Hebreus 11
Ŋwa' Nyo' Moŋkan mo Monfɛm (NHUNT) vs NAA
1 Keelese fitele yî Nyo' le nu keetaale fwe yî fiɛɛ fì Nyo' nu ɛ kaw wee dvú kee naa ntay lɛ wvú nu ke ekɛŋkɛ fí, kee tɛn lɛ fí nu dvú ɛ wvú baa cim yɛn wase fí le kɛ.
1 Ora, a fé é a certeza de coisas que se esperam, a convicção de fatos que não se veem.
2 Nyo' to bɛnsee bonyii bo fwele njefo bó to nu ɛ lese fitele yî ye le.
2 Pois, pela fé, os antigos obtiveram bom testemunho.
3 Ɛ̀ ge tɛn fitele fì beene lese yî Nyo' le beene ɛ sɛ kiɛɛ ntay lɛ Nyo' to bom woŋ wvun ɛ ɛ̀ nu kɛ bô diɛw ye, ɛ mwɛɛm mvù beene yɛne to buy yî mvù bó yaa yɛne mvú le kɛ.
3 Pela fé, entendemos que o universo foi formado pela palavra de Deus, de maneira que o visível veio a existir das coisas que não são visíveis.
4 Ɛ̀ to ge fitele fì Ɛbɛl to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ wvú sɛ ge ncese wvu lɛŋ fey Kɛɛn. Ɛ Nyo' mum jo wvú lɛ wvú nu wee wvu teytey, mum fi nnya ye keetom lɛ wvú nu wee wvu teytey. Abɛl to nu ɛ kpwe, geenɛn ɛ fitele fì wvú to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ ge beene ɛ no yuuke ɛ wvú bɛɛ jemyi ɛ̂ beene ɛ to ɛ buy ɛbɛn e.
4 Pela fé, Abel ofereceu a Deus um sacrifício mais excelente do que Caim, pelo qual obteve testemunho de ser justo, tendo a aprovação de Deus quanto às suas ofertas. Por meio da fé, mesmo depois de morto, ainda fala.
5 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì Ɛnok to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ Nyo' sɛ jo wvú gɛn bô wvú fowe wum ɛ kpwe baa kum wvú le kɛ. Bó to nu ɛ nɛ faŋɛ yaa bvuu yɛn wvú le kɛ, njefo Nyo' to nu ɛ jo wase wvú we. Ɛ́ Nyo' sɛ jo Ɛnok we nu ɛ Ŋwa' Nyo' jemyi lɛ wvú to ké no gee ɛ Nyo' yuuke njoŋ.
5 Pela fé, Enoque foi levado a fim de não passar pela morte; não foi achado, porque Deus o havia levado. Pois, antes de ser levado, obteve testemunho de que havia agradado a Deus.
6 Nonɛn ɛ́ wee nu dvú sɛ wvú nu ɛ lese fitele yî Nyo' le, tu kɛ ɛ̀ nu naa lo ɛ́ Nyo' eyuuke njoŋ bô wvú kɛ, njefo ɛ́ wee gomte keebenci too mbew Nyo' le, tu wvú kɛŋke keebee lɛ Nyo' nu dvú, noo lɛ wvú mawci wee tfuu wvù looci gomte wvú.
6 De fato, sem fé é impossível agradar a Deus, porque é necessário que aquele que se aproxima de Deus creia que ele existe e que recompensa os que o buscam.
7 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì Noa' to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ Nyo' ke dioo tefe wvú ɛkumɛ fiɛɛ fì to nu keeke ekooy ɛ wvú baa cim yɛn wase fí le, ɛ wvú yuw Nyo' le mum fɛ ŋguw wvu baay keeke eboyse yew ye dvú. No wvú to lesɛɛ fitele nonɛn mum duŋcɛ lɛ kebɛse ke bonyii bo yî woŋ wvun e nu bò befe ɛ̂ Nyo' ɛjise, ɛ ɛ̀ nu kɛ wase wvú wvù Nyo' to nyaɛ bvudvuu bvu wee wvu teytey e ɛ̂ wvú, njefo wvú to nu ɛ lese fitele yî Nyo' le.
7 Pela fé, Noé, divinamente instruído a respeito de acontecimentos que ainda não se viam e sendo temente a Deus, construiu uma arca para a salvação de sua família. Assim, ele condenou o mundo e se tornou herdeiro da justiça que vem da fé.
8 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì Abla'am to lesɛɛ yî Nyo' le, ɛ wvú sɛ yuw Nyo' le seke wvú to teŋɛɛ wvú lɛ wvú enɛ woŋ wvubole egɛn wvumew wvù wvú to nu keeke ekɛŋkɛ diɛwɛ woŋ we le. No Abla'am yuwɛɛ nonɛn mum no gɛne kɛ lo, yaa cim kee fô wvú gɛne kɛ.
8 Pela fé, Abraão, quando chamado, obedeceu, a fim de ir para um lugar que devia receber como herança; e partiu sem saber para onde ia.
9 Ɛ̀ to ge fitele fì wvú to lesɛɛ yî Nyo' le fidvu ɛ wvú sɛ gɛn no cee woŋ wvù Nyo' to kawɛɛ wvú dvú le diɛwɛ tolo wvù nu ɛ gɛn ɛ bɛɛ woŋ bonyii bomew e. Wvú to nu jó ghane cee cún e bô bo Aysik noo Yakow bò Nyo' to kawɛɛ bó bocii bô woŋ wvudvu lɛ ɛ̀ nu ke enu wvubo.
9 Pela fé, peregrinou na terra da promessa como em terra alheia, habitando em tendas com Isaque e Jacó, herdeiros com ele da mesma promessa.
10 Wvú to cee cún e nonɛn njefo wvú to taale fwe keeke eley kelaante le ɛ kí kɛŋke kenffuy ɛ ɛ̀ to seyse Nyo' no kelaante kedvu nu ke enu, mum yoo.
10 Porque Abraão aguardava a cidade que tem fundamentos, da qual Deus é o arquiteto e construtor.
11 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì Sɛla to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ wvú sɛ kɛŋkɛ mvuŋgay keeleem bô fue ɛ wvú ɛ lun naa wase ɛ fesɛn wvù ɛ̀ nulo ɛ́ wvú ebvuu eboo. Fí to kooyi nonɛn njefo Sɛla to nu ɛ bee lɛ Nyo' wvù kawɛɛ wvú ké no leeme kɛ yî diɛw ye le.
11 Pela fé, também, a própria Sara, apesar de não poder ter filhos e já ser idosa, recebeu poder para ser mãe, pois considerou fiel aquele que lhe havia feito a promessa.
12 Ɛ fí mum no nu lɛ wee mwaaŋ wvù Abla'am wvù to nu ɛ wvú ɛ lun wase baay, nu wase diuw kpwe le, to nu ɛ nɛ ɛ ɛngokɛ ke wee le buy yî ye le duule diɛwɛ jón yi we le noo diɛwɛ monshɛɛm mo ŋgem joo yi baay e mò wee yaa nulo etaŋ etoo kɛ.
12 Por isso, também de um só homem, praticamente morto, saiu uma posteridade tão numerosa como as estrelas do céu e inumerável como a areia que está na praia do mar.
13 Bonyii ban bocii to nu ɛ ghan faŋɛ yaa kɛŋkɛ fiɛɛ fì Nyo' kawɛɛ fidvu kɛ, ke ghan no kpwekene ɛ bó lese kɛ fitele yî Nyo' le. Bó to yɛn kɛ lo fí le ɛ fí bɛɛ too ncejole, fiisɛn bô nlaŋlaŋ, jeme bô dew yibo lɛ, fô bó le nu ɛ bó kee lɛ bowen nu kɛ lo botolo ɛ bó bɛke lo yî nshɛ yin e.
13 Todos estes morreram na fé. Não obtiveram as promessas, mas viram-nas de longe e se alegraram com elas, confessando que eram estrangeiros e peregrinos na terra.
14 Ɛ́ bonyii jemyi nɛn, tu fí duŋci naa ntay lɛ bó bɛɛ gomte woŋ wvù ɛ̀ nu wvubo.
14 Porque os que falam desse modo manifestam estar procurando uma pátria.
15 Ɛ́ bó to bvuu kpwawci ɛkumɛ woŋ wvù bó to nɛn'yɛɛ jó, tu bó to nu ɛ kɛŋkɛ je keekase tu jim jó.
15 E, se, na verdade, se lembrassem daquela de onde saíram, teriam oportunidade de voltar.
16 Geenɛn no fí nu, nu ɛ bó to gomte ɛ ɛ̀ nu woŋ wvù fele wvuwɛ, wvù ɛ̀ nu woŋ wvu we. Nonɛn kɛ Nyo' ké no wuumene seke bó teŋe wvú lɛ Nyo' wvubo kɛ, njefo wvú nu ɛ seyse kelaante ɛ gɛɛ ɛ̂ bó.
16 Mas, agora, desejam uma pátria superior, isto é, celestial. Por isso, Deus não se envergonha deles, de ser chamado o seu Deus, porque lhes preparou uma cidade.
17 Ɛ̀ to nu fitele fì Abla'am to lesɛɛ yî Nyo' le fì to geɛ ɛ Nyo' ke dioo mom wvú, ɛ wvú bee keejo waa we wvù Aysik ege ncese dvú fô Nyo' le. Ɛ wvú wvù Abla'am nu wvù Nyo' to kawɛɛ lɛ ɛŋgokɛ ke wee le nu ke ebuy yî ye le. Ɛ wvú bee kɛ keejo waa we ɛ ɛ̀ ka wvú, lɛ wen ege ncese dvú.
17 Pela fé, Abraão, quando posto à prova, ofereceu Isaque. Aquele que acolheu as promessas de Deus estava a ponto de sacrificar o seu único filho,
18 Waa we wvun nu wvù Nyo' to gayɛɛ wase ɛ̂ Abla'am lɛ,
18 do qual havia sido dito: “A sua descendência virá por meio de Isaque.”
19 Abla'am to kee kɛ lɛ ɛ́ wee cim kpwe lo, tu Nyo' nulo ekase ege ɛ́ wvú etu dvú. Nonɛn ɛ̂ je mi le nu ɛ ɛ̀ nulo ɛ́ bó ejo lɛ Aysik to nu ɛ kpwe ɛ Nyo' kase nya wvú ɛ̂ Abla'am ɛ wvú nu dvú wum.
19 Abraão considerou que Deus era poderoso até para ressuscitar Isaque dentre os mortos, de onde também figuradamente o recebeu de volta.
20 Ɛ̀ to ge fitele fì Aysik to lesɛɛ tɛn yî Nyo' le ɛ wvú sɛ cew Yakow bô Ɛsau jeme ɛ̂ bó ɛkumɛ mbuwma wvù to nu keeke eyuu eto fô bó le.
20 Pela fé, igualmente Isaque abençoou Jacó e Esaú, a respeito de coisas que ainda estavam para vir.
21 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì Yakow to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ wvú ke dioo kpwee, cew boom bo Yosɛw wvù waa we le. Ɛ wvú to ceeke nonɛn ɛ wvú ɛ ŋgvuum yî kembaŋ e ɛ no nyaa n'wvum ɛ̂ Nyo'.
21 Pela fé, Jacó, quando estava para morrer, abençoou cada um dos filhos de José e, apoiado sobre a extremidade do seu bordão, adorou a Deus.
22 Ɛ̀ to nu fitele fì Yosɛw to lesɛɛ yî Nyo' le fì to geɛ ɛ wvú ke dioo nu wase keekpwe mum no teete kpwe ye duŋci lɛ bonyii bo Islael nu ke eshɛɛ ebuy woŋ wvù Ijiw e. Ɛ wvú mum gay lɛ bó ke edioo ebuyte jó jo bikufɛ biwene.
22 Pela fé, José, próximo do seu fim, fez menção do êxodo dos filhos de Israel, bem como deu ordens a respeito de seus próprios ossos.
23 Ɛ̀ to nu fitele fì icee Muses bô bwee to lesɛɛ yî Nyo' le fì to geɛ ɛ bó sɛ nyilɛ Muses yî kee le tɛ fo bó eyu seke bó to bokɛɛ wvú. Ɛ bó to nyile nonɛn njefo bó to nu ɛ yɛn lɛ ɛ̀ to nu wan ɛ wvú jee cuu baay. Ɛ bó faŋɛ yaa efane keeŋgoy sa' yì Nfon to bvusɛɛ kɛ.
23 Pela fé, Moisés, depois de nascer, foi escondido por seus pais durante três meses, porque viram que era um menino bonito e não temeram o decreto do rei.
24 Ɛ̀ to nu fitele fì Muses to lesɛɛ tɛn yî Nyo' le seke wvú to kuɛ wase fì to geɛ ɛ wvú tun lɛ fo bó eteŋè wen lɛ waa ŋgonjuu Nfon Fɛlo kɛ.
24 Pela fé, Moisés, sendo homem feito, recusou ser chamado filho da filha de Faraó,
25 Wvú to nu ɛ caw fiew keeyɛne ɛ ɛ̀ nu ŋgɛw bô bonyii bò ɛ̀ nu bo Nyo' le, ɛfey keeyuuke njoŋ bô mwɛɛm mvù ɛ̀ nu mvù befe ɛ mvú fele lo.
25 preferindo ser maltratado junto com o povo de Deus a usufruir prazeres transitórios do pecado.
26 Wvú to nu ɛ jo lɛ ɛ́ bó eshoose wen njefo wen nu wee Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ, tu fifiɛ kɛŋke sɛw fele keekɛŋke kpwaw wvu Ijiw tfuu. Wvú to jo nonɛn njefo wvú to taale mmawcɛ wvù nu ke eto fô wvú le.
26 Ele entendeu que ser desprezado por causa de Cristo era uma riqueza maior do que os tesouros do Egito, porque contemplava a recompensa.
27 Ɛ̀ to ge fitele fì wvú to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ wvú sɛ nɛ Ijiw yaa fane fiɛɛ fì ɛ̀ nulo ɛ́ Nfon ege bô wvú kɛ, naa ɛ wvú cim ton'yi shém bô wvú nɛɛ. Wvú to nu ɛ suu shém nɛ no gɛne njefo wvú to taale fiew ɛ ɛ̀ nu fwe diɛwɛ wvú yɛne Nyo' wvù bó yaa yɛne bô ɛjisɛ le kɛ.
27 Pela fé, Moisés abandonou o Egito, não ficando amedrontado com a ira do rei, pois permaneceu firme como quem vê aquele que é invisível.
28 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì wvú to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ wvú sɛ gɛɛ Ŋkaw Daŋɛfey, jo ɛlɛmɛ yefe yî laŋ fwese le, wvu lɛ Nceendaa Kpwe wvù to yuwyi boom bolemsɛ bo fwe yî kfuu le edioo etoo buyte fô dew fwese bonyii bo Islael e emum edaŋ efey.
28 Pela fé, celebrou a Páscoa e o derramamento do sangue, para que o exterminador não tocasse nos primogênitos dos israelitas.
29 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì bonyii bo Islael to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ bó gɛn lente Joo yi Baay yì Yɛɛle fokuse kɛ diɛwɛ bó fey yî nshɛ yi yem e. Ɛ bonyii bo Ijiw ke dioo to tɛn buy fô joo yidvu le no momte keefey tɛn nonɛn ɛ yí kuu bó bocii gɛn dvú.
29 Pela fé, os israelitas atravessaram o mar Vermelho como por terra seca. Quando os egípcios tentaram fazer o mesmo, foram engolidos pelo mar.
30 Ɛ̀ nu tɛn fitele fì bonyii bodvu to lesɛɛ fì to geɛ ɛ bó ke dioo gɛn buy Jɛliku, ke lɛn kɛnɛn kelaante kedvu, ke dioo kɛnɛn nonɛn buy ɛdiuw ɛsooshwiy ɛ kembew ke kelaante kedvu le kesɛ kecii.
30 Pela fé, ruíram as muralhas de Jericó, depois de rodeadas por sete dias.
31 Ɛ̀ to ge fitele fì La'ab wvù to nu kpwoon nsake mvu to lesɛɛ tɛn yî Nyo' le ɛ wvú sɛ boy faŋɛ yaa ekpwe ŋgoo bonyii bobole bo woŋ e bò to tɛmyi bikuu bô bo Nyo' kɛ. Wvú to baa kpwe, njefo bonyii bo Islael to nu ɛ tum bonyii lɛ bó eto eghan ekee woŋ wvudvu, ɛ kpwoon wvudvu fiisɛn bó ɛ̂ wvú yew.
31 Pela fé, Raabe, a prostituta, não foi destruída com os desobedientes, porque acolheu os espias com paz.
32 Ɛ́ ɛ̀ nu lɛ me entaaŋke bonyii bò to lesɛɛ fitele yî Nyo' le, ɛ́ me ŋke entaŋ eŋgɛn embuy fɛɛ? Kɛ kefew nu dvú kè ɛ̀ nulo ɛ́ me ŋkɛw nyɛy mwɛɛm mvu bonyii le diɛwɛ Gidion, Balak, Samsen, Jɛfta kɛnɛɛ Dawe bô Samwɛl noo bonyii bo ntum Nyo' le bomew e kɛ.
32 E que mais direi? Certamente me faltará o tempo necessário para falar de Gideão, de Baraque, de Sansão, de Jefté, de Davi, de Samuel e dos profetas,
33 Bonyii ban bocii nu ɛ bó to lese fitele yî Nyo' le. Ɛ bomew ke so bitum yî jem e, ɛ bomew saw bvunfon ɛ̂ je yi lɛŋ e, ɛ bomew kɛŋkɛ mwɛɛm mvù Nyo' to kawɛɛ bó dvú, ɛ bomew kɛŋkɛ mvuŋgay keebaŋ dew bobvule fo bó eŋgele bó.
33 os quais, por meio da fé, conquistaram reinos, praticaram a justiça, obtiveram promessas, fecharam a boca de leões,
34 Bomew to nu ɛ kɛŋkɛ mvuŋgay keege ɛ́ ŋguy wvù to bɛɛnci naa bɛmte lo ejimɛ. Ɛ bomew kɛŋkɛ mvuŋgay keebuy can bonyii bò to gomte keegbwocɛ bó bô nyó jem e. Ɛ bomew bò to yen'yi wɛɛyi ke nɛ tu bontɛmemvuŋgay. Ɛ bomew tu bonyii bo jem e bò tɛmyi, ɛ bomew kuŋ bonyii bo jem e bo bitum bimew e ɛ bó fɛɛ lo.
34 extinguiram a violência do fogo, escaparam de ser mortos à espada, da fraqueza tiraram força, fizeram-se poderosos na guerra, puseram em fuga exércitos estrangeiros.
35 Bomew to nu bokɛnɛ bò to lesɛɛ tɛn fitele yî Nyo' le. Ɛ Nyo' ge ɛ bonyii bobole bomew bò to nu ɛ kpwekɛn wase kase tu dvú no nu bô bó. Bomew bonyii nu ɛ bó to koole bvuuke bô bimbaŋ, ɛ bó faŋɛ yaa cim ebvuu eshieele lɛ bó ecinɛ bó le kɛ, njefo bó to yɛne lɛ ɛ́ bowen kpwe lo, ke ekase ebuy yî kpwe le ekɛŋkɛ nshii wvù jee fele wvun.
35 Mulheres receberam, pela ressurreição, os seus mortos. Alguns foram torturados, não aceitando seu resgate, para obterem superior ressurreição;
36 Bomew nu ɛ bó to kɛɛŋke bó, tamte bô boŋgbwan ɛ ye caafi, kayte bomew bô boncaw fene yew ncaw e.
36 outros, por sua vez, passaram pela prova de zombarias e açoites, sim, até de algemas e prisões.
37 Ɛ bomew nu ɛ bó to tumyɛ bô ɛta ɛ bó kpwekɛn, bvuu tan'yi bomew bô nyó yì bó tane bite dvú ɛ bó buyte biba bifɛɛ bifɛɛ, gbwoci bomew bô nyó jem ɛ bó kpwekene. Bomew to ghane jiise ɛ ɛ̀ nu jéw njée bô yi bíe. Bó to nu bonyii bo kefufe le, ɛ bonyii njiŋsene bô bó bvuu nyɛwle bô bó.
37 Foram apedrejados, serrados ao meio, mortos ao fio da espada. Andaram como peregrinos, vestidos de peles de ovelhas e de cabras; passaram por necessidades, foram afligidos e maltratados.
38 Bó to ghane cee ŋkaante le noo yî dikum e bô ɛ̂ ditfum e noo ɛ̂ bibuw e. Ɛ̀ nu bonyii ɛ woŋ wvun to baa ekocɛn wvù bó ecee wvú le kɛ.
38 O mundo não era digno deles. Andaram errantes pelos desertos, pelos montes, pelas covas, pelos antros da terra.
39 Bonyii ban nɛn bocii nu ɛ bó to lese fitele yî Nyo' le, ɛ Nyo' bɛnse bó naa ntay. Geenɛn wee mvu bó le to baa emum ekɛŋkɛ fiɛɛ fì Nyo' to kawɛɛ bonyii dvú kɛ.
39 Todos estes, mesmo tendo obtido bom testemunho por meio da fé, não obtiveram a concretização da promessa,
40 Bó to baa ekɛŋkɛ njefo Nyo' to kɛŋke ntaŋ wvù jee ntay fô beene le fele wvubo, wvu lɛ ɛ̀ nu ke enu kɛ seke bó ɛ taashɛ beene ɛ bó, ɛ́ bó sɛ no nu ɛ bó ɛ kpwɛntɛn ɛ̂ Nyo' ɛjise ɛ gɛn ɛ mɛse.
40 porque Deus tinha previsto algo melhor para nós, para que eles, sem nós, não fossem aperfeiçoados.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.