2 Samuel 3
Newar (NEW) vs NTLH
1 शाऊलया घराना व दाऊदया घरानाया दथुइ यक्व दिं तक लडाइँ जुयाच्वन। दाऊद झन झन बल्लानावन, अले शाऊलया घराना धाःसा झन झन बमलाना वन।
1 Durou muito tempo a guerra entre os que apoiavam a família de Saul e os que apoiavam Davi. Davi ia ficando cada vez mais forte, e a gente de Saul, cada vez mais fraca.
2 हेब्रोनय् बूपिं दाऊदया काय्पिं थुपिं हे खः –
2 Os filhos de Davi que nasceram na cidade de Hebrom são estes: o primeiro foi Amnom, filho de Ainoã, da cidade de Jezreel.
3 वया माइलाम्ह काय् किलाब खः,
3 O segundo foi Quileabe, filho de Abigail, viúva de Nabal, da cidade de Carmelo. O terceiro foi Absalão, filho de Maacá, que era filha de Talmai, rei de Gesur.
4 काहिँलाम्ह अदोनियाह खः,
4 O quarto foi Adonias, filho de Hagite. O quinto foi Sefatias, filho de Abital.
5 अले कान्छाम्ह धाःसा यित्राम खः,
5 O sexto foi Itreão, filho de Eglá, esposa de Davi. Todos esses filhos de Davi nasceram em Hebrom.
6 शाऊलया घराना व दाऊदया घरानाया दथुइ लडाइँ जुयाच्वंबलय् अबनेरं बुलुहुं बुलुहुं थःत बल्लाका यंकाच्वंगु खः।
6 Enquanto continuava a luta entre os que apoiavam a família de Saul e os que seguiam Davi, Abner ficava cada vez mais poderoso entre a gente de Saul.
7 अले अय्याया म्ह्याय् रिश्पा नांयाम्ह शाऊलया छम्ह मथ्याःम्ह कलाः दु। ईश्बोशेतं अबनेरयात न्यन, “छ जिमि अबुया मथ्याःम्ह कलाःनापं छाय् द्यनागु?”
7 Um dia Isbosete, filho de Saul, acusou Abner de ter tido relações com uma concubina de Saul chamada Rispa, filha de Aías.
8 थ्व खं अबनेरं तसकं तंम्वयाः धाल, “छु धया! छं स्वय्बलय् जिं छिमि घरानायात ध्वखा बियाः यहूदा कुलनापं ज्या याइ धकाः च्वना ला? आः तक ला जि छिमि अबु शाऊलया घराना, वया दाजुकिजापिं व वया पासापिनि भक्त खः, अले जिं छितः दाऊदया ल्हातय् बियाः बेइमान यानागु मदु। अय्नं छाय् थ्व मिसाया बारे जितः ज्यालगय् मजूगु द्वपं बियागु!
8 Abner ficou furioso com isso e disse: — Você pensa que eu sou traidor? Pensa que passei para o lado da E continuou: — Desde o começo tenho sido fiel à causa de Saul, o seu pai, aos seus irmãos e aos seus amigos e tenho evitado que você seja derrotado por Davi. No entanto, hoje você me acusa de ser culpado no caso dessa mulher!
9 जिं दाऊदयात परमप्रभुं वयात जिं याये धकाः बियादीगु बचंया लागिं ग्वाहालि मयात धाःसा परमेश्वरं हे जितः कडा सजाँय बियादीमा।
9 — ausente —
10 जिं शाऊलया घरानायात क्वफायेगु अले दाऊदयात दानंनिसें बेर्शेबा तक इस्राएल व यहूदायात सिंहासनय् तयेगु ज्या याये।”
10 — ausente —
11 व अबनेरनापं तसकं ग्याःगुलिं ईश्बोशेतं मेगु छुं हे धाये मफुत।
11 Isbosete tinha medo de Abner; por isso, não disse nada.
12 अनंलि अबनेरं हेब्रोनय् दाऊदयाथाय् थथे धकाः दूतत छ्वल, “थ्व देय् सुयागु खः? झीपिं मिलय् जुइ नु, अले जि फुक्क इस्राएलयात छिगुपाखे हयेत फयांफत्तले कुतः याये।”
12 Naquela época Davi estava na cidade de Hebrom, e Abner lhe mandou mensageiros com o seguinte recado: — Quem vai governar esta terra? Faça um
13 अले दाऊदं थथे लिसः बिल, “ज्यू, जि छनापं मिलय् जुइ, तर जिगु छता खँ न्यने धुंकाः जक, शाऊलया म्ह्याय् मीकलयात जिथाय् हयेधुंका जक छ जिथाय् वा।”
13 Davi respondeu: — Muito bem. Eu farei um acordo com você, porém com uma condição: quando vier falar comigo, você vai me trazer Mical, filha de Saul.
14 दाऊदं शाऊलया काय् ईश्बोशेतयाथाय् नं थथे धकाः दूतत छ्वत, “जिं सछिम्ह पलिश्तीया खलडीया धिबा पुलाः क्वःछिनाम्ह जिमि कलाः मीकल जितः लःल्हानाब्यु।”
14 Então Davi mandou alguns mensageiros dizerem a Isbosete: — Entregue-me a minha esposa Mical. Eu paguei cem
15 अथे जुयाः ईश्बोशेतं मनूत छ्वयाः मीकलयात थः भाःत लेशया काय् पल्तिएलयाथाय्पाखें कयाः हल।
15 Então Isbosete mandou tirá-la do seu marido Paltiel, filho de Laís.
16 अबनेरं वयात छेँ लिहां हुँ धकाः हुकुम मयातले पल्तिएल ख्वःख्वं बहूरीम तक मीकलया ल्यूल्यू वल।
16 Paltiel seguiu-a chorando pelo caminho, até chegarem à cidade de Baurim. Aí Abner lhe ordenou: — Volte para casa. E ele voltou.
17 अले इस्राएलया थकालितय्थाय् वयाः अबनेरं थथे धाल, “यक्व न्ह्यवंनिसें हे छिकपिन्सं दाऊदयात थःपिनि जुजु दय्केत कुतः यानाः वयाच्वंगु दु।
17 Então Abner foi falar com os líderes de Israel. Ele disse: — Há muito tempo que vocês queriam que Davi fosse rei de Israel.
18 आः व ज्या पूवंकीगु ई थ्व हे खः, छाय्धाःसा दाऊदया बिषय्लय् परमप्रभुया बचं थ्व दु, जिमि दास दाऊदया ल्हातं हे जिमि प्रजा इस्राएलयात पलिश्तीतय्गु व इमि फुक्क शत्रुतपाखें बचय् याइ।”
18 Esta é a hora de agir. Lembrem que o Senhor disse: “Eu usarei o meu servo Davi para salvar Israel, o meu povo, tanto dos filisteus como de todos os outros inimigos.”
19 अबनेरं बेन्यामीनीतय्नापं नं खँ ल्हात। अनंलि इस्राएलीत व बेन्यामीनीत राजी जूगु खँ न्यंकेत अबनेर हेब्रोनय् दाऊदयाथाय् वन।
19 Abner falou também com o povo da tribo de Benjamim e depois foi a Hebrom para contar a Davi o que o povo de Benjamim e o povo de Israel tinham resolvido.
20 अबनेर निइम्ह मनूतनापं दाऊदयाथाय् थ्यंकः वल, दाऊदं इपिं फुक्कसित भ्वय् नकल।
20 Abner, com vinte homens, foi a Hebrom para se encontrar com Davi, e este lhe ofereceu uma festa.
21 अले अबनेरं दाऊदयात धाल, “आः जि वने, फुक्क इस्राएलीत छिनापं मिलय् जुइ फयेमा धकाः जिं इमित थः प्रभु महाराजयाथाय् मुंके। अनंलि छिं थः इच्छा यानादी थें शासन यानादिसँ।” दाऊदं अबनेरयात बिदा बिल, अले व खुशी जुयाः वन।
21 Abner disse a Davi: — Eu irei agora e conquistarei todo o povo de Israel para o senhor. E eles o aceitarão como rei. Aí o senhor terá o que desejava e governará o país inteiro. Então Davi deixou Abner ir embora em paz.
22 भचा लिपा दाऊदया मनूत व योआब छगू लडाइँलय् थःपिन्सं लाकाकाःगु मालताल ज्वनाः लिहां वल। इपिं अन थ्यंबलय् अबनेर दाऊदयाथाय् हेब्रोनय् मदु। छाय्धाःसा दाऊदं अबनेरयात बांलाक बिदा बियाः याउँक छ्वये धुंकूगु खः।
22 Pouco tempo depois, Joabe e os outros oficiais de Davi voltaram de um ataque rápido, trazendo muitas coisas que haviam tomado dos inimigos. Mas Abner não estava mais em Hebrom com Davi porque este já o havia deixado ir embora em paz.
23 योआब व वया सिपाइँत लिहां वयाः अन थ्यंकः वल, नेरया काय् अबनेर जुजुयाथाय् वयाः याउँक लिहां वंगु खँ मनूतय्सं योआबयात कन।
23 Quando Joabe chegou com os seus soldados, contaram-lhe que Abner havia ido falar com o rei Davi e que este o havia deixado ir embora em paz.
24 योआब जुजुयाथाय् वनाः धाल, “स्वयादिसँ, छिं थ्व छु यानादियागु? अबनेर थन छिथाय् वःगु खः। छिसं वयात गय् यानाः अथें वने बियादियागु? व ला अथें हे बिस्युं वन।
24 Então Joabe foi falar com o rei. Ele disse: — O que foi que o senhor fez? Abner veio aqui, e o senhor deixou que ele fosse embora sem mais nem menos?
25 छिसं नेरया काय् अबनेरयात म्ह हे मस्यू खनिसा। व ला छितः झंगलाय्त, छि छु यानाच्वनादी धकाः सीकेत थन छिथाय् वःगु खः।”
25 Ele veio para enganá-lo, para ficar conhecendo todos os lugares aonde o senhor vai e tudo o que faz. E o senhor sabe disso!
26 योआब दाऊदयात त्वःतावन, वं अबनेरया ल्यूल्यू दूतत छ्वल। इमिसं अबनेरयात सीराया तुंया लिक्कसं लितब्वनाहल। तर दाऊदं थ्व फुक्क खँ मस्यू।
26 Logo que saiu de perto de Davi, Joabe mandou mensageiros atrás de Abner. Eles o alcançaram no poço de Sira e o trouxeram de volta. Mas Davi não ficou sabendo disso.
27 अबनेर हेबोनय् लिहां वःबलय् योआबं वलिसें सुं मदुथाय् खँ ल्हायेगु त्वह चिनाः मू ध्वाखाया लिक्क यंकल। अले वं थःकिजा असाहेल स्याःगुया बदला कायेत अबनेरयात चुपिं प्वाथय् सुयाः स्यानाबिल।
27 Quando Abner chegou a Hebrom, Joabe o levou para o lado do portão, como se quisesse falar com ele em particular, e enfiou um punhal na barriga dele. Assim Abner, filho de Ner, foi assassinado por ter matado Asael, irmão de Joabe.
28 अले दाऊदं थ्व खँ लिपतय् तिनिं सिल, दाऊदं धाल, “नेरया काय् अबनेरयात स्याःगुया बारे जि व जिगु राज्य परमप्रभुया न्ह्यःने सदां दोषी जूगु मदु।
28 Quando soube disso, Davi disse: — O
29 बरु योआब व वया अबुया फुक्क परिवारया छेनय् व दोष लायेमा। अले योआबया परिवारय् कइया ल्वय् वा छेंगूया पुनेयःगु ल्वय् नं गुबलय् नं मत्वःतेमा। कथिया भरय् इपिं जुइमालेमा वा तरवारं पालाः स्याइपिं वा फ्वनाजुइपिनि सन्तानत मगाःमचाः मजुइमा।”
29 Que o castigo por esse crime caia sobre Joabe e toda a sua família! Que nunca faltem na sua família homens que tenham gonorreia ou doença contagiosa de pele, ou que sejam capazes de fazer somente trabalho de mulher, ou que sejam mortos em batalha, ou que não tenham o que comer!
30 अथे हे गिबोनया लडाइँलय् अबनेरं इमि किजा असाहेलयात स्याःगुलिं योआब व वया किजा अबीशैनं अबनेरयात स्याःगु खः।
30 Assim Joabe e o seu irmão Abisai assassinaram Abner porque ele havia matado Asael, o irmão deles, na batalha de Gibeão.
31 अनंलि दाऊदं योआब अले वनापं दुपिं फुक्क मनूतय्त थःगु लं खुनाः भांग्रा फिइत व अबनेरया सीम्ह न्ह्यः न्ह्यः विलाप यायां हुँ धकाः हुकुम यात अले जुजु थः नं सीम्हया ल्यूल्यू वन।
31 Então Davi mandou que Joabe e os seus soldados chorassem por Abner e que, em sinal de tristeza, rasgassem as suas roupas e vestissem roupas de luto. E no sepultamento o próprio rei Davi ia caminhando atrás do caixão.
32 इमिसं अबनेरयात हेब्रोनय् थुन, अले चिहानय् जुजु तसकं ख्वल। अले फुक्क मनूत नं वनापं हे ख्वल।
32 Abner foi sepultado em Hebrom, e o rei chorou alto perto do seu túmulo. E todo o povo fez o mesmo.
33 अले जुजुं अबनेरया निंतिं थ्व बिलापया म्ये दय्कल,
33 E Davi fez esta lamentação para Abner: “Por que teria Abner de morrer como se fosse um louco?
34 छंगु ल्हाः चिनातःगु मदु,
34 As suas mãos não estavam amarradas, nem estavam atados os seus pés; ele morreu como alguém que é morto por criminosos!” Então o povo chorou novamente por Abner.
35 दाऊदं न्हिच्छि हे छुं मन। अले मनूतय्सं दाऊदयात छुं भपियादिसँ धकाः धायेत वल, तर दाऊदं पाफयाः थथे धाल, “सूर्य बिनावने न्ह्यः छुं नयेगु नसा थिल धाःसा परमेश्वरं जितः कडा सजाँय बियादीमा।”
35 O povo tentou convencer Davi a comer alguma coisa antes que o dia terminasse, mas ele fez este juramento: — Que Deus me mate se eu comer alguma coisa antes que o dia acabe!
36 अले मनूतय्सं थ्व खँ थुल, अले इपिं मानय् जुल। जुजुं याःगु फुक्क खँय् इपिं तसकं लय्ताल।
36 O povo ouviu isso e gostou. De fato, o povo gostava de tudo o que o rei fazia.
37 उखुन्हु इस्राएलया फुक्क झिंनिगू कुलतय्सं नेरया काय् अबनेरयात स्याःगु खँय् जुजुया ल्हाः मदु धयागु खँ सीकल।
37 Assim todos os seguidores do rei Davi e todo o povo de Israel entenderam que ele não tinha tomado parte no assassinato de Abner.
38 जुजुं थः मनूतय्त धाल, “इस्राएलय् थौंया दिंलय् छम्ह तसकं बल्लाःम्ह, छम्ह तःधंम्ह मनू सीत धकाः छिमिसं मस्यू ला?
38 E ele disse aos seus oficiais: — Fiquem sabendo que hoje morreu um grande líder de Israel.
39 जि अभिषेक जूम्ह जुजु जूसां सरूयाहया थुपिं दयामदुपिं काय्पिनि न्ह्यःने जि बमलाःम्ह व शक्ति मदुम्ह जूगु दु। इपिं जिगु निंतिं तसकं हे बल्लाःपिं खः। परमप्रभुं मभिंगु ज्या याइपिन्त उकिया पाय्छिगु लिच्वः बियादीमा।”
39 Embora eu seja o rei escolhido por Deus, hoje me sinto fraco. Os filhos de Zeruia são homens violentos demais para mim! Que o Senhor castigue esses criminosos como eles merecem!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.