Gálatas 3
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs ACF
1 Ɔ̀ɔ nyɨ̌ Gàlàtiyà tɔ́ pbìrì ɔ̌ bhǎ, nyɨ̌ nɨ́ mbǎ dɔ̀ya-ɔ̀nga nà alɛ! Ádhɨ pbá alɛ ndɨ nyɨ̌ nɔ́wɛ̀, ndàbhʉ nyɨ̌ nyǔwǐ, àzèmbè ɨwà ka kɨtɛ̀ Yěsù Krɨ́stɔ̀ ka kʉ̀tɔ̌ mʉ̀sàlabhà dɔ̌ dhu kpangba fʉ̌kʉ̀ rɔ́rɔ̀?
1 Ó insensatos gálatas! quem vos fascinou para não obedecerdes à verdade, a vós, perante os olhos de quem Jesus Cristo foi evidenciado, crucificado, entre vós?
2 Nɨ́, ma mòzè nyǎdu atdí dhu kɛ̀lɛ̌ idù: Nyɨ̌ nyákɔ tɨ́ Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí, Ʉyátá nyɨ̌ nyɨ́fʉ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌, nyɨ̌ nyákɔ tɨ́ ka Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ nyɨ̌ nyɨ́rɨ̀, nyǎdʉ̀ à’ùnà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀?
2 Só quisera saber isto de vós: recebestes o Espírito pelas obras da lei ou pela pregação da fé?
3 Ɨ́ngbà dhu bhěyi dhu, nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ mbǎ dɔ̀ya-ɔ̀nga nà alɛ tɨ́ wɔ̀ dhu bhěyi nɨ̌? Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí tɔ́ ɔbɨ nɨ̌ nyɨ̌ nyɔ́pɛ̀ dhu, nɨ́ nyɨ̌ nyòzè tɨ́ nyǎbhʉ ràkǎ kòmbí ɔbɨ̀kʉ nɨ̌?
3 Sois vós tão insensatos que, tendo começado pelo Espírito, acabeis agora pela carne?
4 Nyɨ̌ nyʉ́dà ɔ̀yá dhu kɔ́rɔ́ nɨ́’ɨ̀ tɨ́ kɔkɔ́rɔ̀ nga tɔ́? Obhó nyʉ́, ka nɨ́’ɨ̀ nzɨ̌ kɔkɔ́rɔ̀ nga tɔ́ dhu.
4 Será em vão que tenhais padecido tanto? Se é que isso também foi em vão.
5 Kàgàwà nɨ́rǎ tɨ́ nyɨ̌ pbɨ̀ndà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí nɨ̌, ndàdʉ̀ wɨwɨ̀ ɔ̀nzɨ̀ nzínzìkʉ ɔ̌ Ʉyátá nyɨ̌ nyɨ̀fʉ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌, kɨ̌rǎ tɨ́ nyɨ̌ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ nyɨ̌ nyɨ́rɨ̀, nyǎdʉ̀ à’ùnà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀?
5 Aquele, pois, que vos dá o Espírito, e que opera maravilhas entre vós, o faz pelas obras da lei, ou pela pregação da fé?
6 Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, Àbràhamʉ̀ náa’u Kàgàwà, ndɨ dhu ràdʉ̀ ndàbhʉ Kàgàwà rɔ̀zʉ̀ ndɨ̀, obhónángatálɛ tɨ́.
6 Assim como Abraão creu em Deus, e isso lhe foi imputado como justiça.
7 Nɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyàkǎ nyʉ̌nɨ dhu nɨ́: obhó nyʉ́, Àbràhamʉ̀ bhà pbàdzʉkʉrʉ tɨ́ rɨ́’ɨ̀ alɛ ràrɨ̌ Kàgàwà nà’ù alɛ.
7 Sabei, pois, que os que são da fé são filhos de Abraão.
8 Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá náavɔ̀ wà dhu angyangyɨ, ndàtɨ: Kàgàwà rɔzʉ́ya ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí obhónángatálɛ tɨ́, fɨ̀yɔ́ a’uta-okú dɔ̀ rɔ̀. Obhó tɨ́, Kàgàwà náavɔ̀ yàrɨ́ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ wɛmbɛrɛ̀ tɨ́ Àbràhamʉ̀ tɔ̀, ndàtɨ: «Nyʉnʉtsì nǎ rɔ̀ Kàgàwà náasoya kɔ́rɔ́ pbìrì ɔ̌ alɛ.»
8 Ora, tendo a Escritura previsto que Deus havia de justificar pela fé os gentios, anunciou primeiro o evangelho a Abraão, dizendo: Todas as nações serão benditas em ti.
9 Nɨ́, Kàgàwà náasoya ndɨ̀ nà’ù alɛ kɔ́rɔ́ àdhàdhɨ̀ ndɨ̀ ndaso Àbràhamʉ̀, a’utatálɛ dhu bhěyi.
9 De sorte que os que são da fé são benditos com o crente Abraão.
10 Pbɛ́tʉ̀, kɔ̌kɔ̀ ɨ̀ nɨ́pbɨ̀ Ʉyátá t’ɨ́fʉta rɔ̌ alɛ, nófù wà ɨ̀ kɔ́rɔ́. Obhó tɨ́, Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rǎtɨna: «Ɨ̀nzɨ̌ rɨ̌ yàrɨ́ Ʉyátá tɔ́ bhǔkù ɔ̀ ka kándǐ kɔ́rɔ́ dhu ɨ̀fʉ̌ alɛ nófù wà ndɨ̀.»
10 Todos aqueles, pois, que são das obras da lei estão debaixo da maldição; porque está escrito: Maldito todo aquele que não permanecer em todas as coisas que estão escritas no livro da lei, para fazê-las.
11 Ndɨrɔ̀, kpangba rɨ̌’ɨ̀ dhu nɨ́, Ʉyátá-otù ɔ̌, ka kɔ́zʉ̀na obhónángatálɛ tɨ́ Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌ atdí alɛ mà rɨ̌’ɨ̀ mbǎ. Obhó tɨ́, obhónángatálɛ náabáya ípìrɔ̌nga pbɨ̀ndà a’uta-otù ɔ̌.
11 E é evidente que pela lei ninguém será justificado diante de Deus, porque o justo viverá pela fé.
12 Ndɨrɔ̀, Ʉyátá náhʉ nzá a’uta-nyʉtsì rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ Ʉyátá ɨ̀fʉ̌ rɨ́ alɛ bhà ípìrɔ̌nga nɨ́ɨ’ɨya ndɨ Ʉyátá-otù ɔ̌.
12 Ora, a lei não é da fé; mas o homem, que fizer estas coisas, por elas viverá.
13 Yà ndɨ̀ ndʉ̀gɛ̀rɛ̀ ndɨ̀, ndòngò ofúngá tɨ́ àlɛ̌ tɔ́ ngari ɔ̌ dhu-otù ɔ̌, Krɨ́stɔ̀ nʉ́ʉwʉ̀ àlɛ̌’ɨ Ʉyátá bhà ofúngá ɔ̌ rɔ̀. Obhó tɨ́, Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rǎtɨna: ìndrǔ òho ka kapɛ́, kadʉ̀ abvòna ʉ̀tɔ mʉ̀sàlabhà dɔ̌, nɨ́ ndɨ̀ alɛ rɨ̌’ɨ̀ Kàgàwà bhà ofúngá ɔ̌.
13 Cristo nos resgatou da maldição da lei, fazendo-se maldição por nós; porque está escrito: Maldito todo aquele que for pendurado no madeiro;
14 Ndɨ dhu anzɨ̀ ndɨ̀ wɔ̀ dhu bhěyi, ndɨ́nɨ̌ yà Kàgàwà akɔ̀ fɨ̀ndá làká Àbràhamʉ̀ tɔ̀ asota nabhʉ̀ tɨ́ ràrà àhʉ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí dɔ̀ Yěsù Krɨ́stɔ̀-otù ɔ̌. Ndɨrɔ̀, ndɨ dhu anzɨ̀ ndɨ̀, ndɨ́nɨ̌ àlɛ̌’ɨ kɔ́rɔ́ àlɛ̌ kabá tɨ́ yà Kàgàwà akɔ̀ fɨ̀ndá làká Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí a’uta-otù ɔ̌.
14 Para que a bênção de Abraão chegasse aos gentios por Jesus Cristo, e para que pela fé nós recebamos a promessa do Espírito.
15 Àbanɨ̌nzó, ma mɨ́ yà dhu-tɨ̀ àwɛ̌ fʉ̌kʉ̀ ìndrǔ tɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌: ìndrǔ apɛ́ afína ɔ̀ dhu àndǐ angyangyɨ yà ka nyʉ́ àkǎ ndɨ̀’ɨ̀ dhu bhěyi, nɨ́ ndɨ andítá ʉ̀kɔ̀ rɨ̌ alɛ rɨ̌’ɨ̀ mbǎ, ndɨrɔ̀ kà dɔ̌ rɨ́ ngǎtsi dhu ìsě alɛ rɨ̌’ɨ̀ mbǎ.
15 Irmãos, como homem falo; se a aliança de um homem for confirmada, ninguém a anula nem a acrescenta.
16 Nɨ́rɔ̀, Kàgàwà náakɔ̀ làká Àbràhamʉ̀ mà pbɨ̀ndà mʉ̀dzʉkʉrʉ mànà tɔ̀. Ɨ̀lɨ̌lǎ-Andítá àtɨ nzá: «pbɨ̀ndà pbàdzʉkʉrʉ tɔ̀», àdhàdhɨ̀ ábhɔ̌ alɛ tɔ̀ Kà rɨ̌ kɔ̀nzɨ dhu bhěyi. Pbɛ́tʉ̀, kàtɨ: «pbʉ̀kʉ̀ mʉ̀dzʉkʉrʉ tɔ̀». Kà-tɨ̀ nɨ́: atdí alɛ tɔ̀ tɨ́, ndɨ alɛ nɨ́ Krɨ́stɔ̀.
16 Ora, as promessas foram feitas a Abraão e à sua descendência. Não diz: E às descendências, como falando de muitas, mas como de uma só: E à tua descendência, que é Cristo.
17 Yàrɨ́ nɨ́ ndɨ ma mòzè mʉnɔ̀ dhu: Kàgàwà nʉ́ʉnɔ wà afína ɔ̀ dhu angyangyɨ Àbràhamʉ̀ tɔ̀, yà ndɨ dhu àkǎnà ndɨ̀’ɨ̀ dhu bhěyi, Músà bhà Ʉyátá ràdʉ̀ ndɨ̀tɔ̀ ɨ̀fɔ mɨyà dɔ̀ná ɨ̀bhʉ kumì nà atɔ-dzidɔ̌ olù nǎ rɔ̀. Nɨ́ ndɨ Ʉyátá rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ Kàgàwà ʉnɔ dhu ʉ̀kɔ̀, ndɨrɔ̀ kà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ Kàgàwà bhà làká nʉ́kɔ̀.
17 Mas digo isto: Que tendo sido a aliança anteriormente confirmada por Deus em Cristo, a lei, que veio quatrocentos e trinta anos depois, não a invalida, de forma a abolir a promessa.
18 Obhó tɨ́, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ Kàgàwà bhà dhu-tsí-kàmǎ tɨ́ ka kóko dhu rǎhʉ Músà bhà Ʉyátá-nyʉtsìnǎ rɔ̀ dhu tɨ́, nɨ́ kà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ àhʉ tdɨ́tdɔ̌ làká-nyʉtsìnǎ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, làká-otù ɔ̌, Kàgàwà ɨtɛ̀ wà pbɨ̀ndà ídzìnga Àbràhamʉ̀ tɔ̀.
18 Porque, se a herança provém da lei, já não provém da promessa; mas Deus pela promessa a deu gratuitamente a Abraão.
19 Nɨ́rɔ̀, Ʉyátá-kàsʉ̌ nɨ’ɨ̀ àdhu? Ka kisé ka olù nǎ rɔ̀ ndɨ́nɨ̌ ìndrǔ tɔ́ afátá nɨtɛ̀ tɨ́, ràrà àhʉ yà Kàgàwà akɔ̀ fɨ̀ndá làká Àbràhamʉ̀ bhà mʉ̀dzʉkʉrʉ rɨ̌rà àhʉ dhu ɔ̀. Màlàyíká náavɔ̀ ndɨ Ʉyátá ìndrǔ tɔ̀, yà ìndrǔ nzínzì ɔ̌ ìdè ɨ̀ mànà Músà-otù ɔ̌.
19 Logo, para que é a lei? Foi ordenada por causa das transgressões, até que viesse a posteridade a quem a promessa tinha sido feita; e foi posta pelos anjos na mão de um medianeiro.
20 Ìndrǔ nzínzì ɔ̌ ríde alɛ-atdyú nà ka ka rɨ́’ɨ̀ ɔ́yɔ̌ rɔ̀ rɨ́’ɨ̀ alɛ tɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, Àbràhamʉ̀ tɔ̀ ndɨ̀ ndɨ́ làká ɔ̀kɔ̀ rɔ̀, Kàgàwà ɨ’ɨ̀ atdírɔ̀ tɨ́.
20 Ora, o medianeiro não o é de um só, mas Deus é um.
21 Nɨ́rɔ̀, wɔ̀ dhu tɨ́ àtɨna, Músà bhà Ʉyátá ràkɔ nzá ndɨ̀ Kàgàwà bhà làká nà? Ɨ̀nzɨ̌, akɛkpá màtɨ́! Ípìrɔ̌nga ìbho rɨ́ ìndrǔ tɔ̀ Ʉyátá ka kíbhòyana gukyè, nɨ́ ìndrǔ ka kɔ́zʉ̀yana ɔ̀zʉ̀ obhónángatálɛ tɨ́ Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌ Ʉyátá-otù ɔ̌.
21 Logo, a lei é contra as promessas de Deus? De nenhuma sorte; porque, se fosse dada uma lei que pudesse vivificar, a justiça, na verdade, teria sido pela lei.
22 Pbɛ́tʉ̀, Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rǎtɨna, kɔ́rɔ́ alɛ ràrɨ̌’ɨ̀ nzɛ́rɛnga bhà ɔbɨ-tsì nǎ, ndɨ́nɨ̌ yà Kàgàwà akɔ̀ làká náaká tɨ́ pbàkrɨ́stɔ̀ tɔ̀, Yěsù Krɨ́stɔ̀ ɨ alɛ ná’ù dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
22 Mas a Escritura encerrou tudo debaixo do pecado, para que a promessa pela fé em Jesus Cristo fosse dada aos crentes.
23 Ɨnzá Yěsù à’u ka kɨ́ dhu tɔ́ kàsʉmɨ̀ nápɛ̀ àkǎ rɔ̀, mǎ’ɨ nɨ’ɨ̀ Ʉyátá ʉ́tsɨ̀ alɛ, mǎmbɛ ɨnga ɔ̀dɔ̀ dɔ̌, ràrà àhʉ Kàgàwà rɨ̌ ndɨ a’uta àbhʉ̌ mǎ rʉ̀nɨ dhu ɔ̀.
23 Mas, antes que a fé viesse, estávamos guardados debaixo da lei, e encerrados para aquela fé que se havia de manifestar.
24 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, Ʉyátá ɨ’ɨ̀ àdhàdhɨ̀ dɔ̀ká-nga àndà rɨ̌ alɛ bhěyi, ràrà àhʉ Krɨ́stɔ̀ rɨ̌rà àhʉ dhu ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ Kàgàwà ɔzʉ́ tɨ́ mǎ obhónángatálɛ tɨ́ a’uta-otù ɔ̌.
24 De maneira que a lei nos serviu de aio, para nos conduzir a Cristo, para que pela fé fôssemos justificados.
25 Pbɛ́tʉ̀, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ a’uta ɨ́rà àhʉ dhu ɔ̀ rɔ̀, mǎ mɨ́’ɨ̀ mbǎ tdɨ́tdɔ̌ wɔ̀ ndɨ àlɛ̌-dɔ̌nga àndà rɨ̌ alɛ bhà ɔbɨ-tsì nǎ.
25 Mas, depois que veio a fé, já não estamos debaixo de aio.
26 Obhó tɨ́, nyɨ̌ kɔ́rɔ́ nyɨ̌ nɨ́ Kàgàwà bhà inzo, Yěsù Krɨ́stɔ̀ nyɨ̌ nyà’ù dhu-otù ɔ̌.
26 Porque todos sois filhos de Deus pela fé em Cristo Jesus.
27 Nyɨ̌ kɔ́rɔ́, yà nyɨ̌ nyúngbò nyɨ̌ Yěsù Krɨ́stɔ̀ mànà, bàtizò nyɨ̌ nyálʉ̌ dhu-otù ɔ̌ rɔ̀, nyɨ̌ nyɔ́fɔ̀ wà nyɨ̌ Krɨ́stɔ̀ nà.
27 Porque todos quantos fostes batizados em Cristo já vos revestistes de Cristo.
28 Dhèdhèrɔ̀ nga rɨ̌ mbǎ ɨ̀’ɨ̀ tdɨ́tdɔ̌ Pbàyàhúdí mà nzínzì ɔ̌ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí mànà, ɨnɔ mà nzínzì ɔ̌ dɔ̀yá arɨ́’ɨ̀ ɨ̀tɨ́rɔ̀ alɛ mànà, kpabhálɛ mà nzínzì ɔ̌ vèbhálɛ mànà. Obhó tɨ́ nyɨ̌ kɔ́rɔ́, nyɨ̌ nɨ́ atdí alɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀-nyʉtsì.
28 Nisto não há judeu nem grego; não há servo nem livre; não há macho nem fêmea; porque todos vós sois um em Cristo Jesus.
29 Nyɨ̌ nyapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ Krɨ́stɔ̀ bhà alɛ tɨ́, nɨ́ nyɨ̌ nɨ́ Àbràhamʉ̀ bhà pbàdzʉkʉrʉ, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nɨ́ yà Kàgàwà akɔ̀ fɨ̀ndá làká Àbràhamʉ̀ tɔ̀ ndɨ̀ ndábhʉ̌na dhu tɨ́ kɔ́rɔ́ dhu-tsí-kàmǎ.
29 E, se sois de Cristo, então sois descendência de Abraão, e herdeiros conforme a promessa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.