2 Samuel 15

Newar (NEW) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 अनंलि अब्‍शालोमं थःगु निंतिं छगू रथ, सलत व नेय्‌म्‍ह मनूत थःगु न्‍ह्यः न्‍ह्यः वनेत मुंकल।
1 Depois disso Absalão adquiriu para si um carro, cavalos e cinqüenta homens para escoltaram-no.
2 अले व सुथ न्‍हापां दनाः शहरया मू ध्‍वाखाय् वनेगु लँ लिक्‍क दनाच्‍वनीगु। अले सुं मनू जुजुयाथाय् वयाः निसाफ फ्‍वँ वइबलय् अब्‍शालोमं व मनूयात सःताः “छ गुगु शहरं वयाम्‍ह खः?” धकाः न्‍यनीगु। अले व मनुखं थथे धकाः लिसः बीगु, “स्‍वयादिसँ, जि इस्राएलया छगू कुलयाम्‍ह खः।”
2 Colocava-se desde cedo à beira do caminho, junto à grande porta, e interpelava todos os que vinham procurar o rei para um julgamento, dizendo: De que cidade és tu? O outro respondia: Teu servo é de tal tribo de Israel.
3 अब्‍शालोमं धाल, “खः, छंगु मुद्दा पाय्‌छि जू, तर छंगु मुद्दा न्‍यनीम्‍ह जुजुया सुं मनू मदु।”
3 Vê, dizia-lhe Absalão; a tua causa é boa e justa; mas não há ninguém para te ouvir da parte do rei.
4 अनंलि अब्‍शालोमं थथे धाइगु, “जितः न्‍यायाधीश ल्‍यःगु जूसा थज्‍याःगु मुद्दा ज्‍वनावइपिं मनूतय्‌त पाय्‌छिगु न्‍याय यानाबीगु जुइ।”
4 E Absalão ajuntava: Oh, quem me dera ser juiz desta terra! Todo o que tivesse um litígio ou uma questão e viesse ter comigo, eu lhe faria justiça.
5 अले सुं मनुखं वयात क्‍वछुनाः दण्‍डवत यायेत वइबलय् अब्‍शालोमं थःगु ल्‍हाः ब्‍वय्‌काः वयात घय्‌पुनाः चुप्‍पा नइगु।
5 E se alguém se aproximava para se prostrar diante dele, estendia a mão, detinha-o e beijava-o.
6 जुजुयाथाय् न्‍याय फ्‍वँ वइपिं फुक्‍क इस्राएलीतय्‌त अब्‍शालोमं बांलाःगु व्‍यवहार याइगु। याकनं हे इस्राएलयापिं सकसिनं दाऊदयात स्‍वयाः अब्‍शालोमयात यय्‌कल।
6 Assim fazia Absalão com todos os israelitas que vinham procurar o rei para qualquer julgamento. E desse modo conquistou os corações dos israelitas.
7 प्‍यदँया दकलय् लिपांगु लाय् अब्‍शालोमं दाऊद जुजुयात धाल, “स्‍वयादिसँ, जिं परमप्रभुनापं यानागु भाकल पूवंके, जितः हेब्रोनय् वनेबियादिसँ।
7 Quatro anos se passaram. Absalão disse ao rei: Deixa-me ir a Hebron para cumprir ali uma promessa que fiz ao Senhor.
8 छःपिनि दास जि अराम देशया गशूरय् च्‍वंच्‍वनाबलय् परमप्रभुनापं थथे धकाः भाकल यानागु खः, परमप्रभुं जितः यरूशलेमय् लितब्‍वनाहयादिल धाःसा जिं हेब्रोनय् परमप्रभुया आराधना याये।”
8 Quando o teu servo estava em Gessur, fez este voto: se Senhor me reconduzir a Jerusalém, irei prestar-lhe culto em Hebron.
9 जुजुं वयात धाल, “बांलाक हुँ।” अथे जुयाः अब्‍शालोम हेब्रोनय् वन।
9 Vai em paz, disse-lhe o rei. E ele foi para Hebron.
10 अनंलि अब्‍शालोमं फुक्‍क इस्राएलया कुलतय्‌थाय् थथे धकाः खबर बियाः गुप्‍त दूतत छ्वल, “छिमिसं तुरही पुगु सः न्‍यनीबलय् तःसलं थथे धा, ‘अब्‍शालोम हेब्रोनया जुजु जुल!’”
10 Absalão enviou emissários secretos a todas as tribos de Israel, com esta mensagem: Quando ouvirdes o som da trombeta, dizei: Absalão é rei em Hebron!
11 अब्‍शालोमया खँ न्‍यनाः निसः मनूत वया ल्‍यूल्‍यू यरूशलेमं पिहां वंगु खः। उपिं सःतातःपिं खः, अले उपिं मनूतय्‌सं थ्‍व ग्‍वसाःया बारे छुं हे मस्‍यूसां वयागु पंलिनाः वंगु खः।
11 Ora, tinham partido de Jerusalém com Absalão duzentos homens, convidados por ele, que o seguiam com simplicidade de coração, sem nada suspeitar.
12 अब्‍शालोमं बलि छायाच्‍वंबलय् वं गीलोह शहरं गीलोनी अहीतोपेलयात सःतके छ्वल। अहीतोपेल दाऊदया छम्‍ह सल्‍लाहकार खः। जुजुया विरोधय् याःगु थ्‍व ग्‍वसाः अझ बल्‍लानावन अले अब्‍शालोमया पंलिइपिं झन झन अप्‍वयावन।
12 Enquanto oferecia os sacrifícios, Absalão mandou chamar também Aquitofel, gilonita, conselheiro de Davi, à sua cidade de Gilo. E assim a conjuração se fortificava e se tornava cada vez mais numerosa em torno de Absalão.
13 छम्‍ह दूत वयाः जुजुयात थथे खबर बिल, “इस्राएलीतय्‌गु मन अब्‍शालोमपाखे वंगु दु।”
13 Vieram então anunciar a Davi: Os israelitas aderem a Absalão!
14 दाऊदं यरूशलेमय् थःनापं दुपिं भारदारतय्‌त धाल, “झीपिं अब्‍शालोमपाखें बिस्‍युं वनेमाःगु खःसा थथें हे वनेमाल। मखुसा व याकनं थन वइ अले शहरय् च्‍वंपिं सुं नं बचय् जुइ मखु।”
14 Davi disse então a todos os que estavam com ele em Jerusalém: Vamos, fujamos, porque não podemos de outro modo escapar a Absalão! Apressai-vos e parti, não suceda que ele nos surpreenda de repente, e nos inflija a ruína, passando a cidade ao fio da espada.
15 “खः, महाराज!” इमिसं लिसः बिल, “स्‍वयादिसँ, जिपिं छसपोलया आज्ञा मानय् यायेत तयार दु।”
15 Os servos do rei disseram-lhe: Faça-se como ordenar o rei, meu senhor; somos teus servos.
16 अथे जुयाः जुजु अनं वन। अले दरबारया बिचाःसंचाः याइपिं झिम्‍ह मथ्‍याःपिं कलाःपिं बाहेक वया परिवारया फुक्‍क मनूत नं वयागु ल्‍यूल्‍यू वन।
16 O rei partiu a pé com toda a sua família, mas deixou dez concubinas para guardar o palácio.
17 अले जुजु व वया फुक्‍क मनूत शहर त्‍वःताः पिहां वंबलय् दकलय् लिपांगु छेँ दित।
17 O rei saiu, pois, a pé com todos os seus servos, e se detiveram na última casa.
18 गातपाखें जुजुनापं वःपिं खुसःम्‍ह गित्ती अले करेती व पेलेथीनापं जुजुया फुक्‍क मनूत जुजुया न्‍ह्यःनं हे न्‍यासि वन।
18 Todo o seu exército desfilava ao seu lado; os cereteus, os feleteus e todos os geteus, em número de seiscentos homens que o tinham seguido desde Get, todos marchavam diante do rei.
19 अनंलि जुजुं गित्ती इत्तैयात धाल, “छ छाय् जिपिंनापं वयागु? लिहां वनाः अब्‍शालोमनापं हे च्‍वंहुँ, छाय्‌धाःसा छ छम्‍ह परदेशी खः अले छन्‍त थः च्‍वनाच्‍वंगु थासं पितिना हःगु नं खः।
19 O rei disse a Etai, o geteu: Por que vens também tu conosco? Volta e fica com o {novo} rei, pois és um estrangeiro, e mesmo um exilado de tua terra.
20 छ ला म्‍हिगः तिनि वःम्‍ह खः अले गथे यानाः छन्‍त जिपिंनापं नु धकाः कर यायेगु? जि गन वनेगु जिं हे मस्‍यू। छ थःगु छेँय् हे लिहां हुँ अले छिमि देशय् च्‍वंपिन्‍त नं नापं ब्‍वनायंकि। सदां दयाच्‍वनीगु दयामाया व विश्‍वास यायेबहः छंके दयाच्‍वनेमा।”
20 Chegaste ontem, e hoje vou fazer que andes errante conosco, não sabendo eu mesmo aonde vou? Volta. Toma os teus contigo, e que o Senhor seja misericordioso e fiel para contigo.
21 तर इत्तैनं जुजुयात लिसः बिल, “धात्‍थें परमप्रभु म्‍वाःम्‍ह खः थें, अले जिमि मालिक महाराज म्‍वाःम्‍ह खः थें, छःपिं गन गन च्‍वनादी, जि म्‍वायेमा वा सीमा छःपिनि दास नं अन हे दइ।”
21 Mas Etai respondeu ao rei: Pela vida do Senhor, e pela vida do rei, meu senhor! Onde estiver o meu senhor e rei, ali estará também o teu servo, tanto para a morte como para a vida.
22 अले दाऊदं इत्तैयात लिसः बिल, “ज्‍यू, न्‍ह्यःने न्‍यासि हुँ।” अथे जुयाः गित्ती इत्तैया फुक्‍क पुचः व थःनापं वयाच्‍वंपिं फुक्‍क मनूत वनापं हे वन।
22 Está bem, disse Davi, passa. E Etai, o geteu, desfilou com todos os seus homens e com toda a sua comitiva.
23 थुकथं इपिं फुक्‍क मनूत पिहां वंबलय् देशय् च्‍वंपिं मनूत ह्वाँय्‌ह्वाँय् ख्‍वल। जुजु किद्रोनया ब्‍यासि पुलावन, अले फुक्‍क मनूत मरुभूमिपाखे न्‍ह्यज्‍यात।
23 E estando o rei junto do Cedron, enquanto desfilava o povo diante dele, tomando o caminho da oliveira do deserto, toda a terra chorava em alta voz.
24 सादोक पुजाहारी नं फुक्‍क लेवीतनापं अन हे दु। इमिसं परमेश्‍वरया बाचाया सनू क्‍वबिया यंकाच्‍वंगु खः। इमिसं सनू बँय् तुं तया तल उकियात क्‍वमब्‍यु, फुक्‍क मनूत शहरं पिहां मवंतले अबियाथारं बलिदान छाल।
24 Veio também Sadoc com todos os seus levitas, trazendo a arca da aliança de Deus. Depuseram-na, enquanto Abiatar subia, e até que tivesse passado todo o povo que tinha saído da cidade.
25 अनंलि जुजुं सादोकयात धाल, “परमेश्‍वरया बाचाया सनू शहर दुने तुं लित यंकि। परमप्रभुं जितः दया यानादीसा वय्‌कलं जितः लित ब्‍वनाहयादी अले जिं वय्‌कःया बाचाया सनू व नापलायेगु पालयात हाकनं स्‍वये दइ।
25 Disse então o rei a Sadoc: Reconduz a arca de Deus à cidade. Se eu achar graça aos olhos do Senhor, ele me reconduzirá e me fará revê-la, bem como o lugar de sua habitação.
26 वय्‌कः जि खनाः लय्‌मताः धइगु खःसा, स्‍वयादिसँ, जि थन हे दु। अले वय्‌कलं थःत छु भिं ताय्‌कादी व हे जितः यानादीमा।”
26 Mas se disser que não quer mais saber de mim, eis-me aqui; faça de mim o que lhe aprouver.
27 जुजुं सादोक पुजाहारीयात थथे नं धाल, “छु छं वइतिनिगु बारे दर्शन खंके फु, मखु ला? छ व अबियाथार, छिमि काय् अहीमास व अबियाथारया काय् जोनाथनयात नापं ब्‍वनाः याउँक शहरय् लिहां हुँ।
27 O rei disse ainda a Sadoc: Vede: tu e Abiatar, voltai em paz para a cidade com Aquimaas, teu filho, e Jônatas, filho de Abiatar.
28 स्‍वयादिसँ, छपाखें खबर मवतले जि मरुभूमिया खुसि छीगु थासय् पियाच्‍वनाच्‍वने।”
28 Eu vou arrastar-me pelas campinas do deserto, esperando que me mandeis notícias.
29 अथे जुयाः सादोक व अबियाथारं परमेश्‍वरया सनू यरूशलेमय् तुं लित यंकल, अले इपिं नं अन हे च्‍वन।
29 Sadoc e Abiatar reconduziram, pois, a arca de Deus para Jerusalém e lá ficaram.
30 तर दाऊद थःगु छ्यं त्‍वपुयाः खालि तुतिं ख्‍वख्‍वं जैतून डाँडाय् थहां वन। वनापं दुपिं फुक्‍क मनूत नं थथःगु छ्यं त्‍वपुयाः ख्‍वख्‍वं च्‍वय् थहां वन।
30 Davi subiu chorando o monte das Oliveiras, cabeça coberta e descalço. Todo o povo que o acompanhava subia também chorando, com a cabeça coberta.
31 ग्‍वसाः ग्‍वःपिं मध्‍ये अहीतोपेल अब्‍शालोमनापं दु धकाः दाऊदयात न्‍यंकल। अनंलि दाऊदं थथे धकाः प्रार्थना यात, “हे परमप्रभु, अहीतोपेलया सल्‍लाहयात ज्‍यालगय् मजुइका बियादिसँ।”
31 Foi anunciado a Davi que Aquitofel estava também entre os conjurados de Absalão. Davi disse: Fazei que se frustrem, ó Senhor, meu Deus, os desígnios de Aquitofel!
32 दाऊद डाँडाया च्‍वकाय् थ्‍यंकः वल। व परमेश्‍वरयात आराधना याइगु थाय् खः, अले अरकी हूशैनं थःगु लं खुनाः छेनय् धू तयाः दाऊदयात नापलायेत वःगु खः।
32 Ora, chegando Davi ao cume do monte, no lugar onde se adorava Deus, veio-lhe ao encontro Cusai, o araquita, com a túnica em farrapos e a cabeça coberta de pó.
33 तर दाऊदं वयात धाल, “छ जिनापं वल धाःसा जितः ब्‍वःझ जक जुइ,
33 Davi disse-lhe: Se vieres comigo, ser-me-ás pesado;
34 अय्‌नं छ शहरय् लिहां वनाः अब्‍शालोमयात ‘जि छःपिनि दास जुये। आः तक ला जि छःपिनि अबुया दास हे खनि, तर आः जि छपिनि दास जुइ’ धाल धाःसा, अहीतोपेलया सल्‍लायात स्‍यंकेत छं जितः ग्‍वाहालि याये फइ।
34 mas se voltares à cidade e disseres a Absalão: eu quero ser, ó rei, teu servo, como fui outrora servo de teu pai; doravante servir-te-ei a ti - então desconcertarás a meu favor o desígnio de Aquitofel.
35 छं सि हे स्‍यू नि सादोक व अबियाथार पुजाहारीत छनापं दइ। जुजुया लाय्‌कुलिइ छु छु खँ छं न्‍यनी व फुक्‍क निम्‍हय्‌सित धयाब्‍यु।
35 Terás lá contigo os sacerdotes Sadoc e Abiatar, a quem comunicarás tudo o que souberes no palácio real.
36 इपिं नापं सादोकया काय् अहीमास व अबियाथारया काय् जोनाथन नं दु। छं छु न्‍यनी व इमिपाखें जितः धाय्‌के छ्वया हजि।”
36 Com eles estão os seus dois filhos, Aquimaas, filho de Sadoc, e Jônatas, filho de Abiatar; por eles me transmitireis tudo o que ouvirdes.
37 अथे जुयाः दाऊदया पासा हूशै शहरय् दुहां वल। उबलय् हे अब्‍शालोम नं यरूशलेमय् थ्‍यंकः वल।
37 E Cusai, amigo de Davi, voltou para a cidade, no momento em que Absalão fazia a sua entrada em Jerusalém.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.