Mateus 12

ncr (NCR) vs BKJ

Sair da comparação
1 Gɛ̀ bee kife kiyu le, Jiso bɛ booŋ be ba ŋgoo jiɛnyi bo fede mwɛ wu agiŋ wumu le, nyu juu chi yuuŋ. Gɛ̀ bee jɛŋ yuu booŋ be ba ŋgoo, bo mo bo ja bo kɛ bo suume bichiɛɛ bo jii.
1 Naquele tempo, no dia do shabat, Jesus foi por entre o trigo; e os seus discípulos estavam famintos, e começaram a arrancar as espigas de trigo e a comer.
2 Bafalashii yɛŋ, bo jɛmɛ Jiso le lɛ, “Bîjɛ wo yɛ̂ŋ, booŋ buŋ ba ŋgoo gee fiɛɛ fì nchi baaŋ bɛɛŋ gɛ lɛ muh gê juu chi yuuŋ gɛ.”
2 Os fariseus, vendo isso, disseram-lhe: Eis que os teus discípulos fazem o que não é lícito fazer no dia do shabat.
3 Wu biih bo le lɛ, “Bɛŋ baaŋ a tɛɛŋ gɛ a Ŋwa wu Nyo le no jɛŋ gɛ̀ yuu Dabi bɛ ŋgoo ye, no wu gɛ̀ ge gɛ?
3 Ele, porém, lhes disse: Não tens lido o que fez Davi, quando ele teve fome, e os que estavam com ele?
4 Wu gɛ̀ lee yeh yi Nyo le, wu ji blɛd wù ba le ba cha ba gɛɛ lɛ le wu Nyo, gɛ̀ bee nchi fɛ wu le kɛnɛ bamii ba gɛ̀ bee bɛ wu ki bo ji. Taŋlo ji gɛh nyu bachiji kintanyɛ.
4 Como ele entrou na casa de Deus, e comeu os pães da proposição, que não lhe era lícito comer, nem aos que com ele estavam, mas só aos sacerdotes?
5 Noo, lɛ bɛŋ baaŋ a tɛɛŋ gɛ tɛ a banchi ba Musɛ le, lɛ ge doo nyume juu chi yuuŋ, bachiji kintanyɛ ŋgode nchi wu yuuŋ bo ge lɛme chiboo yeh yi kintanyɛ le, geenɛ, nsa nyu gɛ?
5 Ou não tens lido na lei, que nos dias do shabat, os sacerdotes no templo profanam o shabat, e são inocentes?
6 Nsɛɛŋ bɛŋ le lɛ fiɛɛ le yu fɛnɛ mɛɛse fi kuge fì fede yeh yi kintanyɛ.
6 Pois eu vos digo que neste lugar está um maior do que o templo.
7 Ba le ba saŋ a Ŋwa wu Nyo le lɛ Nyo jɛme lɛ, ‘Ŋgoone lɛ bamii kôode nyu yii fɛ bamii le, gɛ ŋgoone lɛ bo gêe nyu bintanyɛ fɛ mɛne gɛ.’ Nɛ bɛŋ fɛnɛ bee bɛŋ kee fiɛɛ fì kijusɛ kiyu kinɛ duu, bɛŋ gɛ ka bɛŋ sage bamii ba kɛme jialɛ gɛ.
7 Mas, se vós soubésseis o que isto significa: Eu quero misericórdia, e não sacrifício, não condenaríeis os inocentes.
8 Fi le lɛ muh wù jee che le Mwamuh le Chiji kikwɛɛ ki yuuŋ.”
8 Porque o Filho do homem, até do dia do shabat, é Senhor.
9 Jiso ja fo, wu gɛɛŋ wu lee yeh yi buunɛ yiboo le.
9 E, partindo dali, ele chegou à sinagoga deles.
10 Fi kooshɛ lɛ muh mu gɛ̀ bee yu a kibo ke kimi nyume ki kwe wa. Bamii bamu ja bo biih Jiso le lɛ, “Nchi le wu bɛɛŋ lɛ taŋlo ba fɛ muh juu chi yuuŋ?” Bo gɛ̀ biide noo bo goone nyu fiɛɛ fì bo kooyi yi ye ye le.
10 E eis que ali estava um homem que tinha sua mão seca. E eles perguntaram, para o acusarem, dizendo: É lícito curar no dia do shabat?
11 Jiso chvuu bo le lɛ, “Le yɛɛŋ a bɛŋ ntɛnɛɛ wù kɛme shóŋ, yimi gwe a kintuge le juu chi yuuŋ, wu gɛ jijɛ wu chii wu bvusɛ gɛ?
11 E ele lhes disse: Qual homem haverá dentre vós que, tendo uma ovelha, e ela caindo em uma cova no dia do shabat, não lançará mão dela, e a levantará?
12 Gɛ muh wu wuŋ fede shoŋ gɛ? Noo, tu nchi le wu bɛɛŋ lɛ muh ge lɛme chi joŋe juu chi yuuŋ.”
12 Pois, quanto mais vale um homem do que uma ovelha? Portanto, é lícito fazer bem nos dias do shabat.
13 Wu mo wu jɛmɛ muh wù gɛ̀ bee kibo nyu ki kwe wɛɛ le lɛ, “Nɛ̂jɛ kibo kuŋ!” Muh wuyu nɛjɛ ki, ki mo ki tɛ̂mɛ ki tu ki nyu gɛh njɛ kimi kɛɛ.
13 Disse ele então ao homem: Estende a tua mão. E ele a estendeu, e lhe foi restaurada, sã como a outra.
14 Geenɛ Bafalashii bu bo gɛɛŋ bo mo bo chu ntaŋ no bo lé bo gê fɛ bo yuuyɛ Jiso.
14 E os fariseus, tendo saído, realizaram um concílio contra ele, como poderiam destruí-lo.
15 Jiso kɛɛ kune ntaŋ wu ba chu, wu mo wu ja fo. Bamii ba duude bi wu le. Wu fɛ bo bachii ba gɛ̀ kɛme binchɛŋ,
15 Mas Jesus, sabendo disso, retirou-se dali; e grandes multidões o seguiam, e ele curou a todos;
16 wu chiisɛ bo le lɛ keefɛ bo gê bamii kɛɛ wu gɛ.
16 e os advertiu de que não deveriam fazê-lo conhecido;
17 Fi gɛ̀ bee noo ki fi gê fi kojɛ no muh wu ntuŋ wu Nyo wù Yosaya gɛ̀ jɛme lɛ,
17 para que pudesse se cumprir o que fora dito pelo profeta Isaías, dizendo:
18 “Bɛŋ jîŋɛ bɛŋ yɛ̂ŋ, wunɛ le mwa yaŋ wu lɛme wù nle ncha.
18 Eis aqui o meu servo, que eu escolhi; o meu amado, em quem a minha alma se satisfaz; eu colocarei sobre ele o meu Espírito, e ele mostrará aos gentios o juízo.
19 Gɛ wu nyu wu wâade bɛ bamii gɛ, kɛnɛ wu kune jwe gɛ.
19 Não contenderá, nem clamará; nenhum homem ouvirá a sua voz nas ruas.
20 Gɛ wu nyu wu mɛ̂sɛ wu ŋgode gane chì ŋgvuusɛ wa gɛ.
20 Não esmagará a cana quebrada, e não apagará o pavio que fumega, até que ele envie o juízo para a vitória.
21 Bamii ba le gɛ Bajuu gɛ bachii lé bo gê bo jîiŋe fwe bo gɛɛ bvufee yi wu le.”
21 E no seu nome os gentios confiarão.
22 Bamii bamu ja bo to bɛ muh mu wu feeŋ, wu nyu kinchifɛ, nchɛndaa wu debele nyu yi wu le. Jiso fɛ wu, wu jɛme wu ka yɛde mwɛɛ le.
22 Então, trouxeram-lhe um possuído por um demônio, cego e mudo; e ele o curou, de tal modo que o cego e mudo falava e via.
23 Jwe yuŋ bamii ba gɛ̀ bee fo bachii, bo tu bo biide lɛ, “Taŋlo muh wunɛ nyu mwa Nfoŋ Dabi?”
23 E toda a multidão, espantada, dizia: Não é este o filho de Davi?
24 Geenɛ Bafalashii doo bo yu no bo biide noo bo duu lɛ, “Muh wunɛ bvuuse banchɛndaa ba debele banɛ nyu bɛ bvuŋga bvu Bɛsebu wù le nfoŋ wu banchɛndaa ba debele.”
24 Mas os fariseus, ouvindo isso, diziam: Este indivíduo não expulsa os demônios senão por Belzebu, príncipe dos demônios.
25 Jiso kɛɛ fiɛɛ fì bo kwaji wu mo wu jɛmɛ bo le lɛ, “Nɛ kituŋ ja ki ga ki tu ki juu lɛkilɛki, tu ki lé ki jâ ki tu binfu. Kilaantɛŋ kɛnɛ yeh ja yi gasɛ yi tu juu lɛyilɛyi, yi gɛ ka yi lɛɛŋ gɛ.
25 Jesus, porém, conhecendo-lhe os pensamentos, disse-lhes: Todo o reino dividido contra si mesmo é desolado; e toda a cidade, ou casa, dividida contra si mesma não subsistirá.
26 Nɛ, Sataŋ bvuse ye ye yi muh le, tu wu le wu gasɛ wa ye ye. Nɛ fi le noo, bvunfoŋ bwe gɛ ka bvu lɛɛŋ gɛ.
26 E, se Satanás expulsa a Satanás, está dividido contra si mesmo; como subsistirá, o seu reino?
27 Fi nɛ le lɛ mbvuuse banchɛndaa ba debele nyu bɛ bvuŋga bvu Bɛsebu, tu bena booŋ bvuuse nyu bɛ bvu yɛɛŋ? Fiɛɛ fì booŋ bena bayu gee duunyi lɛ bɛŋ le bɛŋ gwe wa nsa.
27 E, se eu expulso os demônios por Belzebu, por quem os expulsam então vossos filhos? Portanto, eles serão os vossos juízes.
28 Geenɛ nɛ mbvuuse banchɛndaa bayu nyu bɛ bvuŋga bvu Kiyo ki Nyo, tu bvunfoŋ bvu Nyo le bvu to wa fɛ bɛŋ le.
28 Mas, se eu expulso os demônios pelo Espírito de Deus, então o reino de Deus é chegado a vós.
29 Bɛŋ kwaji lɛ taŋlo muh lee a muh wu bvuŋga yeh, wu kudɛ mwɛɛ mwe wu bu bɛ mu, njɛ wu ya wu koo muh wu bvuŋga wuyu wu kaaŋ sɛŋ? Sege wu le wu kaaŋ noo fɛ wu kudɛ mwɛɛ mwe wu bu bɛ mu.
29 Ou, como pode alguém entrar na casa de um homem forte e furtar os seus bens sem primeiro amarrá-lo? E então roubará a sua casa.
30 Nɛ muh baaŋ nyu gɛ kimbe kaŋ le gɛ, tu wu banɛ mɛ. Muh le njɛ wu fii mɛ ki be baanyi lo sɛŋ, tu wu saayi lo.
30 Quem não está comigo é contra mim; e quem comigo não ajunta, espalha.
31 Noo, nsɛŋe bɛŋ le lɛ Nyo taŋlo wu lɛɛshɛ mwɛɛ mù mbefe mo jɛ́ yì befe yichii yì bamii jɛme. Geenɛ muh wù jɛme jɛ yì befe kune Kiyo ki Yuude, tu gɛ taŋlo Nyo lɛɛshɛ gɛ.
31 Portanto, eu vos digo: Toda espécie de pecado e blasfêmia se perdoará aos homens; mas a blasfêmia contra o Espírito Santo não será perdoada aos homens.
32 Nɛ muh jɛme jɛ́ yì befe kune muh wu jee che le Mwamuh, tu taŋlo Nyo lɛɛshɛ jɛ́ yiyu. Geenɛ muh jɛme jɛ yì befe kune Kiyo ki Yuude, tu gɛ taŋlo Nyo yu wu lɛɛshɛ gɛ kɛnɛ nyu kife kinɛ le kɛnɛ kife ki too le.
32 E quem falar uma palavra contra o Filho do homem, isso lhe será perdoado; mas, se alguém falar contra o Espírito Santo, não lhe será perdoado, nem neste mundo, nem no mundo vindouro.
33 Nɛ muh kɛme kite kì joŋe, tu wù kɛme muntaŋ mù njoŋe mù yune yi ki le. Muh nɛ kɛme kite kì befe, tu wù kɛme tɛ muntaŋ mù mbefe mù yune yi ki le. Ba kee kite nyu yi muntaŋ mù yune yi ki le.
33 Ou fazei a árvore boa, e o seu fruto bom, ou fazei a árvore má, e o seu fruto mau; porque a árvore é conhecida por seu fruto.
34 Kiŋgogɛ ki yó lɛ kinɛ, bɛŋ taŋlo bɛŋ ge nɛɛ fɛ bɛŋ jɛme njɛmɛ wù joŋe bɛŋ nyume bamii ba befe? Bɛŋ kêe lɛ fiɛɛ fì le fi yisɛ a fitele fì muh le, le fi fì bude jwe we le.
34 Ó geração de víboras, como podeis vós dizer boas coisas, sendo maus? Pois do que há em abundância no coração, disso fala a boca.
35 Muh wù kɛme nchvu yi mwɛɛ mù njoŋe a fitele fie le, tu wu lé wu bvûuse mwɛɛ mù njoŋe. Nɛ le muh wù kɛme nyu nchvu yi mwɛɛ mù mbefe, tu wu lé wu bvûuse nyu mwɛɛ mù mbefe.
35 O homem bom traz boas coisas do bom tesouro do seu coração, e o homem mau do mau tesouro traz coisas más.
36 Nsɛŋe bɛŋ le lɛ lé tô nyume juu chi nsa wù fɛkimɛsɛ, muh kɛme ki wu tânyɛ jwe yi jɛ́ yì achiji yì wu gɛ̀ jɛme le.
36 Mas eu vos digo que de toda a palavra ociosa que os homens disserem hão de dar conta no dia do juízo.
37 Bɛŋ kêe lɛ sege ba sage muh, lé jɛ́ yì bûde jwe we le yì lé yi gê wu yuu, le gɛh tɛ jɛ́ yì bude jwe we le, lé yi gê wu gwe sa.”
37 Porque por tuas palavras serás justificado, e por tuas palavras serás condenado.
38 Bamii bamu ba gɛ̀ duunyi banchi ba Nyo bɛ Bafalashii mo bo ja bo jɛmɛ Jiso le lɛ, “Muh wu N'yɛyɛ, bee goone lɛ wo ge fiɛɛ fì duunyi bvuŋga bwuŋ bee yɛŋ.”
38 Então responderam alguns dos escribas e dos fariseus, dizendo: Mestre, nós queremos ver um sinal de ti.
39 Jiso chvuu bo le lɛ, “Kiŋgogɛ kì befe kì chinɛ wa Nyo le njɛ kwɛse wu kinjikuu, ki goone ki yɛŋ fiɛɛ fì duunyi bvuŋga bwaŋ le! Gɛ taŋlo ndunyɛ fiɛɛ kiŋgogɛ kinɛ le fede fi muh wu ntuŋ wu Nyo wù Jona gɛ.
39 Mas ele lhes respondeu, e disse: Uma geração má e adúltera procura um sinal, não se lhe dará outro sinal senão o sinal do profeta Jonas.
40 No Jona gɛ̀ che a biɛŋ yì kuge shɛŋ yi aju le atade bɛ bintaŋ bitɛde, le gɛh yɛɛŋyɛɛŋ no muh wù jee che le Mwamuh lé wù nyû antɛnɛɛ a nshɛŋ yi aju le atade bɛ bintaŋ bitɛde.
40 Pois, como Jonas esteve três dias e três noites no ventre da baleia, assim estará o Filho do homem três dias e três noites no coração da terra.
41 Lé doo nyûme juu chi nsa wù fɛkimɛsɛ, bamii ba Ninibɛ lɛɛŋ bɛ kiŋgogɛ ki mɛɛse kinɛ ki ge ba leesɛ ki yi ŋgɛ le, nje bo, bamii ba Ninibɛ gɛ̀ yu fiɛɛ fì Jona feeji, bo kusɛ kinche kiboo. Geenɛ bɛŋ yêgɛ bɛŋ yû, muh le fɛnɛ bɛ fiɛɛ fì kuge fi fede fi Jona.
41 Os homens de Nínive se levantarão no juízo com esta geração, e a condenarão, porque se arrependeram com a pregação de Jonas. E eis que está aqui um que é maior do que Jonas.
42 Lé tô nyu juu chì fɛkimɛsɛ Yaa wù gɛ̀ sage kituŋ kì Shɛba wu lɛɛŋ bɛ kiŋgogɛ ki mɛɛse kinɛ wu leesɛ ki ŋgɛ le, nje wu gɛ̀ ja a kituŋ ke le a woŋ juuse yo ki wu tô wu yu bvufee bvu Nfoŋ Salamoŋ. Geenɛ bɛŋ yêgɛ bɛŋ yû, muh mu le fɛnɛ bɛ fiɛɛ fì kuge fi fede fi Salamoŋ.
42 A rainha do sul se levantará no dia do juízo com esta geração, e a condenará; porque veio dos confins da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. E eis que está aqui um que é maior do que Salomão.
43 Kiyo kì yiide to ki bu ye yi muh le ki gɛɛŋ nchvuuŋ ki tu ki goone fɛ ki lé ki chêe fo. Geenɛ ki doo ki gooŋ sɛŋ,
43 Quando um espírito imundo sai de um homem, anda por lugares áridos, buscando repouso, e não o encontra.
44 ki mo ki jɛ̂mɛ kikwɛɛ ke le lɛ, ‘Nlé ŋkâasɛ ntû a mɛ yeh fɛ nchi mbu fo.’ Sege ki kaasɛ ki tu jiŋ ki yɛŋ yeh le fiɛɛ nyu gɛ yu gɛ, ba yɛɛsɛ ba seesɛ yi yuude,
44 Então ele diz: Eu voltarei para a minha casa, de onde saí. E voltando, a encontra vazia, varrida e adornada.
45 noo ki mo ki kâasɛ ki gɛɛŋ, ki to bɛ biyo bimi bvusooshwi bì befe bì fede ki, bɛ bi mo bi to bi lee bi chee fo. Mwɛɛ mo mu mɛsɛ mu fo lo fɛ mwɛdɛ le segeyu fede no mu chi shee mu nyume. Le gɛh yɛɛŋyɛɛŋ no fi lé fi nyû fɛ kiŋgogɛ kì befe ki mɛɛse kinɛ le.”
45 Então ele vai, e leva consigo outros sete espíritos piores do que ele, e, eles entrando, habitam ali; e o último estado desse homem vem a ser pior do que o primeiro. Assim também há de acontecer a esta geração perversa.
46 Gɛh no Jiso gɛ̀ baaŋ wu yɛyi bamii noo, fi kooshɛ lɛ bwe Jiso bɛ booŋ ba bwe Jiso gɛ̀ to bo lɛɛŋ akfuuŋ bo goone lɛ bɛ bo jɛmɛ.
46 Enquanto ele falava à multidão, eis que sua mãe e seus irmãos estavam fora, desejando falar com ele.
47 Muh mu jɛmɛ Jiso le lɛ, “Bwoo bɛ booŋ ba bwoo lɛme akfuuŋ bo goone lɛ bena bo jɛmɛ.”
47 Então alguém lhe disse: Eis que tua mãe e teus irmãos estão lá fora desejando falar contigo.
48 Wu biih wu le lɛ, “Bwɛɛŋ le yɛɛŋ, booŋ ba bwɛɛŋ le baaŋ?”
48 Mas ele respondeu, e disse ao que lhe falara: Quem é minha mãe? E quem são meus irmãos?
49 No wu bile noo, wu mo wu looŋ bamii be ba ŋgoo, wu du lɛ, “Bwɛɛŋ bɛ booŋ ba bwɛɛŋ le banɛ.
49 E, ele estendendo a sua mão em direção aos seus discípulos, disse: Eis aqui minha mãe e meus irmãos.
50 Bɛŋ kêe lɛ muh wuchii wù gee fiɛɛ fì Chii wu fɛwe goone le wu wù le mwa bwaaŋ bɛ jɛme yaŋ mo bwɛɛŋ.”
50 Porque, qualquer que fizer a vontade de meu Pai que está no céu, este é meu irmão, e irmã e mãe.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.