1 Samuel 18
Newar (NEW) vs NVT
1 दाऊद शाऊलनापं खँल्हाबल्हा यायेधुंकाः जोनाथन दाऊदनापं आत्माय् मिलय् जुल अले वं दाऊदयात थःत थें हे माया यात।
1 Depois que Davi terminou de falar com Saul, formou-se de imediato um forte laço de amizade entre ele e Jônatas, filho do rei, por causa do amor que Jônatas tinha por Davi.
2 उखुन्हुनिसें शाऊलं दाऊदयात थःनापं हे तल अले थः बौया छेँ लिहां वने मबिल।
2 A partir daquele dia, Saul manteve Davi consigo e não o deixou voltar para a casa de seu pai.
3 जोनाथनं दाऊदयात थःत थें हे मायायाःगुलिं जोनाथनं दाऊदनापं छगू बाचा चित।
3 Jônatas assumiu um compromisso solene com Davi, pois o amava como a si mesmo.
4 जोनाथनं थःम्हं न्ययातःगु गा व फिनातःगु युवराजया तपाःलं त्वयाः थःगु तरवार, धनु व पेटीनापं दाऊदयात बिल।
4 Para selar essa aliança, Jônatas tirou seu manto e o entregou a Davi, junto com sua armadura, sua espada, seu arco e seu cinturão.
5 शाऊलं याके छ्वःगु न्ह्याथें ज्याःगु ज्या यायेत नं दाऊद तसकं ताःलात। अले शाऊलं वयात थःगु सेनापतिया पदय् तयेत ल्यल। थुकथं वयागु मान व पद च्वन्ह्याःगुलिं फुक्क सिपाइँत व शाऊलया हाकिमत नं लय्ताल।
5 Davi cumpria com êxito todas as missões de que Saul o encarregava. Então Saul lhe deu uma posição de comando no exército, o que agradou tanto ao povo como aos oficiais de Saul.
6 दाऊदं गोल्यतयात स्याये धुंकाः दाऊद व सिपाइँत थथःगु छेँ लिहां वयाच्वंबलय् मिसात इस्राएलया फुक्क शहरं पिहां वल, अले इमिसं दम्फु व बाजं थाथां म्ये हालाः प्याखं हुहुँ शाऊल जुजुयात नापलायेत वल।
6 Quando o exército israelita regressou vitorioso, depois que Davi matou o gigante filisteu, mulheres de todas as cidades saíram ao encontro do rei Saul. Cantavam e dançavam de alegria, com tamborins e címbalos.
7 मिसात लय्तातां थथे धकाः म्ये हाल,
7 Esta era a canção: “Saul matou milhares, e Davi, dezenas de milhares!”.
8 थुकिं यानाः शाऊल तसकं तंम्वल अले उपिं खँग्वलं वयागु नुगः क्वतुंवन। वं धाल, “दाऊदया निंतिं इमिसं लखंलख धाल, जितः धाःसा इमिसं द्वलंद्वः जक धाल। अथेसा वयात ला जुजु हे धाःसा छुं मपानि।”
8 Saul ficou indignado com essas palavras. “O que é isso?”, disse ele. “Atribuem a Davi dezenas de milhares, e a mim, apenas milhares? Só falta o declararem rei!”
9 उखुन्हुनिसें शाऊलं दाऊदयात डाहा याना हल।
9 Daquele momento em diante, Saul começou a olhar para Davi com suspeita.
10 कन्हय् खुन्हु परमेश्वरयापाखें छगू सास्ती बीगु आत्मा शाऊलयाके दुहां वन। अले व थःगु छेँय् वंय् थें अगमवाणी हाला जुल। न्हापा थें दाऊदं शाऊलया निंतिं वीणा थाना तुं च्वन। शाऊलया ल्हातय् थःगु भाला ज्वनातःगु दु।
10 No dia seguinte, um espírito maligno enviado por Deus se apoderou de Saul, e ele começou a delirar em sua casa, como se fosse louco. Davi tocava a harpa, como fazia todos os dias. Mas Saul tinha uma lança na mão
11 जिं दाऊदयात अंगलय् हे तानाबी धकाः मति तयाः वयात भालां कय्कल तर निक्वः तक दाऊद चिलावनाः बचय् जुल।
11 e, de repente, atirou-a contra Davi, com a intenção de encravá-lo na parede. Davi, porém, escapou duas vezes.
12 शाऊल दाऊद खनाः दाह जुल, अले ग्यात छाय्धाःसा दाऊदनापं परमप्रभु दी तर शाऊलयात परमप्रभुं त्वःतादी धुंकूगु खः।
12 Saul tinha medo de Davi, pois o S enhor o havia abandonado e agora estava com Davi.
13 अथे जुयाः वं दाऊदयात थःगु लाय्कुलिं अलग तयाः द्वःछिम्ह सिपाइँत ल्यल। अले दाऊदं थः सिपाइँतय् न्ह्यलुवाः जुयाः लडाइँलय् ब्वना यंकल।
13 Por fim, Saul o afastou de sua presença e o nomeou comandante de mil soldados, e Davi conduzia as tropas vitoriosamente nas batalhas.
14 परमप्रभु व नापं दीगुलिं वं याःगु न्ह्यागु ज्याय् नं व ताःलात
14 Davi continuou a ter êxito em tudo que fazia, pois o S enhor estava com ele.
15 थुकथं दाऊद ताःलाःगु खनाः शाऊल व नापं तसकं ग्यात।
15 Quando Saul viu isso, teve ainda mais medo.
16 तर सकले इस्राएल वं यहूदां दाऊदयात तसकं माया यात, छाय्धाःसा लडाइँलय् वं इमित न्ह्यलुवाः जुयाः यंकूगुलिं खः।
16 Mas todo o Israel e todo o Judá amavam Davi, porque ele conduzia as tropas vitoriosamente nas batalhas.
17 अनंलि शाऊलं दाऊदयात धाल, “जिं जिमि तःधिकःम्ह म्ह्याय् मेराबयात छनापं ब्याहा यानाबी, तर उकिया पलेसा छं जिगु सेवा यायेमाः अले परमप्रभुया निंतिं लडाइँ यायेमाः।” शाऊलं थःगु हे ल्हातं मखु तर पलिश्तीतय्गु ल्हातं दाऊदयात स्यायेगु बिचाः याःगु खः।
17 Certo dia, Saul disse a Davi: “Estou pronto a lhe dar minha filha mais velha, Merabe, por esposa. Mas antes, sirva-me como um guerreiro valente, lutando nas batalhas do S enhor ”. Pois Saul pensou: “Em vez de matá-lo eu mesmo, vou enviá-lo aos filisteus, e eles o matarão”.
18 तर दाऊदं लिसः बिल, “जि सु खः? अले जिमि परिवार सु खः? जिमि थःथितित इस्राएलय् सु दु? छु जि जुजुया जिलाजं जुइ फइ ला?”
18 Davi, porém, respondeu a Saul: “Quem sou eu, e quem é minha família em Israel para que eu me torne genro do rei?”.
19 शाऊलया म्ह्याय् मेराब दाऊदनापं ब्याहा यायेगु ई वल तर मेराबया ब्याहा ला छम्ह महोलाय् च्वनीम्ह अद्रीएल नांयाम्ह मनूनापं जक जुल।
19 Assim, quando chegou o tempo de Saul dar sua filha Merabe em casamento a Davi, ele a deu a Adriel, um homem de Meolá.
20 तर शाऊलया मेम्ह म्ह्याय् मीकल दाऊदनापं मतिनाय् फसय् जुल। थ्व खँ शाऊलया न्हय्पनय् थ्यनेवं व तसकं खुसी जुल।
20 Contudo, a outra filha de Saul, Mical, amava Davi, e Saul ficou contente quando soube disso.
21 वं थःगु मनय् थथे धकाः बिचाः यात, “जिं मीकलयात हे दाऊदनापं ब्याहा यानाबी। व दाऊदया निंतिं छगू जाः जुइमा अले पलिश्तीतय्सं वयात स्यायेमा।” अथे जुयाः शाऊलं दाऊदयात थः जिलाजं यायेत निक्वः खुसि इनाप यात।
21 “É mais uma oportunidade de os filisteus matarem Davi!”, pensou ele. Para Davi, porém, ele disse: “Você tem mais uma oportunidade de se tornar meu genro”.
22 दाऊदयात सुनानं मसीक थथे धा धकाः शाऊलं थः भारदारतय्त हुकुम यात, “जुजु छिनापं तसकं लय्तायादीगु दु, अले छि जिपिं सकसित तसकं यल। अथे जुयाः आः छि जुजुया जिलाजं जुयादिसँ।”
22 Então Saul instruiu seus servos a dizerem a Davi, em particular: “O rei gosta muito de você, e nós também. Por que não aceita a oferta do rei e se torna genro dele?”.
23 अले शाऊलया मनूतय्सं दाऊदनापं थथे खँ ल्हात। वं इमित धाल, “जुजुया म्ह्याय्नापं ब्याहा यायेगु चिधंगु खँ बिचाः यानादिया ला? जि छुं मदुम्ह मनू जक खः। जिगु लागिं ला थ्व तसकं तःधंगु खँ खः।”
23 Quando disseram isso a Davi, ele respondeu: “Como um homem pobre e de família humilde terá condições de pagar o dote da filha de um rei?”.
24 दाऊदं धाःगु खँ भारदारतय्सं शाऊलयात न्यंकल।
24 Então os homens de Saul contaram-lhe o que Davi disse,
25 अले वं धाल, “दाऊदयात थथे धा, ‘शत्रुतय्त ब्वलासाय्गु निंतिं जुजुं भम्चाया मूकथं सःछि पलिश्तीतय्गु च्वफायेगुलिइ च्वंगु छेंगू जक फ्वंगु दु।’” थुकथं पलिश्तीतय्गु ल्हातं दाऊदयात स्यायेमा धकाः शाऊलं मति तःगु खः।
25 e Saul respondeu: “Digam a Davi que o único dote que quero são cem prepúcios de filisteus! Desejo apenas me vingar de meus inimigos”. Mas Saul planejava que Davi fosse morto na luta.
26 शाऊलं धाःगु खँ भारदारतय्सं दाऊदयात न्यंकल। अले दाऊद थ्व नियमकथं हे जुजुया म्ह्याय्नापं ब्याहा यायेत मानय् जुल। ब्याहा याये न्ह्यः,
26 Quando os servos de Saul trouxeram essa notícia a Davi, ele aceitou a oferta de bom grado. Antes do prazo estipulado,
27 दाऊद व वया थः मनूतनापं वनाः निसः पलिश्तीतय्त स्यानाः इमिगु च्वफायेगुलिइ च्वंगु छेंगू ध्यनाः जुजुयाथाय् हल, गुकिं यानाः दाऊद जुजुया जिलाजं जुइ फयेमा। अनंलि शाऊलं थः म्ह्याय् मीकलयात दाऊदनापं ब्याहा यानाबिल।
27 ele e seus homens saíram e mataram duzentos filisteus. Davi cumpriu a exigência para tornar-se genro do rei, trazendo-lhe os prepúcios. Então Saul deu sua filha Mical por esposa a Davi.
28 थुकथं परमप्रभु दाऊदनापं दी धइगु खँ शाऊलं खन, अले थः म्ह्याय् मीकलं वयात मतिना याना तुं च्वन धकाः नं सीकल।
28 Quando Saul percebeu que o S enhor estava com Davi, e viu como sua filha Mical o amava,
29 अथे जुयाः व दाऊदनापं अझ अप्वः ग्यात अले थःगु ल्यं दुगु जिवंकाछि हे व दाऊदया शत्रु जुल।
29 temeu Davi ainda mais e continuou a ser inimigo dele pelo resto de sua vida.
30 पलिश्तीतय् सिपाइँत व हाकिमत लडाइँ यायेत वया तुं च्वन तर फुक्क लडाइँलय् दाऊद हे त्यात। शाऊलया मेपिं हाकिमत स्वयाः अप्वः व हे त्याइगु खः। थुकथं दाऊदया नां फुक्क थासय् बय्बय् जुल।
30 Sempre que os comandantes dos filisteus atacavam, Davi era mais bem-sucedido contra eles que todos os outros oficiais de Saul. Assim, o nome de Davi se tornou muito famoso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.