1 Reis 14

Newar (NEW) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 अबलय् हे यारोबामया काय् अबिया बिरामी जुल।
1 Por aquele tempo, Abias, filho de Jeroboão, caiu doente. Jeroboão disse à sua mulher:
2 यारोबामं थः कलाःयात धाल, “छ यारोबामया कलाः खः धकाः सुनानं म्‍हमसीकेत छं थःत मेम्‍ह थें च्‍वंकि। अले छ शीलोय् हुँ। अन जि इस्राएलयाम्‍ह जुजु जुइ धकाः धाःम्‍ह अहियाह अगमवक्ता दु।
2 Disfarça-te, para que não conheçam que és minha mulher, e vai a Silo, onde está o profeta Aías, o qual me predisse que eu reinaria sobre este povo.
3 छ वयाथाय् झिपा मरि, भचा ग्‍वारमरि व छथल कस्‍ति ज्‍वनाः हुँ। झी काय्‌यात छु जुइ धकाः वयाके न्‍यँ, वं छन्‍त धाइ।”
3 Toma contigo dez pães, bolos e um pote de mel, e vai ter com ele. Ele te dirá o que vai acontecer com o menino.
4 यारोबामया कलातं वं धाःथें हे यात। व शीलोय् अहियाहया छेँय् वन।
4 Assim fez a mulher de Jeroboão: pôs-se a caminho para Silo, e foi à casa de Aías. Este já não podia ver, porque a velhice lhe tinha obscurecido os olhos.
5 परमप्रभुं अहियाहयात थथे धयादीगु खः, “यारोबामया कलाः छंके थः बिरामी जूम्‍ह काय्‌या बारे न्‍यनेत वयाच्‍वंगु दु। छं वयात थथे धा। व वइबलय् वं थःत म्‍हमसीक मेम्‍ह थें च्‍वंकी।”
5 Mas o Senhor disse-lhe: Eis que aí vem a mulher de Jeroboão para consultar-te a respeito de seu filho doente. Dir-lhe-ás isto e isto. Ao chegar, ela se fará passar por outra.
6 लुखाय् वयागु पलाःया सः न्‍यनाः अहियाहं धाल, “अय् यारोबामया कलाः, दुहां वा! छाय् छं थथे बहाना यानागु? जिके छंगु लागि छगू बांमलाःगु खबर दु।
6 Ouvindo o ruído dos seus passos, ao entrar pela porta, Aías disse-lhe: Entra, mulher de Jeroboão; por que te queres fazer passar por outra? Tenho uma triste mensagem para ti.
7 वनाः यारोबामयात थथे धा, परमप्रभु, इस्राएलया परमेश्‍वरं थथे धयादी, ‘जिं छन्‍त मनूतय्‌गु दथुं थकयाः जिमि प्रजा इस्राएलया शासक दय्‌का।
7 Vai e dize a Jeroboão: Eis o que diz o Senhor, Deus de Israel: Elevei-te do meio do povo, para fazer de ti o príncipe de meu povo de Israel.
8 दाऊदया घरानाया ल्‍हातं राज्‍य लाकाकयाः जिं छन्‍त बिया। तर छ जिम्‍ह दास दाऊद थें मजू। दाऊदं जिगु आज्ञा मानय् यात, जितः यःगु ज्‍या यायेत दुनुगलंनिसें जिगु ल्‍यू जुल।
8 Dividi o reino da casa de Davi para dar-te uma parte. Tu, porém, não seguiste o exemplo de meu servo Davi, que guardava os meus mandamentos e me seguia de todo o seu coração, fazendo sempre o que me era agradável.
9 छंगु न्‍हापा शासन याःपिं जुजुपिन्‍सं स्‍वयाः छं यक्‍व अप्‍वः मभिंगु ज्‍या याःगु दु। छं जितः हेला याःगु दु अले पुजा यायेत धातुया मूर्तित दय्‌काः जितः तंचाय्‌कूगु दु। छं थःगु जँ जिपाखे फहीकूगु दु।
9 Fizeste maiores males que todos os que te precederam, e chegaste até a fazer para ti deuses estranhos e figuras fundidas, provocando a minha ira; lançaste-me para trás das costas!
10 “‘अथे जुयाः जिं यारोबामया घरानाय् विपत्ति हयाबी। जिं इस्राएलय् दुपिं यारोबामया परिवारयापिं दासतनापं फुक्‍क सन्‍तानतय्‌त स्‍यानाबी। जिं यारोबामया घरानायात नाश यानाबी अले सौयात च्‍याकू थें च्‍याकाबी।
10 Por isso farei vir males maiores sobre a casa de Jeroboão; exterminarei de Israel toda a sua família, até o último dos varões, escravo ou livre; varrerei a casa de Jeroboão como se varre o lixo, até que não fique mais nada.
11 यारोबामया छेँयाम्‍ह सुं शहरय् सित धाःसा वयात खिचां नइ, बुँइ सित धाःसा गिद्धतय्‌सं नइ। परमप्रभुं थथे धयादीगु दु!’
11 Todo membro da casa de Jeroboão que morrer na cidade será devorado pelos cães; e os que morrerem no campo serão comidos pelas aves do céu. É o Senhor quem o diz.
12 “उकिं छ दनाः थःगु छेँय् हुँ। छं शहरया दुने पलाः तयेवं हे व काय्‌मचा सी।
12 Volta, pois, para a tua casa. Logo que puseres os pés na cidade, o menino morrerá.
13 इस्राएलयापिं फुक्‍क मनूतय्‌सं नुगः मछिंकाः वयात थुनाबी। छाय्‌धाःसा परमप्रभु, इस्राएलया परमेश्‍वरं वयाके जक छुं भिंगु खँ लुइकादीगुलिं यारोबामया परिवारयापिं मध्‍ये वयात जक थुनी।
13 Todo o Israel o chorará e o sepultará, porque este será o único da família de Jeroboão que terá uma sepultura, visto ter sido o único desta família em quem o Senhor, Deus de Israel, encontrou algo de bom.
14 “परमप्रभुं इस्राएलय् छम्‍ह जुजु ल्‍ययादी, अले वं उखुन्‍हु हे यारोबामया परिवारयात नाश यानाबी। व दिं थौं हे खः। खः, थौं हे खः।
14 O Senhor suscitará em Israel um rei que exterminará a casa de Jeroboão. Mas que digo? Isto já acontece!
15 परमप्रभुं इस्राएलयात सजाँय बियादी अले व खुसिइ तिंकथि संगु थें सनी। वय्‌कलं इस्राएलीतय्‌त इमि पुर्खातय्‌त बियादीगु थ्‍व भिंगु देशं लिनादी अले यूफ्रेटिस खुसिया पारि थुखेलाः उखेलाः मदय्‌काबी। छाय्‌धाःसा अशेरा द्यःमय्‌जुया मूर्ति दय्‌काः इमिसं वय्‌कःयात तंचाय्‌कूगु दु।
15 O Senhor vai ferir Israel. Como o caniço é levado pelas águas, assim o Senhor os tirará dessa boa terra que ele deu aos seus pais e os dispersará para além do Eufrates, porque fabricaram para si ídolos que provocam a cólera do Senhor.
16 यारोबामं याःगु पाप व वं इस्राएलीतय्‌त याकूगु पापं यानाः परमप्रभुं इस्राएलयात त्‍वःतादी।”
16 O Senhor abandonará Israel, por causa dos pecados de Jeroboão, que pecou e arrastou também Israel ao seu pecado.
17 अले यारोबामया कलाः तिर्साय् लिहां वन। वं छेँया लुखाखलुइ पलाः तयेवं काय्‌मचा सित।
17 A mulher de Jeroboão levantou-se e partiu. Ao entrar em Tersa, no momento em que entrava pela porta da casa, o menino morreu.
18 परमप्रभुं थः दास अहियाहपाखें धयादीगुकथं इमिसं वयात थुन, सकलें इस्राएलीतय्‌सं वयागु निंतिं नुगः मछिंकल।
18 Sepultaram-no e todo o Israel o pranteou, assim como o Senhor o predisse pelo seu servo, o profeta Aías.
19 यारोबाम जुजु जुयाच्‍वंबलय् जूगु फुक्‍क खँ, वं याःगु लडाइँ व वं गुकथं शासन यात धइगु खँ इस्राएलया जुजुपिनिगु इतिहासया सफुलिइ च्‍वयातःगु दु।
19 O resto das ações de Jeroboão, a história de suas campanhas e de seu governo, tudo isto está consignado no livro das crônicas dos reis de Israel.
20 यारोबामं निइनिदँ शासन यात। व थः पुर्खात थें सीधुंकाः वयात थुन। वया लिपा वया काय् नादाब जुजु जुल।
20 O seu reinado durou vinte e dois anos. Depois disso, adormeceu com seus pais, e seu filho Nadab sucedeu-lhe no trono.
21 सोलोमनया काय् रहबामं यहूदाय् शासन यात। व पिइछदँ दुबलय् जुजु जुल। इस्राएलया फुक्‍क कुलया दथुं थःगु नां तयेत परमप्रभुं ल्‍ययादीगु शहर यरूशलेमय् वं झिंन्‍हय्‌दँ शासन यात। वया मांया नां नामा खः, व छम्‍ह अम्‍मोनी खः।
21 Roboão, filho de Salomão, reinou sobre Judá. Tinha quarenta e um anos quando começou a reinar, e reinou dezessete anos em Jerusalém, a cidade que o Senhor escolheu entre todas as tribos de Israel para ali estabelecer o seu nome. Sua mãe chamava-se Naama, a amonita.
22 यहूदाया मनूतय्‌सं परमप्रभुं याये मते धकाः धयादीगु मभिंगु ज्‍या यात। इमि पुर्खातय्‌सं स्‍वयाः अप्‍वः पाप यानाः इमिसं वय्‌कःयात तंचाय्‌का नुगः मुइकल।
22 O povo de Judá fez o mal diante do Senhor, e com os seus pecados excitaram-lhe o zelo mais do que tinham feito os seus pais.
23 इमिसं थःगु निंतिं पुजा याइगु थाय्, च्‍वखगु ल्‍वहंया थां व अशेरा द्यःमय्‌जुया थांत फुक्‍क गुँच्‍वकाय् च्‍वकाय् व फुक्‍क वाउँगु सिमाया क्‍वय् थापं यात।
23 Edificaram para si lugares altos, estelas e ídolos asserás sobre todas as colinas e debaixo de tudo que fosse árvore verde.
24 देशया फुक्‍क पुजा याइगु थासय् मिजं वेश्‍यात नं दु। परमप्रभुं इस्राएलया न्‍ह्यःनं पितिनाछ्वःपिं जात जातियापिनि घच्‍चाइपुगु ज्‍या मनूतय्‌सं याना हल।
24 Até prostitutas {sagradas} houve na terra. Imitaram todas as abominações dos povos que o Senhor tinha expulsado de diante dos israelitas.
25 रहबाम जुजु जुयाच्‍वंगु न्‍यागूगु दँय् मिश्र देशयाम्‍ह जुजु शीशकं यरूशलेमय् हमला यात।
25 No quinto ano do reinado de Roboão, Sesac, rei do Egito, atacou Jerusalém
26 वं परमप्रभुया देगः व जुजुया दरबारया मू मू वंगु सामान लुटे यानायंकल। वं सोलोमनं दय्‌कूगु लुँया ढालतनापं फुक्‍क हे यंकल।
26 e tomou os tesouros do templo do Senhor, os do palácio real, roubou tudo, até mesmo os escudos de ouro que Salomão tinha mandado fazer.
27 उकिं रहबाम जुजुं उकिया पलेसा कँय्‌या ढालत दय्‌काः दरबारया लुखा पिवाःतय् कप्‍तानतय्‌त बिल।
27 Em sua substituição, o rei Roboão mandou fazer escudos de bronze, e os entregou aos chefes da guarda da porta do palácio real.
28 जुजु परमप्रभुया देगलय् वंक्‍वपतिकं लुखा पिवाःतय्‌सं उपिं ढालत पित हइगु, लिपा हाकनं उपिं ढालत पिवाःत च्‍वनीगु क्‍वथाय् लित यंकीगु।
28 Cada vez que o rei se dirigia ao templo do Senhor, os guardas levavam esses escudos; depois tornavam a colocá-los no corpo da guarda.
29 रहबाम जुजु जुयाच्‍वंबलय् जूगु फुक्‍क खँ, वं याःगु फुक्‍क ज्‍या यहूदाया जुजुपिनिगु इतिहासया सफुलिइ च्‍वयातःगु दु।
29 O resto da história de Roboão e seus atos, tudo está consignado no livro das Crônicas dos reis de Judá.
30 रहबाम व यारोबामया दथुइ मदिक्‍क लडाइँ जुया हे च्‍वन।
30 Jeroboão e Roboão estiveram continuamente em hostilidades.
31 रहबाम थः पुर्खात थें सित। वयात दाऊदया शहरय् इपिंनापं थुन। वया मां नामा खः, व अम्‍मोन देशयाम्‍ह खः। रहबामया लिपा वया काय् अबिया जुजु जुल।
31 Roboão adormeceu com os seus pais e foi sepultado com eles na cidade de Davi. Sua mãe chamava-se Naama, a amonita. Seu filho Abião sucedeu-lhe no trono.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.