1 Samuel 1
Newar (NEW) vs NAA
1 एफ्राइमया पहाडी देशयागु सूपया लागाया रामतैम शहरय् एल्काना नांयाम्ह छम्ह मनू दु। व यरोहामया काय्, एलीहूया छय्, तोहूया छुइ व सूपीया उइ खः। व एफ्राइम कुलयाम्ह खः।
1 Houve um homem de Ramataim-Zofim, da região montanhosa de Efraim, cujo nome era Elcana, filho de Jeroão, filho de Eliú, filho de Toú, filho de Zufe, efraimita.
2 हन्नाह व पनिन्नाह नांयापिं वया निम्ह कलाःपिं दु। पनिन्नाहया काय्म्ह्याय्पिं दु, हन्नाह धाःसा सुं मचाखाचा मदुम्ह खः।
2 Elcana tinha duas mulheres: uma se chamava Ana, e a outra se chamava Penina. Penina tinha filhos; Ana, porém, não tinha.
3 एल्काना दँय्दसं दक्व शक्ति दुम्ह परमप्रभुया आराधना यायेत व बलि छायेत थःगु शहरं शीलोय् थाहां वनीगु खः। उबलय् अन एलीया निम्ह काय्पिं परमप्रभुया पुजाहारीत होप्नी व पीनहास दु।
3 Todos os anos esse homem ia da sua cidade para adorar e sacrificar ao Senhor dos Exércitos, em Siló, onde Hofni e Fineias, os dois filhos de Eli, eram sacerdotes do Senhor .
4 अले बलि छाइखुन्हु एल्कानां लाया छगू छगू ब्व थः कलाः पनिन्नाह व वया काय्पिन्त बीगु याइगु खः।
4 No dia em que Elcana oferecia o seu sacrifício, ele dava porções deste a Penina, sua mulher, e a todos os seus filhos e filhas.
5 तर वं हन्नाहयात माया याइगुलिं वं वयात छगू बांलाःगु ब्व बीगु खः, छाय्धाःसा परमप्रभुं वयात सुं मस्त बियादीगु मदु।
5 A Ana, porém, dava uma porção dobrada, porque ele a amava, mesmo que o Senhor a tivesse deixado estéril.
6 वया मचाखाचा मदुगुलिं हे हन्नाहया लिथुं वयात दुःख बीगु अले क्वह्यंकाः खँ ल्हाइगु खः।
6 Penina, sua rival, a provocava excessivamente para a irritar, porque o Senhor a tinha deixado sem filhos.
7 दँय्दसं हे थथे याइगु खः। हन्नाह परमप्रभुया नापलायेगु पालय् वंक्वः पतिकं पनिन्नाहं हन्नाहयागु मन ख्वय्काबीगु अले व ख्वयाः नसा तकं मनसें च्वनी।
7 Isso acontecia ano após ano. Todas as vezes que Ana ia à Casa do Senhor , a outra a irritava. Por isso Ana se punha a chorar e não comia nada.
8 वया भाःत एल्कानां वयात न्यनीगु, हन्नाह छ छाय् ख्वयाच्वनागु? छाय् छुं हे मनसें च्वनाच्वनागु? छं छाय् थुलिमछि दुःख ताय्काच्वनागु? छु जि छिमि झिम्ह काय् स्वयाः अप्वः मजू ला?
8 Então Elcana, seu marido, lhe disse: — Ana, por que você está chorando? E por que não quer comer? E por que está tão triste? Será que eu não sou melhor para você do que dez filhos?
9 छकः शीलोमय् नयेत्वने यायेधुंकाः हन्नाह दन। उबलय् एली पुजाहारी परमप्रभुया नापलायेगु पालया ध्वाखाय् लिक्कसं थःगु थासय् च्वनाच्वंगु खः।
9 Certa vez após terem comido e bebido em Siló, Ana se levantou, quando o sacerdote Eli estava sentado na sua cadeira, junto a um pilar do templo do Senhor .
10 हन्नाहं ख्वख्वं तसकं दुःखी जुयाः परमप्रभुयात प्रार्थना यात।
10 E Ana, com amargura de alma, orou ao Senhor e chorou muito.
11 हन्नाहं थथे धयाः परमप्रभुयात भाकल यात, “हे दक्व शक्ति दुम्ह परमप्रभु, छिं थः दासीयागु दुःख थुइकाः थः दासीयात माया यानागु खः धयागु जूसा, छिं थः दासीयात ल्वःमंका मदी धयागु खःसा, थः दासीयात छम्ह काय् बियादिसँ अले जिं वयात वयागु जिवंकाछिया निंतिं छितः बी अले वयागु छेनय् गुबलें ख्वःचा लाइ मखु।”
11 Ela fez um voto, dizendo: —
12 वं ताःई तक परमप्रभुया न्ह्यःने प्रार्थना याना हे च्वन। एलीं वयागु म्हुतु संगु खन।
12 Ana continuava a orar diante do Senhor , e o sacerdote Eli começou a observar o movimento dos lábios dela,
13 हन्नाह मनमनं प्रार्थना यानाच्वंगु खः। अले वं म्हुतु संकूसां सः धाःसा पिहां मवः। अथे जुयाः एलीं बिचाः यात “थ्व मिसा अय्लाखं काये धुंकल।”
13 porque Ana só falava em seu coração. Os seus lábios se moviam, porém não se ouvia voz nenhuma. Por isso Eli pensou que ela estava embriagada
14 अले एलीं वयात धाल, “छं अय्लाखं काय्काः जुइगु गुबलय् त्वःताछ्वयेगु? छं त्वनेगु त्वःताछ्व!”
14 e lhe disse: — Até quando você vai ficar embriagada? Trate de ficar longe do vinho!
15 हन्नाहं लिसः बिल, “अथे मखु, जिमि प्रभु! जि तसकं दुःखय् लाःम्ह मिसा खः। जिं छुं नं अय्ला त्वनागु मदु, जिं ला परमप्रभुया न्ह्यःने थःगु दुःख जक प्वंकागु खः।
15 Porém Ana respondeu: — Não, meu senhor! Eu sou uma mulher angustiada de espírito. Não bebi vinho nem bebida forte. Apenas estava derramando a minha alma diante do
16 छिं जितः ज्यालगय् मजूम्ह मिसा ताय्कादी मते। जिगु दुःख व कष्ट अप्वया वःगुलिं प्रार्थना यानाच्वनागु खः।”
16 Não pense que esta sua serva é ímpia. Eu estava orando assim até agora porque é grande a minha ansiedade e a minha aflição.
17 एलीं लिसः बिल, “याउँक हुँ, अले इस्राएलया परमेश्वरं छं वय्कःयाके फ्वंगु खँ छन्त बियादीमा।”
17 Então Eli disse: — Vá em paz, e que o Deus de Israel lhe conceda o que você pediu.
18 हन्नाहं धाल, “सुभाय्, जितः छिगु माया सदां दयाच्वनेमा।” अले व अनं वनाः छुं नसाः नल अले हाकनं दुखी जुइगु त्वःताछ्वत।
18 Ana respondeu: — Que eu possa encontrar favor aos seus olhos. Então ela seguiu o seu caminho, comeu alguma coisa, e o seu semblante já não era triste.
19 कन्हय् खुन्हु सुथ न्हापां दनाः एल्काना व वया परिवार परमप्रभुया आराधना यायेधुंकाः थःगु छेँ रामाय् लिहां वन। अले एल्काना व वया कलाः हन्नाहया दथुइ लसपस जुल, अले परमप्रभुं हन्नाहयात लुमंकादिल।
19 Eles se levantaram de madrugada e adoraram diante do Senhor . Depois, voltaram para casa, em Ramá. Elcana teve relações com Ana, sua mulher, e o Senhor se lembrou dela.
20 थुकथं हन्नाहया प्वाथय् दत अले वं छम्ह काय् बुइकल। वं वयागु नां शमूएल तल, अले धाल, “छाय्धाःसा जिं थ्वयात परमप्रभुयाके फ्वनागु खः।”
20 Ana ficou grávida e, passado o devido tempo, teve um filho, a quem deu o nome de Samuel, pois dizia: — Do
21 एल्काना व वया परिवार दँय्दसं परमप्रभुयात बलि छाः वनीगु ई थ्यंकः वल। अले थःम्हं यानागु भाकल पूवंकेगु निंतिं थः परिवारनापं एल्काना परमप्रभुयात बलि छायेत थाहां वन।
21 Elcana, seu marido, foi com toda a sua casa para oferecer ao Senhor o sacrifício anual e para cumprir o seu voto.
22 थुपालय् हन्नाह धाःसा इपिं नापं मवं। अले थः भाःतयात धाल, “मचायात मांया दुरु त्वंकेगु त्वःतके धुंकाः जिं वयात परमप्रभुया न्ह्यःने नापलायेगु पालय् यंकाः लःल्हाये व अन सदांया निंतिं च्वनीगु जुइ।”
22 Ana, porém, não foi. Ela disse a seu marido: — Quando o menino for desmamado, eu o levarei para ser apresentado ao
23 वया भाःत एल्कानां लिसः बिल, “छन्त छु बांलाः व हे या। अले मचां दुरु त्वनेगु मत्वःतुतले छेँय् हे च्वनाच्वँ। परमप्रभुं छं याःगु भाकल पूवंकादीमा।” अथे जुयाः हन्नाह छेँ हे च्वनाच्वन। थः काय्नं दुरु त्वनेगु मत्वःतुतले वयात सुसाःकुसाः यानाच्वन।
23 Elcana, seu marido, respondeu: — Faça o que achar melhor. Fique aqui até desmamá-lo. E que o Assim, Ana ficou em casa e amamentou o filho, até que o desmamou.
24 अनंलि वया काय्नं दुरु त्वनेगु त्वःतल, थःकाय्यात चिधिकःसां शीलोय् पमरप्रभुया नापलायेगु पालय् यंकल। अले थःनापं स्वदँ दुम्ह द्वहं, छगू एपा छुचुं, छगू छेंगूया म्हिचाय् दाखमद्य नं यंकल।
24 Depois de o ter desmamado, ela o levou consigo, com um novilho de três anos, uma medida de farinha e um odre de vinho, e o apresentou à Casa do Senhor , em Siló. O menino ainda era muito pequeno.
25 अले इमिसं द्वहंयात स्यात अले मचायात धाःसा एलीयाथाय् यंकल।
25 Depois de terem sacrificado o novilho, levaram o menino a Eli.
26 हन्नाहं वयात धाल, “हे जिमि प्रभु, गथे छि म्वाम्ह खः अथे हे छिगु न्ह्यःने दनाः परमप्रभुयात प्रार्थना यानाः वयाच्वनाम्ह मिसा जि हे खः।
26 E Ana disse: — Ah! Meu senhor, tão certo como você vive, eu sou aquela mulher que esteve aqui ao seu lado, orando ao
27 थ्व हे काय्या निंतिं जिं प्रार्थना यानागु खः अले जिं परमप्रभुयाके फ्वनागुकथं वय्कलं जितः बियादिल।
27 Era por este menino que eu orava, e o Senhor Deus me concedeu o pedido que eu fiz.
28 अथे जुयाः जिं थ्वयात परमप्रभुयात हे लःल्हाये। थ्व जिवंकाछिया निंतिं परमप्रभुयाम्ह हे जुइ।” अले इमिसं अन परमप्रभुया आराधना यात।
28 Por isso também o entrego ao Senhor . Por todos os dias que viver, será dedicado ao Senhor . E ali eles adoraram o
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.