Mateus 24
Ŋwa' Nyo' Moŋkan mo Monfɛm (NHUNT) vs NTLH
1 Ɛ Jisos ke buy yew ncese le, ke dioo gɛne, ɛ boom bew bo ŋgoo le bencɛ to mbew ye le no duŋci yéw yi fô yew ncese le ɛ̂ wvú.
1 Jesus saiu do pátio do Templo, e, quando já estava indo embora, os seus discípulos chegaram perto dele e chamaram a sua atenção para os edifícios do Templo.
2 Geenɛn, ɛ Jisos jeme ɛ̂ bó lɛ, “Ben yɛne yéw yin e? Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy lɛ kɛ tɛ dimwaaŋ nu ke eshɛɛ yî dimew e sɛ bó ɛ base fokuse kɛ.”
2 Então ele disse:
3 Ɛ Jisos ke dioo gɛn ben shii yî Kum Bite bi Olif e, ɛ boom bew bo ŋgoo le bencɛ to ɛbonɛbon fô wvú le bife lɛ, “Kɛ see ɛ̂ bese kefew kè fiɛɛ fidvu fin nu ke ekooy, noo nciise wvù nu ke eduŋcɛ kefew kè wo nu ke ekase eto noo lɛ woŋ kaa wase?”
3 Jesus estava sentado no monte das Oliveiras. Então os discípulos chegaram perto dele e lhe perguntaram em particular: — Conte para nós quando é que isso vai acontecer. Que sinal haverá para mostrar que chegou o tempo de o senhor voltar e de tudo acabar?
4 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Ben eyɛnè fo wee ke elɛɛ ben ɛ́ ben ejay je.
4 Jesus respondeu:
5 Ben ekeè lɛ bonyii nteen nu ke etoo joo diee diem tɛɛke fojise, ɛ wee duu lɛ ɛ̀ nu wen wvù Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ. Ɛ́ bó dioo gee nonɛn emum elɛɛle bonyii nteen ɛ bó jayte je.
5 Porque muitos vão aparecer fingindo ser eu e dizendo: “Eu sou o
6 Ben nu ke eyuuke lɛ bó tumte jem, bvuu yuuke tɛn bosaaka lɛ jem nu enu. Fo ben ke dioo eyuuke nonɛn, ɛ finteem no buyte ben kɛ. Mvumvun nu mwɛɛm mvù kɛŋke keeke ekooy. Geenɛn ɛ mvú yaa mum duŋci lɛ woŋ kaa wase kɛ.
6 Não tenham medo quando ouvirem o barulho de batalhas ou notícias de guerras. Tudo isso vai acontecer, mas ainda não será o fim.
7 Ketum nu ke etumte jem bô kemew, ɛ nfon mvu tumte jem bô wvumvu. Jeŋ nu ke ekoole, ɛ nshɛ shiike mondvuum e mondvuum e.
7 Uma nação vai guerrear contra outra, e um país atacará outro. Em vários lugares haverá falta de alimentos e tremores de terra.
8 Ɛ mvumvun mvunciim bɛɛ kɛ lo mvun'yaŋ kɛ diɛwɛ seke kpwoon ɛ kɛw lume.
8 Essas coisas serão como as primeiras dores de parto.
9 Bonyii nu ke enya ben ɛ́ bó enyɛwle bô ben, eyuwyɛ ben. Bitum bicii nu ke ebane ben nje diee diem.
9 — Depois vocês serão presos e entregues para serem maltratados e vocês serão mortos. Todos os odiarão por serem meus seguidores.
10 Nonɛn ɛ́ bonyii nteen emum etfuw bikaa ɛ̂ me ɛjim, banene, geese bikuu bibole.
10 Nessa época muitos vão abandonar a sua fé e vão trair e odiar uns aos outros.
11 Ɛ bonyii nteen bò mbiayte lɛ ɛ̀ tum Nyo' bó nu ke ebuynɛn emum elɛɛle bonyii nteen.
11 Então muitos falsos
12 No kebefɛ nu ke eduule kɛ gɛne lo fwe, nu ɛ fí nu ke ege ɛ́ keŋkoŋɛn ke bonyii le nteen emum ewɛɛ.
12 A maldade vai se espalhar tanto, que o amor de muitos esfriará;
13 Geenɛn, wee wvù nu ke ekuu shém egɛn ebuy fokemɛse nu wvù nu ke eboy.
13 mas quem ficar firme até o fim será salvo.
14 Ɛ bó kɛŋke kɛ keeke efewcɛ saaka wvù jee wvun wvu ɛkumɛ bvunfon bvu Nyo' le egɛn ebuy yî ɛkolɛ ke nshɛ le kecii ɛ́ bitum bicii eyuw, nonɛn ɛ́ woŋ sɛ keeke eka.
14 E a boa notícia sobre o
15 Nonɛn seke ben ɛ yɛn ɛ kemaante ke fiɛɛ le kè nulo ejiŋ bvudvuu kè wee ntum Nyo' wvù Dania to jemyɛɛ ɛkumɛ kí, ɛ kí leeme wase yew ncese le, (wee wvù taaŋke ŋwa' wvun eyuw fin ntay,)
15 E Jesus continuou:
16 ɛ bonyii bò nu Judea mum fɛɛ ben yî dikum e.
16 Então, os que estiverem na região da Judeia, que fujam para os montes.
17 Fo wee wvù nu ɛ̂ yew we dioo ɛ shii bvuu ley keejo fiɛɛ fì nu yew kɛ.
17 Quem estiver em cima da sua casa, no terraço, que fuja logo e não entre para pegar as suas coisas.
18 Fo wvù nu wɛne ebvuu ekfulɛ lɛ wen egɛn ejo ndvu ye yi bulɛɛn kɛ.
18 E quem estiver no campo, que não volte para casa a fim de buscar as suas roupas.
19 Ŋgɛw wvu baay ɛdiuw yoya le nu ke enu wvu bokɛnɛ bò nu bô difue, noo bò yamsee boom e.
19 Ai das mulheres grávidas e das mães com criancinhas naqueles dias!
20 Ben ebunleè lɛ fo kenlewtɛ kin ke enu ɛ ɛ̀ nu kefew ke nffum e, kɛnɛɛ diuu di mbam e kɛ,
20 Orem a Deus para que vocês não tenham de fugir no inverno ou no sábado .
21 njefo ŋgɛw wvu baay nu ke enu kefew kekiɛ lɛ, ɛ kfuu wvuwɛ ŋgɛw ke baa yuu nu wase ɛ kɛw no woŋ to kɛwɛɛ ɛ to ɛ buy keseen e, ɛ kɛ kfuu wvuwɛ bɛɛ ke ebvuu eyuu enu dvú kɛ.
21 Porque naqueles dias haverá um sofrimento tão grande como nunca houve desde que Deus criou o mundo; e nunca mais acontecerá uma coisa igual.
22 Ɛ́ Nyo' to baa fafe ɛdiuw ɛ ŋgɛw wvudvu, tu kɛ wee wvu wum mwaaŋ bee ke eboy kɛ. Geenɛn Nyo' nu ɛ fafe ɛdiuw yodvu nje bonyii bew bò wvú nu ɛ caw.
22 Porém Deus diminuiu esse tempo de sofrimento. Se não fosse assim, ninguém seria salvo. Mas, por causa do povo que Deus escolheu para salvar, esse tempo será diminuído.
23 Ɛ̀ nu ke edioo enu sekekiɛ wee ɛ́ jeme ɛ̂ ben lɛ, ‘Ben etaa eyɛn, Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ wvun fɛn!’ Kɛnɛɛ lɛ, ‘Wvuwe fofe!’ Fo ben ebee kɛ.
23 — Portanto, se alguém disser para vocês: “Vejam! O
24 Ben ekeè lɛ bonyii nu ke etoo mbiayte lɛ bowen nu bomboyse bò Nyo' to kawɛɛ, ɛ bomew duu lɛ bowen nu bonyii bo ntum Nyo' le, emum egee mwɛɛm mvù tɛmyi mvù duŋci mvuŋgay mvubole, egee tɛn mwɛɛm mvu diuw wvù yumɛɛn e wvu lɛ bó elɛɛ bonyii ɛ́ bó ejay je, lɛɛ naa noo bonyii bò Nyo' nu ɛ caw, fɛn ɛ́ je nu dvú.
24 Porque aparecerão falsos profetas e falsos messias, que farão milagres e maravilhas para enganar, se possível, até o povo escolhido de Deus.
25 Ben eyekɛ eyuw, me nu ɛ nsee wase mwɛɛm mvun ɛ̂ ben ɛ́ mvú sɛ keeke ekooyi.
25 Prestem atenção! Eu estou lhes dizendo tudo isso, antes que aconteça.
26 Nonɛn, ɛ́ bonyii nɛ ɛ no gayte ɛ̂ ben lɛ, ‘Ben etaa eyɛn, Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ wɛ ŋkpwaante,’ fo ben egɛn jó kɛ. Kɛnɛɛ lɛ, ‘Ben etaa eyɛn, wvuwɛ yew ɛnte,’ fo ben ebee bó le kɛ.
26 — E, se disserem: “Vejam! Ele está no deserto”, não vão lá. Ou ainda: “Vejam! Ele está escondido aqui”, não acreditem.
27 Ben ekeè lɛ no jaŋ ké lawte we ɛ̂ keba ke diuu sane le, ba gɛn buy jò diuu seeyi, nu kɛ lɛŋlɛŋ no nto wee wvù diee nu Waawee nu ke enu.
27 Porque, assim como o relâmpago risca o céu, do nascente até o poente, assim será a vinda do
28 ‘Naa fɛɛ fò keŋkpwe ke fiɛɛ le nu, nu kɛ fó fò boŋguluŋ nu etaashi.’
28 — Onde estiver o corpo de um morto, aí se ajuntarão os urubus.
29 Kaŋ mwaaŋ seke kefew ke ŋgɛw wvu baay wvun e ɛ to wase ɛ fey, ɛ́ diuu nɛ esɛsɛ ejimɛ, kpwee saa ebvuu ebaa kɛ, ɛ́ jón enɛ fowe egbwekɛn, ɛ́ mwɛɛm mvu fowe mvunciim mvù kɛŋke mvuŋgay eshiike.
29 Jesus disse:
30 Ɛ́ nciise wee wvù diee nu Waawee emum ebuynɛn yî ɛbulɛ le. Ɛ́ bitum bicii bi yî nshɛ le emum ekɛw effule lo bô kpwe. Bonyii nu ke eyɛn no wee wvù diee nu Waawee shiile too ɛ̂ kembɛw e fowe bô mvuŋgay noo bvukukɛ bvu baay.
30 Então o sinal do
31 Soŋ yi baay nu ke edioo ɛ jeme foweɛwe, ɛ́ wvú emum eciinse bonceendaa bew ɛ́ bó egɛn ɛbuw ɛ woŋ yo ɛna le noo fowe, ebaancɛ bonyii bew bò wvú nu ɛ caw.
31 A grande trombeta tocará, e ele mandará os seus anjos para os quatro cantos da terra. E os anjos reunirão os escolhidos de Deus de um lado do mundo até o outro.
32 Ben eyɛɛyi fiɛɛ yî keŋgvum e. Tíɛw ye ké boci, ɛ́ bibɛ ekɛw etɛɛke yî dvú le, ɛ́ ben mum kiɛɛ lɛ ɛkfuŋ kumene wase.
32 Jesus disse ainda:
33 Ɛ̀ nu kɛ lɛŋlɛŋ no ben nu ke edioo ɛ yɛn mwɛɛm mvun e mvunciim, ɛ́ ben emum ekiɛɛ lɛ wvú nu wase nceencee naa wase ɛ̂ yew fwese.
33 Assim também, quando virem acontecer essas coisas, fiquem sabendo que o tempo está perto, pronto para começar.
34 Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy lɛ kɛ ɛŋgokɛ ke keseen kin nu ke eka sɛ mwɛɛm mvun mvunciim ɛ kooy wase kɛ.
34 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: essas coisas vão acontecer antes de morrerem todos os que agora estão vivos.
35 Ɛbulɛ bô nshɛ nu ke eka, geenɛn kɛ diɛw yɛm nu ke eyuu eshiw kɛ.
35 O céu e a terra desaparecerão, mas as minhas palavras ficarão para sempre.
36 Kɛ wee nu dvú wvù kee diuu didvu kɛnɛɛ kefew kɛ. Kɛ naa bonceendaa bo Nyo' le bo fowe kɛnɛɛ Waa Nyo' kee tɛn kɛ. Ɛ̀ kee kɛ Nyo' Ice wvú ɛmbeŋ.
36 Jesus continuou, dizendo:
37 Kɛ lɛŋlɛŋ no fí to nu kefew ke Noa' le nu kɛ no fí nu ke enu seke wee wvù diee nu Waawee kaase too.
37 A vinda do
38 Ɛ̀ to nu ɛ joo baa yiŋsɛn wase yî ɛkolɛ ke nshɛ le, ɛ bonyii nu fibole diekene bvuu wukene, ɛ bokɛnɛ bô bolemsɛ taashi bvujen, ɛ bonyii nyaa boom ɛ bolemsɛ taashi bvujen bô bó, ke gɛn buy diuu dì Noa' to leyɛɛ ɛ̂ ŋguw e,
38 Pois, antes do dilúvio, o povo comia e bebia, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca.
39 ɛ bonyii bodvu yaa kee fiɛɛ fì nu ekooy kɛ, gɛn buy seke joo to yiŋsɛnɛɛ yî nshɛ le, kuu bó bocii gɛn dvú. Ɛ̀ nu kɛ lɛŋlɛŋ no fí nu ke enu diuu dì wee wvù diee nu Waawee nu ke eto le.
39 Porém não sabiam o que estava acontecendo, até que veio o dilúvio e levou todos. Assim também será a vinda do Filho do Homem.
40 Bolemsɛ bofɛɛ nu ke enu wɛne, ɛ́ bó ejo mwaaŋ ɛ́ mwaaŋ eshɛɛ.
40 — Naquele dia dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.
41 Ɛ bokɛnɛ bofɛɛ nu ke egooke bvulɛm fodien, ɛ́ bó ejo mwaaŋ ɛ́ mwaaŋ eshɛɛ.
41 Duas mulheres estarão no moinho moendo trigo: uma será levada, e a outra, deixada.
42 Nonɛn, ben emum ecɛytè njefo kɛ ben kee diuu dì Tata wene nu ke eto kɛ.
42 Fiquem vigiando, pois vocês não sabem em que dia vai chegar o seu Senhor.
43 Ben ekeè lɛ ɛ́ cee yew kee kefew kè cooŋ nu ke eto ɛntaŋ, ɛ́ wvú ecɛyte, wvú saa ke ecinɛ ɛ́ bó eto eŋgoy yew ye kɛ.
43 Lembrem disto: se o dono da casa soubesse quando ia chegar o ladrão, ficaria vigiando e não deixaria que a sua casa fosse arrombada.
44 Fí ɛ mum ɛ no nu lɛ, ben tɛn kɛŋke keecɛytè njefo wee wvù diee nu Waawee nu ke eto ɛ̂ kefew kè ben yaa kee kɛ le.
44 Por isso vocês também fiquem vigiando, pois o Filho do Homem chegará na hora em que vocês não estiverem esperando.
45 Waa lemme wvù nu wvu kecɛɛy bvuu kɛŋke bvufee nu wvù la? Kɛ ɛ̀ nu wvuwɛ wvù cee ɛkolɛ we nu ɛ gɛɛ wvú lɛ wvú etaalè fô yew ye le, lɛ kefew ke edioo ɛ kocɛn, ɛ wvú nya mwɛɛm mvudien mvu boom bo lemme le ɛ̂ bó le?
45 Jesus disse ainda:
46 Njoŋ wvu baay nu ke enu wvu waa lemme wvuwɛ wvù cee ɛkolɛ we nu ke edioo etoo eyɛn ɛ wvú gee lemme lɛŋlɛŋ no wvú bee keegee.
46 Feliz aquele empregado que estiver fazendo isso quando o patrão chegar!
47 Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy lɛ cee ɛkolɛ we nu ke ebense wvú ɛ́ wvú etaale fô mwɛɛm mwew e mvunciim.
47 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o patrão vai colocá-lo como encarregado de toda a sua propriedade.
48 Geenɛn ɛ́ waa lemme wvudvu nɛ ɛ no nu wvù kɛŋke keŋge kè befe, ɛ jeme ɛ̂ ɛkolɛ kew lɛ, ‘Kɛ cee ɛkolɛ wɛm nu ke eyaŋsɛn ekase eto kɛ’,
48 Mas, se o empregado for mau, pensará assim: “O meu patrão está demorando muito para voltar.”
49 ɛ mum ɛ kɛw ɛ no suuŋke boom bo lemme le bomew bò bô bó lemte, diekene bvuu wukene bô bonyii bò wuwte mbvuum,
49 Então começará a bater nos seus companheiros, e a comer, e a beber com os bêbados.
50 tu cee ɛkolɛ we nu ke enɛ esɛsɛ ebuynɛn diuu dimew dì wvú yaa be kpwaake le noo ɛ̂ kefew kè wvú yaa be kee le kɛ.
50 E o patrão voltará no dia em que o empregado menos espera e na hora que ele não sabe.
51 Wvú nu ke edioo ɛ buynɛn nonɛn, emum enya ŋgɛw ɛ̂ waa lemme wvudvu, eciinse wvú ɛ́ wvú egɛn enu ŋgoo bonyii bò jemyi jɛɛy, gee jɛɛy e, ɛ ɛ̀ nu fó fò bonyii nu ke ebeele ŋgeci bigew.”
51 Aí o patrão mandará cortar o empregado em pedaços e o condenará a ir para o lugar aonde os hipócritas vão. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.