Lucas 12

Ŋwa' Nyo' Moŋkan mo Monfɛm (NHUNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 No Jisos to jemyi, ɛ bibombom bi bonyii le no taashi fó bontfuke le bontfuke le faanene. Ɛ bomew lɛɛnci bikaa bi bomew e. Ɛ Jisos nɛ kɛw no jemyi ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le gayte lɛ, “Ben ejoò kefew yî fintuŋlɛɛn fi Bofalasii le fì ɛ̀ nu gee dibole dì bó jemyi jɛɛy, gee jɛɛy e.
1 Milhares de pessoas se ajuntaram, de tal maneira que umas pisavam as outras. Então Jesus disse primeiro aos discípulos:
2 Ben ekeè lɛ kɛ fiɛɛ nu dvú fì bó baŋyi fì nu ke enu sɛ fí ɛ buy ɛmwa kɛ. Ɛ kɛ fiɛɛ nu dvú tɛn fì bó nyile fì nu ke enu sɛ bó ɛ kiɛɛ kɛ.
2 Tudo o que está coberto vai ser descoberto, e o que está escondido será conhecido.
3 Ben ekeè lɛ fiɛɛ ficii fì ben jemyi ɛntaŋ nu ɛ bó nu ke eyuŋɛn ɛmvunsheeŋ. Ɛ fiɛɛ ficii fì ben ké faale yew sɛ no tfumtfume nu ɛ bó nu ke ejaŋ ɛ ɛ̀ nu fô ɛkolɛ ke yew e.
3 Assim tudo o que vocês disserem na escuridão será ouvido na luz do dia. E tudo o que disserem em segredo, dentro de um quarto fechado, será anunciado abertamente.
4 Nsáa yɛm, me ɛ no njemyi ɛ̂ ben lɛ fo ben efanè bonyii bò nulo eyu kɛ ɛ ɛ̀ nu nyam ye maaŋ sɛ ɛ̀ nulo ɛ́ bó ebvuu ege fiɛɛ fimew kɛ.
4 Jesus continuou:
5 Ben eyekɛ eyuw wee wvù ben efanè. Ben efanè ɛ ɛ̀ nu Nyo' njefo ɛ̀ nu wvú wvù kɛŋke mvuŋgay keeyu wee, ebvuu elese mwɛtɛn ŋguy wvu baay e. Me mbvuu ŋgayte ɛ̂ ben lɛ ben efanè ɛ ɛ̀ nu wvú.
5 Vou mostrar a vocês de quem devem ter medo: tenham medo de Deus, que, depois de matar o corpo, tem poder para jogar a pessoa no inferno. Sim, repito: tenham medo de Deus.
6 Kɛ ben kee lɛ bó ké no geese mvunsha mvuntin kɛ yî mvunyinyi le mvunfɛɛm maaŋ? Geenɛn, kɛ finsha fimew nu dvú fimwaaŋ fì Nyo' ké daayɛ ɛ̂ fí le kɛ.
6 — Por acaso não é verdade que cinco passarinhos são vendidos por algumas moedinhas? No entanto Deus não esquece nenhum deles.
7 Finɛn nu ɛ Nyo' kee naa yvúw yicii yì nu ɛ̂ ben ɛfa. Fo ben efanè kɛ. Ben fele lo mvunsha fó nteen.
7 Até os fios dos cabelos de vocês estão todos contados. Não tenham medo, pois vocês valem mais do que muitos passarinhos!
8 Ɛ́ me embvuu ensee ɛ̂ ben tɛn lɛ, ɛ́ wee beŋe ɛ̂ bonyii ɛjise lɛ wen kee me, tu wee wvù diee nu Waawee nu ke ebee tɛn mwɛtɛn ɛ̂ bonceendaa bo Nyo' le fwe.
8 Jesus disse ainda:
9 Geenɛn, ɛ́ wee ma lo me ɛ̂ bonyii ɛjise, tu me nu ŋke ema tɛn mwɛtɛn ɛ̂ bonceendaa bo Nyo' le ɛjise.
9 Mas aquele que disser publicamente que não é meu, o Filho do Homem também dirá diante dos anjos de Deus que essa pessoa não é dele.
10 Fí ɛ bvuu ɛ̀ no nu lɛ, Nyo' nu ke elɛɛshɛ díɛw yì befe yì wee jemyi ɛkumɛ wee wvù diee nu Waawee, geenɛn kɛ ɛ̀ nu naa lo ɛ́ Nyo' ke eyuu elɛɛshɛ díɛw yì befe yì wee jemyi ɛkumɛ Keyoy ke Yuule kɛ.
10 — Quem falar contra o Filho do Homem será perdoado, porém quem
11 Seke bó ɛ koo ben ɛ gɛn dvú yéw bunle le, kɛnɛɛ fwe dvu bonyii bò saake woŋ kɛnɛɛ fwe dvu bonyii bò kɛŋke mvuŋgay mvu sa' le, lɛ bó egɛn esaw ben, fo ɛkolɛ ekfumtè ben lɛ laa ben nu ke egɛn etaŋe diuw egay lɛ la lɛ, kɛnɛɛ ejeme nɛɛ lɛ.
11 — Quando levarem vocês para serem julgados nas
12 Ɛ̀ nu ke enu kefew kedvu le ɛ́ Keyoy ke Yuule esee fiɛɛ fì ben ejeme.”
12 Pois naquela hora o Espírito Santo lhes ensinará o que devem dizer.
13 No Jisos to teete boom bew bo ŋgoo le nonɛn, ɛ wee mvu nɛ jeme ɛnte jo kebombom ke bonyii le, gay ɛ̂ wvú lɛ, “Wee n'yɛɛyi, gayɛ ɛ̂ waa bwɛɛm lɛ wvú egaw bvushɛw bvusɛɛbeewvu enya bwem.”
13 Um homem que estava no meio da multidão disse a Jesus: — Mestre, mande o meu irmão repartir comigo a herança que o nosso pai nos deixou.
14 Ɛ Jisos bife ɛ̂ wvú lɛ, “Diemsɛn, ɛ̀ gɛke yɛɛ me lɛ me ensumtenè bonsaw bonɛn, mbvuu ŋgaakè bvushɛw bvunɛn?”
14 Jesus disse:
15 No wvú bife nonɛn mum gay ɛ̂ wee tfuu lɛ, “Ben eyɛnè fo ben eyɛɛlè ɛjisɛ yî mwɛɛm e, njefo kɛ nshii wee yaa nu nje mwɛɛm mvù wvú kɛŋke kɛ, wee ejo naa ɛ mwɛtɛn kɛŋke nɛɛ.”
15 E continuou, dizendo a todos:
16 No wvú jeme nonɛn, mum ma ŋgan lɛ, “Cee kpwaw mvu to kɛŋke wɛɛ we, ɛ mwɛɛm ke joŋ dvú baay.
16 Então Jesus contou a seguinte parábola :
17 Ɛ wvú mum kɛw no kpwawci lɛ laa wen nu ke ege nɛɛ lɛ? Wen nu ke egɛɛ ŋgu wen fɛɛ lɛ?
17 Então ele começou a pensar: “Eu não tenho lugar para guardar toda esta colheita. O que é que vou fazer?
18 Ɛ wvú mum nɛ cu ntaŋ lɛ, ‘Fiɛɛ fì me nu eŋge nu fin. Me nu ensaw bigonɛ biem, eŋkase eŋkuwse, emum eŋgɛɛ ŋgu bô mwɛɛm mwem dvú mvunciim.
18 Ah! Já sei! — disse para si mesmo. — Vou derrubar os meus depósitos de cereais e construir outros maiores ainda. Neles guardarei todas as minhas colheitas junto com tudo o que tenho.
19 Ɛ́ me ŋke endioo ɛ ŋge nonɛn, emum eŋgay ɛ̂ ɛkolɛ kem lɛ me nu wee keshi. Me ŋkɛŋke mwɛɛm mvù me nu ŋke endie embuy bilum e nteen. Kɛ me mbɛɛ ebvuu embuuke kɛ. Me nu endiekene kɛ wase lo, mbvuu ŋ'wukene n'yuuke njoŋ.’
19 Então direi a mim mesmo: ‘Homem feliz! Você tem tudo de bom que precisa para muitos anos. Agora descanse, coma, beba e alegre-se.’ ”
20 No wvú seyse nonɛn, ɛ Nyo' mum tee wvú lɛ, ‘Keyuŋ kin! Ɛntaŋ ɛbɛn nu ɛ me nu ŋke eŋkase enjo keyoy kuw. Mwɛɛm mvun mvunciim mvù wo seyse ɛ gɛɛ nu ke enu mvu yɛɛ le?’”
20 Mas Deus lhe disse: “Seu tolo! Esta noite você vai morrer; aí quem ficará com tudo o que você guardou?”
21 No Jisos jeme nɛn mum gay lɛ, “Ɛ̀ nu kɛ lɛŋlɛŋ no fí nu ke enu fô wee wvù baanci bvukukɛ fô ɛkolɛ kew e yaa kɛŋke bvukukɛ ɛ̂ keba ke Nyo' le kɛ.”
21 Jesus concluiu:
22 Ɛ wvú bvuu nɛ no jemyi wase ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le lɛ, “Fo ben eyaŋyaŋè ɛkumɛ nshii wene lɛ laa ben nu ke edie la lɛ, kɛnɛɛ ɛkumɛ ye yene laa ben nu ke ejise la lɛ.
22 Então Jesus disse aos seus discípulos:
23 Ben ekeè lɛ keyoy ke wee le fele mwɛɛm mvudien, ɛ ye wee fele ndvú.
23 Pois a vida é mais importante do que a comida, e o corpo é mais importante do que as roupas.
24 Ben etaa eyɛn biŋaaŋa, kɛ bí ké no jewyi bvuu gbweci ŋgu kɛ. Kɛ bí yaa kɛŋke bigonɛ kɛ. Ɛ Nyo' nyaŋyi kɛ bí bicii. Kɛ ben kee lɛ ben fele mvunyiim e?
24 Vejam os corvos: não semeiam, não colhem, não têm despensas nem depósitos, mas Deus dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os pássaros?
25 Ɛ̀ nu yɛɛ ɛ̂ ben ɛntelɛŋ wvù yaŋyaŋe, wvù nulo ebise kɛ naa kefew caan yî nshii we le?
25 Qual de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso?
26 No ɛ̀ nu sɛ ɛ̀ nulo ɛ́ ben ege naa fi caan fin ŋkuuŋ, ɛ̀ ge la wvù ben soo bikuu ɛkumɛ mwɛɛm mvumew?
26 Portanto, se vocês não podem conseguir uma coisa assim tão pequena, por que se preocupam com as outras?
27 Ben etaa yɛn no fow ké no kuu nu. Kɛ fow ké no lemte kɛnɛɛ shile ndvú kɛ. Geenɛn, ɛ́ me ensee ɛ̂ ben lɛ kɛ naa Nfon Saamun bô bvukukɛ bvucii bvù wvú to kɛŋke to ké suute ye no nu ɛ wvú ɛ buy fô fow mvu le kɛ.
27 Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas. Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como uma dessas flores.
28 Ɛ́ Nyo' suute ɛgay yo ŋkpwaante nɛn, ɛgay yò kuu ɛbɛn, buy ntfuu ɛ bó ɛ fwɛɛ wase fotaŋ, tu kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ wvú esufe ben efey lo nonɛn e? O oo bonyii bo mbee wvù doose le!
28 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje está aqui e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
29 Fí mum ɛ̀ no nu lɛ fo ben eyaŋyaŋè, bvuu kpwaake lɛ laa ben nu ke ediee la bvuu wuu la lɛ,
29 Portanto, não fiquem aflitos, procurando sempre o que comer ou o que beber.
30 njefo mvumvun mwɛɛm ké no kpwawci kɛ bonyii bo yî nshɛ le bò yaa kee Nyo' kɛ. Ben ekeè lɛ Icee wene kee lo lɛ ben shieele mwɛɛm mvun mvunciim.
30 Pois os pagãos deste mundo é que estão sempre procurando todas essas coisas. O Pai de vocês sabe que vocês precisam de tudo isso.
31 Ben elese bvufee bvunɛn ɛ ɛ̀ nu yî bvunfon bvu Nyo' le, ɛ́ wvú emum enyaa tɛn mwɛɛm mvun mvunciim ɛ̂ ben.
31 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
32 Ŋgoo yɛm, no ben nu caan nɛn, fo ben efanè kɛ, njefo Nyo' wvù Icee wene nu ɛ caw keenya bvunfon ɛ̂ ben.
32 Jesus continuou:
33 Ben egese mwɛɛm mvù ben kɛŋke, egaw bigew bidvu ɛ̂ bonyii bo kefufe le, egomtè bobuuncuu ɛ ɛ̀ nu bò yaa nulo esɛɛkɛn kɛ. Ben egɛɛlè kpwaw wene ɛ ɛ̀ nu woŋ Nyo' le, fô ɛ̀ yaa nulo ɛ́ wvú eka kɛ, ɛ cooŋ yaa nulo efey fó kɛ, ɛ shéw yaa nulo ekan kɛ.
33 Vendam tudo o que vocês têm e deem o dinheiro aos pobres. Arranjem bolsas que não se estragam e guardem as suas riquezas no céu, onde elas nunca se acabarão; porque lá os ladrões não podem roubá-las, e as traças não podem destruí-las.
34 Ben ekeè lɛ fò wee gɛke kpwaw we nu kɛ fó fò fitele fiew nu enu.
34 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
35 Ben ekay bicaw binɛn, etfuw bin'yeese ecɛytè lemme,
35 E Jesus disse ainda:
36 kɛ diɛwɛ boom bo lemme le bò cɛyte cee ɛkolɛ wvubo ɛ wvú nu gbwen bvujen e. Ɛ wvú nu ke edioo ekaase ekumcɛ kembuŋ ɛ́ bó eyene lo ɛ́ wvú eley.
36 Sejam como os empregados que esperam pelo patrão, que vai voltar da festa de casamento. Logo que ele bate na porta, os empregados vão abrir.
37 Njoŋ wvu baay nu ke enu wvu boom bo lemme le bò cee ɛkolɛ wvubo nu ke edioo efɛɛse eyɛn ɛ bó nu we cɛyte. Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy lɛ wvú nu ke eseŋ ndvu ye ɛ́ bó shiiyɛn fokuse ɛ́ wvú eto bô mwɛɛm mvudien egawcɛ ɛ̂ bó.
37 Felizes aqueles empregados que o patrão encontra acordados e preparados! Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o próprio patrão se preparará para servi-los, mandará que se sentem à mesa e ele mesmo os servirá.
38 Njoŋ wvu baay nu ke enu wvu boom bo lemme le bò wvú nu ke edioo efɛɛse eyɛn ɛ bó nu cɛyte. Kɛnɛɛ wvú nu ke eto ɛntaŋ ɛntelɛŋ, kɛnɛɛ seke nyimshie ɛ toŋ.
38 Eles serão felizes se o patrão os encontrar alertas, mesmo que chegue à meia-noite ou até mais tarde.
39 Ben ekeè lɛ ɛ́ cee yew kee kefew kè cooŋ nu ke eto, ɛ́ wvú ecɛytè. Wvú saa ke ecinɛ ɛ́ bó eŋgoy yew ye kɛ.
39 Lembrem disto: se o dono da casa soubesse a que hora o ladrão viria, não o deixaria arrombar a sua casa.
40 Ben tɛn kɛŋke keecɛytè, njefo wee wvù diee nu Waawee nu ke ekase eto ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ kefew kè ben yaa kee kɛ le.”
40 Vocês, também, fiquem alertas, porque o
41 Ɛ Bita mum nɛ bife ɛ̂ wvú lɛ, “Tata, wo ma ŋgan wvun ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ bese, nuu ɛ̂ bonyii bocii lɛ?”
41 Então Pedro perguntou: — Senhor, essa
42 Ɛ Tata tfuse lɛ, “Waa lemme wvù nu wvu kecɛɛy bvuu kɛŋke bvufee nu wvù la? Kɛ ɛ̀ nu wvuwɛ wvù cee ɛkolɛ we nu ɛ gɛɛ wvú lɛ wvú etaalè fô yew ye le, ɛ́ kefew ke dioo ɛ kocɛn ɛ wvú nya mwɛɛm mvudien mvu boom bo lemme le ɛ̂ bó le?
42 O Senhor respondeu:
43 Njoŋ wvu baay nu ke enu wvu waa lemme wvuwɛ wvù cee ɛkolɛ we nu ke edioo etoo eyɛn ɛ wvú gee lemme lɛŋlɛŋ no wvú bee keegee.
43 Feliz aquele empregado que estiver fazendo isso quando o patrão chegar!
44 Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy lɛ cee ɛkolɛ we nu ke ebense wvú ɛ́ wvú etaale fô mwɛɛm mwew e mvunciim.
44 Eu afirmo a vocês que, de fato, o patrão vai colocá-lo como encarregado de toda a sua propriedade.
45 Geenɛn, ɛ́ waa lemme wvudvu nɛ ɛ jeme ɛ̂ ɛkolɛ kew lɛ, ‘Kɛ cee ɛkolɛ wɛm nu ke eyaŋsɛn ekase eto kɛ’, ɛ mum ɛ kɛw ɛ no suuŋke boom bo lemme le bò bolemsɛ noo bò bokɛnɛ, diekene bvuu wuu mbvuum ɛ mó koole wvú,
45 Mas imaginem o que acontecerá se aquele empregado pensar que o seu patrão está demorando muito para voltar. E imaginem que esse empregado comece a bater nos outros empregados e empregadas e a comer e a beber até ficar bêbado.
46 tu cee ɛkolɛ we nu ke enɛ esɛsɛ ebuynɛn diuu dimew dì wvú yaa be kpwaake le kɛ noo ɛ̂ kefew kè wvú yaa be kee le kɛ. Wvú nu ke edioo ɛ buynɛn nonɛn, emum enya ŋgɛw ɛ̂ waa lemme wvudvu, eciinse wvú ɛ́ wvú egɛn enu bô bonyii bò yaa jemyi kecɛɛy kɛ.
46 Então o patrão voltará no dia em que o empregado menos espera e na hora que ele não sabe. Aí o patrão mandará cortar o empregado em pedaços e o condenará a ir para o lugar aonde os desobedientes vão.
47 Waa lemme wvù kee fiɛɛ fì cee ɛkolɛ we gomte lɛ wvú egeè, ɛ faŋɛ yaa eseyse egee, nu ɛ bó nu ke etam wvú boŋgbwan nteen.
47 — O empregado que sabe qual é a vontade do patrão, mas não se prepara e não faz o que ele quer, será castigado com muitas chicotadas.
48 Ɛ waa lemme wvù yaa kee kɛ fiɛɛ fì cee ɛkolɛ we gomte lɛ wvú egeè, ge fiɛɛ fì ɛ̀ nulo ɛ́ bó etam wvú boŋgbwan nteen, nu ɛ bó nu ke ewewcɛ kɛ lo wvuwɛ caan. Wee wvù bó nu ɛ nya mwɛɛm ɛ̂ wvú nteen nu ɛ bó nu ke eshieele nteen ɛ̂ wvú. Ɛ wee wvù bó nu ɛ gɛɛ mwɛɛm can ye le nteen nu ɛ bó nu ke ebife ɛ̂ wvú nteen.”
48 Mas o empregado que não sabe o que o patrão quer e faz alguma coisa que merece castigo, esse empregado será castigado com poucas chicotadas. Assim será pedido muito de quem recebe muito; e, daquele a quem muito é dado, muito mais será pedido.
49 Ɛ Jisos bvuu gay ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le lɛ, “Me nto keenfwɛɛ ɛ ɛ̀ nu ŋguy yî nshɛ le. Wee ejo ɛ wvú be bɛɛnci wase.
49 Jesus continuou:
50 Me ŋkɛŋke kfuu ŋgɛw wvu baay keenley wvú le, ɛ fitele fiem nu ke elɛɛtɛn kɛ seke me ɛ nley wase wvú le.
50 Tenho de receber um batismo e como estou aflito até que isso aconteça!
51 Ben kpwaake lɛ me nto ɛ ɛ̀ nu bô nyɛkeey yî nshɛ le fɛn e? Naa lo. Ben ekeè lɛ me nto ɛ ɛ̀ nu bô keŋgawsɛn.
51 Vocês pensam que eu vim trazer paz ao mundo? Pois eu afirmo a vocês que não vim trazer paz, mas divisão.
52 Ɛ kɛw yî keseen e, yew yì nu bonyii botin nu ke egawsɛn. Bonyii bo botɛte nu ke egawsɛn bô bo bofɛɛ, ɛ́ bo bofɛɛ egawsɛn bô bo botɛte.
52 Porque daqui em diante uma família de cinco pessoas ficará dividida: três contra duas e duas contra três.
53 Cee wan nu ke egawsɛn bô waa we wvù diemsɛn, ɛ́ wan wvù diemsɛn egawsɛn bô ice. Bwee wan nu ke egawsɛn bô waa we wvù kpwoon, ɛ́ wan wvù kpwoon egawsɛn bô bwee. Bwee diemsɛn nu ke egawsɛn bô kpwɛɛ waa we, ɛ́ kpwɛɛ wan egawsɛn bô bwee dweese.”
53 Os pais vão ficar contra os filhos, e os filhos, contra os pais. As mães vão ficar contra as filhas, e as filhas, contra as mães. As sogras vão ficar contra as noras, e as noras, contra as sogras.
54 Ɛ Jisos gay wase ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ kebombom ke bonyii le lɛ, “Ben ké yɛne seke kembɛw bene je ɛkuɛku, ɛ ben mum no duu lɛ, ‘Jaŋ nu ke egbwe.’ Ɛ yí ke mum gbwe.
54 Jesus disse também ao povo:
55 Ɛ́ ben ké yɛn tɛn ɛ fwefwe ɛ baŋke wase ye ɛ no booke lo je ɛweɛwe, ɛ́ ben mum no duu lɛ, ‘Keŋkfum ke baay nu ke enu.’ Ɛ kí mum ke no nu.
55 E, quando sentem o vento sul soprando, dizem: “Vai fazer calor.” E faz mesmo.
56 Ben bonyii bò jemyi jɛɛy, gee jɛɛy ban, no ben taale ɛbulɛ bô nshɛ mum kiɛɛ no ɛkfuŋ nu ke enu, kɛ ɛ̀ nulo tɛn ɛ́ ben ekiɛɛ mwɛɛm mvù Nyo' duŋci yî kefew kin e nje la?
56 Hipócritas! Vocês sabem explicar os sinais da terra e do céu. Então por que não sabem explicar o que querem dizer os sinais desta época?
57 Ɛ kɛ ɛ̀ nulo tɛn ɛ́ ben ekpwawcɛ fiɛɛ fi lɛŋ fì ɛ̀ nulo ɛ́ ben egeè le?
57 E Jesus terminou, dizendo:
58 Ɛ́ wee jo wo ɛ no gɛne dvú yew nsaw e, ɛ́ wo mom ɛ ben ɛ wvú seyse ɛ ɛ̀ bɛɛ ɛ̂ je, fo wvú ke egufe wo egɛn efese can wee wvù saake bonsaw e, ɛ́ wvú efese wo can nci le ɛ́ bó efen wo yew ncaw e.
58 Se alguém fizer uma acusação contra você e levá-lo ao tribunal, faça o possível para resolver a questão enquanto ainda está no caminho com essa pessoa. Isso para que ela não o leve ao juiz, o juiz o entregue ao guarda, e o guarda ponha você na cadeia.
59 Ɛ́ me ensee ɛ̂ wo lɛ kɛ wo nu ke ebuy dvú sɛ wo ɛ mɛse ɛ law finyinyi ficii fì bó shieele kɛ.”
59 Eu lhe afirmo que você não sairá dali enquanto não pagar a multa toda.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.