Ezequiel 20

Newar (NEW) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 न्‍हय्‌गूगु दँया न्‍यागूगु लाया झिन्‍हु दुखुन्‍हु इस्राएलया छुं धर्मगुरुत वयाः परमप्रभुया सल्‍लाह कायेत जिगु न्‍ह्यःने फेतुत।
1 No sétimo ano, no quinto mês, aos dez dias do mês, alguns dos anciãos de Israel vieram consultar o Senhor e se assentaram diante de mim.
2 अबलय् परमप्रभुयागु वचन जिथाय् वल,
2 Então a palavra do Senhor veio a mim, dizendo:
3 “अय् सीमानिम्‍ह मनू, इस्राएलया धर्म गुरुतय्‌त थथे धा, ‘परमप्रभु परमेश्‍वरं थथे धयादी – छु छिपिं जिके सल्‍लाह काःवयागु ला? गथे जि धात्‍थें म्‍वाःम्‍ह खः, जिं छिमित सल्‍लाह काय्‌के बी मखु, परमप्रभु परमेश्‍वरं धयादी।’
3 — Filho do homem, fale com os anciãos de Israel e diga-lhes: Assim diz o Senhor Deus: “Por acaso vocês vieram para me consultar? Tão certo como eu vivo, diz o Senhor Deus, vocês não me consultarão.”
4 “छं इमिगु न्‍याय या, इजकिएल! छं इमिगु न्‍याय या! इमित इमि पुर्खातय्‌गु घच्‍चाइपुगु ज्‍या लुमंकाब्‍यु!
4 — Você está pronto para julgá-los, filho do homem? Você está pronto para julgá-los? Mostre-lhes as abominações que os pais deles praticaram
5 अले इमित धा, ‘परमप्रभु परमेश्‍वरं थथे धयादी – गुखुन्‍हु जिं इस्राएलयात ल्‍यया, जिं थःगु ल्‍हाः ल्‍ह्वनाः याकूबया घरानालिसें पाफया, अले मिश्र देशय् जि इमिगु न्‍ह्यःने खनेदय्‌क वया अले पाफयाः जिं इमित “जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः” धकाः धया।
5 e diga-lhes: Assim diz o Senhor Deus: “No dia em que escolhi Israel, levantando a mão, jurei à descendência da casa de Jacó e me dei a conhecer a eles na terra do Egito; levantei a mão e jurei, dizendo: ‘Eu sou o Senhor , seu Deus.’
6 उखुन्‍हु हे जिं इपिंलिसें जिं इमित मिश्र देशं लिगनाः हयाः जिं इमिगु निंतिं ल्‍ययागु छगू देशय् हये धकाः नं पाफया। व मेगु फुक्‍क देश स्‍वयाः बांलाः, अन दुरु व कस्‍ति बाः वयाच्‍वंगु।
6 Naquele dia, jurei tirá-los da terra do Egito e levá-los para uma terra que lhes tinha previsto, uma terra que mana leite e mel, coroa de todas as terras.
7 अले जिं इमित धया, “छिपिं सकसिनं थथःगु मिखा वंकूगु उपिं घच्‍चाइपुगु मूर्तित वांछ्व! अले थःत मिश्र देशयागु मूर्तितपाखें अशुद्ध याये मते! जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।”
7 Então eu lhes disse: ‘Cada um de vocês deve jogar fora as abominações de que se agradam os seus olhos. Não se contaminem com os ídolos do Egito; eu sou o Senhor , seu Deus.’
8 “‘तर इमिसं जिगु विरोध यानाः जिगु खँ मन्‍यन, इमिसं न्‍ह्याबलें लुमंका च्‍वनीगु उपिं घच्‍चाइपुगु मूर्तित वांमछ्वः, न इमिसं मिश्र देशया मूर्तित हे त्‍वःतल। उकिं जिगु तं क्‍वलाकेत इपिं मिश्र देशय् दुबलय् हे इमिके जिगु तं प्‍वंके धकाः ख्‍याच्‍वः बिया।
8 Mas eles se rebelaram contra mim e não quiseram me ouvir. Ninguém jogava fora as abominações de que se agradavam os seus olhos, nem abandonava os ídolos do Egito. Então eu disse que derramaria sobre eles o meu furor, para cumprir a minha ira contra eles, no meio da terra do Egito.
9 तर जिं अथे मयाना, छाय्‌धाःसा जिं जिगु नांया इज्‍जतयात रक्षा यायेगु ज्‍या याना। जिं इस्राएलीतय्‌त मिश्र देशं पितहःगु खंपिं जःखः च्‍वंगु जातितय्‌गु दथुइ जिं थःगु नांयात बदनाम जुइके मबिया।
9 Mas agi por amor do meu nome, para que não fosse profanado diante das nações no meio das quais eles estavam, diante das quais eu me dei a conhecer a eles, para os tirar da terra do Egito.”
10 उकिं जिं इमित मिश्र देशं पिकयाः मरुभूमिइ हया।
10 — “Eu os tirei da terra do Egito e os levei para o deserto.
11 अन जिं इमित जिगु विधित बिया, अले जिगु नियमत क्‍यना, सुनां थुपिं पालन याइ व मनू उकिं यानाः म्‍वाइ।
11 Dei-lhes os meus estatutos e lhes fiz conhecer os meus juízos, pelos quais o ser humano viverá, se os cumprir.
12 हाकनं इमित पवित्र याइम्‍ह जि परमप्रभु हे खः धइगु खँ इमिसं सीमा धकाः इमिगु व जिगु दथुइ चिंया लागि जिं इमित विश्रामबारत नं बिया।
12 Também lhes dei os meus sábados, para servirem de sinal entre mim e eles, para que soubessem que eu sou o Senhor que os santifica.
13 “‘अय्‌नं इस्राएलयापिं मनूतय्‌सं मरुभूमिइ जिगु विरोधय् विद्रोह यात। इपिं जिगु विधिकथं व आज्ञा कथं मजू, तर इमिसं जिगु नियमयात हेला यात, खः ला उपिं पालन याइपिं मनूत उपिंपाखें हे म्‍वाइ। जिगु विश्रामबारत इमिसं पूरा अशुद्ध यानाबिल। उकिं जिं धया, “थ्‍व हे मरुभूमिइ इमिके जिगु तं प्‍वंकाः इमित नाश यानाबी।”
13 Mas a casa de Israel se rebelou contra mim no deserto, não andando nos meus estatutos e rejeitando os meus juízos, pelos quais viverá aquele que os cumprir; e profanaram grandemente os meus sábados. Então eu disse que derramaria sobre eles o meu furor no deserto, para os consumir.
14 तर गुगु जातियापिं मनूतय्‌गु मिखाया न्‍ह्यःने जिं इमित पित हया, उपिं जातियापिं मनूतय्‌गु मिखाया न्‍ह्यःने जिगु नां अपवित्र मजुइमा धकाः जिं जिगु नांया इज्‍जतयात रक्षा यायेगु ज्‍या याना।
14 Mas agi por amor do meu nome, para que não fosse profanado aos olhos das nações diante das quais os tirei do Egito.”
15 हाकनं जिं इमित बियागु मरुभूमिइ “दुरु व कस्‍ति बाः वयाच्‍वंगु अले फुक्‍क देशत स्‍वयाः बांलाःगु देशय् जिं इमित हये मखु” धकाः इपिंलिसें पाफया,
15 — “Além disso, no deserto, jurei que não os levaria à terra que lhes tinha dado, uma terra que mana leite e mel, coroa de todas as terras.
16 छाय्‌धाःसा इमिसं जिगु नियमयात हेला यात, अले इपिं जिगु विधिकथं मजुल, जिगु विश्रामबारतय्‌त अपवित्र यात। छाय्‌धाःसा इमिगु मन इमिगु मूर्तितपाखे वनाच्‍वंगु खः।
16 Porque rejeitaram os meus juízos, não andaram nos meus estatutos e profanaram os meus sábados, pois o seu coração se voltava para os seus ídolos.
17 अय्‌नं जिं इमित नाश मयासें दया याना, अले मरुभूमिइ इमित सिधय्‌कामछ्वया।
17 Mas os meus olhos tiveram piedade deles e eu não os destruí, nem os consumi totalmente no deserto.”
18 जिं मरुभूमिइ इमि काय् म्‍ह्याय्‌पिन्‍त धया, “छिपिं थः पुर्खातय्‌गु विधिकथं जुइ मते, इमिगु नियम मानय् याये मते, इमिगु मूर्तित पुजा यानाः थःत अशुद्ध याये मते।
18 — “Então eu disse aos seus filhos no deserto: ‘Não andem nos estatutos de seus pais, nem guardem os seus juízos, nem se contaminem com os seus ídolos.
19 जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः। जिगु विधिकथं जु! होसियार जुयाः जिगु नियम पालन या!
19 Eu sou o Senhor , seu Deus. Andem nos meus estatutos, guardem os meus juízos e coloquem-nos em prática.
20 जिगु विश्रामबारयात पवित्र तयाति! गुकिं यानाः व छंगु व जिगु दथुइया बाचाया छगू चिं जुइ! अले छिमिसं जि हे परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः धकाः सी।”
20 Santifiquem os meus sábados, pois servirão de sinal entre mim e vocês, para que saibam que eu sou o Senhor , seu Deus.’
21 “‘तर इमि काय् म्‍ह्याय्‌पिन्‍सं नं जिगु विरोधय् विद्रोह यात। इपिं जिगु उजंकथं मजुल, अले जिगु व्‍यवस्‍था पालन यायेत होशियार मजू, “खः ला उपिं पालन याःसां मनूत उपिंपाखें हे म्‍वाइ” अले इमिसं जिगु विश्रामबारयात अशुद्ध यात। उकिं जिगु तं क्‍वलाकेत इपिं मिश्र देशय् दुबलय् हे इमिके जिगु तं प्‍वंके धकाः ख्‍याच्‍वः बिया।
21 Mas também os filhos se rebelaram contra mim e não andaram nos meus estatutos, nem guardaram os meus juízos, pelos quais o ser humano viverá, se os cumprir; pelo contrário, eles profanaram os meus sábados. Então eu disse que derramaria sobre eles o meu furor, para cumprir contra eles a minha ira no deserto.
22 तर जिं इमित पित हयागु खंपिं जातितय्‌गु न्‍ह्यःने जिगु नां बदनाम मजुइमा धकाः जिं थःगु ल्‍हाःयात पना, जिं जिगु नांया इज्‍जतयात रक्षा यायेगु ज्‍या याना।
22 Mas contive a minha mão e agi por amor do meu nome, para que não fosse profanado aos olhos das nações diante das quais os tirei do Egito.”
23 हाकनं मरुभूमिइ जिं इपिंलिसें, “जिं इमित जाति जातियापिं मनूतय्‌गु दथुइ छ्यालब्‍याल यानाबी, अले देश देशय् छिमित छ्यालब्‍याल यानाबी” धकाः पाफया,
23 — “Mais uma vez, no deserto, jurei dispersá-los entre as nações e espalhá-los por outras terras,
24 छाय्‌धाःसा इमिसं जिगु नियम मानय् मयात, जिगु विधितय्‌त हेला यात, अले जिगु विश्रामबारयात अशुद्ध यात। इमिगु मिखा थः पुर्खातय्‌गु मूर्तितपाखे वनाच्‍वन।
24 porque não executaram os meus juízos, rejeitaram os meus estatutos, profanaram os meus sábados, e os seus olhos se voltavam para os ídolos de seus pais.
25 अले जिं इमित ज्‍यालगय् मजूगु नियम बिया, अले इपिं म्‍वानाच्‍वने मफइगु विधि बिया।
25 Por isso também lhes dei estatutos que não eram bons e juízos pelos quais não haviam de viver.
26 इमित वातां यायेत जिं इमित उपिं हे बलिदानतपाखें अपवित्र याकेबिया, गुगु बलिदानय् इमिसं थः फुक्‍कं न्‍हापा बूपिन्‍त मिइ बलि छाल। इमिसं जि परमप्रभु इमि परमेश्‍वर खः धयागु सीमा धकाः थथे याना।’
26 Permiti que eles se contaminassem com as suas dádivas, como quando queimavam os seus filhos primogênitos. Fiz isso para que ficassem horrorizados e para que soubessem que eu sou o Senhor .”
27 “उकिं अय् सीमानिम्‍ह मनू, इस्राएलयापिं मनूतलिसें खँ ल्‍हा, इमित धा, ‘परमप्रभु परमेश्‍वरं थथे धयादी – जितः त्‍वःताः छिमि पुर्खातय्‌सं जिगु अपमान यात।
27 — Portanto, fale à casa de Israel, ó filho do homem, e diga-lhes: Assim diz o Senhor Deus: “Ainda nisto os pais de vocês blasfemaram contra mim, na infidelidade que cometeram contra mim:
28 जिं पाफयाः इमित बी धयागु देशय् इमित हयाबलय्, गन गन इमिसं तःज्‍जाःगु वा झ्‍याम्‍म जूगु सिमा खन, अन अन इमिसं थःगु बलिदानत छाल, जितः तं पिकाइगु इमिगु भेटी छाल। इमिसं थःगु नस्‍वाःगु गुँगू थन अले थःगु त्‍वँसाबलि छाल।
28 quando eu os introduzi na terra que havia jurado dar-lhes, onde quer que viam um monte alto e uma árvore frondosa, aí ofereciam os seus sacrifícios, apresentavam suas ofertas provocantes, punham os seus aromas agradáveis e ofereciam as suas libações.
29 अले जिं इमित न्‍यना– छिपिं वनाच्‍वनागु पुजा याइगु थाय् छु खः?’” थौं तक नं व थाय्‌यात बामा धाइ।
29 Eu lhes perguntei: ‘Que lugar alto é esse, aonde vocês vão?’ Por isso, o seu nome tem sido Lugar Alto até o dia de hoje.”
30 “उकिं इस्राएलया घरानायात धा, ‘परमप्रभु परमेश्‍वरं थथे धयादी – छु! छिमिसं थः पुर्खातय्‌सं थें थःत अशुद्ध यायेगु ला? इमिगु घच्‍चाइपुगु ज्‍याकथं व्‍यभिचारी थें ज्‍या यायेगु ला?
30 — Portanto, diga à casa de Israel: Assim diz o Senhor Deus: “Será que vocês não estão se contaminando a exemplo dos pais de vocês, e se prostituindo com as suas abominações?
31 छिमिसं थः मस्‍तय्‌त कोसेलिकथं मिइ बलि छायाः थौं तक हे थःगु मूर्तितपाखें थःत अशुद्ध यानाच्‍वंगु दु। अय् इस्राएलया घराना, छु! जिं छिमित जिके सल्‍लाह काय्‌के बीगु ला? गथे जि धात्‍थें म्‍वाःम्‍ह खः, जि, परमप्रभु परमेश्‍वरं धाये, छिमिसं जिके न्‍यनेकने यायेदइ मखु।
31 Quando oferecem as suas dádivas e queimam os seus filhos como sacrifício, vocês se contaminam com todos os seus ídolos, até o dia de hoje. Será que eu devo deixar que vocês me consultem, ó casa de Israel? Tão certo como eu vivo, diz o Senhor Deus, vocês não me consultarão.
32 “‘छिमिसं धाइगु, “जिमित सिँ व ल्‍वहंयागु सेवा याइपिं जातित थें, संसारयापिं मनूत थें जुइ मास्‍ति वः।” तर छिमिगु मनय् दुगु खँ गुबलें पूरा जुइ मखु।
32 O que vocês têm em mente jamais acontecerá, ou seja, isso de dizer: ‘Seremos como as nações, como os povos de outras terras, adorando as árvores e as pedras.’”
33 गथे जि धात्‍थें म्‍वाःम्‍ह खः, जि, परमप्रभु परमेश्‍वरं धाये, जिं छिमित बल्‍लाःगु ल्‍हातं, अले चक्‍कंगु लपुं तं प्‍वंकूं प्‍वंकूं राज्‍य याये।
33 — “Tão certo como eu vivo, diz o Senhor Deus, hei de reinar sobre vocês com mão poderosa, com braço estendido e derramado furor.
34 जिं छिमित बल्‍लाःगु ल्‍हाः व चक्‍कंगु लपुं तं प्‍वंकूं प्‍वंकूं जाति जातियापिं मनूतय्‌गु दथुं लिगना हये, अले छिपिं छ्यालब्‍याल जूगु देशं जिं छिमित मुंके।
34 Vou tirá-los do meio dos povos e congregá-los das terras por onde vocês foram espalhados, com mão forte, com braço estendido e derramado furor.
35 जिं छिमित जाति जातितय्‌गु मरुभूमिइ हये, अले अन जिं इमिगु न्‍ह्यःने हे छिमिगु न्‍याय याये।
35 Vou levá-los ao deserto dos povos e ali entrarei em juízo com vocês, face a face.
36 जिं मिश्र देशय् छिमि पुर्खातय्‌गु न्‍याय यानागु थें हे जिं छिमिगु न्‍याय याये। जि, परमप्रभु परमेश्‍वर न्‍ववानागु दु।
36 Como entrei em juízo com os pais de vocês no deserto da terra do Egito, assim entrarei em juízo com vocês, diz o Senhor Deus.
37 छिपिं फै थें जिगु कथिया क्‍वं वनीबलय् जिं छिमित स्‍वये, अले छम्‍ह छम्‍ह यानाः ल्‍याःखनाः बाचाया बन्‍धनय् हये।
37 Eu os farei passar debaixo do meu cajado e os farei entrar no vínculo da aliança.
38 जिं छिपिं मध्‍ये जिगु विरोधय् अपराध याइपिं फुक्‍क विद्रोहीतय्‌त पितछ्वयाः छिमित शुद्ध याये। इपिं च्‍वनाच्‍वंगु देशं इमित जिं हयेगु जूसां इपिं इस्राएल देशय् दुहां वने दइ मखु। अले जि हे परमप्रभु खः धकाः छिमिसं म्‍हसी।
38 Tirarei do meio de vocês os rebeldes e os que transgrediram contra mim. Eu os farei sair da terra onde estão morando, mas eles não entrarão na terra de Israel. E vocês saberão que eu sou o Senhor .”
39 “‘हे इस्राएलया घराना, छिमिगु बारे, परमप्रभु परमेश्‍वरं थथे धयादी – वनाः छिपिं सकसिनं थथःगु मूर्तियात पुजा या! तर लिपा छिमिसं धात्‍थें हे जिगु खँ न्‍यनी, अले छिमिसं जिगु पवित्र नांयात थःगु कोसेलि व मूर्तितपाखें गुबलें अशुद्ध याइ मखु।’
39 — “Quanto a vocês, ó casa de Israel, assim diz o Senhor Deus: Que cada um vá e adore os seus ídolos, agora e mais tarde, já que vocês não querem me ouvir! Mas não profanem mais o meu santo nome com as suas dádivas e com os ídolos de vocês.
40 छाय्‌धाःसा परमप्रभु परमेश्‍वरं धयादी, ‘थ्‍व देशय् इस्राएलया फुक्‍क घरानां जिगु पवित्र पर्वत, इस्राएलया तज्‍जाःगु पर्वतय् जिगु सेवा याइ, अन जिं इमित नालाकाये। अन हे जिं छिमिगु बलिदानत, भेटीत व छिमिगु दकलय् भिंगु भिंगु क्‍वस्‍यलितनापं छिमिगु बलित कायेगु याये।
40 Porque no meu santo monte, no monte alto de Israel, diz o Senhor Deus, ali toda a casa de Israel me adorará, toda a casa de Israel, naquela terra. Ali me agradarei deles. Ali requererei as ofertas de vocês, as primícias das dádivas e todas as coisas sagradas.
41 जिं छिमित जाति जातितपाखें पित हयेबलय् अले छिमित छ्यालब्‍याल जुयाच्‍वंगु देशं छिमित मुंकेबलय् छिमित नस्‍वाःगु धुपाँय् थें नाले। अले जाति जातितय्‌गु न्‍ह्यःने जिं थःम्‍हं थःत छिमिगु दथुइ पवित्र क्‍यने।
41 Eu me agradarei de vocês como de aroma agradável, quando eu os tirar do meio dos povos e os congregar das terras por onde vocês foram espalhados; e serei santificado diante das nações por meio de vocês.
42 जिं थःगु ल्‍हाः ल्‍ह्वनाः छिमित बी धकाः छिमि पुर्खातलिसे पाफयागु इस्राएल देशय् हयेबलय् छिमिसं जि हे परमप्रभु खः धकाः सी।
42 Vocês saberão que eu sou o Senhor , quando eu os fizer entrar na terra de Israel, na terra que jurei dar aos pais de vocês.
43 छिमिगु गुगु पहःचहः व ज्‍यापाखें छिपिं अशुद्ध जूगु खः, उपिं छिमिसं अन लुमंकी। अले छिमिसं याःगु मभिंगु ज्‍याया लागि छिमिसं थःम्‍हं थःपिन्‍त मययेका हइ।
43 Ali, vocês se lembrarão dos seus caminhos e de todas as ações com que se contaminaram e terão nojo de vocês mesmos, por todas as maldades que fizeram.
44 हे इस्राएलया घराना, छिमिगु मभिंगु पहःचहः व स्‍यंगु ज्‍याकथं मखु, तर जिं जिगु नांया इज्‍जतयात रक्षा यायेत जिं छिपिंलिसे व्‍यवहार यायेबलय् छिमिसं जि हे परमप्रभु खः धकाः सी। परमप्रभु परमेश्‍वरं धयादी।’”
44 Saberão que eu sou o Senhor , quando eu agir com vocês por amor do meu nome, não segundo os seus maus caminhos, nem segundo as suas ações corruptas, ó casa de Israel”, diz o Senhor Deus.
45 हाकनं परमप्रभुया थ्‍व वचन जिथाय् वल,
45 A palavra do Senhor veio a mim, dizendo:
46 “अय् सीमानिम्‍ह मनू, थःगु ख्‍वाः दच्‍छिनपाखे स्‍वय्‌काः दच्‍छिन पाखेया विरोधय् न्‍ववा! झाः दुगु दच्‍छिनया देशयागु विरोधय् अगमवाणी ल्‍हा!
46 — Filho do homem, vire o seu rosto para o Sul e fale contra ele. Profetize contra a floresta do campo do Sul
47 झाः दुगु दच्‍छिनया देशयात धा, ‘परमप्रभु परमेश्‍वरया थ्‍व वचन न्‍यँ! वय्‌कलं थथे धयादी – जिं छंके मि तयाबी। उकिं छंगु फुक्‍क वाउँगु सिमा व गंगु सिमायात भस्‍म यानाबी। उकिया ह्वाना ह्वाना च्‍यानाच्‍वंगु मि सी मखु तर दच्‍छिनंनिसें उत्तर तकया फुक्‍क लागायात भस्‍म यानाबी।
47 e diga à floresta do Sul: “Ouça a palavra do Senhor ! Assim diz o Senhor Deus: Eis que acenderei em você um fogo que consumirá todas as árvores, tanto as verdes como as secas. A chama desse fogo não se apagará e todos os rostos, desde o Sul até o Norte, se queimarão.
48 जि परमप्रभुं हे व मि तयाब्‍यूगु खः धकाः सकसिनं सी। अले व सी मखु।’”
48 E todos verão que eu, o Senhor , o acendi; não se apagará.”
49 जिं धया, “हे परमप्रभु परमेश्‍वर, इमिसं ला जिगु बारे थथे धयाच्‍वंगु दु, ‘थ्‍वं उखान जक धाःगु, मखु ला?’”
49 Então eu disse: — Ah!

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Ezequiel 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.