2 Crônicas 18
Newar (NEW) vs ARIB
1 यहूदायाम्ह यहोशापात तसकं तःमिम्ह व नांजाःम्ह जुल। अले वं उत्तरी इस्राएलयाम्ह जुजु आहाबया परिवारनापं ब्याहाया स्वापु तल।
1 Tinha, pois, Jeosafá riquezas e glória em abundância, e aparentou-se com Acabe.
2 छुं दँ लिपा यहोशापात आहाबयात नापलायेत सामरियाय् वन। आहाबं यहोशापात व वनापं वंपिं मनूतय्त भ्वय् नकेत यक्व फै, द्वहंत स्यात। आहाबं यहोशापातयात रामोत-गिलादय् हमला यायेत ग्वाकल।
2 Ao cabo de alguns anos foi ter com Acabe em Samária. E Acabe matou ovelhas e bois em abundância, para ele e para o povo que o acompanhava; e o persuadiu a subir com ele a Ramote-Gileade.
3 इस्राएलयाम्ह जुजु आहाबं यहूदायाम्ह जुजु यहोशापातयात धाल, “रामोत-गिलादय् हमला यायेत छु छि जिनापं झायादी ला?”
3 Perguntou Acabe, rei de Israel, a Jeosafá, rei de Judá: Irás tu comigo a Ramote-Gileade? E respondeu-lhe Jeosafá: Como tu és sou eu, e o meu povo como o teu povo; seremos contigo na guerra.
4 हानं यहोशापातं इस्राएलयाम्ह जुजुयात थथे धाल, “न्हापा परमप्रभुयाके नि न्यनादिसँ।”
4 Disse mais Jeosafá ao rei de Israel: Consulta hoje a palavra do Senhor.
5 उकिं इस्राएलयाम्ह जुजुं प्यसःम्ह अगमवक्तातय्त मुंकाः इमित न्यन, “जिं रामोत-गिलादय् हमला याये ला कि मयाये?”
5 Então o rei de Israel ajuntou os profetas, quatrocentos homens, e lhes perguntou: Iremos à peleja contra Ramote-Gileade, ou deixarei de ir? Responderam eles: Sobe, porque Deus a entregará nas mãos do rei.
6 तर यहोशापातं न्यन, “छु न्यनेत थन मेम्ह छम्ह नं परमप्रभुया अगमवक्ता मदु ला?”
6 Disse, porém, Jeosafá: Não há aqui ainda algum profeta do Senhor a quem possamos consultar?
7 इस्राएलयाम्ह जुजुं यहोशापातयात धाल, “परमप्रभुयाके न्यनेत मेम्ह छम्ह मनू दु, तर जितः व तसकं मयः, छाय्धाःसा वं जिगु बारे भिंगु अगमवाणी कनी मखु। वं मभिंगु खँ जक धाइगु। व यिम्लाया काय् मीकाया खः।”
7 Ao que o rei de Israel respondeu a Jeosafá: Ainda há um homem por quem podemos consultar ao Senhor; eu, porém, o odeio, porque nunca profetiza o bem a meu respeito, mas sempre o mal; é Micaías, filho de Inlá. Mas Jeosafá disse: Não fale o rei assim.
8 अले इस्राएलयाम्ह जुजुं छम्ह हाकिमयात सःताः धाल, “यिम्लाया काय् मीकायायात थत्थें थन हजि।”
8 Então o rei de Israel chamou um eunuco, e disse: Traze aqui depressa Micaías, filho de Inlá.
9 इस्राएलयाम्ह जुजु व यहूदायाम्ह जुजु यहोशापात जुजुया वसः फिनाः सामरियाया ध्वाखाया लिक्क च्वंगु खलाय् थथःगु सिंहासनय् च्वनाच्वन। अले फुक्क अगमवक्तातय्सं इमिगु न्ह्यःने अगमवाणी धयाच्वन।
9 Ora, o rei de Israel e Jeosafá, rei de Judá, vestidos de seus trajes reais, estavam assentados cada um no seu trono, na praça à entrada da porta de Samária; e todos os profetas profetizavam diante deles.
10 केनानया काय् सिदकियाहं नयागु नेकू दय्काः थथे धाल, “परमप्रभुं थथे धयादी, ‘थुपिं नेकुलिं छिमिसं अरामीतय्त च्वयाः नाश यानाबी।’”
10 E Zedequias, filho de Quenaaná, fez para si uns chifres de ferro, e disse: Assim diz o Senhor: Com estes ferirás os sírios, até que sejam consumidos.
11 अले फुक्कं अगमवक्तातय्सं अज्याःगु हे अगमवाणी धाल। “रामोत-गिलादय् हमला यानादिसँ। छिकपिं त्याइ। परमप्रभुं व छिकपिनिगु ल्हातय् तयादी।”
11 E todos os profetas profetizavam o mesmo, dizendo: Sobe a Ramote-Gileade, e serás bem sucedido, pois o Senhor a entregará nas mãos do rei.
12 मीकायायात सःताहःम्ह दूतं वयात धाल, “स्वयादिसँ, फुक्क अगमवक्तातय्सं छसलं जुजु ताःलाइगु नवानाच्वंगु दु। उकिं छिगु वचन नं इमिगु वचन थें जुइमाः।”
12 O mensageiro que fora chamar Micaías lhe falou, dizendo: Eis que as palavras dos profetas, a uma voz, são favoráveis ao rei: seja, pois, também a tua palavra como a de um deles, e fala o que é bom.
13 तर मीकायां धाल, “म्वाःम्ह परमप्रभुया नामय् जिं पाफयाः धाये, जिमि परमेश्वरं जितः छु धयादी व हे जक जिं नवाये।”
13 Micaías, porém, disse: Vive o Senhor, que o que meu Deus me disser, isso falarei.
14 व थ्यंकः वःबलय् जुजु आहाबं वयात न्यन, “मीकाया, जिमिसं रामोत-गिलादय् हमला याये ला कि मयाये?”
14 Quando ele chegou à presença do rei, este lhe disse: Micaías, iremos a Ramote-Gileade à peleja, ou deixarei de ir? Respondeu ele: Subi, e sereis bem sucedidos; e eles serão entregues nas vossas mãos.
15 तर आहाबं वयात धाल, “परमप्रभुया नामय् छु सत्य खः, व जक जितः धाः धकाः जिं छन्त ग्वकः पाफय्केगु?”
15 Mas o rei lhe disse: Quantas vezes hei de conjurar-te que não me fales senão a verdade em nome do Senhor?
16 अले मीकायां धाल, “जिं ला इस्राएलयापिं फुक्कं मनूतय्त जवाः मदुपिं फैत थें डाँडाय् डाँडाय् उखेलाः थुखेलाः जुयाच्वंगु खना। अले परमप्रभुं थथे धयादी, ‘थुपिं मनूतय् मालिक मदु। उकिं थुपिं सकलें थथःगु याउँक छेँय् लिहां वनेमा।’”
16 Respondeu ele: Vi todo o Israel disperso pelos montes, como ovelhas que não têm pastor; e disse o Senhor: Estes não têm senhor; torne em paz cada um para sua casa.
17 इस्राएलया जुजुं यहोशापातयात धाल, “जिगु बारे वं भिंगु मखु मभिंगु जक अगमवाणी धाइ धकाः जिं छितः न्हापा हे धयागु मखु ला?”
17 Então o rei de Israel disse a Jeosafá: Não te disse eu que ele não profetizaria a respeito de mim o bem, porém o mal?
18 मीकायां हानं धाल, “उकिं आः परमप्रभुया थ्व वचन न्यनांदिसँ। जिं परमप्रभुयात थःगु सिंहासनय् च्वनादीगु व स्वर्गया फुक्क सेना वय्कःया जवय् व खवय् दनाच्वंगु खना।
18 Prosseguiu Micaías: Ouvi, pois, a palavra do Senhor! Vi o Senhor assentado no seu trono, e todo o exército celestial em pé à sua direita e à sua esquerda.
19 परमप्रभुं धयादिल, ‘रामोत-गिलादय् हमला यानाः अन स्यायेत आहाब जुजुयात सुनां ग्वाकी?’
19 E o Senhor perguntou: Quem induzirá Acabe, rei de Israel, a subir, para que caia em Ramote-Gileade? E um respondia de um modo, e outro de outro.
20 दकलय् लिपा छगू आत्मा न्ह्यःने वयाः परमप्रभुया लिक्क दनाः धाल,
20 Então saiu um espírito, apresentou-se diante do Senhor, e disse: Eu o induzirei. Perguntou-lhe o Senhor: De que modo?
21 परमप्रभुं न्यनादिल, “गथे याना?”
21 E ele disse: Eu sairei, e serei um espírito mentiroso na boca de todos os seus profetas. Ao que disse o Senhor. Tu o induzirás, e prevalecerás; sai, e faze assim.
22 “उकिं आः परमप्रभुं छिकपिनि थुपिं फुक्कं अगमवक्तातय्गु म्हुतुइ मखुगु खँ ल्हाइगु आत्मा तयादीगु दु। अय्नं परमप्रभुं छि नाश जुइ धकाः धयादीगु दु।”
22 Agora, pois, eis que o Senhor pôs um espírito mentiroso na boca destes teus profetas; o Senhor é quem falou o mal a respeito de ti.
23 अले केनानया काय् सिदकियाहं मीकायाया लिक्क वयाः वयागु नेतालय् ल्हातं चाराक्क दायाः न्यन, “धात्थें परमप्रभुया आत्मां जिनापं खँ मल्हासे छनापं जक खँ ल्हाःगु धकाः मतिइ तया ला?”
23 Então Zedequias, filho de Quenaaná, chegando-se, feriu a Micaías na face e disse: Por que caminho passou de mim o Espírito do Senhor para falar a ti?
24 मीकायां लिसः बिल, “व ला छ छगू दुनेया कोथाय् सुलेत वंगु दिनय् छं सी।”
24 Respondeu Micaías: Eis que tu o verás naquele dia, quando entrares numa câmara interior para te esconderes.
25 अले इस्राएलयाम्ह जुजुं धाल, “मीकायायात ज्वनाः शहरयाम्ह शासक अमोन व राजकुमार योआशयाथाय् यंकि।
25 Então disse o rei de Israel: Tomai Micaías, e tornai a levá-lo a Amom, o governador da cidade, e a Joás, filho do rei,
26 इमित धा, ‘जुजुं धयादी, वयात झ्यालखानाय् कुँ अले जि याउँक लिहां मवतले मरि व लः जक नके त्वंके याकि।’”
26 dizendo-lhes: Assim diz o rei: Metei este homem no cárcere, e sustentai-o a pão e água até que eu volte em paz.
27 मीकायां धाल, “छि याउँक लिहां झाल धाःसा परमप्रभु जिपाखें नवानादीगु मखु धकाः सीकादिसँ।” हानं वं थथे धाल, “जिं धयागु खँ सकसिनं न्यँ।”
27 Mas disse Micaías: se tu voltares em paz, o Senhor não tem falado por mim. Disse mais: Ouvi, povos todos!
28 अनंलि इस्राएलयाम्ह जुजु आहाब व यहूदायाम्ह जुजु यहोशापात रामोत-गिलादय् हमला यायेत वन।
28 Subiram, pois, o rei de Israel e Jeosafá, rei de Judá, a Ramote-Gileade.
29 आहाबं यहोशापातयात धाल, “झीपिं लडाइँलय् वनीबलय् जि म्हमसीक मेम्ह थें च्वंक वने। छिं थःगु जुजुया वसः हे फिनादिसँ।” थुकथं इस्राएलयाम्ह जुजुं थःत म्हमसीक मेम्ह थें च्वंकल अले इपिं लडाइँ याः वन।
29 E disse o rei de Israel a Jeosafá: Eu me disfarçarei, e entrarei na peleja; tu, porém, veste os teus trajes reais. Disfarçou-se, pois, o rei de Israel, e eles entraram na peleja.
30 अरामया जुजुं थः रथ सेनाया कप्तानतय्त इस्राएलयाम्ह जुजु त्वःताः मेपिं सुयातं हमला याये मते धकाः आज्ञा ब्यूगु खः।
30 Ora, o rei da Síria dera ordens aos capitães dos seus carros, dizendo: Não pelejareis nem contra pequeno nem contra grande, senão só contra o rei de Israel.
31 रथया कप्तानतय्सं यहोशापातयात खनाः व हे इस्राएलयाम्ह जुजु आहाब खः धकाः मतिइ तल। उकिं हमला यायेत व पाखे फस्वल। तर यहोशापात चिल्लाय् दनाः हाल अले परमप्रभुं वयात बचय् यानादिल। परमेश्वरं रथतय् कप्तानतय्त वपाखें मेखेपाखे यंकादिल।
31 Pelo que os capitães dos carros, quando viram a Jeosafá, disseram: Este é o rei de Israel. Viraram-se, pois, para pelejar contra ele; mas Jeosafá clamou, e o Senhor o socorreu, e os desviou dele.
32 व इस्राएलयाम्ह जुजु मखु धकाः सीकाः रथ सेनाया कप्तानत वयात ल्यू मवंसें लिहां वल।
32 Pois vendo os capitães dos carros que não era o rei de Israel, deixaram de segui-lo.
33 तर छम्ह सिपाइँनं थःगु धनुष सालाः लाः लाः थें वाण कय्का छ्वल। उगु वाणं इस्राएलया जुजुया छातिपाताया खालिगु थासय् लात। अथे जुयाः जुजुं थःगु रथ चलय् याइम्हय्सित धाल, “जितः घाःपा जुल। रथ चाःहिकाः जितः थनं पित यंकि।”
33 Então um homem entesou e seu arco e, atirando a esmo, feriu o rei de Israel por entre a couraça e a armadura abdominal. Pelo que ele disse ao carreteiro: Dá volta, e tira-me do exército, porque estou gravemente ferido.
34 न्हिछि तसकं लडाइँ जुल। इस्राएलयाम्ह जुजु थःगु रथय् तिबः कयाः अरामीतय्गु न्ह्यःने सन्ध्या तक दनाच्वन, अले सूर्य बिनावंबलय् व सित।
34 E a peleja tornou-se renhida naquele dia; contudo o rei de Israel foi sustentado no carro contra os sírios até a tarde; porém ao pôr do sol morreu.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Crônicas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.