João 10
Ŋwa' Nyo' Moŋkan mo Monfɛm (NHUNT) vs NTLH
1 “Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ, ɛ́ wee leyte ɛ̂ ketaaŋ ke njée le, ɛ faŋɛ yaa eley ɛ ɛ̀ nu fô diuw ketaaŋ e, ɛ ben lo yî ketaaŋ e ɛ sɛ ley, tu wvuwɛ wee nu cooŋ, nu wee wvù lole mwɛɛm mvuŋgay e.
1 Jesus disse:
2 Geenɛn wee wvù ɛ̀ cɛyte wvú njée ké no leyte fiew ɛ ɛ̀ nu fô diuw ketaaŋ e.
2 Mas quem entra pela porta é o pastor do rebanho.
3 Wvuwɛ wee nu wvù wee wvù cɛyte diuw ketaaŋ ké yene diuw ketaaŋ ɛ̂ wvú, ɛ wvú ley mum tee njée yì ɛ̀ nu ye ɛ̂ diee le, ɛ yí yuw diɛw ye, ɛ wvú mum jo buy dvú.
3 O porteiro abre a porta para ele. As ovelhas reconhecem a sua voz quando ele as chama pelo nome, e ele as leva para fora do curral.
4 Seke wvú ɛ bvuse wase njée ye yicii ɛkfuŋ, mum no saa fwe teŋe ɛ njée yidvu bii wvú le, njefo yí kee diɛw ye.
4 Quando todas estão do lado de fora, ele vai na frente delas, e elas o seguem porque conhecem a voz dele.
5 Ɛ̀ ké dioo nu wee wvu ncɛw, yí saa ebi wvú le kɛ. Ɛ yí no lewte lo wvú, njefo kɛ yí kee diɛw wee wvu ncɛw kɛ.”
5 Mas de jeito nenhum seguirão um estranho! Pelo contrário, elas fugirão, pois não conhecem a voz de estranhos.
6 Ɛ Jisos ma ŋgan wvun ɛ̂ bó nonɛn, ɛ bó faŋɛ yaa kiɛɛ fiɛɛ fì wvú jemyi ɛ̂ bó ɛ̂ ŋgan wvudvu le kɛ.
6 Jesus fez esta comparação, mas ninguém entendeu o que ele queria dizer.
7 Nonɛn, ɛ Jisos bvuu gay ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ ɛ̀ nu me diuw ketaaŋ fò njée fele.
7 Então Jesus continuou:
8 Bonyii bocii bò to saɛ ɛ̂ me fwe to nu kɛ bocooŋ noo bonyii bò lole mwɛɛm mvuŋgay e. Nonɛn ɛ njée faŋɛ yaa eyeke fiɛɛ fì bó jemyi kɛ.
8 Todos os que vieram antes de mim são ladrões e bandidos, mas as ovelhas não deram atenção à voz deles.
9 Ɛ̀ nu me diuw ketaaŋ. Ɛ́ wee fey yî yɛm e ɛ sɛ ley, ɛ́ wvú ke eboy. Wvú nu ke enu diɛwɛ njee yì buyte gɛne diekene kaase tuu jim ɛ̂ ketaaŋ e.
9 Eu sou a porta. Quem entrar por mim será salvo; poderá entrar e sair e achará comida.
10 Cooŋ ké no too kɛ keecoŋ lo, bô keeyu lo, noo keebefe lo bô fiɛɛ. Me nto fiem lɛ bonyii ekɛŋkɛ ɛ ɛ̀ nu nshii, nshii ɛ ɛ̀ nu wvù nu ɛ loocɛ ɛ yiŋsɛn.
10 O ladrão só vem para roubar, matar e destruir; mas eu vim para que as ovelhas tenham vida, a vida completa.
11 Ɛ̀ nu me ncɛy njée wvù jee. Ncɛy njée wvù jee ké nya nshii we keekpwe nje njée ye.
11 — Eu sou o bom pastor; o bom pastor dá a vida pelas ovelhas.
12 Wee wvù bó jo kɛ lo wvú lemme le, sɛ ɛ̀ nu wvú ncɛy njée, ɛ njée yaa nu kɛ ye, ké yɛne ɛ kuula too, ɛ wvú mum laŋ njée fɛɛ lo, ɛ kuula mum shɛɛ kooyɛ njée ɛ yimi tawse.
12 Um empregado trabalha somente por dinheiro; ele não é pastor, e as ovelhas não são dele. Por isso, quando vê um lobo chegando, ele abandona as ovelhas e foge. Então o lobo ataca e espalha as ovelhas.
13 Wvú ké no lewte njefo bó jo kɛ lo wvú lemme le, ɛ wvú baa ekpwe fiɛɛ fô njée le kɛ.
13 O empregado foge porque trabalha somente por dinheiro e não se importa com as ovelhas. Eu sou o bom pastor. Assim como o Pai me conhece, e eu conheço o Pai, assim também conheço as minhas ovelhas, e elas me conhecem. E estou pronto para morrer por elas.
14 Ɛ̀ nu me ncɛy njée wvù jee. Me ŋkee njée yì ɛ̀ nu yɛm, ɛ njée yɛm kee tɛn me,
14 — ausente —
15 lɛŋlɛŋ no Icɛm kee me, ɛ me ŋkee tɛn Icɛm, ɛ me nu ɛ nya nshii wɛm keeŋkpwe nje njée yɛm.
15 — ausente —
16 Me ŋkɛŋke tɛn njée yimi ɛ yí baa nu ŋgoo yin e kɛ. Ɛ me ŋkɛŋke keento bô yí tɛn ɛ́ yí eyuuke diɛw yɛm e, ɛ́ ŋgoo njée emum enù mwaaŋ ɛ ncɛy njée nu mwaaŋ.
16 Tenho outras ovelhas que não estão neste curral. Eu preciso trazer essas também, e elas ouvirão a minha voz. Então elas se tornarão um só rebanho com um só pastor.
17 Me nu ɛ nya nshii wɛm keeŋkpwe wvu lɛ ɛ̀ nulo ɛ́ me eŋkase enfi nshii wɛm jim. Ɛ̀ nɛɛ fiɛɛ fì Icɛm kooŋke me.
17 — O Pai me ama porque eu dou a minha vida para recebê-la outra vez.
18 Kɛ wee nu dvú wvù joo nshii wɛm kɛ. Ɛ̀ nyaa me nshii wɛm ɛ̂ ŋkoŋ wvu wɛm e. Me ŋkɛŋke mvuŋgay keenya nshii wɛm keeŋkpwe, ŋkɛŋke mvuŋgay keeŋkase enfi nshii wɛm jim. Fifin nu fiɛɛ ɛ ɛ̀ gay Icɛm lɛ me eŋge.”
18 Ninguém tira a minha vida de mim, mas eu a dou por minha própria vontade. Tenho o direito de dá-la e de tornar a recebê-la, pois foi isso o que o meu Pai me mandou fazer.
19 Ɛ Jisos jeme mwɛɛm mvun nɛn, ɛ keŋgawsɛn bvuu to ɛntelɛŋ jo Bojuu.
19 Quando ouviu isso, o povo se dividiu outra vez. Muitos diziam:
20 Ɛ bonyii nteen bó le no gayte lɛ, “Wvú kɛŋke nceendaa dɛwle, wvú jewte lo. Ben yeke la ɛ̂ wvú le?”
20 — Ele está dominado por um demônio! Está louco! Por que é que vocês escutam o que ele diz?
21 Geenɛn ɛ bomew no gayte lɛ, “Kɛ ban bonjeme nu bo wee wvù kɛŋke nceendaa dɛwle le kɛ. Ɛ̀ nulo ɛ́ nceendaa dɛwle eyene ɛjisɛ ɛ kenfefe?”
21 Outros afirmavam: — Quem está dominado por um demônio não fala assim! Será que um demônio pode dar vista aos cegos?
22 Ɛ ɛ̀ ke no nu kefew ke Ŋkaw mvu keekume no bó to kasɛɛ yene yew ncese Jɛlusalɛm,
22 Era inverno, e em Jerusalém estavam comemorando a Festa da Dedicação .
23 ɛ Jisos gɛn no ghanci fô yew ncese le, fô cile Saamun e. Sekekiɛ to nu kefew ke kenton e.
23 Jesus estava andando pelo pátio do Templo, perto da entrada chamada “ Alpendre de Salomão ”.
24 Ɛ Bojuu nɛ to gem wvú tase, bife ɛ̂ wvú lɛ, “Wo nu ke ecinɛ ɛ́ bese emɛy eŋgɛmtene nɛn egɛn ebuy nɛɛ? Ɛ́ ɛ̀ fɛn nu wo Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ, ɛ́ wo see lo ɛ̂ bese teytey.”
24 Então o povo se ajuntou em volta dele e perguntou: — Até quando você vai nos deixar na dúvida? Diga com franqueza: você é ou não é o
25 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Me nu ɛ nsee wase ɛ̂ ben, ben ɛ faŋɛ yaa bee kɛ. Dilemme dì me ŋgee ɛ̂ diee di Icɛm e nu ɛ dí duŋci wee wvù ɛ̀ nu me.
25 Jesus respondeu:
26 Geenɛn ben baa bee, njefo kɛ ben nu ŋgoo njée yɛm e kɛ.
26 mas vocês não creem porque não são minhas ovelhas.
27 Njée yɛm ké no yuuke diɛw yɛm e. Me ŋkee yí, ɛ yí bii me le,
27 As minhas ovelhas escutam a minha voz; eu as conheço, e elas me seguem.
28 ɛ me nyaa nshii wvù mɛy lo ɛ̂ yí. Kɛ yí nu ke eyuu ela kɛ. Ɛ wee yaa nu dvú wvù nu ke eyuu elo yí can yɛm e kɛ.
28 Eu lhes dou a vida eterna, e por isso elas nunca morrerão. Ninguém poderá arrancá-las da minha mão.
29 Icɛm wvù nya njée yidvu ɛ̂ me fele wee tfuu, ɛ wee yaa nu dvú wvù nulo elo yí can ye le kɛ.
29 O poder que o Pai me deu é maior do que tudo, e ninguém pode arrancá-las da mão dele.
30 Ɛ bee Icɛm nu fiɛɛ fimwaaŋ.”
30 Eu e o Pai somos um.
31 Ɛ Bojuu bvuu jo ɛta keetumyɛ wvú dvú.
31 Então eles tornaram a pegar pedras para matar Jesus.
32 Ɛ Jisos bife ɛ̂ bó lɛ, “Ben nu ɛ yɛn wase dilemme dì jee nteen dì Icɛm gay lɛ me eŋgeè. Ɛ̀ nu dì la dì ben gomte keetumyɛ me nje dí?”
32 E ele disse:
33 Ɛ bó tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Kɛ bese tumyi wo ɛ ɛ̀ nu nje lemme dì jee dì wo ge kɛ. Bese tumyi wo ɛ ɛ̀ nu njefo wo beete bô diee di Nyo' le. Wo nu kɛ lo wee wvu wum, duu lɛ wo nu Nyo'.”
33 Eles responderam: — Não é por causa de nenhuma coisa boa que queremos matá-lo, mas porque, ao dizer isso, você está
34 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Kɛ fí nu ɛ bó ɛ saŋ ɛ̂ Ŋwa' wene bonci le ɛ Nyo' jemyi jó lɛ, ‘Me nu ɛ ŋgay lɛ ben nu bonyo'’ le?
34 Então Jesus afirmou:
35 Nyo' teŋe bonyii bodvu lɛ bonyo', ɛ ɛ̀ nu kɛ bó bodvu bò diɛw ye to gɛne fô bó le, (ɛ beene kee lɛ kɛ fiɛɛ fì nu ɛ̂ Ŋwa' Nyo' le nulo ekumɛn kɛ.)
35 Sabemos que as
36 No fí nu nonɛn, ɛ̀ no nu nje la wvù ben gayte ɛ̂ wee wvù Ice nu ɛ caw ɛ tum yî woŋ wvun e lɛ wvú beete bô diee di Nyo' le kɛ njefo wvú nu ɛ gay lɛ wen nu Waa Nyo'?
36 Quanto a mim, o Pai me escolheu e me enviou ao mundo. Então por que vocês dizem que blasfemo contra Deus quando afirmo que sou Filho dele?
37 Ɛ́ me nu nsɛ me ŋgee ɛ ɛ̀ nu dilemme di Icɛm e, fo ben ebee me le kɛ.
37 Se não faço o que o meu Pai manda, não creiam em mim.
38 Geenɛn ɛ ɛ̀ nu lɛ me ŋgee ɛ ɛ̀ nu dí, ɛ́ ben baa cim bee me le, ɛ́ ben bee dí le, ɛ́ ben emum eloocɛ ekiɛɛ ntay lɛ Icɛm nu yî yɛm e, ɛ me nu yî Icɛm e.”
38 Mas, se eu faço, e vocês não creem em mim, então creiam pelo menos nas coisas que faço. E isso para que vocês fiquem sabendo de uma vez por todas que o Pai vive em mim e que eu vivo no Pai.
39 Ɛ Bojuu bvuu no gomte keekoo wvú, geenɛn ɛ wvú lemtɛn can yibole.
39 A essa altura tentaram novamente prendê-lo, mas Jesus escapou das mãos deles.
40 Ɛ Jisos bvuu gɛn lente tu Joo Joodan kewvu keki fò Jon to yawɛɛ eleese bonyii ɛ̂ joo, no nu jó.
40 Ele voltou de novo para o lado leste do rio Jordão, foi para o lugar onde João Batista tinha batizado antes e ficou lá.
41 Ɛ bonyii nteen no too yɛne wvú le. Ɛ bó ke nɛ gay lɛ, “Jon to baa ge naa fiɛɛ fimew fì duŋci bvukukɛ bvu Nyo' le kɛ. Geenɛn fiɛɛ ficii fì wvú to jemyi ɛkumɛ wee wvun to nu naa kecɛɛy.”
41 E muita gente ia vê-lo, dizendo: — João não fez nenhum milagre, mas tudo o que ele disse sobre Jesus é verdade.
42 Nonɛn ɛ bonyii nteen lese fitele yî Jisos e jó.
42 E naquele lugar muita gente creu em Jesus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.