2 Samuel 3

Newar (NEW) vs BKJ

Sair da comparação
1 शाऊलया घराना व दाऊदया घरानाया दथुइ यक्‍व दिं तक लडाइँ जुयाच्‍वन। दाऊद झन झन बल्‍लानावन, अले शाऊलया घराना धाःसा झन झन बमलाना वन।
1 Ora, houve uma longa guerra entre a casa de Saul e a casa de Davi; mas Davi tornou-se cada vez mais forte, e a casa de Saul tornou-se cada vez mais fraca.
2 हेब्रोनय् बूपिं दाऊदया काय्‌पिं थुपिं हे खः –
2 E a Davi nasceram filhos em Hebrom; e o seu primogênito foi Amnom, de Ainoã, a jezreelita;
3 वया माइलाम्‍ह काय् किलाब खः,
3 e o seu segundo, Quileabe, de Abigail, a esposa de Nabal, o carmelita; e o terceiro, Absalão, o filho de Maaca, a filha de Talmai, rei de Gesur;
4 काहिँलाम्‍ह अदोनियाह खः,
4 e o quarto, Adonias, o filho de Hagite; e o quinto, Sefatias, o filho de Abital;
5 अले कान्छाम्‍ह धाःसा यित्राम खः,
5 e o sexto, Itreão, de Eglá, mulher de Davi. Estes nasceram a Davi em Hebrom.
6 शाऊलया घराना व दाऊदया घरानाया दथुइ लडाइँ जुयाच्‍वंबलय् अबनेरं बुलुहुं बुलुहुं थःत बल्‍लाका यंकाच्‍वंगु खः।
6 E sucedeu que, enquanto houve guerra entre a casa de Saul e a casa de Davi, Abner se fez forte para a casa de Saul.
7 अले अय्‌याया म्‍ह्याय् रिश्‍पा नांयाम्‍ह शाऊलया छम्‍ह मथ्‍याःम्‍ह कलाः दु। ईश्‍बोशेतं अबनेरयात न्‍यन, “छ जिमि अबुया मथ्‍याःम्‍ह कलाःनापं छाय् द्यनागु?”
7 E Saul tinha uma concubina, cujo nome era Rispa, filha de Aiá; e Isbosete disse a Abner: Por que entraste à concubina do meu pai?
8 थ्‍व खं अबनेरं तसकं तंम्‍वयाः धाल, “छु धया! छं स्‍वय्‌बलय् जिं छिमि घरानायात ध्‍वखा बियाः यहूदा कुलनापं ज्‍या याइ धकाः च्‍वना ला? आः तक ला जि छिमि अबु शाऊलया घराना, वया दाजुकिजापिं व वया पासापिनि भक्त खः, अले जिं छितः दाऊदया ल्‍हातय् बियाः बेइमान यानागु मदु। अय्‌नं छाय् थ्‍व मिसाया बारे जितः ज्‍यालगय् मजूगु द्वपं बियागु!
8 Então, Abner ficou mui irado com as palavras de Isbosete, e disse: Sou eu cabeça de um cão que diante de Judá hoje uso de misericórdia para com a casa de Saul, teu pai, para seus irmãos e seus amigos, e não te entreguei nas mãos de Davi; e me repreende hoje a respeito desta mulher?
9 जिं दाऊदयात परमप्रभुं वयात जिं याये धकाः बियादीगु बचंया लागिं ग्‍वाहालि मयात धाःसा परमेश्‍वरं हे जितः कडा सजाँय बियादीमा।
9 Assim faça Deus a Abner, e lhe acrescente mais, como o SENHOR tem jurado a Davi, mesmo assim lhe ei de fazer;
10 जिं शाऊलया घरानायात क्‍वफायेगु अले दाऊदयात दानंनिसें बेर्शेबा तक इस्राएल व यहूदायात सिंहासनय् तयेगु ज्‍या याये।”
10 para transladar o reino da casa de Saul, e estabelecer o trono de Davi sobre Israel e sobre Judá, de Dã até Berseba.
11 व अबनेरनापं तसकं ग्‍याःगुलिं ईश्‍बोशेतं मेगु छुं हे धाये मफुत।
11 E ele não conseguiu responder nenhuma outra palavra a Abner, porque o temeu.
12 अनंलि अबनेरं हेब्रोनय् दाऊदयाथाय् थथे धकाः दूतत छ्वल, “थ्‍व देय् सुयागु खः? झीपिं मिलय् जुइ नु, अले जि फुक्‍क इस्राएलयात छिगुपाखे हयेत फयांफत्तले कुतः याये।”
12 E Abner enviou mensageiros a Davi em seu favor, dizendo: De quem é a terra? Dizendo também: Faz o teu pacto comigo, e, eis que a minha mão será contigo, para trazer a ti todo o Israel.
13 अले दाऊदं थथे लिसः बिल, “ज्‍यू, जि छनापं मिलय् जुइ, तर जिगु छता खँ न्‍यने धुंकाः जक, शाऊलया म्‍ह्याय् मीकलयात जिथाय् हयेधुंका जक छ जिथाय् वा।”
13 E ele disse: Bem, farei um pacto contigo; porém uma coisa exijo de ti, a saber: Tu não verás a minha face, exceto se primeiro trouxeres Mical, filha de Saul, quando vieres ver a minha face.
14 दाऊदं शाऊलया काय् ईश्‍बोशेतयाथाय् नं थथे धकाः दूतत छ्वत, “जिं सछिम्‍ह पलिश्‍तीया खलडीया धिबा पुलाः क्‍वःछिनाम्‍ह जिमि कलाः मीकल जितः लःल्‍हानाब्‍यु।”
14 E Davi enviou mensageiro a Isbosete, filho de Saul dizendo: Entrega-me a minha esposa Mical, a quem tomei por esposa por uma centena de prepúcios dos filisteus.
15 अथे जुयाः ईश्‍बोशेतं मनूत छ्वयाः मीकलयात थः भाःत लेशया काय् पल्‍तिएलयाथाय्‌पाखें कयाः हल।
15 E Isbosete enviou, e tomou-a do seu marido, a saber, de Paltiel, o filho de Laís.
16 अबनेरं वयात छेँ लिहां हुँ धकाः हुकुम मयातले पल्‍तिएल ख्‍वःख्‍वं बहूरीम तक मीकलया ल्‍यूल्‍यू वल।
16 E o marido seguiu com ela, chorando detrás dela, até Baurim. Então, disse Abner a ele: Vai, retorna. E ele retornou.
17 अले इस्राएलया थकालितय्‌थाय् वयाः अबनेरं थथे धाल, “यक्‍व न्‍ह्यवंनिसें हे छिकपिन्‍सं दाऊदयात थःपिनि जुजु दय्‌केत कुतः यानाः वयाच्‍वंगु दु।
17 E Abner fez comunicação com os anciãos de Israel, dizendo: Vós procurastes Davi em tempos passados para ser rei sobre vós;
18 आः व ज्‍या पूवंकीगु ई थ्‍व हे खः, छाय्‌धाःसा दाऊदया बिषय्‌लय् परमप्रभुया बचं थ्‍व दु, जिमि दास दाऊदया ल्‍हातं हे जिमि प्रजा इस्राएलयात पलिश्‍तीतय्‌गु व इमि फुक्‍क शत्रुतपाखें बचय् याइ।”
18 agora, então, fazei-o; porque o SENHOR falou acerca de Davi, dizendo: Pela mão do meu servo Davi salvarei o meu povo Israel da mão dos filisteus, e da mão de todos os seus inimigos.
19 अबनेरं बेन्‍यामीनीतय्‌नापं नं खँ ल्‍हात। अनंलि इस्राएलीत व बेन्‍यामीनीत राजी जूगु खँ न्‍यंकेत अबनेर हेब्रोनय् दाऊदयाथाय् वन।
19 E Abner também falou aos ouvidos de Benjamim, e Abner também foi falar aos ouvidos de Davi em Hebrom tudo o que parecia bom para Israel, e isso pareceu bom a toda a casa de Benjamim.
20 अबनेर निइम्‍ह मनूतनापं दाऊदयाथाय् थ्‍यंकः वल, दाऊदं इपिं फुक्‍कसित भ्‍वय् नकल।
20 Assim, Abner veio até Davi em Hebrom, e com ele vinte homens. E Davi fez para Abner, e para os homens que estavam com ele, uma festa.
21 अले अबनेरं दाऊदयात धाल, “आः जि वने, फुक्‍क इस्राएलीत छिनापं मिलय् जुइ फयेमा धकाः जिं इमित थः प्रभु महाराजयाथाय् मुंके। अनंलि छिं थः इच्‍छा यानादी थें शासन यानादिसँ।” दाऊदं अबनेरयात बिदा बिल, अले व खुशी जुयाः वन।
21 E Abner disse a Davi: Levantar-me-ei e irei, e reunirei todo o Israel ao meu senhor, o rei, para que eles possam fazer um pacto contigo, e para que tu possas reinar sobre tudo o que desejar o teu coração. E Davi despediu Abner; e ele se foi em paz.
22 भचा लिपा दाऊदया मनूत व योआब छगू लडाइँलय् थःपिन्‍सं लाकाकाःगु मालताल ज्‍वनाः लिहां वल। इपिं अन थ्‍यंबलय् अबनेर दाऊदयाथाय् हेब्रोनय् मदु। छाय्‌धाःसा दाऊदं अबनेरयात बांलाक बिदा बियाः याउँक छ्वये धुंकूगु खः।
22 E, eis que os servos de Davi e Joabe chegavam da perseguição a uma tropa, e traziam consigo um grande despojo, mas Abner não estava com Davi em Hebrom; porque ele o havia despedido, e ele tinha partido em paz.
23 योआब व वया सिपाइँत लिहां वयाः अन थ्‍यंकः वल, नेरया काय् अबनेर जुजुयाथाय् वयाः याउँक लिहां वंगु खँ मनूतय्‌सं योआबयात कन।
23 Quando Joabe e todo o exército que estava com ele chegaram, contaram a Joabe, dizendo: Abner, o filho de Ner, veio até ao rei, e ele o despediu, e ele se foi em paz.
24 योआब जुजुयाथाय् वनाः धाल, “स्‍वयादिसँ, छिं थ्‍व छु यानादियागु? अबनेर थन छिथाय् वःगु खः। छिसं वयात गय् यानाः अथें वने बियादियागु? व ला अथें हे बिस्‍युं वन।
24 Então Joabe veio até ao rei, e disse: O que fizeste? Eis que Abner veio a ti; por que o despediste, e ele já se foi?
25 छिसं नेरया काय् अबनेरयात म्‍ह हे मस्‍यू खनिसा। व ला छितः झंगलाय्‌त, छि छु यानाच्‍वनादी धकाः सीकेत थन छिथाय् वःगु खः।”
25 Tu sabes que Abner, o filho de Ner, veio para te enganar, e para conhecer a tua saída e a tua entrada, e para conhecer tudo o que fazes.
26 योआब दाऊदयात त्‍वःतावन, वं अबनेरया ल्‍यूल्‍यू दूतत छ्वल। इमिसं अबनेरयात सीराया तुंया लिक्‍कसं लितब्‍वनाहल। तर दाऊदं थ्‍व फुक्‍क खँ मस्‍यू।
26 E quando Joabe havia partido de Davi, ele enviou mensageiros atrás de Abner, os quais o trouxeram de volta do poço de Sirá; mas Davi não soube disso.
27 अबनेर हेबोनय् लिहां वःबलय् योआबं वलिसें सुं मदुथाय् खँ ल्‍हायेगु त्‍वह चिनाः मू ध्‍वाखाया लिक्‍क यंकल। अले वं थःकिजा असाहेल स्‍याःगुया बदला कायेत अबनेरयात चुपिं प्‍वाथय् सुयाः स्‍यानाबिल।
27 E quando Abner havia retornado de Hebrom, Joabe tomou-o de lado no portão para falar-lhe quietamente, e ali o feriu debaixo da quinta costela, de modo que morreu, por causa do sangue de Asael, seu irmão.
28 अले दाऊदं थ्‍व खँ लिपतय् तिनिं सिल, दाऊदं धाल, “नेरया काय् अबनेरयात स्‍याःगुया बारे जि व जिगु राज्‍य परमप्रभुया न्‍ह्यःने सदां दोषी जूगु मदु।
28 E, posteriormente, quando Davi ouviu isto, disse: Eu e o meu reino somos inocentes diante do SENHOR para sempre do sangue de Abner, o filho de Ner.
29 बरु योआब व वया अबुया फुक्‍क परिवारया छेनय् व दोष लायेमा। अले योआबया परिवारय् कइया ल्‍वय् वा छेंगूया पुनेयःगु ल्‍वय् नं गुबलय् नं मत्‍वःतेमा। कथिया भरय् इपिं जुइमालेमा वा तरवारं पालाः स्‍याइपिं वा फ्‍वनाजुइपिनि सन्‍तानत मगाःमचाः मजुइमा।”
29 Que isso recaia sobre a cabeça de Joabe; e sobre toda a casa do seu pai; e que nunca falte na casa de Joabe quem tenha uma anomalia, ou que seja leproso, ou que se escore em cajado, ou que caia à espada, ou que tenha falta de pão.
30 अथे हे गिबोनया लडाइँलय् अबनेरं इमि किजा असाहेलयात स्‍याःगुलिं योआब व वया किजा अबीशैनं अबनेरयात स्‍याःगु खः।
30 Assim, Joabe e Abisai, o seu irmão, mataram Abner, porquanto tinha matado Asael, irmão deles na batalha em Gibeão.
31 अनंलि दाऊदं योआब अले वनापं दुपिं फुक्‍क मनूतय्‌त थःगु लं खुनाः भांग्रा फिइत व अबनेरया सीम्‍ह न्‍ह्यः न्‍ह्यः विलाप यायां हुँ धकाः हुकुम यात अले जुजु थः नं सीम्‍हया ल्‍यूल्‍यू वन।
31 E Davi disse a Joabe, e a todo o povo que estava com ele: Rasgai as vossas vestes, e cingi-vos de panos de saco, e lamentai-vos diante de Abner. E o próprio Davi seguiu o ataúde.
32 इमिसं अबनेरयात हेब्रोनय् थुन, अले चिहानय् जुजु तसकं ख्‍वल। अले फुक्‍क मनूत नं वनापं हे ख्‍वल।
32 E sepultaram Abner em Hebrom; e o rei levantou a sua voz, e chorou junto ao sepulcro de Abner; e todo o povo chorou.
33 अले जुजुं अबनेरया निंतिं थ्‍व बिलापया म्‍ये दय्‌कल,
33 E o rei lamentou por Abner, e disse: Morreu Abner como morre um tolo?
34 छंगु ल्‍हाः चिनातःगु मदु,
34 As tuas mãos não estavam atadas, nem os teus pés em cadeias; como um homem cai diante de homens ímpios, assim caíste tu. E todo o povo voltou a chorar por ele.
35 दाऊदं न्‍हिच्‍छि हे छुं मन। अले मनूतय्‌सं दाऊदयात छुं भपियादिसँ धकाः धायेत वल, तर दाऊदं पाफयाः थथे धाल, “सूर्य बिनावने न्‍ह्यः छुं नयेगु नसा थिल धाःसा परमेश्‍वरं जितः कडा सजाँय बियादीमा।”
35 E quando todo o povo veio para fazer com que Davi comesse carne enquanto ainda era dia, Davi jurou, dizendo: Assim faça Deus para comigo, e ainda mais, se eu provar pão, ou qualquer outra coisa, até que se ponha o sol.
36 अले मनूतय्‌सं थ्‍व खँ थुल, अले इपिं मानय् जुल। जुजुं याःगु फुक्‍क खँय् इपिं तसकं लय्‌ताल।
36 E todo o povo percebeu isto, e isto lhes agradou; como tudo o que o rei fazia agradava todo o povo.
37 उखुन्‍हु इस्राएलया फुक्‍क झिंनिगू कुलतय्‌सं नेरया काय् अबनेरयात स्‍याःगु खँय् जुजुया ल्‍हाः मदु धयागु खँ सीकल।
37 Porque todo o povo e todo o Israel entendeu naquele dia que não foi do rei a morte de Abner, o filho de Ner.
38 जुजुं थः मनूतय्‌त धाल, “इस्राएलय् थौंया दिंलय् छम्‍ह तसकं बल्‍लाःम्‍ह, छम्‍ह तःधंम्‍ह मनू सीत धकाः छिमिसं मस्‍यू ला?
38 E o rei disse aos seus servos: Não sabeis que há um príncipe e um grande homem caído neste dia em Israel?
39 जि अभिषेक जूम्‍ह जुजु जूसां सरूयाहया थुपिं दयामदुपिं काय्‌पिनि न्‍ह्यःने जि बमलाःम्‍ह व शक्ति मदुम्‍ह जूगु दु। इपिं जिगु निंतिं तसकं हे बल्‍लाःपिं खः। परमप्रभुं मभिंगु ज्‍या याइपिन्‍त उकिया पाय्‌छिगु लिच्‍वः बियादीमा।”
39 E eu estou fraco neste dia, mesmo sendo um rei ungido; e estes homens, filhos de Zeruia, são sobremaneira duros para mim; o SENHOR retribuirá ao perpetrador do mal segundo a sua impiedade.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.