2 Samuel 15
Newar (NEW) vs BKJ
1 अनंलि अब्शालोमं थःगु निंतिं छगू रथ, सलत व नेय्म्ह मनूत थःगु न्ह्यः न्ह्यः वनेत मुंकल।
1 E sucedeu, depois disso, que Absalão preparou para si carruagens e cavalos, e cinquenta homens que corressem adiante dele.
2 अले व सुथ न्हापां दनाः शहरया मू ध्वाखाय् वनेगु लँ लिक्क दनाच्वनीगु। अले सुं मनू जुजुयाथाय् वयाः निसाफ फ्वँ वइबलय् अब्शालोमं व मनूयात सःताः “छ गुगु शहरं वयाम्ह खः?” धकाः न्यनीगु। अले व मनुखं थथे धकाः लिसः बीगु, “स्वयादिसँ, जि इस्राएलया छगू कुलयाम्ह खः।”
2 E Absalão se levantou cedo, e se pôs ao lado do caminho do portão; e assim foi que, quando qualquer homem que tinha uma controvérsia vinha até o rei para juízo, então Absalão o chamava, e dizia: De que cidade és tu? E ele dizia: O teu servo é de uma das tribos de Israel.
3 अब्शालोमं धाल, “खः, छंगु मुद्दा पाय्छि जू, तर छंगु मुद्दा न्यनीम्ह जुजुया सुं मनू मदु।”
3 E Absalão lhe dizia: Vê, as tuas questões são boas e retas; porém não há homem algum designado pelo rei para te ouvir.
4 अनंलि अब्शालोमं थथे धाइगु, “जितः न्यायाधीश ल्यःगु जूसा थज्याःगु मुद्दा ज्वनावइपिं मनूतय्त पाय्छिगु न्याय यानाबीगु जुइ।”
4 Absalão disse ainda: Ah se eu fosse feito juiz na terra, para que cada homem que tivesse qualquer processo ou causa pudesse vir até mim, e eu lhe faria justiça!
5 अले सुं मनुखं वयात क्वछुनाः दण्डवत यायेत वइबलय् अब्शालोमं थःगु ल्हाः ब्वय्काः वयात घय्पुनाः चुप्पा नइगु।
5 E assim foi que, quando qualquer homem dele se aproximava para lhe prestar reverência, ele estendia a sua mão, pegava-o e o beijava.
6 जुजुयाथाय् न्याय फ्वँ वइपिं फुक्क इस्राएलीतय्त अब्शालोमं बांलाःगु व्यवहार याइगु। याकनं हे इस्राएलयापिं सकसिनं दाऊदयात स्वयाः अब्शालोमयात यय्कल।
6 E deste modo fazia Absalão a todo o Israel que vinha até o rei para juízo; assim Absalão roubou os corações dos homens de Israel.
7 प्यदँया दकलय् लिपांगु लाय् अब्शालोमं दाऊद जुजुयात धाल, “स्वयादिसँ, जिं परमप्रभुनापं यानागु भाकल पूवंके, जितः हेब्रोनय् वनेबियादिसँ।
7 E sucedeu que, depois de quarenta anos, Absalão disse ao rei: Rogo-te, deixa-me ir pagar o meu voto, o qual votei ao SENHOR, em Hebrom.
8 छःपिनि दास जि अराम देशया गशूरय् च्वंच्वनाबलय् परमप्रभुनापं थथे धकाः भाकल यानागु खः, परमप्रभुं जितः यरूशलेमय् लितब्वनाहयादिल धाःसा जिं हेब्रोनय् परमप्रभुया आराधना याये।”
8 Porque o teu servo votou um voto enquanto eu permaneci em Gesur, na Síria, dizendo: Se o SENHOR me trouxer de volta a Jerusalém, então servirei o SENHOR.
9 जुजुं वयात धाल, “बांलाक हुँ।” अथे जुयाः अब्शालोम हेब्रोनय् वन।
9 E o rei disse a ele: Vai em paz. Então ele se levantou e seguiu para Hebrom.
10 अनंलि अब्शालोमं फुक्क इस्राएलया कुलतय्थाय् थथे धकाः खबर बियाः गुप्त दूतत छ्वल, “छिमिसं तुरही पुगु सः न्यनीबलय् तःसलं थथे धा, ‘अब्शालोम हेब्रोनया जुजु जुल!’”
10 Absalão, no entanto, enviou espiões a todas as tribos de Israel, dizendo: Tão logo ouvirdes o som da trombeta, direis: Absalão reina em Hebrom.
11 अब्शालोमया खँ न्यनाः निसः मनूत वया ल्यूल्यू यरूशलेमं पिहां वंगु खः। उपिं सःतातःपिं खः, अले उपिं मनूतय्सं थ्व ग्वसाःया बारे छुं हे मस्यूसां वयागु पंलिनाः वंगु खः।
11 E com Absalão foram duzentos homens de Jerusalém, que foram chamados; e eles foram na sua simplicidade, e não sabiam de nada.
12 अब्शालोमं बलि छायाच्वंबलय् वं गीलोह शहरं गीलोनी अहीतोपेलयात सःतके छ्वल। अहीतोपेल दाऊदया छम्ह सल्लाहकार खः। जुजुया विरोधय् याःगु थ्व ग्वसाः अझ बल्लानावन अले अब्शालोमया पंलिइपिं झन झन अप्वयावन।
12 E Absalão enviou a Aitofel, o gilonita, o conselheiro de Davi, da sua cidade de Giló, enquanto ele oferecia sacrifícios. E a conspiração foi forte; porque o povo aumentava continuamente com Absalão.
13 छम्ह दूत वयाः जुजुयात थथे खबर बिल, “इस्राएलीतय्गु मन अब्शालोमपाखे वंगु दु।”
13 E ali chegou um mensageiro a Davi, dizendo: Os corações dos homens de Israel estão com Absalão.
14 दाऊदं यरूशलेमय् थःनापं दुपिं भारदारतय्त धाल, “झीपिं अब्शालोमपाखें बिस्युं वनेमाःगु खःसा थथें हे वनेमाल। मखुसा व याकनं थन वइ अले शहरय् च्वंपिं सुं नं बचय् जुइ मखु।”
14 E Davi disse a todos os seus servos que estavam com ele em Jerusalém: Levantai-vos e fujamos; pois, de outra sorte, não escaparemos de Absalão; apressai-vos para partir, para que ele não nos alcance subitamente, e traga o mal sobre nós, e fira a cidade com o fio da espada.
15 “खः, महाराज!” इमिसं लिसः बिल, “स्वयादिसँ, जिपिं छसपोलया आज्ञा मानय् यायेत तयार दु।”
15 E os servos do rei disseram ao rei: Eis que os teus servos estão prontos para fazer qualquer coisa que o meu senhor, o rei, indicar.
16 अथे जुयाः जुजु अनं वन। अले दरबारया बिचाःसंचाः याइपिं झिम्ह मथ्याःपिं कलाःपिं बाहेक वया परिवारया फुक्क मनूत नं वयागु ल्यूल्यू वन।
16 E o rei seguiu, e após ele toda a sua casa. E o rei deixou dez mulheres, as quais eram concubinas, para cuidar da casa.
17 अले जुजु व वया फुक्क मनूत शहर त्वःताः पिहां वंबलय् दकलय् लिपांगु छेँ दित।
17 E o rei se foi, e após ele todo o povo, e esperou em um local afastado.
18 गातपाखें जुजुनापं वःपिं खुसःम्ह गित्ती अले करेती व पेलेथीनापं जुजुया फुक्क मनूत जुजुया न्ह्यःनं हे न्यासि वन।
18 E todos os seus servos passaram adiante dele; e todos os quereteus, e todos os peleteus e todos os geteus, seiscentos homens, os quais vieram atrás dele desde Gate, passaram adiante do rei.
19 अनंलि जुजुं गित्ती इत्तैयात धाल, “छ छाय् जिपिंनापं वयागु? लिहां वनाः अब्शालोमनापं हे च्वंहुँ, छाय्धाःसा छ छम्ह परदेशी खः अले छन्त थः च्वनाच्वंगु थासं पितिना हःगु नं खः।
19 Então disse o rei a Itai, o geteu: Por que tu vais também conosco? Retorna ao teu lugar, e permanece com o rei; porque tu és um estrangeiro, e também um exilado.
20 छ ला म्हिगः तिनि वःम्ह खः अले गथे यानाः छन्त जिपिंनापं नु धकाः कर यायेगु? जि गन वनेगु जिं हे मस्यू। छ थःगु छेँय् हे लिहां हुँ अले छिमि देशय् च्वंपिन्त नं नापं ब्वनायंकि। सदां दयाच्वनीगु दयामाया व विश्वास यायेबहः छंके दयाच्वनेमा।”
20 Posto que vieste somente ontem, deveria eu, hoje, fazer-te subir e descer conosco? Vendo que vou para onde posso, retorna, e traz de volta os teus irmãos; misericórdia e verdade sejam contigo.
21 तर इत्तैनं जुजुयात लिसः बिल, “धात्थें परमप्रभु म्वाःम्ह खः थें, अले जिमि मालिक महाराज म्वाःम्ह खः थें, छःपिं गन गन च्वनादी, जि म्वायेमा वा सीमा छःपिनि दास नं अन हे दइ।”
21 E Itai respondeu ao rei, e disse: Como o SENHOR vive, e como o meu senhor, o rei, vive, certamente no lugar em que o senhor, o rei, estiver, seja na morte ou vida, ali também estará o teu servo.
22 अले दाऊदं इत्तैयात लिसः बिल, “ज्यू, न्ह्यःने न्यासि हुँ।” अथे जुयाः गित्ती इत्तैया फुक्क पुचः व थःनापं वयाच्वंपिं फुक्क मनूत वनापं हे वन।
22 E Davi disse a Itai: Vai e atravessa. E Itai, o geteu, atravessou, e todos os seus homens, e todos os pequeninos que estavam com ele.
23 थुकथं इपिं फुक्क मनूत पिहां वंबलय् देशय् च्वंपिं मनूत ह्वाँय्ह्वाँय् ख्वल। जुजु किद्रोनया ब्यासि पुलावन, अले फुक्क मनूत मरुभूमिपाखे न्ह्यज्यात।
23 E toda a terra chorou com voz alta, e todo o povo atravessou; o rei também atravessou o ribeiro de Cedrom, e todo o povo atravessou, em direção ao caminho do deserto.
24 सादोक पुजाहारी नं फुक्क लेवीतनापं अन हे दु। इमिसं परमेश्वरया बाचाया सनू क्वबिया यंकाच्वंगु खः। इमिसं सनू बँय् तुं तया तल उकियात क्वमब्यु, फुक्क मनूत शहरं पिहां मवंतले अबियाथारं बलिदान छाल।
24 E eis que também Zadoque, e todos os levitas estavam com ele, carregando a arca do pacto de Deus; e eles assentaram a arca de Deus; e Abiatar subiu, até que todo o povo terminou de sair da cidade.
25 अनंलि जुजुं सादोकयात धाल, “परमेश्वरया बाचाया सनू शहर दुने तुं लित यंकि। परमप्रभुं जितः दया यानादीसा वय्कलं जितः लित ब्वनाहयादी अले जिं वय्कःया बाचाया सनू व नापलायेगु पालयात हाकनं स्वये दइ।
25 E o rei disse a Zadoque: Carrega de novo a arca de Deus para dentro da cidade; se eu achar favor aos olhos do SENHOR, ele me trará de novo, e me mostrará tanto ela, quanto a sua habitação;
26 वय्कः जि खनाः लय्मताः धइगु खःसा, स्वयादिसँ, जि थन हे दु। अले वय्कलं थःत छु भिं ताय्कादी व हे जितः यानादीमा।”
26 mas se ele assim disser: Não tenho em ti deleite algum; eis que aqui estou, que ele faça comigo como bem lhe parecer.
27 जुजुं सादोक पुजाहारीयात थथे नं धाल, “छु छं वइतिनिगु बारे दर्शन खंके फु, मखु ला? छ व अबियाथार, छिमि काय् अहीमास व अबियाथारया काय् जोनाथनयात नापं ब्वनाः याउँक शहरय् लिहां हुँ।
27 O rei disse também a Zadoque, o sacerdote: Não és tu um vidente? Retorna à cidade em paz, e convosco os vossos dois filhos, Aimaás, o teu filho e Jônatas, o filho de Abiatar.
28 स्वयादिसँ, छपाखें खबर मवतले जि मरुभूमिया खुसि छीगु थासय् पियाच्वनाच्वने।”
28 Vê que esperarei na planície do deserto, até que ali chegue palavra vinda de ti para me certificar.
29 अथे जुयाः सादोक व अबियाथारं परमेश्वरया सनू यरूशलेमय् तुं लित यंकल, अले इपिं नं अन हे च्वन।
29 Portanto, Zadoque e Abiatar carregaram a arca de Deus de volta a Jerusalém; e eles esperaram ali.
30 तर दाऊद थःगु छ्यं त्वपुयाः खालि तुतिं ख्वख्वं जैतून डाँडाय् थहां वन। वनापं दुपिं फुक्क मनूत नं थथःगु छ्यं त्वपुयाः ख्वख्वं च्वय् थहां वन।
30 E Davi subiu pela subida do Monte das Oliveiras, e chorava enquanto subia, e tinha a cabeça coberta, e seguia de pés descalços; e todo o povo que estava com ele cobria, cada qual, a sua cabeça, e subiam, chorando enquanto subiam.
31 ग्वसाः ग्वःपिं मध्ये अहीतोपेल अब्शालोमनापं दु धकाः दाऊदयात न्यंकल। अनंलि दाऊदं थथे धकाः प्रार्थना यात, “हे परमप्रभु, अहीतोपेलया सल्लाहयात ज्यालगय् मजुइका बियादिसँ।”
31 E contaram a Davi, dizendo: Aitofel está entre os conspiradores de Absalão. E Davi disse: Ó SENHOR, rogo-te, torna em loucura o conselho de Aitofel.
32 दाऊद डाँडाया च्वकाय् थ्यंकः वल। व परमेश्वरयात आराधना याइगु थाय् खः, अले अरकी हूशैनं थःगु लं खुनाः छेनय् धू तयाः दाऊदयात नापलायेत वःगु खः।
32 E sucedeu que, quando Davi chegou ao topo do monte, onde ele adorava a Deus, eis que Husai, o arquita, veio encontrá-lo com as suas vestes rasgadas, e terra sobre a sua cabeça;
33 तर दाऊदं वयात धाल, “छ जिनापं वल धाःसा जितः ब्वःझ जक जुइ,
33 a quem Davi disse: Se passares adiante comigo, então tu serás um fardo para mim;
34 अय्नं छ शहरय् लिहां वनाः अब्शालोमयात ‘जि छःपिनि दास जुये। आः तक ला जि छःपिनि अबुया दास हे खनि, तर आः जि छपिनि दास जुइ’ धाल धाःसा, अहीतोपेलया सल्लायात स्यंकेत छं जितः ग्वाहालि याये फइ।
34 mas, se retornares à cidade, e disseres a Absalão, serei teu servo, ó rei; como eu fui servo do teu pai até aqui, assim serei, agora, também teu servo; então poderás derrotar o conselho de Aitofel para mim.
35 छं सि हे स्यू नि सादोक व अबियाथार पुजाहारीत छनापं दइ। जुजुया लाय्कुलिइ छु छु खँ छं न्यनी व फुक्क निम्हय्सित धयाब्यु।
35 E não tens tu aí contigo Zadoque e Abiatar, os sacerdotes? Portanto será que qualquer coisa que ouvires da casa do rei, tu a contarás a Zadoque e a Abiatar, os sacerdotes.
36 इपिं नापं सादोकया काय् अहीमास व अबियाथारया काय् जोनाथन नं दु। छं छु न्यनी व इमिपाखें जितः धाय्के छ्वया हजि।”
36 Eis que eles têm ali com eles os seus dois filhos, Aimaás, filho de Zadoque, e Jônatas, filho de Abiatar; e por eles vós enviareis a mim tudo o que puderes ouvir.
37 अथे जुयाः दाऊदया पासा हूशै शहरय् दुहां वल। उबलय् हे अब्शालोम नं यरूशलेमय् थ्यंकः वल।
37 Assim, Husai, o amigo de Davi, entrou na cidade, e Absalão entrou em Jerusalém.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.