Juízes 6
Newar (NEW) vs NVI
1 हाकनं इस्राएलीतय्सं परमप्रभुया मिखाय् मभिंगु ज्या यात। उकिं वय्कलं इमित न्हय्दँ तक मिद्यानीतय्गु ल्हातय् लःल्हानादिल।
1 De novo os israelitas fizeram o que o Senhor reprova, e durante sete anos ele os entregou nas mãos dos midianitas.
2 मिद्यानीत इस्राएलीत स्वयाः बल्लानावन। मिद्यानीतय्सं यानाः इस्राएलीत पहाडया कापिचा, गुफात व झतांगालय् सुला च्वंवन।
2 Os midianitas dominaram Israel; por isso os israelitas fizeram para si esconderijos nas montanhas, nas cavernas e nas fortalezas.
3 इस्राएलीतय्सं बुँइ पुसा तइबलय् मिद्यानीत, अमालेकीत व पुर्बयापिं मनूत वयाः इमित हमला याइगु।
3 Sempre que os israelitas faziam as suas plantações, os midianitas, os amalequitas e outros povos da região a leste deles as invadiam.
4 अले गाजा तक छाउनीयागु, अन्न नाश यानाबीगु, इमिगु फै-च्वलय्, सा द्वहं व गधात लाका यंकीगु, इस्राएलीतय्गु लागि छुं नं त्वःताथकी मखु।
4 Acampavam na terra e destruíam as plantações ao longo de todo o caminho, até Gaza, e não deixavam nada vivo em Israel, nem ovelhas nem gado nem jumentos.
5 इपिं थःगु सा द्वहं व छाउनी ज्वनाः क्वःबुइँचाया हुलथें वइगु। इपिं व इमि ऊँटत अल्याख दइगु। इपिं लिहां वनीबलय् इमिसं देशयात भज्यंक स्यंकाथकीगु।
5 Eles subiam trazendo os seus animais e suas tendas, e vinham como enxames de gafanhotos; era impossível contar os homens e os seus camelos. Invadiam a terra para devastá-la.
6 मिद्यानीतय्सं इस्राएलीतय्त तसकं चीमि यानाबिल। अथे जुयाः इमिसं परमप्रभुयाके ग्वाहालि फ्वन।
6 Por causa de Midiã, Israel empobreceu tanto que os israelitas clamaram por socorro ao Senhor.
7 मिद्यानीतय्सं यानाः इस्राएलीतय्सं परमेश्वरयाके ग्वाहालि फ्वंबलय्
7 Quando os israelitas clamaram ao Senhor por causa de Midiã,
8 वय्कलं इमिथाय् छम्ह अगमवक्ता छ्वयाहयादिल। वं थथे धाल, परमप्रभु इस्राएलयाम्ह परमेश्वरं थथे धयादीगु दु – “जिं छिमित दास याकातःगु मिश्र देशं पित हया।
8 ele lhes enviou um profeta, que disse: "Assim diz o Senhor, o Deus de Israel: ‘Tirei vocês do Egito, da terra da escravidão.
9 जिं छिमित मिश्रया बलं व छिमित क्वत्यलिपिनिगु ल्हातं लाका हया। जिं छिमि शत्रुतय्त ख्याना छ्वयाः इमिगु देश छिमित बिया।
9 Eu os livrei do poder do Egito e das mãos de todos os seus opressores. Expulsei-os e dei a vocês a terra deles.
10 जिं छिमित धया, ‘जि हे परमप्रभु छिमि परमेश्वर खः। छिपिं च्वनाच्वंगु एमोरीतय्गु देशयापिं द्यःतय्त पुजा याये मते।’ तर छिमिसं जिगु खँ मन्यं।”
10 E também disse a vocês: Eu sou o Senhor, o seu Deus; não adorem os deuses dos amorreus, em cuja terra vivem, mas vocês não me deram ouvidos’ ".
11 परमप्रभुया दूत वयाः ओप्रा धाःगु थासय् च्वंगु स्वसिमाया क्वय् च्वन। व स्वसिमा अबीएजर वंशयाम्ह योआशयागु खः। मिद्यानीतय्सं मसीमा धकाः छगू दाख तिसीगु सालय् सुलाः वया काय् गिदोन छ्व हाय्काच्वंगु खः।
11 Então o Anjo do Senhor veio e sentou-se sob a grande árvore de Ofra, que pertencia ao abiezrita Joás. Gideão, filho de Joás, estava malhando o trigo num tanque de prensar uvas, para escondê-lo dos midianitas.
12 परमप्रभुया दूत गिदोनयाथाय् खनेदय्कः वयाः वयात धाल, “हे बल्लाःम्ह योद्धा, परमप्रभु छनापं दी।”
12 Então o anjo do Senhor apareceu a Gideão e lhe disse: "O Senhor está com você, poderoso guerreiro".
13 अले गिदोनं वयात धाल, “हे जिम्ह प्रभु, परमप्रभु जिपिंलिसें दीसा छाय् थ्व फुक्क आपत जिमिके वःगु? जिमि अबुपिन्सं जिमित थथे धाःगु खः, ‘छु परमप्रभुं झीत मिश्रं पित हयादीगु मखु ला?’ वय्कःया अजू चायापुगु ज्या गन दु? तर आः ला परमप्रभुं झीत त्वःतादीगु दु। अले मिद्यानीतय्गु ल्हातय् बियादीगु दु।”
13 "Ah, Senhor", Gideão respondeu, "se o Senhor está conosco, por que aconteceu tudo isso? Onde estão todas as suas maravilhas que os nossos pais nos contam quando dizem: ‘Não foi o Senhor que nos tirou do Egito? ’ Mas agora o Senhor nos abandonou e nos entregou nas mãos de Midiã".
14 अले परमप्रभुं वयात स्वयाः धयादिल, “छंके दुगु बल ज्वनाः हुँ, अले इस्राएलीतय्त मिद्यानीतय्गु ल्हातं बचय् या। छन्त छ्वयाच्वनाम्ह जि हे खः।”
14 O Senhor se voltou para ele e disse: "Com a força que você tem, vá libertar Israel das mãos de Midiã. Não sou eu quem o está enviando? "
15 “हे परमप्रभु, जिं इस्राएलीतय्त गथे यानाः त्वःतकेगु? स्वयादिसँ, जिमिगु वंश मनश्शे कुलय् दकलय् चिधं। अले जिमि परिवारय् जि दकलय् चिधिकःम्ह खः।”
15 "Ah, Senhor", respondeu Gideão, "como posso libertar Israel? Meu clã é o menos importante de Manassés, e eu sou o menor da minha família".
16 परमप्रभुं लिसः बियादिल, “जि छलिसें दइ अले छं फुक्क मिद्यानीतय्त छकलं स्याइ।”
16 "Eu estarei com você", respondeu o Senhor, "e você derrotará todos os midianitas como se fossem um só homem".
17 गिदोनं लिसः बिल, “छि जि खनाः लय्ताःसा, जि परमप्रभुलिसे खँ ल्हाना च्वनागु दु धयागु खँय् पत्याः यायेत छगू चिं बियादिसँ।
17 E Gideão prosseguiu: "Se de fato posso contar com o teu favor, dá-me um sinal de que és tu que está falando comigo.
18 जि छिथाय् हाकनं वयाः थःगु देछा छिगु न्ह्यःने तया मब्युतले छि थनं झाये मते।”
18 Peço-te que não vás embora até que eu volte e traga minha oferta e a coloque diante de ti". E o Senhor respondeu: "Esperarei até você voltar".
19 गिदोनं वनाः छम्ह दुगुचाया मचाया ला व छगू एपा छुचुंयागु सोडा मदुगु मरि दय्कल। अले लायात दालाय् व तियात ख्वल्चाय् तयाः स्वसिमाया क्वय् यंकाः परमप्रभुया दूतयात बिल।
19 Gideão foi para casa, preparou um cabrito, e com uma arroba de farinha fez pães sem fermento. Pôs a carne num cesto e o caldo numa panela, trouxe-os para fora e ofereceu-os a ele sob a grande árvore.
20 परमेश्वरया दूतं धाल, “मरि व ला थन ल्वहँतय् तयाब्यु अले तियात उकी प्वंकि।” अले गिदोनं अथे हे यात।
20 E o Anjo de Deus lhe disse: "Apanhe a carne e os pães sem fermento, ponha-os sobre esta rocha e derrame o caldo". Gideão assim o fez.
21 अले परमप्रभुया दूतं थःगु ल्हातय् दुगु कथि न्ह्यज्याकाः ला व सोडा मदुगु मरि थिल। ल्वहँतं ह्वात्त मि पिहां वयाः मरि व लायात भस्म यात। अले परमप्रभुया दूत खने मदयावन।
21 Com a ponta do cajado que estava em sua mão, o Anjo do Senhor tocou a carne e os pães sem fermento. Fogo subiu da rocha, consumindo a carne e os pães. E o Anjo do Senhor desapareceu.
22 व परमप्रभुया दूत हे खः धकाः सियाः गिदोनं ग्यानाः धाल, “हे परमप्रभु! जिं परमप्रभुया दूतयात जिगु न्ह्यःने खना।”
22 Quando Gideão viu que era o Anjo do Senhor, exclamou: "Ah, Senhor Soberano! Vi o Anjo do Senhor face a face! "
23 तर परमप्रभुं धयादिल, “शान्ति! ग्याये मते, छ सी मखु।”
23 Disse-lhe, porém, o Senhor: "Paz seja com você! Não tenha medo. Você não morrerá".
24 उकिं गिदोनं अन परमप्रभुया निंतिं छगू वेदी दय्काः उकियात “परमप्रभु शान्ति खः” धाल। थौं तक नं व अबीएजेरीया ओर्पाय् द हे दनि।
24 Gideão construiu ali um altar em honra do Senhor e lhe deu este nome: O Senhor é Paz. Até hoje o altar está em Ofra dos abiezritas.
25 उखुन्हु चान्हय् परमप्रभुं वयात धयादिल, “छिमि बौया न्हय्दँ दुम्ह ल्ह्वंम्ह छम्ह द्वहं का। छिमि बौया बालद्यःयागु वेदी थुनाब्यु व उकिया लिक्कच्वंगु अशेरा द्यःमय्जुया थांयात पालाः क्वथलाब्यु।
25 Naquela mesma noite o Senhor lhe disse: "Separe o segundo novilho do rebanho de seu pai, aquele de sete anos de idade. Despedace o altar de Baal, que pertence a seu pai, e corte o poste sagrado que está ao lado do altar.
26 अनं लिपा व हे थासय् परमप्रभु छिमि परमेश्वरया निंतिं छगू वेदी पाय्छिकथं दय्कि। अले व निम्हम्ह द्वहं कयाः अशेराया थांया सिँ च्याकाः होमबलि देछा।”
26 Depois faça um altar para o Senhor, para o seu Deus, no topo desta elevação. Ofereça o segundo novilho em holocausto com a madeira do poste sagrado que você irá cortar".
27 उकिं गिदोनं थः झिम्ह च्यःतय्त कयाः परमप्रभुं धयादीगु थें हे यात। तर थः बौया परिवार व शहरयापिं मनूत खनाः ग्याःगुलिं वं थ्व ज्या न्हिनय् मखु चान्हय् यात।
27 Assim Gideão chamou dez dos seus servos e fez como o Senhor lhe ordenara. Mas, com medo da sua família e dos homens da cidade, fez tudo de noite, e não durante o dia.
28 सुथय् शहरयापिं मनूत दंबलय् इमिसं बालयागु वेदी स्यंकातःगु व उकिया लिक्क अशेराया थांयात त्वथुलातःगु व गिदोनं दय्कूगु वेदीइ द्वहं होमबलि बियातःगु खंकल।
28 De manhã, quando os homens da cidade se levantaram, lá estava demolido o altar de Baal, com o poste sagrado ao seu lado, cortado, e com o segundo novilho sacrificado no altar recém-construído!
29 इमिसं थःथवय् न्यन, “थ्व सुनां याःगु?” इमिसं बांलाक न्यनेकने यानाः स्वबलय् इमित धाल, “थ्व ला योआशया काय् गिदोनं याःगु खः।”
29 Perguntaram uns aos outros: "Quem fez isso? " Depois de investigar, concluíram: "Foi Gideão, filho de Joás".
30 अले शहरयापिं मनूतय्सं योआशयात धाल, “छिमि काय्यात पिने हजि। व सी हे माः, छाय्धाःसा वं बालया वेदीयात थुनाब्यूगु व उकिया लिक्क च्वंगु अशेराया थांयात नं पालाब्यूगु दु।”
30 Os homens da cidade disseram a Joás: "Traga seu filho para fora. Ele deve morrer, pois derrubou o altar de Baal e quebrou o poste sagrado que ficava ao seu lado".
31 तर योआशं थःगु विरोधय् दँपिं मनूतय्त धाल, “छु छिपिं बालया पंलिनाः न्ववानागु ला? छु छिमिसं वयात बचय् यायेगु कुतः यानाच्वनागु ला? वयागु पंलिनाः ल्वाइम्ह न्ह्याम्ह हे जूसां वयात सुथय् तक स्याइगु जुइ। बाल थः हे द्यः खःसा सुनानं वयागु वेदी थुनीबलय् वं थःम्हं हे थःगु रक्षा यायेमा।”
31 Joás, porém, respondeu à multidão hostil que o cercava, "Vocês vão defender a causa de Baal? Estão tentando salvá-lo? Quem lutar por ele será morto pela manhã! Se Baal fosse realmente um deus, poderia defender-se quando derrubaram o seu altar".
32 अथे जुयाः उखुन्हुनिसें इमिसं गिदोनया नां “यरूब-बाल” धकाः धाल। थुकिया अर्थ, “बालं थःगु रक्षा थःम्हं हे यायेमा”, इमिसं धाल, “छाय्धाःसा गिदोनं थुनाब्यूगु वेदी बालयागु हे खः।”
32 Por isso naquele dia chamaram Gideão de "Jerubaal", dizendo: "Que Baal dispute com ele, pois derrubou o altar de Baal".
33 अनंलि फुक्क मिद्यानी, अमालेकी व पुर्बयापिं जातित छथाय् मुन। अले यर्दन खुसि छिनाः यिजरेलया बेसीइ छाउनी तयाच्वन।
33 Nesse meio tempo, todos os midianitas, amalequitas e outros povos que vinham do leste uniram os seus exércitos, atravessaram o Jordão e acamparam no vale de Jezreel.
34 अले परमप्रभुयागु आत्मा गिदोनयाके वल। तुरही पुयाः अबीएजर वंशया मनूतय्त थःगु ल्युने वयेत गिदोनं सःतल।
34 Então o Espírito do Senhor apoderou-se de Gideão, e ele, com toque de trombeta, convocou os abiezritas para segui-lo.
35 वं मनश्शे न्यंकं दूतत छ्वयाः अनयापिं मनूतय्त सःतके छ्वल। वं आशेर, जबूलून व नप्तालीयाथाय् नं दूतत छ्वल। इपिं नं वयात नापलायेत वल।
35 Enviou mensageiros a todo o Manassés, chamando-o às armas, e também a Aser, a Zebulom e a Naftali, que também subiram ao seu encontro.
36 अले गिदोनं परमेश्वरयात धाल, “छिं थःगु बचंकथं इस्राएलयात जिपाखें बचय् यानादीगु खःसा
36 E Gideão disse a Deus: "Quero saber se vais libertar Israel por meu intermédio, como prometeste.
37 स्वयादिसँ, जिं फैयागु ऊन खलाय् तये। व ऊनय् जक सुतिलः लानाः उकिया प्यखेरं च्वंगु बँय् गना हे च्वन धाःसा छिं थःगु बचंकथं जिपाखें इस्राएलयात बचय् यानादी धकाः जिं सीकाकाये।”
37 Vê, colocarei uma porção de lã na eira. Se o orvalho molhar apenas a lã e todo o chão estiver seco, saberei que tu libertarás Israel por meu intermédio, como prometeste".
38 अले अथे हे जुल। गिदोन कन्हय् खुन्हु सुथय् न्हापां दन, वं ऊनयात तिस्यूबलय् छगः ख्वला जाय्क सुतिलः पिहां वल।
38 E assim aconteceu. Gideão levantou-se logo cedo no dia seguinte, torceu a lã e encheu uma tigela de água do orvalho.
39 अले गिदोनं परमेश्वरयात धाल, “जिलिसें तंचायादी मते तर जितः छकः हाकनं न्ववाये बियादिसँ। बिन्ति दु, जितः छकः हाकनं थ्व ऊनयागु जाँच काये बियादिसँ। थुपालय् धाःसा व ऊन जक गना च्वनेमा, अले सुति लः बँय् लायेमा।”
39 Disse ainda Gideão a Deus: "Não se acenda a tua ira contra mim. Deixa-me fazer só mais um pedido. Permite-me fazer mais um teste com a lã. Desta vez faze ficar seca a lã e o chão coberto de orvalho".
40 उखुन्हु चान्हय् परमेश्वरं अथे हे यानादिल। कन्हय् खुन्हु ऊन गनाच्वन तर प्यखेरं च्वंगु बँ सुति लखं प्यानाच्वन।
40 E Deus assim fez naquela noite. Somente a lã estava seca; o chão estava todo coberto de orvalho.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Juízes 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.