Lucas 7
ncr (NCR) vs NTLH
1 No Jiso gɛ̀ mɛsɛ wa wu yɛyɛ bamii bɛ mwɛɛ munchii, wu mo wu ja wu gɛɛŋ a kinlaantɛŋ kì Kafanahum le.
1 Quando Jesus acabou de dizer essas coisas ao povo, foi para a cidade de Cafarnaum.
2 Kikwɛɛ ki ŋgoo yimi yi bamii ba nchi ba Lum gɛ̀ bee yo, wù kɛme nfwa we wumu, wu koŋe wù baaŋ. Nfwa wɛɛ chɛne, wù nyu wa jwe wu kwe le.
2 Havia ali um oficial romano que tinha um empregado a quem estimava muito. O empregado estava gravemente doente, quase morto.
3 Kikwɛɛ kiyu doo ki yu kune Jiso, wu mo wu tuŋ bamii ba gɛ̀ sage woŋ wu Bajuu lɛ bo gɛɛŋ bo lɛgɛ Jiso lɛ wu boh wu to wu fɛ nfwa we.
3 Quando o oficial ouviu falar de Jesus, enviou alguns líderes judeus para pedirem a ele que viesse curar o seu empregado.
4 Bo mo bo gɛɛŋ bo yɛŋ Jiso le bo ku chiaaŋ wu le, bo jɛmɛ lɛ, “Kee kee, to wo gɛɛŋ wo fi muh wese wunɛ, le muh wù taŋlo wo fi wu.
4 Eles foram falar com Jesus e lhe pediram com insistência: — Esse homem merece, de fato, a sua ajuda,
5 Wu koŋe woŋ wese baaŋ, le wu wù gɛ̀ jonɛ yeh yese yi buunɛ.”
5 pois estima muito o nosso povo e até construiu uma sinagoga para nós.
6 Jiso mo wu ja bɛ bo gɛɛne. Bo doo bo fɛɛse fɛ yeh yi chiji kikwɛɛ ki bamii ba nchi kɛɛ le, wu tuŋ nsáa ye yimi lɛ yi gɛɛŋ yi chi Jiso. Yi gɛɛŋ, yi tasɛ bɛ wu, yi jɛmɛ wu le lɛ, “Tada, kikwɛɛ ki bamii ba nchi duu lɛ keefɛ wo ka wo shê wo yɛ̂ne ŋgɛ wo tôo gɛ. Lɛ wu baaŋ kojɛ gɛ muh wù taŋlo wo lee a wu yeh gɛ.
6 Então Jesus foi com eles. Porém, quando já estava perto da casa, o oficial romano mandou alguns amigos dizerem a Jesus: — Senhor, não se incomode, pois eu não mereço que entre na minha casa.
7 Le fiɛɛ fì be ge tɛ lɛ keefɛ wu to bɛ bikaa bie lɛ wu yɛŋ wo le gɛ. Geenɛ, lɛ wo jɛ̂mɛ gɛh nyu jɛ mwa ye wu lɛme mo wu tɛmɛ.
7 E acho também que não mereço a honra de falar pessoalmente com o senhor. Dê somente uma ordem, e o meu empregado ficará bom.
8 Lɛ wu tɛ le muh a bvuŋga bvu muh mu kuu, bamii ba nchi tɛ nyume a wu kuu. Wu to wu du muh le lɛ, ‘Gɛ̂nɛ’, wu mo wu gɛ̂ɛne lo, wu du muh le lɛ, ‘Tô’, wu mo wu too lo. Wu du tɛ nfwa we le lɛ, ‘Gêe nɛ’, wu mo wù gee lo.”
8 Eu também estou debaixo da autoridade de oficiais superiores e tenho soldados que obedecem às minhas ordens. Digo para um: “Vá lá”, e ele vai. Digo para outro: “Venha cá”, e ele vem. E digo também para o meu empregado: “Faça isto”, e ele faz.
9 Lɛ Jiso yu ntuŋ wɛɛ noo, jwe yuŋ lo wu, wu kaasɛ ye wu jɛmɛ kinchvu ki bamii kì gɛ̀ biih wu le lɛ, “Nsɛŋe bɛŋ le lɛ mbaaŋ n'yɛŋ gɛ muh le Ishwala wu lese kfuu chi finɛ fitele yi ye yaŋ le nɛ gɛ.”
9 Jesus ficou muito admirado quando ouviu isso. Então virou-se e disse para a multidão que o seguia:
10 Bamii baa bachiji kikwɛɛ ki bamii ba nchi gɛ̀ tuŋ doo bo kaasɛ bo tu yeh, bo yɛŋ nfwa wɛɛ nyu wu tɛmɛ wa.
10 Aí os amigos do oficial voltaram para a casa dele e encontraram o empregado curado.
11 Ajiŋ a yu, Jiso bɛ booŋ be ba ŋgoo ja bo gɛɛne ntɛ wumu le ba tɛŋe lɛ Nayiŋ, kinchvu ki bamii kfuunɛ ki bii a wu jiŋ.
11 Pouco tempo depois Jesus foi para uma cidade chamada Naim. Os seus discípulos e uma grande multidão foram com ele.
12 No bo gɛ̀ gɛɛne, bo doo bo bu jwe wu kitaŋ wu gɛ̀ lese ntɛ wɛɛ le, bo bijɛ bo yɛŋ no bo tuu gvunɛ chi muh bo bude bɛ chi. Muh wuyu gɛ̀ bee gɛh wu maa chiaaŋ yi bwee le. Bwee gɛ̀ bee kwɛŋkfu. Ba gɛ̀ bude yu noo, kinchvu ki bamii ba duude ntɛ wɛɛ le bii bwe mwa wɛɛ le nɛ mamama.
12 Quando ele estava chegando perto do portão da cidade, ia saindo um enterro. O defunto era filho único de uma viúva, e muita gente da cidade ia com ela.
13 Lɛ Tada doo wu yɛŋ kwɛse wɛɛ le, wu koo yii, wu jɛmɛ wu le lɛ, “Keefɛ wo bêede gɛ.”
13 Quando o Senhor a viu, ficou com muita pena dela e disse:
14 No wu jɛmɛ noo, wu mo wu fe wu gɛɛŋ wu kuŋ bvuko bvù ba gɛ̀ tulɛ gvunɛ chiɛɛ yu. Bamii ba gɛ̀ tuude mo bo lɛɛŋ. Wu jɛmɛ lɛ, “Chumu, njɛme wo le, jâ we!”
14 Então ele chegou mais perto e tocou no caixão. E os que o estavam carregando pararam. Então Jesus disse:
15 Wu mo wu ja we wu shii, wu kɛ wu jɛme. Jiso jijɛ wu le wu nya bwee le.
15 O moço sentou-se no caixão e começou a falar, e Jesus o entregou à mãe.
16 Bamii bachii yɛŋ noo, jwe yuŋ bo. Bo kɛ bo tume maŋkuŋ ma Nyo bo duu lɛ, “Muh wu ntuŋ wu Nyo wù baaŋ le wu bunɛ a bee ntɛnɛɛ. Nyo le wu to wa ki wu fîh bamii be.”
16 Todos ficaram com muito medo e louvavam a Deus, dizendo: — Que grande
17 Saaka wu kune Jiso mo wu jiɛnyɛ wu gɛɛŋ woŋ wu Judia le wuchii bɛ bituŋ bi mbebe yo le.
17 Essas notícias a respeito de Jesus se espalharam por todo o país e pelas regiões vizinhas.
18 Booŋ ba ŋgoo ba Joŋ yu tɛ mwɛɛ munɛ munchii, bo gɛɛŋ bo sɛɛŋ wu le. Wu tɛɛŋ bamu bafɛɛ,
18 Os discípulos de João Batista contaram tudo isso a ele. Aí João chamou dois deles
19 wu tuŋ bo fɛ Tada le lɛ bo gɛɛŋ bo biih wu le laa lé wu wù gɛ̀ bee ki wu gê wu to noo, bo chîɛɛne muh mu la.
19 e os enviou ao Senhor Jesus para perguntarem: “O senhor é aquele que ia chegar ou devemos esperar outro?”
20 Bo gɛɛŋ bo yɛŋ Jiso le, bo jɛmɛ wu le lɛ, “Joŋ Nlesɛajoo le wu tuŋ bee ki bee to be biih wo le laa le wo wù gɛ̀ bee ki wo tô noo, bo chîɛɛne muh mu la?”
20 Então eles foram até o lugar onde Jesus estava e disseram: — João Batista nos mandou perguntar o seguinte: o senhor é aquele que ia chegar ou devemos esperar outro?
21 Bo gɛ̀ biide noo, Jiso le kife kiyu wu fɛde binchɛŋ bì duude bɛ goŋ yi baaŋ baaŋ, wu ka bvuuse biyo bì befe ye yi bamii le, wu gwenyi ajii a binfeeŋ bì duude.
21 Naquele momento Jesus curou muitas pessoas das suas doenças e dos seus sofrimentos, expulsou espíritos maus e também curou muitos cegos.
22 Jiso chvuu bo le lɛ, “Bɛŋ kâasɛ bɛŋ gɛ̂ɛŋ bɛŋ sɛ̂ɛŋ Joŋ mwɛɛ mù bɛŋ yɛŋ mo mù bɛŋ yu. Binfeeŋ yɛde wa mwɛɛ le, batɛŋlaase jiɛnyi chaaŋ, bamii ba chɛne bɛ goŋ yì baaŋ bo tɛmɛ wa bo yuude. Binchifɛ yuge wa mwɛɛ, bamii kaase bo bude yi kwe le, bo ka feeji tɛ saaka wù joŋe wu Nyo bamii ba kifufe le.
22 Depois respondeu aos discípulos de João:
23 Kinlaŋye kì baaŋ le kì muh wù baaŋ mɛ maŋɛ gɛ.”
23 E felizes são as pessoas que não duvidam de mim!
24 Bamii ba Joŋ gɛ̀ tuŋ baa ja, Jiso mo wu kɛ wu jɛme kinchvu ki bamii le kune Joŋ, wu biide lɛ, “Bɛŋ chi bude bɛŋ gɛɛne nchvuuŋ ki bɛŋ gɛ̂ɛŋ bɛŋ yɛŋ nyu la le? Gane chì fii fede chi shiŋshi le?
24 Quando os discípulos de João foram embora, Jesus começou a dizer ao povo o seguinte a respeito de João:
25 No gɛ nyu noo gɛ, bɛŋ chi bude bɛŋ gɛɛne bɛŋ yɛde nyu la le? Muh wù susɛ ye bɛ njú yì bonɛ ye le? Bɛŋ yêgɛ bɛŋ yû, bamii ba suse ye bɛ njú yì tɛɛme kwa bo jii bikwɛɛ biboo bo to bo nyu gɛh nyu anto.
25 O que foram ver? Um homem bem-vestido? Ora, os que se vestem bem e vivem no luxo moram nos palácios!
26 Bɛŋ chi gɛɛne noo ki bɛŋ yɛ̂ŋ nyu la le? Muh wu ntuŋ wu Nyo le noo? Ɛɛŋ, tu bɛŋ chi bɛŋ yɛŋ. Nsɛŋe bɛŋ le lɛ, wu fede muh wu ntuŋ wu Nyo.
26 Então me digam: o que foram ver? Um
27 Le wu wù ba gɛ̀ saŋ kune wù Nyo duu lɛ,
27 Porque João é aquele a respeito de quem as
28 Nsɛŋe bɛŋ le lɛ antɛnɛɛ a bamii ba le wa yi kikwɛɛ ki nshɛŋ le too bude mɛɛse, gɛ muh nyu yu wù kuge wu fede Joŋ gɛ. Geenɛ, muh wu le muh wù shige antɛnɛɛ a bvunfoŋ bvu Nyo, le wu wù kuge wu fede wu.”
28 — Eu digo a vocês que de todos os homens que já nasceram João é o maior. Porém quem é o menor no
29 Bamii bachii mo bamii ba gɛ̀ koode ŋwa yu no Jiso jɛme lɛ Joŋ gɛ̀ bee muh wu ntuŋ wu Nyo bo bɛɛŋse lɛ bvunfoŋ bvu Nyo le bvù chaaŋ, nje bo tɛ gɛ̀ bɛɛŋ Joŋ leesɛ bo a joo
29 Os cobradores de impostos e todo o povo ouviram isso. Eles eram aqueles que haviam obedecido às ordens justas de Deus e tinham sido batizados por João.
30 Geenɛ, Bafalashii mo bamii ba gɛ̀ kee banchi ba Nyo chuule gɛ̀ faŋ fiboo ntaŋ wù Nyo gɛ̀ too bɛ wu nje bo gɛ̀ faŋ lɛ keefɛ Joŋ leesɛ bo a joo tɛ gɛ.
30 Mas os fariseus e os mestres da Lei não quiseram ser batizados por João e assim rejeitaram o plano de Deus para eles.
31 Jiso ja wu gha lɛ, “Fiɛɛ fì taŋlo mbege kiŋgogɛ ki mɛɛse kinɛ yu le la? Bo le njɛ la?
31 E Jesus terminou, dizendo:
32 Nlé nsɛ̂ɛŋ bɛŋ fiɛɛ fì bo le njɛ fi. Bo le gɛh njɛ booŋ ba shige shige bo le bo shiiyɛ manjuu ma waaŋ le, bamu tɛŋe bamu bo biide lɛ, ‘Bee toŋe ndoŋ fɛ bɛŋ bine sɛŋ? Bee nyaa ŋkee wu kwe bɛŋ mbɛmɛ gɛ?’
32 Elas são como crianças sentadas na praça. Um grupo grita para o outro:
33 Le gɛh no Joŋ Nlesɛajoo gɛ to, wu shee jɛŋ wu muu gɛ mbvuuŋ gɛ, bɛŋ lɛ wu kɛmɛ nyu nchɛndaa wu debele ye ye le.
33 João Batista jejua e não bebe vinho, e vocês dizem: “Ele está dominado por um demônio.”
34 Muh wù jee che le Mwamuh doo wu to, wu jii wu muu, bɛŋ lɛ ba bijɛ ba yɛŋ, wu jiɛnyi wu wuude mwɛɛ munjile wu yaane mbvuuŋ, wu ka nyu nsaŋ yi bamii ba koode ŋwa mo bamii ba befe bamu.
34 O
35 Geenɛ, bamii bachii ba toone bvufee bvu Nyo duunyi lɛ le bvù kooji.”
35 Mas aqueles que aceitam a sabedoria de Deus mostram que ela é verdadeira.
36 Muh wu Bafalashii wumu tɛɛŋ Jiso lɛ wu to wu ji mwɛɛ a wu yeh. Jiso bɛɛŋ wu gɛɛŋ bo shii bo mo bo jii mwɛɛ.
36 Um fariseu convidou Jesus para jantar. Jesus foi até a casa dele e sentou-se para comer.
37 Fi kooshɛ lɛ kinjikuu kimu gɛ̀ bee tɛ ntɛ wɛɛ le. Wu yu lɛ Jiso jii mwɛɛ a muh Bafalashii wɛɛ yeh, wu mo wu jo fiŋkaaŋ fi mɛɛ ma yefɛ ma gwee wuŋ wu gɛɛŋ bɛ mo fo.
37 Naquela cidade morava uma mulher de má fama. Ela soube que Jesus estava jantando na casa do fariseu. Então pegou um frasco feito de alabastro , cheio de perfume,
38 Wu gɛɛŋ wu lee wu lɛɛŋ mbebe yi Jiso le, wu kɛ wu beede, ajoo chiɛɛnyi yi bikaa bi Jiso le. Wu mo wu ŋgvuumɛ, wu ŋgvuusɛ kikwɛɛ ke wu shode bikaa bi Jiso bɛ yvu ye yi kikwɛɛ, wu shiŋe wu, wu mo wu yefɛ bɛ mɛɛ maa.
38 e ficou aos pés de Jesus, por trás. Ela chorava e as suas lágrimas molhavam os pés dele. Então ela os enxugou com os seus próprios cabelos. Ela beijava os pés de Jesus e derramava o perfume neles.
39 Muh Bafalashii wɛɛ wù gɛ̀ tɛŋɛ Jiso lɛ wu to wu ji mwɛɛ, lɛ wu yɛŋ noo, wu kwajɛ a fitele fie le “Be bee lɛ muh wunɛ nyume muh wu ntuŋ wu Nyo tu wu bee wu kɛɛ fiɛɛ fì le kwɛse wunɛ wù kune wu le, lɛ le kinjikuu.”
39 Quando o fariseu viu isso, pensou assim: “Se este homem fosse, de fato, um profeta , saberia quem é esta mulher que está tocando nele e a vida de pecado que ela leva.”
40 Jiso ja wu jɛmɛ muh Bafalashii wɛɛ le lɛ, “Samoŋ, ŋkɛme fiɛɛ fì njɛmɛ wo le.”
40 Jesus então disse ao fariseu: — Fale, Mestre! — respondeu Simão.
41 Jiso mo wu kɛ lɛ, “Muh mu gɛ̀ be wu foosɛ bamii bafɛɛ bige, wu foosɛ muh mu bɛ badanale gii yitɛŋ, wu foosɛ muh mu badanale Mbaanshɛŋ.
41 Jesus disse:
42 Bi gɛ̀ ya bo bachii ki bo kaasɛ bo laŋɛ, wu mo wu chinɛ bige biyu bo le. Mɛɛse wo yɛne lɛ antɛnɛɛ a bamii ba bafɛɛ banɛ muh wù taŋlo wu koŋe wu wesee le wù la?”
42 mas nenhum dos dois podia pagar ao homem que havia emprestado. Então ele perdoou a dívida de cada um. Qual deles vai estimá-lo mais?
43 Samoŋ chvuu lɛ, “Le muh wù ba gɛ̀ chinɛ ye fioo yi duude le.” Jiso bɛɛŋ lɛ, “Wo le wo chvuu chuule.”
43 — Eu acho que é aquele que foi mais perdoado! — respondeu Simão.
44 No wu mbɛmɛ noo, wu kaasɛ ye wu bijɛ kwɛse wɛɛ, wu mo wu jɛmɛ Samoŋ le lɛ, “Wo le wo yɛŋ kwɛse wunɛ le? No mbe nto a wo yeh, wo be baaŋ nya gɛ mɛ mo bɛ joo ki nchugɛ bikaa yu gɛ. Geenɛ, kwɛse wunɛ le wu chugɛ wa bikaa biaŋ nyu bɛ ajoo, wu sho bɛ yvu ye yi kikwɛɛ.
44 Então virou-se para a mulher e disse a Simão:
45 Wo be baaŋ yɛsɛ gɛ mɛne wo shiŋe mɛ gɛ. Geenɛ kɛge no mbe to fɛnɛ, le no kwɛse wunɛ shiŋe bikaa biaŋ.
45 Você não me beijou quando cheguei; ela, porém, não para de beijar os meus pés desde que entrei.
46 Wo be baaŋ yefɛ gɛ kikwɛɛ kaŋ gɛ mo nyu bɛ mɛɛ gɛ mbɛŋ. Geenɛ, kwɛse wunɛ le wu yefɛ wa bikaa biaŋ nyu bɛ mɛɛ ma gwee wuŋ.
46 Você não pôs azeite perfumado na minha cabeça , porém ela derramou perfume nos meus pés.
47 Noo, nsɛŋe wo le lɛ, kwɛse wunɛ le wu dunyɛ kiŋkoŋɛ kì baaŋ nje ba le ba lɛɛshɛ wa bimbefɛ bie bì duude baaŋ. Geenɛ, muh wù ba lɛɛshɛ bimbefɛ bie bì le shige duunyi kiŋkoŋɛ kì shige.”
47 Eu afirmo a você, então, que o grande amor que ela mostrou prova que os seus muitos pecados já foram perdoados. Mas onde pouco é perdoado, pouco amor é mostrado.
48 Jiso mo wu jɛmɛ kwɛse wɛɛ le lɛ, “Ba le ba lɛɛshɛ wa bimbefɛ biuŋ.”
48 Então Jesus disse à mulher:
49 Bamii ba bɛ bo gɛ̀ jii mwɛɛ mo bo kɛ bo tu bo shuŋshi lɛbolɛbo bo duu lɛ, “Le yɛɛŋ wunɛ mbɛŋ wu mo lɛɛshi lo bimbefɛ bi bamii?”
49 Os que estavam sentados à mesa começaram a perguntar: — Que homem é esse que até perdoa pecados?
50 Jiso mo wu mɛsɛ wu jɛmɛ kwɛse wɛɛ le lɛ, “Wo gɛ̂ɛne fiuŋ chuule fitele fì wo lese ye yaŋ le le fi ge fia wo bonɛ.”
50 Mas Jesus disse à mulher:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.