1 Samuel 1

Newar (NEW) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 एफ्राइमया पहाडी देशयागु सूपया लागाया रामतैम शहरय् एल्‍काना नांयाम्‍ह छम्‍ह मनू दु। व यरोहामया काय्, एलीहूया छय्, तोहूया छुइ व सूपीया उइ खः। व एफ्राइम कुलयाम्‍ह खः।
1 Houve um homem de Ramataim-Zofim, da região montanhosa de Efraim, cujo nome era Elcana, filho de Jeroão, filho de Eliú, filho de Toú, filho de Zufe, efraimita.
2 हन्‍नाह व पनिन्‍नाह नांयापिं वया निम्‍ह कलाःपिं दु। पनिन्‍नाहया काय्‌म्‍ह्याय्‌पिं दु, हन्‍नाह धाःसा सुं मचाखाचा मदुम्‍ह खः।
2 Tinha ele duas mulheres: uma se chamava Ana, e a outra, Penina; Penina tinha filhos; Ana, porém, não os tinha.
3 एल्‍काना दँय्‌दसं दक्‍व शक्ति दुम्‍ह परमप्रभुया आराधना यायेत व बलि छायेत थःगु शहरं शीलोय् थाहां वनीगु खः। उबलय् अन एलीया निम्‍ह काय्‌पिं परमप्रभुया पुजाहारीत होप्‍नी व पीनहास दु।
3 Este homem subia da sua cidade de ano em ano a adorar e a sacrificar ao Senhor dos Exércitos, em Siló. Estavam ali os dois filhos de Eli, Hofni e Fineias, como sacerdotes do Senhor .
4 अले बलि छाइखुन्‍हु एल्‍कानां लाया छगू छगू ब्‍व थः कलाः पनिन्‍नाह व वया काय्‌पिन्‍त बीगु याइगु खः।
4 No dia em que Elcana oferecia o seu sacrifício, dava ele porções deste a Penina, sua mulher, e a todos os seus filhos e filhas.
5 तर वं हन्‍नाहयात माया याइगुलिं वं वयात छगू बांलाःगु ब्‍व बीगु खः, छाय्‌धाःसा परमप्रभुं वयात सुं मस्‍त बियादीगु मदु।
5 A Ana, porém, dava porção dupla, porque ele a amava, ainda mesmo que o Senhor a houvesse deixado estéril.
6 वया मचाखाचा मदुगुलिं हे हन्‍नाहया लिथुं वयात दुःख बीगु अले क्‍वह्यंकाः खँ ल्‍हाइगु खः।
6 (A sua rival a provocava excessivamente para a irritar, porquanto o Senhor lhe havia cerrado a madre.)
7 दँय्‌दसं हे थथे याइगु खः। हन्‍नाह परमप्रभुया नापलायेगु पालय् वंक्‍वः पतिकं पनिन्‍नाहं हन्‍नाहयागु मन ख्‍वय्‌काबीगु अले व ख्‍वयाः नसा तकं मनसें च्‍वनी।
7 E assim o fazia ele de ano em ano; e, todas as vezes que Ana subia à Casa do Senhor , a outra a irritava; pelo que chorava e não comia.
8 वया भाःत एल्‍कानां वयात न्‍यनीगु, हन्‍नाह छ छाय् ख्‍वयाच्‍वनागु? छाय् छुं हे मनसें च्‍वनाच्‍वनागु? छं छाय् थुलिमछि दुःख ताय्‌काच्‍वनागु? छु जि छिमि झिम्‍ह काय् स्‍वयाः अप्‍वः मजू ला?
8 Então, Elcana, seu marido, lhe disse: Ana, por que choras? E por que não comes? E por que estás de coração triste? Não te sou eu melhor do que dez filhos?
9 छकः शीलोमय् नयेत्‍वने यायेधुंकाः हन्‍नाह दन। उबलय् एली पुजाहारी परमप्रभुया नापलायेगु पालया ध्‍वाखाय् लिक्‍कसं थःगु थासय् च्‍वनाच्‍वंगु खः।
9 Após terem comido e bebido em Siló, estando Eli, o sacerdote, assentado numa cadeira, junto a um pilar do templo do Senhor ,
10 हन्‍नाहं ख्‍वख्‍वं तसकं दुःखी जुयाः परमप्रभुयात प्रार्थना यात।
10 levantou-se Ana, e, com amargura de alma, orou ao Senhor , e chorou abundantemente.
11 हन्‍नाहं थथे धयाः परमप्रभुयात भाकल यात, “हे दक्‍व शक्ति दुम्‍ह परमप्रभु, छिं थः दासीयागु दुःख थुइकाः थः दासीयात माया यानागु खः धयागु जूसा, छिं थः दासीयात ल्‍वःमंका मदी धयागु खःसा, थः दासीयात छम्‍ह काय् बियादिसँ अले जिं वयात वयागु जिवंकाछिया निंतिं छितः बी अले वयागु छेनय् गुबलें ख्‍वःचा लाइ मखु।”
11 E fez um voto, dizendo: Senhor dos Exércitos, se benignamente atentares para a aflição da tua serva, e de mim te lembrares, e da tua serva te não esqueceres, e lhe deres um filho varão, ao Senhor o darei por todos os dias da sua vida, e sobre a sua cabeça não passará navalha.
12 वं ताःई तक परमप्रभुया न्‍ह्यःने प्रार्थना याना हे च्‍वन। एलीं वयागु म्‍हुतु संगु खन।
12 Demorando-se ela no orar perante o Senhor , passou Eli a observar-lhe o movimento dos lábios,
13 हन्‍नाह मनमनं प्रार्थना यानाच्‍वंगु खः। अले वं म्‍हुतु संकूसां सः धाःसा पिहां मवः। अथे जुयाः एलीं बिचाः यात “थ्‍व मिसा अय्‌लाखं काये धुंकल।”
13 porquanto Ana só no coração falava; seus lábios se moviam, porém não se lhe ouvia voz nenhuma; por isso, Eli a teve por embriagada
14 अले एलीं वयात धाल, “छं अय्‌लाखं काय्‌काः जुइगु गुबलय् त्‍वःताछ्वयेगु? छं त्‍वनेगु त्‍वःताछ्व!”
14 e lhe disse: Até quando estarás tu embriagada? Aparta de ti esse vinho!
15 हन्‍नाहं लिसः बिल, “अथे मखु, जिमि प्रभु! जि तसकं दुःखय् लाःम्‍ह मिसा खः। जिं छुं नं अय्‌ला त्‍वनागु मदु, जिं ला परमप्रभुया न्‍ह्यःने थःगु दुःख जक प्‍वंकागु खः।
15 Porém Ana respondeu: Não, senhor meu! Eu sou mulher atribulada de espírito; não bebi nem vinho nem bebida forte; porém venho derramando a minha alma perante o Senhor .
16 छिं जितः ज्‍यालगय् मजूम्‍ह मिसा ताय्‌कादी मते। जिगु दुःख व कष्‍ट अप्‍वया वःगुलिं प्रार्थना यानाच्‍वनागु खः।”
16 Não tenhas, pois, a tua serva por filha de Belial; porque pelo excesso da minha ansiedade e da minha aflição é que tenho falado até agora.
17 एलीं लिसः बिल, “याउँक हुँ, अले इस्राएलया परमेश्‍वरं छं वय्‌कःयाके फ्‍वंगु खँ छन्‍त बियादीमा।”
17 Então, lhe respondeu Eli: Vai-te em paz, e o Deus de Israel te conceda a petição que lhe fizeste.
18 हन्‍नाहं धाल, “सुभाय्, जितः छिगु माया सदां दयाच्‍वनेमा।” अले व अनं वनाः छुं नसाः नल अले हाकनं दुखी जुइगु त्‍वःताछ्वत।
18 E disse ela: Ache a tua serva mercê diante de ti. Assim, a mulher se foi seu caminho e comeu, e o seu semblante já não era triste.
19 कन्‍हय् खुन्‍हु सुथ न्‍हापां दनाः एल्‍काना व वया परिवार परमप्रभुया आराधना यायेधुंकाः थःगु छेँ रामाय् लिहां वन। अले एल्‍काना व वया कलाः हन्‍नाहया दथुइ लसपस जुल, अले परमप्रभुं हन्‍नाहयात लुमंकादिल।
19 Levantaram-se de madrugada, e adoraram perante o Senhor , e voltaram, e chegaram a sua casa, a Ramá. Elcana coabitou com Ana, sua mulher, e, lembrando-se dela o Senhor ,
20 थुकथं हन्‍नाहया प्‍वाथय् दत अले वं छम्‍ह काय् बुइकल। वं वयागु नां शमूएल तल, अले धाल, “छाय्‌धाःसा जिं थ्‍वयात परमप्रभुयाके फ्‍वनागु खः।”
20 ela concebeu e, passado o devido tempo, teve um filho, a que chamou Samuel, pois dizia: Do Senhor o pedi.
21 एल्‍काना व वया परिवार दँय्‌दसं परमप्रभुयात बलि छाः वनीगु ई थ्‍यंकः वल। अले थःम्‍हं यानागु भाकल पूवंकेगु निंतिं थः परिवारनापं एल्‍काना परमप्रभुयात बलि छायेत थाहां वन।
21 Subiu Elcana, seu marido, com toda a sua casa, a oferecer ao Senhor o sacrifício anual e a cumprir o seu voto.
22 थुपालय् हन्‍नाह धाःसा इपिं नापं मवं। अले थः भाःतयात धाल, “मचायात मांया दुरु त्‍वंकेगु त्‍वःतके धुंकाः जिं वयात परमप्रभुया न्‍ह्यःने नापलायेगु पालय् यंकाः लःल्‍हाये व अन सदांया निंतिं च्‍वनीगु जुइ।”
22 Ana, porém, não subiu e disse a seu marido: Quando for o menino desmamado, levá-lo-ei para ser apresentado perante o Senhor e para lá ficar para sempre.
23 वया भाःत एल्‍कानां लिसः बिल, “छन्‍त छु बांलाः व हे या। अले मचां दुरु त्‍वनेगु मत्‍वःतुतले छेँय्‌ हे च्‍वनाच्‍वँ। परमप्रभुं छं याःगु भाकल पूवंकादीमा।” अथे जुयाः हन्‍नाह छेँ हे च्‍वनाच्‍वन। थः काय्‌नं दुरु त्‍वनेगु मत्‍वःतुतले वयात सुसाःकुसाः यानाच्‍वन।
23 Respondeu-lhe Elcana, seu marido: Faze o que melhor te agrade; fica até que o desmames; tão somente confirme o Senhor a sua palavra. Assim, ficou a mulher e criou o filho ao peito, até que o desmamou.
24 अनंलि वया काय्‌नं दुरु त्‍वनेगु त्‍वःतल, थःकाय्‌यात चिधिकःसां शीलोय्‌ पमरप्रभुया नापलायेगु पालय् यंकल। अले थःनापं स्‍वदँ दुम्‍ह द्वहं, छगू एपा छुचुं, छगू छेंगूया म्‍हिचाय् दाखमद्य नं यंकल।
24 Havendo-o desmamado, levou-o consigo, com um novilho de três anos, um efa de farinha e um odre de vinho, e o apresentou à Casa do Senhor , a Siló. Era o menino ainda muito criança.
25 अले इमिसं द्वहंयात स्‍यात अले मचायात धाःसा एलीयाथाय् यंकल।
25 Imolaram o novilho e trouxeram o menino a Eli.
26 हन्‍नाहं वयात धाल, “हे जिमि प्रभु, गथे छि म्‍वाम्‍ह खः अथे हे छिगु न्‍ह्यःने दनाः परमप्रभुयात प्रार्थना यानाः वयाच्‍वनाम्‍ह मिसा जि हे खः।
26 E disse ela: Ah! Meu senhor, tão certo como vives, eu sou aquela mulher que aqui esteve contigo, orando ao Senhor .
27 थ्‍व हे काय्‌या निंतिं जिं प्रार्थना यानागु खः अले जिं परमप्रभुयाके फ्‍वनागुकथं वय्‌कलं जितः बियादिल।
27 Por este menino orava eu; e o Senhor me concedeu a petição que eu lhe fizera.
28 अथे जुयाः जिं थ्‍वयात परमप्रभुयात हे लःल्‍हाये। थ्‍व जिवंकाछिया निंतिं परमप्रभुयाम्‍ह हे जुइ।” अले इमिसं अन परमप्रभुया आराधना यात।
28 Pelo que também o trago como devolvido ao Senhor , por todos os dias que viver; pois do Senhor o pedi. E eles adoraram ali o Senhor .

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.