2 Crônicas 30
Newar (NEW) vs NVT
1 परमप्रभु इस्राएलया परमेश्वरया निंतिं छुत्काराया नखः हनेत यरूशलेमय् परमप्रभुया देगलय् वा धकाः हिजकियां इस्राएल व यहूदाया फुक्क मनूतय्थाय् खबर छ्वल। अले एफ्राइम व मनश्शेया मनूतय्त नं पौ छ्वल।
1 O rei Ezequias enviou uma mensagem a todo o Israel e Judá e escreveu cartas para o povo de Efraim e Manassés. Convidou todos a virem ao templo do S enhor em Jerusalém para celebrar a Páscoa do S enhor , o Deus de Israel.
2 जुजु, वया भारदारत व यरूशलेमयापिं फुक्क खलकं निगूगु लाय् छुत्काराया नखः हनेगु क्वःछित।
2 O rei, seus oficiais e toda a comunidade de Jerusalém decidiram celebrar a Páscoa um mês depois da data estabelecida.
3 गाक्क पुजाहारीतय्सं थःपिन्त शुद्ध मयाःगु जुयाः अले मनूत नं यरूशलेमय् मुं मवःगु जुयाः इमिसं पाय्छिगु इलय् नखः हने मफुगु खः।
3 Não conseguiram celebrá-la na data prescrita, porque não havia como purificar sacerdotes em número suficiente até esse dia, e o povo ainda não tinha se reunido em Jerusalém.
4 थ्व खँ जुजु व फुक्क मनूतय्त यल।
4 Esse plano para celebrar a Páscoa pareceu bom ao rei e a toda a comunidade.
5 अले इमिसं बेर्शेबांनिसें दान तक हे इस्राएलया फुक्क थासं मनूत परमप्रभु इस्राएलया परमेश्वरया निंतिं छुत्काराया नखः हनेत यरूशलेमय् वये हे माः धकाः घोषणा यायेगु क्वःछित। थ्व स्वयां न्ह्यः व्यवस्थाय् च्वया तः थें यक्व मनूत वयाः थ्व नखः हंगु मदुनि।
5 Assim, fizeram uma proclamação em todo o Israel, desde Berseba, ao sul, até Dã, ao norte, convidando todos a virem a Jerusalém para celebrar a Páscoa do S enhor , o Deus de Israel. Fazia tempo que essa festa não era celebrada por um grande número de pessoas, como a lei exigia.
6 उकिं जुजु व वया भारदारतपाखें पौत कयाः अले जुजुया आज्ञा कथं खबर ब्यूवंपिं मनूत इस्राएल व यहूदाया फुक्क थासय् थथे धाधां चाचाःहिलाः जुल,
6 Por ordem do rei, mensageiros foram enviados a todo o Israel e Judá. Levavam cartas que diziam: “Ó israelitas, voltem para o S
7 छिपिं थः पुर्खा व छिमि थःथितिपिं थें जुइ मते। इमिसं ला परमप्रभु इमि पुर्खातलिसे विश्वासघात याःगु खः। परमेश्वरं इमित ग्याइगु कारण दय्कादिल। व छिमिसं थःपिन्सं हे खंगु दु।
7 Não sejam como seus antepassados e parentes que foram infiéis ao S enhor , o Deus de seus antepassados, e se tornaram objeto de desprezo, como vocês mesmos podem ver.
8 थः पुर्खातय्सं थें छिमिसं जिद्दी याये मते। बरु परमप्रभुया न्ह्यःने क्वमिलु जुयाः वय्कलं न्ह्याबलेंया निंतिं शुद्ध यानादीगु वय्कःया पवित्र थासय् दुहां हुँ। परमप्रभु छिमि परमेश्वरया सेवा या, अले वय्कःया तं छिमिगुपाखें चिलावनी।
8 Não sejam teimosos, como eles foram, mas submetam-se ao S enhor . Venham a este templo que ele consagrou para sempre. Adorem o S enhor , seu Deus, para que sua ira ardente se desvie de vocês.
9 “छिपिं परमप्रभुयाथाय् लिहां वल धाःसा छिमि थःथितिपिं व छिमि काय् म्ह्याय्पिन्त ज्वनायंकूपिन्सं इमित दया माया याइ। अले इपिं थ्व देशय् लिहां वयेखनी। छाय्धाःसा परमप्रभु छिमि परमेश्वर दया माया दुम्ह खः। छिपिं वय्कःपाखे लिहां वल धाःसा वय्कलं थःगु ख्वाः छिमिगुपाखें फस्वय्कादी मखु।”
9 “Pois, se voltarem para o S enhor , seus parentes e seus filhos serão tratados com bondade por aqueles que os capturaram e voltarão a esta terra. Pois o S enhor , seu Deus, é cheio de graça e compaixão. Não os rejeitará se voltarem para ele”.
10 खबर ब्यूवंपिं मनूत एफ्राइम व मनश्शे कुलया इलाकाया शहर शहरय् वन, इपिं जबूलून कुलया इलाका तक हे वन। तर मनूत इपिं खनाः न्हिल, अले इमित लाय्बुल।
10 Os mensageiros foram de cidade em cidade em Efraim e Manassés e até o território de Zebulom, mas a maioria do povo riu e zombou deles.
11 अय्नं आशेर, मनश्शे व जबूलूनया छुं मनूत क्वमिलु जुयाः यरूशलेमय् वन।
11 Contudo, alguns de Aser, Manassés e Zebulom se humilharam e vieram a Jerusalém.
12 जुजु व वया भारदारतय्सं परमप्रभुया वचनकथं ब्यूगु आज्ञा मानय् यायेत परमेश्वरया ल्हातं यहूदाया मनूतय्त छगू हे मन बियादिल।
12 Ao mesmo tempo, a mão de Deus estava sobre o povo da terra de Judá, dando-lhes um só coração para obedecer às ordens do rei e de seus oficiais, conforme a palavra do S enhor .
13 निगूगु लाय् सोडा मतःगु मरिया नखः हनेत यक्व मनूत यरूशलेमय् मुंवल।
13 Assim, uma grande multidão se reuniu em Jerusalém no segundo mês, para comemorar a Festa dos Pães sem Fermento.
14 इमिसं यरूशलेमय् मेपिं द्यःतय्गु वेदीत चीकाबिल, अले थाय् थासय् दुगु धुपाँय् च्याकीगु वेदीत नं लिकयाः किद्रोनया बेंसीइ वांछ्वयाबिल।
14 Começaram a trabalhar e removeram os santuários idólatras de Jerusalém. Também removeram todos os altares de incenso e os jogaram no vale de Cedrom.
15 उगु लाया झिंप्यंगूगु दिंखुन्हु इमिसं छुत्काराया नखःया निंतिं मचाम्ह भ्याःचात स्यात। पुजाहारीत व लेवीत लज्या चाल अले थःपिन्त शुद्ध यानाः होमबलित परमप्रभुया देगलय् हल।
15 No décimo quarto dia do segundo mês, o povo abateu o cordeiro pascal. Isso deixou os sacerdotes e levitas envergonhados, por isso se purificaram e trouxeram holocaustos ao templo do S enhor .
16 परमेश्वरया मनू मोशाया व्यवस्थाकथं इमिसं देगलय् थथःगु थाय् काल। पुजाहारीतय्सं लेवीतय्गु ल्हातं हि कयाः वेदीइ छ्वाकल।
16 Tomaram seus lugares no templo, conforme a instrução da lei de Moisés, homem de Deus. Os levitas trouxeram sangue dos sacrifícios para os sacerdotes, que o aspergiram sobre o altar.
17 यक्व मनूतय्सं थःत शुद्ध याःगु मदु। उकिं परमप्रभुया न्ह्यःने थथःम्ह मचाम्ह भ्याःचा शुद्ध याये मफुपिं थुपिं अशुद्ध जूपिं सकसिगुं निंतिं लेवीतय्सं छुत्काराया नखःया मचापिं भ्याःचात स्याये माल।
17 Visto que muitas pessoas não haviam se purificado, os levitas tiveram de abater para elas o cordeiro pascal, a fim de consagrá-las ao S enhor .
18 एफ्राइम, मनश्शे, इस्साखार व जबूलून कुलं वःपिं मध्ये यक्वसिनं थःत शुद्ध याःगु मदुनि। अय्नं इमिसं विधि स्वयाः अःखः वनाः छुत्काराया नखः हन। तर हिजकियां थथे धकाः इमिगु निंतिं प्रार्थना यात, “हे भिंम्ह परमप्रभु,
18 A maioria dos que vieram de Efraim, Manassés, Issacar e Zebulom não havia se purificado. Mas o rei Ezequias orou por eles e foi permitido que comessem a refeição pascal, embora isso fosse contrário aos requisitos da lei. Pois Ezequias orou: “Que o S enhor , que é bondoso, perdoe
19 सुनां सुनां थः पुर्खाया परमप्रभु परमेश्वरयात दुनुगलंनिसें मालाच्वंगु दु इपिं विधिकथं शुद्ध मजूसां इपिं सकसितं क्षमा यानादिसँ।”
19 aqueles que resolveram buscar o S enhor , o Deus de seus antepassados, mesmo que não estejam devidamente purificados conforme os padrões do santuário”.
20 परमप्रभुं हिजकियाया प्रार्थनाया लिसः बियादिल। वय्कलं मनूतय्त क्षमा यानादिल अले मनूतय्त लंकादिल।
20 E o S enhor ouviu a oração de Ezequias e perdoou o povo.
21 यरूशलेमय् मुंवःपिं इस्राएली मनूतय्सं न्हय्न्हु तक लय्लय्तातां सोडा मतःगु मरिया नखः हन। अले पुजाहारी व लेवीतय्सं परमप्रभुया निंतिं तसकं न्ह्यइपुक बाजं थानाः न्हियान्हिथं परमप्रभुया प्रशंसा यात।
21 Então os israelitas que estavam em Jerusalém comemoraram com grande alegria durante sete dias a Festa dos Pães sem Fermento. A cada dia, os levitas e os sacerdotes louvavam o S enhor com instrumentos ressoantes.
22 परमप्रभुया सेवा गथे यानाः यायेगु धकाः थुइके धुकूपिं लेवीतय्त हिजकियां प्रशंसा यात। थुकथं इमिसं मेलबलि छाछां परमप्रभु इमि पुर्खातय् परमेश्वरया प्रशंसा यायां न्हय्न्हु तक इमिसं नया हे च्वन।
22 Ezequias elogiou todos os levitas pela aptidão que demonstraram no serviço ao S enhor . A celebração prosseguiu por sete dias. Apresentaram ofertas de paz, e o povo agradeceu ao S enhor , o Deus de seus antepassados.
23 मनूत सकलें मेगु न्हय्न्हु तक अन च्वनेत मानय् जुल। उकिं इमिसं लय्लय्तातां मेगु न्हय्न्हु तक नखः हन।
23 Toda a comunidade resolveu continuar com a festa por mais sete dias, de modo que celebraram com alegria por mais uma semana.
24 यहूदाया जुजु हिजकियां मनूतय्गु निंतिं द्वःछिम्ह द्वहं व न्हय्द्वःम्ह फै-च्वलय् अले भारदारतय्सं मनूतय्गु निंतिं द्वःछिम्ह द्वहं व झिद्वःम्ह फै-च्वलय् बिल। अले यक्व पुजाहारीतय्सं थःत शुद्ध यात।
24 Ezequias, rei de Judá, deu à comunidade mil novilhos e sete mil ovelhas para as ofertas, e os oficiais deram mil novilhos e dez mil ovelhas e cabras. Nesse meio-tempo, muitos outros sacerdotes se purificaram.
25 यहूदाया फुक्क खलः, पुजाहारीत व लेवीत अले इस्राएलं वःपिं फुक्क मनूतनापं उत्तरी इस्राएल व यहूदाय् च्वनाच्वंपिं इस्राएलया विदेशीत अले यहूदायापिं मनूत सकसिनं लसता हन।
25 Toda a comunidade de Judá se alegrou, incluindo os sacerdotes, os levitas, todos que vieram da terra de Israel, os estrangeiros residentes em Israel que vieram para a festa e todos que moravam em Judá.
26 यरूशलेमय् तसकं लसतां जाल। छाय्धाःसा इस्राएलया जुजु दाऊदया काय् सोलोमनया इलंनिसें थुखे यरूशलेम थथे गुबलें जूगु मदुनि।
26 Houve grande alegria em Jerusalém, pois a cidade não via uma celebração como essa desde os dias de Salomão, filho do rei Davi.
27 अले पुजाहारीत व लेवीत दनाः मनूतय्त सुवाः बिल, परमेश्वरं इमिगु खँ न्यनादिल छाय्धाःसा इमिगु प्रार्थना स्वर्गय् वय्कः च्वनादीगु पवित्र थासय् थ्यन।
27 Então os sacerdotes e os levitas se levantaram e abençoaram o povo, e Deus, de sua santa habitação nos céus, ouviu sua oração.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Crônicas 30, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.