Ezequiel 20
Newar (NEW) vs ACF
1 न्हय्गूगु दँया न्यागूगु लाया झिन्हु दुखुन्हु इस्राएलया छुं धर्मगुरुत वयाः परमप्रभुया सल्लाह कायेत जिगु न्ह्यःने फेतुत।
1 E aconteceu, no sétimo ano, no quinto mês, aos dez do mês, que vieram alguns dos anciãos de Israel, para consultarem o SENHOR; e assentaram-se diante de mim.
2 अबलय् परमप्रभुयागु वचन जिथाय् वल,
2 Então veio a mim a palavra do Senhor, dizendo:
3 “अय् सीमानिम्ह मनू, इस्राएलया धर्म गुरुतय्त थथे धा, ‘परमप्रभु परमेश्वरं थथे धयादी – छु छिपिं जिके सल्लाह काःवयागु ला? गथे जि धात्थें म्वाःम्ह खः, जिं छिमित सल्लाह काय्के बी मखु, परमप्रभु परमेश्वरं धयादी।’
3 Filho do homem, fala aos anciãos de Israel, e dize-lhes: Assim diz o Senhor DEUS: Viestes consultar-me? Vivo eu, que não me deixarei ser consultado por vós, diz o Senhor DEUS.
4 “छं इमिगु न्याय या, इजकिएल! छं इमिगु न्याय या! इमित इमि पुर्खातय्गु घच्चाइपुगु ज्या लुमंकाब्यु!
4 Porventura tu os julgarias, julgarias tu, ó filho do homem? Notifica-lhes as abominações de seus pais;
5 अले इमित धा, ‘परमप्रभु परमेश्वरं थथे धयादी – गुखुन्हु जिं इस्राएलयात ल्यया, जिं थःगु ल्हाः ल्ह्वनाः याकूबया घरानालिसें पाफया, अले मिश्र देशय् जि इमिगु न्ह्यःने खनेदय्क वया अले पाफयाः जिं इमित “जि परमप्रभु छिमि परमेश्वर खः” धकाः धया।
5 E dize-lhes: Assim diz o Senhor DEUS: No dia em que escolhi a Israel, levantei a minha mão para a descendência da casa de Jacó, e me dei a conhecer a eles na terra do Egito, e levantei a minha mão para eles, dizendo: Eu sou o SENHOR vosso Deus;
6 उखुन्हु हे जिं इपिंलिसें जिं इमित मिश्र देशं लिगनाः हयाः जिं इमिगु निंतिं ल्ययागु छगू देशय् हये धकाः नं पाफया। व मेगु फुक्क देश स्वयाः बांलाः, अन दुरु व कस्ति बाः वयाच्वंगु।
6 Naquele dia levantei a minha mão para eles, para os tirar da terra do Egito, para uma terra que já tinha previsto para eles, a qual mana leite e mel, e é a glória de todas as terras.
7 अले जिं इमित धया, “छिपिं सकसिनं थथःगु मिखा वंकूगु उपिं घच्चाइपुगु मूर्तित वांछ्व! अले थःत मिश्र देशयागु मूर्तितपाखें अशुद्ध याये मते! जि परमप्रभु छिमि परमेश्वर खः।”
7 Então lhes disse: Cada um lance de si as abominações dos seus olhos, e não vos contamineis com os ídolos do Egito; eu sou o Senhor vosso Deus.
8 “‘तर इमिसं जिगु विरोध यानाः जिगु खँ मन्यन, इमिसं न्ह्याबलें लुमंका च्वनीगु उपिं घच्चाइपुगु मूर्तित वांमछ्वः, न इमिसं मिश्र देशया मूर्तित हे त्वःतल। उकिं जिगु तं क्वलाकेत इपिं मिश्र देशय् दुबलय् हे इमिके जिगु तं प्वंके धकाः ख्याच्वः बिया।
8 Mas rebelaram-se contra mim, e não me quiseram ouvir; ninguém lançava de si as abominações dos seus olhos, nem deixava os ídolos do Egito; então eu disse que derramaria sobre eles o meu furor, para cumprir a minha ira contra eles no meio da terra do Egito.
9 तर जिं अथे मयाना, छाय्धाःसा जिं जिगु नांया इज्जतयात रक्षा यायेगु ज्या याना। जिं इस्राएलीतय्त मिश्र देशं पितहःगु खंपिं जःखः च्वंगु जातितय्गु दथुइ जिं थःगु नांयात बदनाम जुइके मबिया।
9 O que fiz, porém, foi por amor do meu nome, para que não fosse profanado diante dos olhos dos gentios, no meio dos quais estavam, a cujos olhos eu me dei a conhecer a eles, para os tirar da terra do Egito.
10 उकिं जिं इमित मिश्र देशं पिकयाः मरुभूमिइ हया।
10 E os tirei da terra do Egito, e os levei ao deserto.
11 अन जिं इमित जिगु विधित बिया, अले जिगु नियमत क्यना, सुनां थुपिं पालन याइ व मनू उकिं यानाः म्वाइ।
11 E dei-lhes os meus estatutos e lhes mostrei os meus juízos, os quais, cumprindo-os o homem, viverá por eles.
12 हाकनं इमित पवित्र याइम्ह जि परमप्रभु हे खः धइगु खँ इमिसं सीमा धकाः इमिगु व जिगु दथुइ चिंया लागि जिं इमित विश्रामबारत नं बिया।
12 E também lhes dei os meus sábados, para que servissem de sinal entre mim e eles; para que soubessem que eu sou o Senhor que os santifica.
13 “‘अय्नं इस्राएलयापिं मनूतय्सं मरुभूमिइ जिगु विरोधय् विद्रोह यात। इपिं जिगु विधिकथं व आज्ञा कथं मजू, तर इमिसं जिगु नियमयात हेला यात, खः ला उपिं पालन याइपिं मनूत उपिंपाखें हे म्वाइ। जिगु विश्रामबारत इमिसं पूरा अशुद्ध यानाबिल। उकिं जिं धया, “थ्व हे मरुभूमिइ इमिके जिगु तं प्वंकाः इमित नाश यानाबी।”
13 Mas a casa de Israel se rebelou contra mim no deserto, não andando nos meus estatutos, e rejeitando os meus juízos, os quais, cumprindo-os, o homem viverá por eles; e profanaram grandemente os meus sábados; e eu disse que derramaria sobre eles o meu furor no deserto, para os consumir.
14 तर गुगु जातियापिं मनूतय्गु मिखाया न्ह्यःने जिं इमित पित हया, उपिं जातियापिं मनूतय्गु मिखाया न्ह्यःने जिगु नां अपवित्र मजुइमा धकाः जिं जिगु नांया इज्जतयात रक्षा यायेगु ज्या याना।
14 O que fiz, porém, foi por amor do meu nome, para que não fosse profanado diante dos olhos dos gentios perante a vista dos quais os fiz sair.
15 हाकनं जिं इमित बियागु मरुभूमिइ “दुरु व कस्ति बाः वयाच्वंगु अले फुक्क देशत स्वयाः बांलाःगु देशय् जिं इमित हये मखु” धकाः इपिंलिसें पाफया,
15 E, contudo, eu levantei a minha mão para eles no deserto, para não os deixar entrar na terra que lhes tinha dado, a qual mana leite e mel, e é a glória de todas as terras;
16 छाय्धाःसा इमिसं जिगु नियमयात हेला यात, अले इपिं जिगु विधिकथं मजुल, जिगु विश्रामबारतय्त अपवित्र यात। छाय्धाःसा इमिगु मन इमिगु मूर्तितपाखे वनाच्वंगु खः।
16 Porque rejeitaram os meus juízos, e não andaram nos meus estatutos, e profanaram os meus sábados; porque o seu coração andava após os seus ídolos.
17 अय्नं जिं इमित नाश मयासें दया याना, अले मरुभूमिइ इमित सिधय्कामछ्वया।
17 Não obstante o meu olho lhes perdoou, e eu não os destruí nem os consumi no deserto.
18 जिं मरुभूमिइ इमि काय् म्ह्याय्पिन्त धया, “छिपिं थः पुर्खातय्गु विधिकथं जुइ मते, इमिगु नियम मानय् याये मते, इमिगु मूर्तित पुजा यानाः थःत अशुद्ध याये मते।
18 Mas disse eu a seus filhos no deserto: Não andeis nos estatutos de vossos pais, nem guardeis os seus juízos, nem vos contamineis com os seus ídolos.
19 जि परमप्रभु छिमि परमेश्वर खः। जिगु विधिकथं जु! होसियार जुयाः जिगु नियम पालन या!
19 Eu sou o Senhor vosso Deus; andai nos meus estatutos, e guardai os meus juízos, e executai-os.
20 जिगु विश्रामबारयात पवित्र तयाति! गुकिं यानाः व छंगु व जिगु दथुइया बाचाया छगू चिं जुइ! अले छिमिसं जि हे परमप्रभु छिमि परमेश्वर खः धकाः सी।”
20 E santificai os meus sábados, e servirão de sinal entre mim e vós, para que saibais que eu sou o Senhor vosso Deus.
21 “‘तर इमि काय् म्ह्याय्पिन्सं नं जिगु विरोधय् विद्रोह यात। इपिं जिगु उजंकथं मजुल, अले जिगु व्यवस्था पालन यायेत होशियार मजू, “खः ला उपिं पालन याःसां मनूत उपिंपाखें हे म्वाइ” अले इमिसं जिगु विश्रामबारयात अशुद्ध यात। उकिं जिगु तं क्वलाकेत इपिं मिश्र देशय् दुबलय् हे इमिके जिगु तं प्वंके धकाः ख्याच्वः बिया।
21 Mas também os filhos se rebelaram contra mim, e não andaram nos meus estatutos, nem guardaram os meus juízos para os fazer, os quais, cumprindo-os, o homem viverá por eles; eles profanaram os meus sábados; por isso eu disse que derramaria sobre eles o meu furor, para cumprir contra eles a minha ira no deserto.
22 तर जिं इमित पित हयागु खंपिं जातितय्गु न्ह्यःने जिगु नां बदनाम मजुइमा धकाः जिं थःगु ल्हाःयात पना, जिं जिगु नांया इज्जतयात रक्षा यायेगु ज्या याना।
22 Mas contive a minha mão, e o fiz por amor do meu nome, para que não fosse profanado perante os olhos dos gentios, à vista dos quais os fiz sair.
23 हाकनं मरुभूमिइ जिं इपिंलिसें, “जिं इमित जाति जातियापिं मनूतय्गु दथुइ छ्यालब्याल यानाबी, अले देश देशय् छिमित छ्यालब्याल यानाबी” धकाः पाफया,
23 Também levantei a minha mão para eles no deserto, para os espalhar entre os gentios, e os derramar pelas terras,
24 छाय्धाःसा इमिसं जिगु नियम मानय् मयात, जिगु विधितय्त हेला यात, अले जिगु विश्रामबारयात अशुद्ध यात। इमिगु मिखा थः पुर्खातय्गु मूर्तितपाखे वनाच्वन।
24 Porque não executaram os meus juízos, e rejeitaram os meus estatutos, e profanaram os meus sábados, e os seus olhos iam após os ídolos de seus pais.
25 अले जिं इमित ज्यालगय् मजूगु नियम बिया, अले इपिं म्वानाच्वने मफइगु विधि बिया।
25 Por isso também lhes dei estatutos que não eram bons, juízos pelos quais não haviam de viver;
26 इमित वातां यायेत जिं इमित उपिं हे बलिदानतपाखें अपवित्र याकेबिया, गुगु बलिदानय् इमिसं थः फुक्कं न्हापा बूपिन्त मिइ बलि छाल। इमिसं जि परमप्रभु इमि परमेश्वर खः धयागु सीमा धकाः थथे याना।’
26 E os contaminei em seus próprios dons, nos quais faziam passar pelo fogo tudo o que abre a madre; para assolá-los para que soubessem que eu sou o Senhor.
27 “उकिं अय् सीमानिम्ह मनू, इस्राएलयापिं मनूतलिसें खँ ल्हा, इमित धा, ‘परमप्रभु परमेश्वरं थथे धयादी – जितः त्वःताः छिमि पुर्खातय्सं जिगु अपमान यात।
27 Portanto fala à casa de Israel, ó filho do homem, e dize-lhe: Assim diz o Senhor DEUS: Ainda até nisto me blasfemaram vossos pais, e que procederam traiçoeiramente contra mim.
28 जिं पाफयाः इमित बी धयागु देशय् इमित हयाबलय्, गन गन इमिसं तःज्जाःगु वा झ्याम्म जूगु सिमा खन, अन अन इमिसं थःगु बलिदानत छाल, जितः तं पिकाइगु इमिगु भेटी छाल। इमिसं थःगु नस्वाःगु गुँगू थन अले थःगु त्वँसाबलि छाल।
28 Porque, havendo-os eu introduzido na terra sobre a qual eu levantara a minha mão, para lha dar, então olharam para todo o outeiro alto, e para toda a árvore frondosa, e ofereceram ali os seus sacrifícios e apresentaram ali a provocação das suas ofertas; puseram ali os seus cheiros suaves, e ali derramaram as suas libações.
29 अले जिं इमित न्यना– छिपिं वनाच्वनागु पुजा याइगु थाय् छु खः?’” थौं तक नं व थाय्यात बामा धाइ।
29 E eu lhes disse: Que alto é este, aonde vós ides? E seu nome tem sido Bamá até o dia de hoje.
30 “उकिं इस्राएलया घरानायात धा, ‘परमप्रभु परमेश्वरं थथे धयादी – छु! छिमिसं थः पुर्खातय्सं थें थःत अशुद्ध यायेगु ला? इमिगु घच्चाइपुगु ज्याकथं व्यभिचारी थें ज्या यायेगु ला?
30 Portanto dize à casa de Israel: Assim diz o Senhor DEUS: Contaminai-vos a vós mesmos a maneira de vossos pais? E vos prostituístes com as suas abominações?
31 छिमिसं थः मस्तय्त कोसेलिकथं मिइ बलि छायाः थौं तक हे थःगु मूर्तितपाखें थःत अशुद्ध यानाच्वंगु दु। अय् इस्राएलया घराना, छु! जिं छिमित जिके सल्लाह काय्के बीगु ला? गथे जि धात्थें म्वाःम्ह खः, जि, परमप्रभु परमेश्वरं धाये, छिमिसं जिके न्यनेकने यायेदइ मखु।
31 E, quando ofereceis os vossos dons, e fazeis passar os vossos filhos pelo fogo, não é certo que estais contaminados com todos os vossos ídolos, até este dia? E vós me consultaríeis, ó casa de Israel? Vivo eu, diz o Senhor DEUS, que vós não me consultareis.
32 “‘छिमिसं धाइगु, “जिमित सिँ व ल्वहंयागु सेवा याइपिं जातित थें, संसारयापिं मनूत थें जुइ मास्ति वः।” तर छिमिगु मनय् दुगु खँ गुबलें पूरा जुइ मखु।
32 E o que veio à vossa mente de modo algum sucederá, quando dizeis: Seremos como os gentios, como as outras famílias da terra, servindo ao madeiro e à pedra.
33 गथे जि धात्थें म्वाःम्ह खः, जि, परमप्रभु परमेश्वरं धाये, जिं छिमित बल्लाःगु ल्हातं, अले चक्कंगु लपुं तं प्वंकूं प्वंकूं राज्य याये।
33 Vivo eu, diz o Senhor DEUS, que com mão forte, e com braço estendido, e com indignação derramada, hei de reinar sobre vós.
34 जिं छिमित बल्लाःगु ल्हाः व चक्कंगु लपुं तं प्वंकूं प्वंकूं जाति जातियापिं मनूतय्गु दथुं लिगना हये, अले छिपिं छ्यालब्याल जूगु देशं जिं छिमित मुंके।
34 E vos tirarei dentre os povos, e vos congregarei das terras nas quais andais espalhados, com mão forte, e com braço estendido, e com indignação derramada.
35 जिं छिमित जाति जातितय्गु मरुभूमिइ हये, अले अन जिं इमिगु न्ह्यःने हे छिमिगु न्याय याये।
35 E vos levarei ao deserto dos povos; e ali face a face entrarei em juízo convosco;
36 जिं मिश्र देशय् छिमि पुर्खातय्गु न्याय यानागु थें हे जिं छिमिगु न्याय याये। जि, परमप्रभु परमेश्वर न्ववानागु दु।
36 Como entrei em juízo com vossos pais, no deserto da terra do Egito, assim entrarei em juízo convosco, diz o Senhor DEUS.
37 छिपिं फै थें जिगु कथिया क्वं वनीबलय् जिं छिमित स्वये, अले छम्ह छम्ह यानाः ल्याःखनाः बाचाया बन्धनय् हये।
37 Também vos farei passar debaixo da vara, e vos farei entrar no vínculo da aliança.
38 जिं छिपिं मध्ये जिगु विरोधय् अपराध याइपिं फुक्क विद्रोहीतय्त पितछ्वयाः छिमित शुद्ध याये। इपिं च्वनाच्वंगु देशं इमित जिं हयेगु जूसां इपिं इस्राएल देशय् दुहां वने दइ मखु। अले जि हे परमप्रभु खः धकाः छिमिसं म्हसी।
38 E separarei dentre vós os rebeldes, e os que transgrediram contra mim; da terra das suas peregrinações os tirarei, mas à terra de Israel não voltarão; e sabereis que eu sou o Senhor.
39 “‘हे इस्राएलया घराना, छिमिगु बारे, परमप्रभु परमेश्वरं थथे धयादी – वनाः छिपिं सकसिनं थथःगु मूर्तियात पुजा या! तर लिपा छिमिसं धात्थें हे जिगु खँ न्यनी, अले छिमिसं जिगु पवित्र नांयात थःगु कोसेलि व मूर्तितपाखें गुबलें अशुद्ध याइ मखु।’
39 Quanto a vós, ó casa de Israel, assim diz o Senhor DEUS; Ide, sirva cada um os seus ídolos, pois que a mim não me quereis ouvir; mas não profaneis mais o meu santo nome com as vossas dádivas e com os vossos ídolos.
40 छाय्धाःसा परमप्रभु परमेश्वरं धयादी, ‘थ्व देशय् इस्राएलया फुक्क घरानां जिगु पवित्र पर्वत, इस्राएलया तज्जाःगु पर्वतय् जिगु सेवा याइ, अन जिं इमित नालाकाये। अन हे जिं छिमिगु बलिदानत, भेटीत व छिमिगु दकलय् भिंगु भिंगु क्वस्यलितनापं छिमिगु बलित कायेगु याये।
40 Porque no meu santo monte, no monte alto de Israel, diz o Senhor DEUS, ali me servirá toda a casa de Israel, toda ela naquela terra; ali me deleitarei neles, e ali requererei as vossas ofertas alçadas, e as primícias das vossas oblações, com todas as vossas coisas santas;
41 जिं छिमित जाति जातितपाखें पित हयेबलय् अले छिमित छ्यालब्याल जुयाच्वंगु देशं छिमित मुंकेबलय् छिमित नस्वाःगु धुपाँय् थें नाले। अले जाति जातितय्गु न्ह्यःने जिं थःम्हं थःत छिमिगु दथुइ पवित्र क्यने।
41 Com cheiro suave me deleitarei em vós, quando eu vos tirar dentre os povos e vos congregar das terras em que andais espalhados; e serei santificado em vós perante os olhos dos gentios.
42 जिं थःगु ल्हाः ल्ह्वनाः छिमित बी धकाः छिमि पुर्खातलिसे पाफयागु इस्राएल देशय् हयेबलय् छिमिसं जि हे परमप्रभु खः धकाः सी।
42 E sabereis que eu sou o Senhor, quando eu vos introduzir na terra de Israel, terra pela qual levantei a minha mão para dá-la a vossos pais.
43 छिमिगु गुगु पहःचहः व ज्यापाखें छिपिं अशुद्ध जूगु खः, उपिं छिमिसं अन लुमंकी। अले छिमिसं याःगु मभिंगु ज्याया लागि छिमिसं थःम्हं थःपिन्त मययेका हइ।
43 E ali vos lembrareis de vossos caminhos, e de todos os vossos atos com que vos contaminastes, e tereis nojo de vós mesmos, por causa de todas as vossas maldades que tendes cometido.
44 हे इस्राएलया घराना, छिमिगु मभिंगु पहःचहः व स्यंगु ज्याकथं मखु, तर जिं जिगु नांया इज्जतयात रक्षा यायेत जिं छिपिंलिसे व्यवहार यायेबलय् छिमिसं जि हे परमप्रभु खः धकाः सी। परमप्रभु परमेश्वरं धयादी।’”
44 E sabereis que eu sou o SENHOR, quando eu proceder para convosco por amor do meu nome; não conforme os vossos maus caminhos, nem conforme os vossos atos corruptos, ó casa de Israel, disse o Senhor DEUS.
45 हाकनं परमप्रभुया थ्व वचन जिथाय् वल,
45 E veio a mim a palavra do Senhor, dizendo:
46 “अय् सीमानिम्ह मनू, थःगु ख्वाः दच्छिनपाखे स्वय्काः दच्छिन पाखेया विरोधय् न्ववा! झाः दुगु दच्छिनया देशयागु विरोधय् अगमवाणी ल्हा!
46 Filho do homem, dirige o teu rosto para o caminho do sul, e derrama as tuas palavras contra o sul, e profetiza contra o bosque do campo do sul.
47 झाः दुगु दच्छिनया देशयात धा, ‘परमप्रभु परमेश्वरया थ्व वचन न्यँ! वय्कलं थथे धयादी – जिं छंके मि तयाबी। उकिं छंगु फुक्क वाउँगु सिमा व गंगु सिमायात भस्म यानाबी। उकिया ह्वाना ह्वाना च्यानाच्वंगु मि सी मखु तर दच्छिनंनिसें उत्तर तकया फुक्क लागायात भस्म यानाबी।
47 E dize ao bosque do sul: Ouve a palavra do SENHOR: Assim diz o Senhor DEUS: Eis que acenderei em ti um fogo que em ti consumirá toda a árvore verde e toda a árvore seca; não se apagará a chama flamejante, antes com ela se queimarão todos os rostos, desde o sul até ao norte.
48 जि परमप्रभुं हे व मि तयाब्यूगु खः धकाः सकसिनं सी। अले व सी मखु।’”
48 E verá toda a carne que eu, o Senhor, o acendi; não se apagará.
49 जिं धया, “हे परमप्रभु परमेश्वर, इमिसं ला जिगु बारे थथे धयाच्वंगु दु, ‘थ्वं उखान जक धाःगु, मखु ला?’”
49 Então disse eu: Ah! Senhor DEUS! Eles dizem de mim: Não é este um proferidor de parábolas?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Ezequiel 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.