkɔ nzá ndɨ̀ Kàgàwà bhà làká nà? Ɨ̀nzɨ̌, akɛkpá màtɨ́! Ípìrɔ̌nga ìbho rɨ́ ìndrǔ tɔ̀ Ʉyátá ka kíbhòyana gukyè, nɨ́ ìndrǔ ka kɔ́zʉ̀yana ɔ̀zʉ̀ obhónángatálɛ tɨ́ Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌ Ʉyátá-otù ɔ̌.
21 Existe, portanto, algum conflito entre a lei e as promessas de Deus? De maneira nenhuma! Se a lei fosse capaz de nos conceder nova vida, seríamos declarados justos pela obediência a ela.
22 Pbɛ́tʉ̀, Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rǎtɨna, kɔ́rɔ́ alɛ ràrɨ̌’ɨ̀ nzɛ́rɛnga bhà ɔbɨ-tsì nǎ, ndɨ́nɨ̌ yà Kàgàwà akɔ̀ làká náaká tɨ́ pbàkrɨ́stɔ̀ tɔ̀, Yěsù Krɨ́stɔ̀ ɨ alɛ ná’ù dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
22 Mas as Escrituras afirmam que somos todos prisioneiros do pecado, de modo que nós, os que cremos, recebemos a promessa de libertação apenas pela fé em Jesus Cristo.
23 Ɨnzá Yěsù à’u ka kɨ́ dhu tɔ́ kàsʉmɨ̀ nápɛ̀ àkǎ rɔ̀, mǎ’ɨ nɨ’ɨ̀ Ʉyátá ʉ́tsɨ̀ alɛ, mǎmbɛ ɨnga ɔ̀dɔ̀ dɔ̌, ràrà àhʉ Kàgàwà rɨ̌ ndɨ a’uta àbhʉ̌ mǎ rʉ̀nɨ dhu ɔ̀.
23 Antes que o caminho da fé se tornasse disponível, fomos colocados sob a custódia da lei e mantidos sob a sua guarda, até que essa fé fosse revelada.
24 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, Ʉyátá ɨ’ɨ̀ àdhàdhɨ̀ dɔ̀ká-nga àndà rɨ̌ alɛ bhěyi, ràrà àhʉ Krɨ́stɔ̀ rɨ̌rà àhʉ dhu ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ Kàgàwà ɔzʉ́ tɨ́ mǎ obhónángatálɛ tɨ́ a’uta-otù ɔ̌.
24 Em outras palavras, a lei foi nosso guardião até a vinda de Cristo; ela nos protegeu até que, por meio da fé, pudéssemos ser declarados justos.
25 Pbɛ́tʉ̀, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ a’uta ɨ́rà àhʉ dhu ɔ̀ rɔ̀, mǎ mɨ́’ɨ̀ mbǎ tdɨ́tdɔ̌ wɔ̀ ndɨ àlɛ̌-dɔ̌nga àndà rɨ̌ alɛ bhà ɔbɨ-tsì nǎ.
25 Agora que veio o caminho da fé, não precisamos mais da lei como guardião.
26 Obhó tɨ́, nyɨ̌ kɔ́rɔ́ nyɨ̌ nɨ́ Kàgàwà bhà inzo, Yěsù Krɨ́stɔ̀ nyɨ̌ nyà’ù dhu-otù ɔ̌.
26 Pois todos vocês são filhos de Deus por meio da fé em Cristo Jesus.
27 Nyɨ̌ kɔ́rɔ́, yà nyɨ̌ nyúngbò nyɨ̌ Yěsù Krɨ́stɔ̀ mànà, bàtizò nyɨ̌ nyálʉ̌ dhu-otù ɔ̌ rɔ̀, nyɨ̌ nyɔ́fɔ̀ wà nyɨ̌ Krɨ́stɔ̀ nà.
27 Todos que foram unidos com Cristo no batismo se revestiram de Cristo.
28 Dhèdhèrɔ̀ nga rɨ̌ mbǎ ɨ̀’ɨ̀ tdɨ́tdɔ̌ Pbàyàhúdí mà nzínzì ɔ̌ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí mànà, ɨnɔ mà nzínzì ɔ̌ dɔ̀yá arɨ́’ɨ̀ ɨ̀tɨ́rɔ̀ alɛ mànà, kpabhálɛ mà nzínzì ɔ̌ vèbhálɛ mànà. Obhó tɨ́ nyɨ̌ kɔ́rɔ́, nyɨ̌ nɨ́ atdí alɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀-nyʉtsì.
28 Não há mais judeu nem gentio, escravo nem livre, homem nem mulher, pois todos vocês são um em Cristo Jesus.
29 Nyɨ̌ nyapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ Krɨ́stɔ̀ bhà alɛ tɨ́, nɨ́ nyɨ̌ nɨ́ Àbràhamʉ̀ bhà pbàdzʉkʉrʉ, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nɨ́ yà Kàgàwà akɔ̀ fɨ̀ndá làká Àbràhamʉ̀ tɔ̀ ndɨ̀ ndábhʉ̌na dhu tɨ́ kɔ́rɔ́ dhu-tsí-kàmǎ.
29 E agora que pertencem a Cristo, são verdadeiros filhos de Abraão, herdeiros dele segundo a promessa de Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.