2 Samuel 3
Newar (NEW) vs NVT
1 शाऊलया घराना व दाऊदया घरानाया दथुइ यक्व दिं तक लडाइँ जुयाच्वन। दाऊद झन झन बल्लानावन, अले शाऊलया घराना धाःसा झन झन बमलाना वन।
1 Assim começou uma longa guerra entre a família de Saul e a família de Davi. Com o tempo, Davi se fortaleceu cada vez mais, e a família de Saul foi se enfraquecendo.
2 हेब्रोनय् बूपिं दाऊदया काय्पिं थुपिं हे खः –
2 Estes são os filhos de Davi que nasceram em Hebrom: O mais velho era Amnom, filho de Ainoã, de Jezreel.
3 वया माइलाम्ह काय् किलाब खः,
3 O segundo era Daniel, filho de Abigail, a viúva de Nabal, do Carmelo. O terceiro era Absalão, filho de Maaca, filha de Talmai, rei de Gesur.
4 काहिँलाम्ह अदोनियाह खः,
4 O quarto era Adonias, filho de Hagite. O quinto era Sefatias, filho de Abital.
5 अले कान्छाम्ह धाःसा यित्राम खः,
5 O sexto era Itreão, filho de Eglá, esposa de Davi. Todos esses filhos de Davi nasceram em Hebrom.
6 शाऊलया घराना व दाऊदया घरानाया दथुइ लडाइँ जुयाच्वंबलय् अबनेरं बुलुहुं बुलुहुं थःत बल्लाका यंकाच्वंगु खः।
6 Enquanto continuava a guerra entre as famílias de Saul e de Davi, Abner se tornou um líder cada vez mais influente entre a família de Saul.
7 अले अय्याया म्ह्याय् रिश्पा नांयाम्ह शाऊलया छम्ह मथ्याःम्ह कलाः दु। ईश्बोशेतं अबनेरयात न्यन, “छ जिमि अबुया मथ्याःम्ह कलाःनापं छाय् द्यनागु?”
7 Um dia, Isbosete, filho de Saul, acusou Abner de ter relações com uma das concubinas de Saul, uma mulher chamada Rispa, filha de Aiá.
8 थ्व खं अबनेरं तसकं तंम्वयाः धाल, “छु धया! छं स्वय्बलय् जिं छिमि घरानायात ध्वखा बियाः यहूदा कुलनापं ज्या याइ धकाः च्वना ला? आः तक ला जि छिमि अबु शाऊलया घराना, वया दाजुकिजापिं व वया पासापिनि भक्त खः, अले जिं छितः दाऊदया ल्हातय् बियाः बेइमान यानागु मदु। अय्नं छाय् थ्व मिसाया बारे जितः ज्यालगय् मजूगु द्वपं बियागु!
8 Abner ficou furioso com as palavras de Isbosete. “Por acaso sou um cão de Judá para ser tratado dessa maneira?”, gritou ele. “Depois de tudo que fiz por seu pai, Saul, e pela família e os amigos dele ao não entregar você a Davi, minha recompensa é ser acusado por causa dessa mulher?
9 जिं दाऊदयात परमप्रभुं वयात जिं याये धकाः बियादीगु बचंया लागिं ग्वाहालि मयात धाःसा परमेश्वरं हे जितः कडा सजाँय बियादीमा।
9 Que Deus me castigue severamente se eu não fizer por Davi tudo que o S enhor prometeu a ele!
10 जिं शाऊलया घरानायात क्वफायेगु अले दाऊदयात दानंनिसें बेर्शेबा तक इस्राएल व यहूदायात सिंहासनय् तयेगु ज्या याये।”
10 Tomarei o reino da família de Saul e o entregarei a Davi. Estabelecerei o trono de Davi tanto sobre Israel como sobre Judá, desde Dã, ao norte, até Berseba, ao sul!”
11 व अबनेरनापं तसकं ग्याःगुलिं ईश्बोशेतं मेगु छुं हे धाये मफुत।
11 Isbosete não se atreveu a dizer nem mais uma palavra, pois teve medo do que Abner poderia fazer.
12 अनंलि अबनेरं हेब्रोनय् दाऊदयाथाय् थथे धकाः दूतत छ्वल, “थ्व देय् सुयागु खः? झीपिं मिलय् जुइ नु, अले जि फुक्क इस्राएलयात छिगुपाखे हयेत फयांफत्तले कुतः याये।”
12 Então Abner enviou mensageiros para dizer a Davi: “Afinal, a quem pertence esta terra? Faça um acordo comigo, e eu o ajudarei a conseguir o apoio de todo o Israel”.
13 अले दाऊदं थथे लिसः बिल, “ज्यू, जि छनापं मिलय् जुइ, तर जिगु छता खँ न्यने धुंकाः जक, शाऊलया म्ह्याय् मीकलयात जिथाय् हयेधुंका जक छ जिथाय् वा।”
13 “Está bem”, respondeu Davi. “Mas só farei acordo com você se, quando vier para cá, trouxer de volta minha esposa Mical, filha de Saul.”
14 दाऊदं शाऊलया काय् ईश्बोशेतयाथाय् नं थथे धकाः दूतत छ्वत, “जिं सछिम्ह पलिश्तीया खलडीया धिबा पुलाः क्वःछिनाम्ह जिमि कलाः मीकल जितः लःल्हानाब्यु।”
14 Davi enviou a seguinte mensagem a Isbosete, filho de Saul: “Devolva minha esposa Mical, pois eu conquistei o direito de me casar com ela com os prepúcios de cem filisteus”.
15 अथे जुयाः ईश्बोशेतं मनूत छ्वयाः मीकलयात थः भाःत लेशया काय् पल्तिएलयाथाय्पाखें कयाः हल।
15 Então Isbosete mandou tirar Mical de seu marido, Palti, filho de Laís.
16 अबनेरं वयात छेँ लिहां हुँ धकाः हुकुम मयातले पल्तिएल ख्वःख्वं बहूरीम तक मीकलया ल्यूल्यू वल।
16 Palti a seguiu até Baurim, chorando ao longo de todo o caminho, até que Abner lhe disse: “Volte para casa!”, e ele voltou.
17 अले इस्राएलया थकालितय्थाय् वयाः अबनेरं थथे धाल, “यक्व न्ह्यवंनिसें हे छिकपिन्सं दाऊदयात थःपिनि जुजु दय्केत कुतः यानाः वयाच्वंगु दु।
17 Abner reuniu as autoridades de Israel e lhes disse: “Faz algum tempo que vocês querem declarar Davi seu rei.
18 आः व ज्या पूवंकीगु ई थ्व हे खः, छाय्धाःसा दाऊदया बिषय्लय् परमप्रभुया बचं थ्व दु, जिमि दास दाऊदया ल्हातं हे जिमि प्रजा इस्राएलयात पलिश्तीतय्गु व इमि फुक्क शत्रुतपाखें बचय् याइ।”
18 Chegou a hora de agir! Pois o S enhor disse: ‘Escolhi meu servo Davi para livrar meu povo, Israel, das mãos dos filisteus e de todos os seus inimigos’”.
19 अबनेरं बेन्यामीनीतय्नापं नं खँ ल्हात। अनंलि इस्राएलीत व बेन्यामीनीत राजी जूगु खँ न्यंकेत अबनेर हेब्रोनय् दाऊदयाथाय् वन।
19 Abner também falou com os homens de Benjamim. Depois, foi a Hebrom para dizer a Davi que todo o povo de Israel e de Benjamim tinha concordado em apoiá-lo.
20 अबनेर निइम्ह मनूतनापं दाऊदयाथाय् थ्यंकः वल, दाऊदं इपिं फुक्कसित भ्वय् नकल।
20 Quando Abner, acompanhado de vinte homens, chegou a Hebrom, Davi os recebeu com um grande banquete.
21 अले अबनेरं दाऊदयात धाल, “आः जि वने, फुक्क इस्राएलीत छिनापं मिलय् जुइ फयेमा धकाः जिं इमित थः प्रभु महाराजयाथाय् मुंके। अनंलि छिं थः इच्छा यानादी थें शासन यानादिसँ।” दाऊदं अबनेरयात बिदा बिल, अले व खुशी जुयाः वन।
21 Então Abner disse a Davi: “Deixe que eu vá e convoque uma reunião de todo o Israel para apoiar meu senhor, o rei. Farão uma aliança com o senhor para que reine sobre eles, e o senhor governará sobre tudo que seu coração desejar”. Davi se despediu dele, e Abner partiu em paz.
22 भचा लिपा दाऊदया मनूत व योआब छगू लडाइँलय् थःपिन्सं लाकाकाःगु मालताल ज्वनाः लिहां वल। इपिं अन थ्यंबलय् अबनेर दाऊदयाथाय् हेब्रोनय् मदु। छाय्धाःसा दाऊदं अबनेरयात बांलाक बिदा बियाः याउँक छ्वये धुंकूगु खः।
22 Contudo, logo depois que Davi despediu Abner em paz, Joabe e alguns dos soldados de Davi retornaram de um ataque, trazendo muitos despojos.
23 योआब व वया सिपाइँत लिहां वयाः अन थ्यंकः वल, नेरया काय् अबनेर जुजुयाथाय् वयाः याउँक लिहां वंगु खँ मनूतय्सं योआबयात कन।
23 Quando Joabe chegou, foi informado de que Abner, filho de Ner, tinha acabado de visitar o rei, que o havia despedido em paz.
24 योआब जुजुयाथाय् वनाः धाल, “स्वयादिसँ, छिं थ्व छु यानादियागु? अबनेर थन छिथाय् वःगु खः। छिसं वयात गय् यानाः अथें वने बियादियागु? व ला अथें हे बिस्युं वन।
24 Joabe foi até o rei e perguntou: “O que foi que o senhor fez? Por que deixou Abner escapar?
25 छिसं नेरया काय् अबनेरयात म्ह हे मस्यू खनिसा। व ला छितः झंगलाय्त, छि छु यानाच्वनादी धकाः सीकेत थन छिथाय् वःगु खः।”
25 O senhor conhece muito bem Abner, filho de Ner! Sabe que ele veio espioná-lo e descobrir tudo que o senhor anda fazendo!”.
26 योआब दाऊदयात त्वःतावन, वं अबनेरया ल्यूल्यू दूतत छ्वल। इमिसं अबनेरयात सीराया तुंया लिक्कसं लितब्वनाहल। तर दाऊदं थ्व फुक्क खँ मस्यू।
26 Então Joabe saiu da presença de Davi e enviou mensageiros para alcançar Abner. Eles o encontraram perto do poço de Sirá e o trouxeram de volta, sem que Davi soubesse.
27 अबनेर हेबोनय् लिहां वःबलय् योआबं वलिसें सुं मदुथाय् खँ ल्हायेगु त्वह चिनाः मू ध्वाखाया लिक्क यंकल। अले वं थःकिजा असाहेल स्याःगुया बदला कायेत अबनेरयात चुपिं प्वाथय् सुयाः स्यानाबिल।
27 Quando Abner chegou a Hebrom, Joabe o chamou para um lado, junto ao portão da cidade, como se fosse falar com ele em particular. Então, apunhalou-o no estômago e o matou para vingar a morte de Asael, seu irmão.
28 अले दाऊदं थ्व खँ लिपतय् तिनिं सिल, दाऊदं धाल, “नेरया काय् अबनेरयात स्याःगुया बारे जि व जिगु राज्य परमप्रभुया न्ह्यःने सदां दोषी जूगु मदु।
28 Quando Davi soube o que havia acontecido, declarou: “Juro pelo S enhor que eu e meu reino somos para sempre inocentes desse crime contra Abner, filho de Ner.
29 बरु योआब व वया अबुया फुक्क परिवारया छेनय् व दोष लायेमा। अले योआबया परिवारय् कइया ल्वय् वा छेंगूया पुनेयःगु ल्वय् नं गुबलय् नं मत्वःतेमा। कथिया भरय् इपिं जुइमालेमा वा तरवारं पालाः स्याइपिं वा फ्वनाजुइपिनि सन्तानत मगाःमचाः मजुइमा।”
29 Que essa culpa permaneça sobre Joabe e sua família! Que em todas as gerações da família de Joabe nunca falte um homem que tenha fluxo ou lepra, que use muletas, que morra pela espada, ou que tenha de mendigar o alimento!”.
30 अथे हे गिबोनया लडाइँलय् अबनेरं इमि किजा असाहेलयात स्याःगुलिं योआब व वया किजा अबीशैनं अबनेरयात स्याःगु खः।
30 Assim, Joabe e seu irmão Abisai assassinaram Abner, pois ele havia matado Asael, irmão deles, na batalha em Gibeom.
31 अनंलि दाऊदं योआब अले वनापं दुपिं फुक्क मनूतय्त थःगु लं खुनाः भांग्रा फिइत व अबनेरया सीम्ह न्ह्यः न्ह्यः विलाप यायां हुँ धकाः हुकुम यात अले जुजु थः नं सीम्हया ल्यूल्यू वन।
31 Então Davi disse a Joabe e a todos que estavam com ele: “Rasguem suas roupas e vistam pano de saco. Lamentem a morte de Abner”, e o próprio rei seguiu o cortejo fúnebre.
32 इमिसं अबनेरयात हेब्रोनय् थुन, अले चिहानय् जुजु तसकं ख्वल। अले फुक्क मनूत नं वनापं हे ख्वल।
32 Sepultaram Abner em Hebrom, e o rei chorou em alta voz junto ao túmulo, e todo o povo lamentou com ele.
33 अले जुजुं अबनेरया निंतिं थ्व बिलापया म्ये दय्कल,
33 Então o rei entoou esta canção fúnebre: “Acaso Abner devia morrer como um vilão?
34 छंगु ल्हाः चिनातःगु मदु,
34 Suas mãos não estavam atadas, nem seus pés acorrentados. Não, você foi assassinado, vítima de uma trama perversa”. Todo o povo lamentou uma vez mais por Abner.
35 दाऊदं न्हिच्छि हे छुं मन। अले मनूतय्सं दाऊदयात छुं भपियादिसँ धकाः धायेत वल, तर दाऊदं पाफयाः थथे धाल, “सूर्य बिनावने न्ह्यः छुं नयेगु नसा थिल धाःसा परमेश्वरं जितः कडा सजाँय बियादीमा।”
35 Davi tinha se recusado a comer no dia do funeral, e todos insistiram para que ele se alimentasse. Mas ele havia feito um voto: “Que Deus me castigue severamente se eu comer alguma coisa antes do pôr do sol”.
36 अले मनूतय्सं थ्व खँ थुल, अले इपिं मानय् जुल। जुजुं याःगु फुक्क खँय् इपिं तसकं लय्ताल।
36 Seu voto agradou muito o povo. De fato, aprovavam tudo que o rei fazia.
37 उखुन्हु इस्राएलया फुक्क झिंनिगू कुलतय्सं नेरया काय् अबनेरयात स्याःगु खँय् जुजुया ल्हाः मदु धयागु खँ सीकल।
37 Assim, todos em Judá e em Israel entenderam que Davi não era responsável pelo assassinato de Abner, filho de Ner.
38 जुजुं थः मनूतय्त धाल, “इस्राएलय् थौंया दिंलय् छम्ह तसकं बल्लाःम्ह, छम्ह तःधंम्ह मनू सीत धकाः छिमिसं मस्यू ला?
38 Então o rei disse a seus oficiais: “Não percebem que um grande comandante caiu hoje em Israel?
39 जि अभिषेक जूम्ह जुजु जूसां सरूयाहया थुपिं दयामदुपिं काय्पिनि न्ह्यःने जि बमलाःम्ह व शक्ति मदुम्ह जूगु दु। इपिं जिगु निंतिं तसकं हे बल्लाःपिं खः। परमप्रभुं मभिंगु ज्या याइपिन्त उकिया पाय्छिगु लिच्वः बियादीमा।”
39 E, embora eu seja o rei ungido, esses dois filhos de Zeruia, Joabe e Abisai, são fortes demais para que eu os controle. Que o S enhor retribua a esses homens maus por sua maldade”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.