2 Samuel 15
Newar (NEW) vs ARIB
1 अनंलि अब्शालोमं थःगु निंतिं छगू रथ, सलत व नेय्म्ह मनूत थःगु न्ह्यः न्ह्यः वनेत मुंकल।
1 Aconteceu depois disso que Absalão adquiriu para si um carro e cavalos, e cinqüenta homens que corressem adiante dele.
2 अले व सुथ न्हापां दनाः शहरया मू ध्वाखाय् वनेगु लँ लिक्क दनाच्वनीगु। अले सुं मनू जुजुयाथाय् वयाः निसाफ फ्वँ वइबलय् अब्शालोमं व मनूयात सःताः “छ गुगु शहरं वयाम्ह खः?” धकाः न्यनीगु। अले व मनुखं थथे धकाः लिसः बीगु, “स्वयादिसँ, जि इस्राएलया छगू कुलयाम्ह खः।”
2 E levantando-se Absalão cedo, parava ao lado do caminho da porta; e quando algum homem tinha uma demanda para, vir ao rei a juízo, Absalão o chamava a si e lhe dizia: De que cidade és tu? E, dizendo ele: De tal tribo de Israel é teu servo;
3 अब्शालोमं धाल, “खः, छंगु मुद्दा पाय्छि जू, तर छंगु मुद्दा न्यनीम्ह जुजुया सुं मनू मदु।”
3 Absalão lhe dizia: Olha, a tua causa é boa e reta, porém não há da parte do rei quem te ouça.
4 अनंलि अब्शालोमं थथे धाइगु, “जितः न्यायाधीश ल्यःगु जूसा थज्याःगु मुद्दा ज्वनावइपिं मनूतय्त पाय्छिगु न्याय यानाबीगु जुइ।”
4 Dizia mais Absalão: Ah, quem me dera ser constituído juiz na terra! para que viesse ter comigo todo homem que tivesse demanda ou questão, e eu lhe faria justiça.
5 अले सुं मनुखं वयात क्वछुनाः दण्डवत यायेत वइबलय् अब्शालोमं थःगु ल्हाः ब्वय्काः वयात घय्पुनाः चुप्पा नइगु।
5 Sucedia também que, quando alguém se chegava a ele para lhe fazer reverência, ele estendia a mão e, pegando nele o beijava.
6 जुजुयाथाय् न्याय फ्वँ वइपिं फुक्क इस्राएलीतय्त अब्शालोमं बांलाःगु व्यवहार याइगु। याकनं हे इस्राएलयापिं सकसिनं दाऊदयात स्वयाः अब्शालोमयात यय्कल।
6 Assim fazia Absalão a todo o Israel que vinha ao rei para juízo; desse modo Absalão furtava o coração dos homens de Israel.
7 प्यदँया दकलय् लिपांगु लाय् अब्शालोमं दाऊद जुजुयात धाल, “स्वयादिसँ, जिं परमप्रभुनापं यानागु भाकल पूवंके, जितः हेब्रोनय् वनेबियादिसँ।
7 Aconteceu, ao cabo de quatro anos, que Absalão disse ao rei: Deixa-me ir pagar em Hebrom o voto que fiz ao Senhor.
8 छःपिनि दास जि अराम देशया गशूरय् च्वंच्वनाबलय् परमप्रभुनापं थथे धकाः भाकल यानागु खः, परमप्रभुं जितः यरूशलेमय् लितब्वनाहयादिल धाःसा जिं हेब्रोनय् परमप्रभुया आराधना याये।”
8 Porque, morando eu em Gesur, na Síria, fez o teu servo um voto, dizendo: Se o Senhor, na verdade, me fizer tornar a Jerusalém, servirei ao Senhor.
9 जुजुं वयात धाल, “बांलाक हुँ।” अथे जुयाः अब्शालोम हेब्रोनय् वन।
9 Então lhe disse o rei: Vai em paz. Levantou-se, pois, e foi para Hebrom.
10 अनंलि अब्शालोमं फुक्क इस्राएलया कुलतय्थाय् थथे धकाः खबर बियाः गुप्त दूतत छ्वल, “छिमिसं तुरही पुगु सः न्यनीबलय् तःसलं थथे धा, ‘अब्शालोम हेब्रोनया जुजु जुल!’”
10 Absalão, porém, enviou emissários por todas as tribos de Israel, dizendo: Quando ouvirdes o som da trombeta, direis: Absalão reina em Hebrom.
11 अब्शालोमया खँ न्यनाः निसः मनूत वया ल्यूल्यू यरूशलेमं पिहां वंगु खः। उपिं सःतातःपिं खः, अले उपिं मनूतय्सं थ्व ग्वसाःया बारे छुं हे मस्यूसां वयागु पंलिनाः वंगु खः।
11 E de Jerusalém foram com Absalão duzentos homens que tinham sido convidados; mas iam na sua simplicidade, pois nada sabiam daquele desígnio.
12 अब्शालोमं बलि छायाच्वंबलय् वं गीलोह शहरं गीलोनी अहीतोपेलयात सःतके छ्वल। अहीतोपेल दाऊदया छम्ह सल्लाहकार खः। जुजुया विरोधय् याःगु थ्व ग्वसाः अझ बल्लानावन अले अब्शालोमया पंलिइपिं झन झन अप्वयावन।
12 Também Absalão, enquanto oferecia os seus sacrifícios, mandou vir da cidade de Siló, Aitofel, o gilonita, conselheiro de Davi. E a conspiração tornava-se poderosa, crescendo cada vez mais o número do povo que estava com Absalão.
13 छम्ह दूत वयाः जुजुयात थथे खबर बिल, “इस्राएलीतय्गु मन अब्शालोमपाखे वंगु दु।”
13 Então veio um mensageiro a Davi, dizendo: O coração de todo o Israel vai após Absalão.
14 दाऊदं यरूशलेमय् थःनापं दुपिं भारदारतय्त धाल, “झीपिं अब्शालोमपाखें बिस्युं वनेमाःगु खःसा थथें हे वनेमाल। मखुसा व याकनं थन वइ अले शहरय् च्वंपिं सुं नं बचय् जुइ मखु।”
14 Disse, pois, Davi a todos os seus servos que estavam com ele em Jerusalém: Levantai-vos, e fujamos, porque doutra forma não poderemos escapar diante de Absalão. Apressai-vos a sair; não seja caso que ele nos apanhe de súbito, e lance sobre nós a ruína, e fira a cidade ao fio da espada.
15 “खः, महाराज!” इमिसं लिसः बिल, “स्वयादिसँ, जिपिं छसपोलया आज्ञा मानय् यायेत तयार दु।”
15 Então os servos do rei lhe disseram: Eis aqui os teus servos para tudo quanto determinar o rei, nosso senhor.
16 अथे जुयाः जुजु अनं वन। अले दरबारया बिचाःसंचाः याइपिं झिम्ह मथ्याःपिं कलाःपिं बाहेक वया परिवारया फुक्क मनूत नं वयागु ल्यूल्यू वन।
16 Assim saiu o rei, com todos os de sua casa, deixando, porém, dez concubinas para guardarem a casa.
17 अले जुजु व वया फुक्क मनूत शहर त्वःताः पिहां वंबलय् दकलय् लिपांगु छेँ दित।
17 Tendo, pois, saído o rei com todo o povo, pararam na última casa:
18 गातपाखें जुजुनापं वःपिं खुसःम्ह गित्ती अले करेती व पेलेथीनापं जुजुया फुक्क मनूत जुजुया न्ह्यःनं हे न्यासि वन।
18 E todos os seus servos iam ao seu lado; mas todos os quereteus, e todos os peleteus, e todos os giteus, seiscentos homens que o seguiram de Gate, caminhavam adiante do rei.
19 अनंलि जुजुं गित्ती इत्तैयात धाल, “छ छाय् जिपिंनापं वयागु? लिहां वनाः अब्शालोमनापं हे च्वंहुँ, छाय्धाःसा छ छम्ह परदेशी खः अले छन्त थः च्वनाच्वंगु थासं पितिना हःगु नं खः।
19 Disse o rei a Itai, o giteu: Por que irias tu também conosco? Volta e fica-te com o rei, porque és estrangeiro e exilado; torna a teu lugar.
20 छ ला म्हिगः तिनि वःम्ह खः अले गथे यानाः छन्त जिपिंनापं नु धकाः कर यायेगु? जि गन वनेगु जिं हे मस्यू। छ थःगु छेँय् हे लिहां हुँ अले छिमि देशय् च्वंपिन्त नं नापं ब्वनायंकि। सदां दयाच्वनीगु दयामाया व विश्वास यायेबहः छंके दयाच्वनेमा।”
20 Ontem vieste, e te levaria eu hoje conosco a vaguear? Pois eu vou para onde puder ir; volta, e lei, e contigo teus irmãos; a misericórdia e a fidelidade sejam contigo.
21 तर इत्तैनं जुजुयात लिसः बिल, “धात्थें परमप्रभु म्वाःम्ह खः थें, अले जिमि मालिक महाराज म्वाःम्ह खः थें, छःपिं गन गन च्वनादी, जि म्वायेमा वा सीमा छःपिनि दास नं अन हे दइ।”
21 Respondeu, porém, Itai ao rei, e disse: Vive o Senhor, e vive o rei meu senhor, que no lugar em que estiver o rei meu senhor, seja para morte, seja para vida, aí estará também o eu servo.
22 अले दाऊदं इत्तैयात लिसः बिल, “ज्यू, न्ह्यःने न्यासि हुँ।” अथे जुयाः गित्ती इत्तैया फुक्क पुचः व थःनापं वयाच्वंपिं फुक्क मनूत वनापं हे वन।
22 Então disse Davi a Itai: Vai, pois, e passa adiante. Assim passou Itai, o giteu, e todos os seus homens, e todos os pequeninos que havia com ele.
23 थुकथं इपिं फुक्क मनूत पिहां वंबलय् देशय् च्वंपिं मनूत ह्वाँय्ह्वाँय् ख्वल। जुजु किद्रोनया ब्यासि पुलावन, अले फुक्क मनूत मरुभूमिपाखे न्ह्यज्यात।
23 Toda a terra chorava em alta voz, enquanto todo o povo passava; e o rei atravessou o ribeiro de Cedrom, e todo o povo caminhava na direção do deserto.
24 सादोक पुजाहारी नं फुक्क लेवीतनापं अन हे दु। इमिसं परमेश्वरया बाचाया सनू क्वबिया यंकाच्वंगु खः। इमिसं सनू बँय् तुं तया तल उकियात क्वमब्यु, फुक्क मनूत शहरं पिहां मवंतले अबियाथारं बलिदान छाल।
24 E chegou Abiatar; e veio também Zadoque, e com ele todos os levitas que levavam a arca do pacto de Deus; e puseram ali a arca de Deus, até que todo o povo acabou de sair da cidade.
25 अनंलि जुजुं सादोकयात धाल, “परमेश्वरया बाचाया सनू शहर दुने तुं लित यंकि। परमप्रभुं जितः दया यानादीसा वय्कलं जितः लित ब्वनाहयादी अले जिं वय्कःया बाचाया सनू व नापलायेगु पालयात हाकनं स्वये दइ।
25 Então disse o rei a Zadoque: Torna a levar a arca de Deus à cidade; pois, se eu achar graça aos olhos do Senhor, ele me fará voltar para lá, e me deixará ver a arca e a sua habitação.
26 वय्कः जि खनाः लय्मताः धइगु खःसा, स्वयादिसँ, जि थन हे दु। अले वय्कलं थःत छु भिं ताय्कादी व हे जितः यानादीमा।”
26 Se ele, porém, disser: Não tenho prazer em ti; eis-me aqui, faça a mim o que bem lhe parecer.
27 जुजुं सादोक पुजाहारीयात थथे नं धाल, “छु छं वइतिनिगु बारे दर्शन खंके फु, मखु ला? छ व अबियाथार, छिमि काय् अहीमास व अबियाथारया काय् जोनाथनयात नापं ब्वनाः याउँक शहरय् लिहां हुँ।
27 Disse mais o rei a Zadoque, o sacerdote: Não és tu porventura vidente? volta, pois, para a cidade em paz, e contigo também teus dois filhos, Aimaaz, teu filho, e Jônatas, filho de Abiatar.
28 स्वयादिसँ, छपाखें खबर मवतले जि मरुभूमिया खुसि छीगु थासय् पियाच्वनाच्वने।”
28 Vede eu me demorarei nos vaus do deserto até que tenha notícias da vossa parte.
29 अथे जुयाः सादोक व अबियाथारं परमेश्वरया सनू यरूशलेमय् तुं लित यंकल, अले इपिं नं अन हे च्वन।
29 Zadoque, pois, e Abiatar tornaram a levar para Jerusalém a arca de Deus, e ficaram ali.
30 तर दाऊद थःगु छ्यं त्वपुयाः खालि तुतिं ख्वख्वं जैतून डाँडाय् थहां वन। वनापं दुपिं फुक्क मनूत नं थथःगु छ्यं त्वपुयाः ख्वख्वं च्वय् थहां वन।
30 Mas Davi, subindo pela encosta do monte das Oliveiras, ia chorando; tinha a cabeça coberta, e caminhava com os pés descalços. Também todo o povo que ia com ele tinha a cabeça coberta, e subia chorando sem cessar.
31 ग्वसाः ग्वःपिं मध्ये अहीतोपेल अब्शालोमनापं दु धकाः दाऊदयात न्यंकल। अनंलि दाऊदं थथे धकाः प्रार्थना यात, “हे परमप्रभु, अहीतोपेलया सल्लाहयात ज्यालगय् मजुइका बियादिसँ।”
31 Então disseram a Davi: Aitofel está entre os que conspiraram com Absalão. Pelo que disse Davi: Ó Senhor, torna o conselho de Aitofel em loucura!
32 दाऊद डाँडाया च्वकाय् थ्यंकः वल। व परमेश्वरयात आराधना याइगु थाय् खः, अले अरकी हूशैनं थःगु लं खुनाः छेनय् धू तयाः दाऊदयात नापलायेत वःगु खः।
32 Ora, aconteceu que, chegando Davi ao cume, onde se costumava adorar a Deus, Husai, o arquita, veio encontrar-se com ele, com a roupa rasgada e a cabeça coberta de terra.
33 तर दाऊदं वयात धाल, “छ जिनापं वल धाःसा जितः ब्वःझ जक जुइ,
33 Disse-lhe Davi: Se fores comigo, ser-me-ás pesado;
34 अय्नं छ शहरय् लिहां वनाः अब्शालोमयात ‘जि छःपिनि दास जुये। आः तक ला जि छःपिनि अबुया दास हे खनि, तर आः जि छपिनि दास जुइ’ धाल धाःसा, अहीतोपेलया सल्लायात स्यंकेत छं जितः ग्वाहालि याये फइ।
34 porém se voltares para a cidade, e disseres a Absalão: Eu serei, ó rei, teu servo; como fui dantes servo de teu pai, assim agora serei teu servo; dissipar-me-ás então a conselho de Aitofel.
35 छं सि हे स्यू नि सादोक व अबियाथार पुजाहारीत छनापं दइ। जुजुया लाय्कुलिइ छु छु खँ छं न्यनी व फुक्क निम्हय्सित धयाब्यु।
35 E não estão ali contigo Zadoque e Abiatar, sacerdotes? Portanto, tudo o que ouvires da casa do rei lhes dirás.
36 इपिं नापं सादोकया काय् अहीमास व अबियाथारया काय् जोनाथन नं दु। छं छु न्यनी व इमिपाखें जितः धाय्के छ्वया हजि।”
36 Eis que estão também ali com eles seus dois filhos, Aimaaz, filho de Zadoque, e Jônatas, filho de Abiatar; por eles me avisareis de tudo o que ouvirdes.
37 अथे जुयाः दाऊदया पासा हूशै शहरय् दुहां वल। उबलय् हे अब्शालोम नं यरूशलेमय् थ्यंकः वल।
37 Husai, pois, amigo de Davi, voltou para a cidade. E Absalão entrou em Jerusalém.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.