Hebreus 11

ncr (NCR) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Ki muh leesɛ fitele yi Nyo le, le ki wu jîiŋe fwe yi fiɛɛ fì Nyo le wu ka wu yu, wu kee chuule lɛ wu lé wu gê wu kɛ̂mɛ fi, wu kee tɛ lɛ fi le yu wu baaŋ a yɛŋ gɛ wa fi le gɛ.
1 Ora, a fé é a certeza daquilo que esperamos e a prova das coisas que não vemos.
2 Nyo gɛ̀ bɛɛŋse bamii ba fweele nje bo gɛ̀ leesɛ fitele yi wu le.
2 Pois foi por meio dela que os antigos receberam bom testemunho.
3 Ge tɛ fitele fì besabɛŋ leese yi Nyo le fɛ besabɛŋ kɛɛ chuule lɛ Nyo gɛ̀ fɛ woŋ kfunɛ nyu bɛ jɛ ye, fì le lɛ mwɛɛ mù besabɛŋ yɛde gɛ̀ bu yi mù ba yɛde gɛ mu le gɛ.
3 Pela fé entendemos que o universo foi formado pela palavra de Deus, de modo que o que se vê não foi feito do que é visível.
4 Gɛ̀ ge fitele fì Abɛ gɛ̀ leesɛ yi Nyo le fɛ wu ge kintanyɛ kì kooji wu fe Kɛŋ. Nyo mo wu jo wu lɛ wu le muh wù chaaŋ, wu mo wu fi nnya ye ki wu tôoŋ lɛ wu le muh wù chaaŋ. Abɛ gɛ̀ kwe, geenɛ fitele fì wu gɛ̀ leesɛ yi Nyo le, fi ge besabɛŋ tu bee yuge wu jɛme besabɛŋ le too bude abɛŋ.
4 Pela fé Abel ofereceu a Deus um sacrifício superior ao de Caim. Pela fé ele foi reconhecido como justo, quando Deus aprovou as suas ofertas. Embora esteja morto, por meio da fé ainda fala.
5 Gɛ̀ ge tɛ fitele fì Ɛnok gɛ̀ leesɛ yi Nyo le fɛ Nyo jô wu wu gɛɛŋ bɛ wu fɛwe wu wuŋe, kwe baaŋ wu le kuŋ gɛ. Bo gɛ̀ ja bo gɛ ka bo yɛŋ wu le gɛ, nje Nyo gɛ̀ jo wa wu fɛwe. Fɛ Nyo jô Ɛnok we gɛ̀ bee Ŋwa wu Nyo jɛme lɛ, wu gɛ̀ shee wù gee Nyo yuge njoŋ.
5 Pela fé Enoque foi arrebatado, de modo que não experimentou a morte; "ele já não foi encontrado porque Deus o havia arrebatado", pois antes de ser arrebatado recebeu testemunho de que tinha agradado a Deus.
6 Noo, nɛ muh le yu njɛ wu le wu leesɛ fitele yi Nyo le sɛŋ, tu gɛ taŋlo wu gê Nyo yûge njoŋ bɛ wu gɛ, nje muh goone ki wu kɛ̂ɛŋse wu tôo mbebe yi Nyo le, tu wù kɛme ki wu bɛ̂ɛŋ lɛ Nyo le yu, mo lɛ wu maaji muh wuchii wù goone wu wesee.
6 Sem fé é impossível agradar a Deus, pois quem dele se aproxima precisa crer que ele existe e que recompensa aqueles que o buscam.
7 Gɛ̀ ge tɛ fitele fì Nyua gɛ̀ leesɛ yi Nyo le, sege Nyo gɛ̀ doo wu tefɛ wu kune fiɛɛ fì lé fi gê fi kôoshɛ wu baaŋ a yɛŋ gɛ wa fi le gɛ, wu yu Nyo le wu mo wu fɛ ŋguh wù kuge, ki wu bvûsɛ yeh ye yu. No wu gɛ̀ leesɛ fitele noo wu mo wu dunyɛ lɛ bamii ba yi woŋ kfunɛ le, le ba befe a Nyo jii. Le wu wù Nyo gɛ̀ nya kijusɛ ki muh wù chaaŋ wu le, kì wu nyaa muh wù le wu leesɛ fitele yi wu le.
7 Pela fé Noé, quando avisado a respeito de coisas que ainda não se viam, movido por santo temor, construiu uma arca para salvar sua família. Por meio da fé ele condenou o mundo e tornou-se herdeiro da justiça que é segundo a fé.
8 Gɛ̀ ge tɛ fitele fì Ablaham gɛ̀ leesɛ yi Nyo le, fɛ wu yu Nyo le sege wu gɛ̀ tɛŋɛ wu lɛ wu jâ woŋ wuboo le, wu gɛ̂ɛŋ wumu wù wu gɛ̀ bee ki wu gê wu kɛ̂mɛ njɛ woŋ we. No Ablaham gɛ̀ yu noo wu mo wu tu wu gɛɛne gɛh lo, wu kee gɛ fɛ wu gɛɛne fo gɛ.
8 Pela fé Abraão, quando chamado, obedeceu e dirigiu-se a um lugar que mais tarde receberia como herança, embora não soubesse para onde estava indo.
9 Gɛ̀ ge fitele fì wu gɛ̀ leesɛ yi Nyo le fiyu, fɛ wu gɛɛŋ wu chêe woŋ wù Nyo gɛ̀ ka wu yu njɛ ntolo wù gɛɛŋ wu bɛɛ woŋ wu bamii bamu le. Wu gɛ̀ bee yo wu jiɛnyi wu chee chúŋ le bɛ booŋ be Asik bɛ Yakob ba Nyo gɛ̀ ka wa bo bachii ba woŋ wuyu le lɛ lé gê nyûme wuboo.
9 Pela fé peregrinou na terra prometida como se estivesse em terra estranha; viveu em tendas, bem como Isaque e Jacó, co-herdeiros da mesma promessa.
10 Wu gɛ̀ chee chúŋ le noo nje wu gɛ̀ jiiŋe fwe ki wu gê wu lêe a kilaantɛŋ kì kɛme kichi, gɛ̀ seese Nyo no kilaantɛŋ kiyu lé ki tô ki nyûme, wu mo wu jooŋ.
10 Pois ele esperava a cidade que tem alicerces, cujo arquiteto e edificador é Deus.
11 Gɛ̀ ge tɛ fitele fì Ablaham gɛ̀ leesɛ yi Nyo le fɛ wu kɛmɛ mwa no wù gɛ̀ bee wu juŋ wa wu fesɛ, Sɛla tɛ taŋlo wu gɛ ka wu boo gɛ. Fi gɛ̀ kooshi noo nje Ablaham gɛ̀ bɛɛŋ lɛ Nyo wù gɛ̀ ka wu to wu lɛme gɛh nyu yi jɛ ye le.
11 Pela fé, Abraão — e também a própria Sara, apesar de estéril e avançada em idade — recebeu poder para gerar um filho, porque considerou fiel aquele que lhe havia feito a promessa.
12 Fi mo fi nyu lɛ muh wu mumwaa wu Ablaham wù gɛ̀ bee wu nyu wu juŋ wa baaŋ, wu nyu wa jwe wu kwe le, gɛ̀ ja kiŋgoge ki muh ki bu yi ye le ki duude njɛ jóŋ yi we mo njɛ munshɛɛŋ mu ŋgɛɛme yi joo yì baaŋ le, mu taŋlo muh gɛ taŋ gɛ.
12 Assim, daquele homem já sem vitalidade originaram-se descendentes tão numerosos como as estrelas do céu e tão incontáveis como a areia da praia do mar.
13 Bamii banɛ bachii gɛ̀ jiɛnyɛ bo gɛ̀ baaŋ kɛmɛ gɛ fiɛɛ fì Nyo gɛ̀ ka wa fiyu gɛ, bo gɛ̀ jiɛnyɛ bo to bo kweeyi bo nyu bo leese gɛ̀ fitele yi Nyo le. Bo gɛ̀ yɛŋ gɛh lo fi le fi baaŋ fi too je yì ndefe le, bo fi bɛ kilaŋye, bo jɛmɛ bɛ de yiboo lɛ, fɛ bo le bo kee lɛ bo le gɛ lo bantolo bo to bo bɛɛ yi nshɛŋ yinɛ le.
13 Todos estes ainda viveram pela fé, e morreram sem receber o que tinha sido prometido; viram-nas de longe e de longe as saudaram, reconhecendo que eram estrangeiros e peregrinos na terra.
14 Nɛ bamii jɛme nɛ, fi mo fi dûunyi chuule lɛ bo baaŋ bo goone woŋ wù le wuboo.
14 Os que assim falam mostram que estão buscando uma pátria.
15 Nɛ bo gɛ̀ baaŋ bo kwaji kune woŋ wù bo gɛ̀ ja yo, tu bo gɛ̀ bee bo kɛ̂me je yì bo kâasɛ bo tû jiŋ.
15 Se estivessem pensando naquela de onde saíram, teriam oportunidade de voltar.
16 Geenɛ, no fi le, bo gɛ̀ goone nyu woŋ wù fede kwɛɛ, nyu woŋ wù fɛwe. Noo gɛ Nyo to wù kɛme bvuya sege ba tɛŋe wu lɛ Nyo wuboo gɛ, nje wu le wu seesɛ kilaantɛŋ wu gɛɛ bo le.
16 Em vez disso, esperavam eles uma pátria melhor, isto é, a pátria celestial. Por essa razão Deus não se envergonha de ser chamado o Deus deles, pois preparou-lhes uma cidade.
17 Gɛ̀ ge fitele fì Ablaham gɛ̀ leesɛ yi Nyo le fì gɛ̀ ge Nyo doo wu moŋ wu, wu bɛɛŋ ki wu jô mwa ye wu Asik wu gê kintanyɛ yu fɛ Nyo le. Le wu wù Ablaham wù Nyo gɛ̀ ka lɛ kiŋgogɛ ki muh lé ki bû a wu yeh. Wu bɛɛŋ ki wu jô mwa ye kagɛ wu, lɛ wu gê kintanyɛ yu.
17 Pela fé Abraão, quando Deus o pôs à prova, ofereceu Isaque como sacrifício. Aquele que havia recebido as promessas estava a ponto de sacrificar o seu único filho,
18 Mwa ye wunɛ gɛ̀ bee wù Nyo gɛ̀ jɛmɛ wa Ablaham le lɛ,
18 embora Deus lhe tivesse dito: "Por meio de Isaque a sua descendência será considerada".
19 Ablaham gɛ̀ kee lɛ muh kwe lo, tu taŋlo Nyo kaasɛ wu ge wu tu yu. Noo a je yimi le taŋlo ba jo lɛ Asik gɛ̀ bee wu kwe, Nyo kaasɛ wu nya wu Ablaham le wu nyume wu wuŋe.
19 Abraão levou em conta que Deus pode ressuscitar os mortos; e, figuradamente, recebeu Isaque de volta dentre os mortos.
20 Gɛ̀ ge fitele fì Asik gɛ̀ leesɛ tɛ yi Nyo le fɛ wu che booŋ be Yakob bɛ Esawu wu jɛmɛ bo le kune kimbonɛ kì gɛ̀ bee kì yu ki tô fɛ bo le.
20 Pela fé Isaque abençoou Jacó e Esaú com respeito ao futuro deles.
21 Gɛ̀ ge tɛ fitele fì Yakob gɛ̀ leesɛ yi Nyo le wu gɛ̀ doo wu kwee, wu che booŋ ba Yosɛf wù mwa ye. Wu gɛ̀ chede noo wu ŋgvuumɛ yi kimbaŋ le wu tu wu nyaa ŋgvunɛ Nyo le.
21 Pela fé Jacó, à beira da morte, abençoou cada um dos filhos de José e adorou a Deus, apoiado na extremidade do seu bordão.
22 Gɛ̀ ge fitele fì Yosɛf gɛ̀ leesɛ yi Nyo le fi gɛ̀ ge, wu gɛ̀ doo wu nyûme wa ki wu kwê wu mo wu têede kwe ye wu duunyi lɛ bamii ba Ishwala lé bo gê bo shɛ̂ɛ bo bû woŋ wu Ijib le. Wu mo wu du lɛ sege bo doo bo bude yo bo jô biŋkufɛ bie.
22 Pela fé José, no fim da vida, fez menção do êxodo dos israelitas do Egito e deu instruções acerca dos seus próprios ossos.
23 Gɛ̀ bee fitele fì chiji Musɛ bɛ bwee gɛ̀ leesɛ yi Nyo le fì gɛ̀ ge fɛ bo nyilɛ Musɛ yi kii le yi tɛde lɛ keefɛ ba yûuyɛ wu sege ba gɛ̀ boyɛ wu gɛ. Bo gɛ̀ nyile wu noo nje bo gɛ̀ yɛŋ lɛ gɛ̀ bee mwa wù joŋe chuu baaŋ. Gɛ bo gɛ̀ faane ki bo ŋgôdɛ nchi wu Nfoŋ gɛ̀ bvusɛ gɛ.
23 Pela fé Moisés, recém-nascido, foi escondido durante três meses por seus pais, pois estes viram que ele não era uma criança comum, e não temeram o decreto do rei.
24 Gɛ̀ ge fitele fì Musɛ gɛ̀ leesɛ tɛ yi Nyo le sege wu gɛ̀ kojɛ wa jwɛŋsɛ fi gɛ̀ ge, wu faŋ lɛ keefɛ ba tɛ̂ŋe wu lɛ mwa mwa ŋgooŋ yi Nfoŋ Falawu gɛ.
24 Pela fé Moisés, já adulto, recusou ser chamado filho da filha do faraó,
25 Wu gɛ̀ be wu cha fie ki wu yɛ̂nɛ nyu ŋgɛ bɛ bamii ba le ba Nyo, fede ki wu yûge njoŋ bɛ mwɛɛ mù mbefe mù le yi kife le nɛ shige.
25 preferindo ser maltratado com o povo de Deus a desfrutar os prazeres do pecado durante algum tempo.
26 Wu gɛ̀ bee wu jo lɛ ba choose wu nje wu le muh Mbvusɛ wù Nyo gɛ̀ ka, tu fifiɛɛ kɛme maajɛ fede ki wu kɛ̂me kwa wu Ijib wuchii. Wu gɛ̀ jo noo nje wu gɛ̀ jiiŋe maajɛ wù lé wu gê wu tô fɛ wu le.
26 Por amor de Cristo, considerou a desonra riqueza maior do que os tesouros do Egito, porque contemplava a sua recompensa.
27 Gɛ̀ ge fitele fì wu gɛ̀ leesɛ yi Nyo le fɛ wu ja Ijib wu ya faane gɛ̀ shɛ́ŋ yì toonyi yi Nfoŋ lɛ taŋlo wu gê fiɛɛ bɛ wu gɛ. Wu gɛ̀ kaaŋ shɛ́ŋ wu ja wu tu wu gɛɛne nje wu gɛ̀ jiiŋe fie nyu fwe, njɛ wu gɛ̀ yɛde Nyo wù ba yɛde gɛ wu le bɛ ajii gɛ.
27 Pela fé saiu do Egito, não temendo a ira do rei, e perseverou, porque via aquele que é invisível.
28 Gɛ̀ ge tɛ fitele fì wu gɛ̀ leesɛ yi Nyo le fɛ wu gɛɛ Ŋka wu Ndaŋfe, wu fɛ ba jo kilɛmɛ ba yefɛ yi fese le, wu lɛ Nchɛndaa wu Kwe wù gɛ̀ yuuyi booŋ ba bilɛŋsɛ ba fwe yi kfuu le doo wu too wu fɛsɛ fɛ jwe wu fwese wu bamii ba Ishwala le wu mo wu daŋ wu fe.
28 Pela fé celebrou a Páscoa e fez a aspersão do sangue, para que o destruidor não tocasse nos fihos mais velhos dos israelitas.
29 Gɛ̀ ge tɛ fitele fì bamii ba Ishwala gɛ̀ leesɛ yi Nyo le, fɛ bo gɛɛŋ bo daŋ Joo yì Baaŋ yì Yɛɛde fɛkuu njɛ bo fede nyu kwa. Bamii ba Ijib gɛ̀ doo bo to tɛ bo bu fɛ joo yiyu le bo tu bo mone ki bo fe tɛ noo yi kudɛ bo bachii yi gɛɛŋ bɛ bo.
29 Pela fé o povo atravessou o mar Vermelho como em terra seca; mas, quando os egípcios tentaram fazê-lo, morreram afogados.
30 Gɛ̀ ge tɛ fitele fì bamii bayu gɛ̀ leesɛ fì gɛ̀ ge bo doo bo gɛɛŋ bo bu Jɛliku, fi ge bo jiɛnyɛ bo kɛnɛ kilaantɛŋ kiyu, bo gɛ̀ doo bo kɛnɛ noo lɛ bu aju bvusooshwi bimbe bi kilaantɛŋ kiyu kɛsɛ bichii.
30 Pela fé caíram os muros de Jericó, depois de serem rodeados durante sete dias.
31 Gɛ̀ ge fitele fì Lahab wù gɛ̀ bee kinjikuu kimi gɛ̀ leesɛ tɛ yi Nyo le, wu gɛ̀ baaŋ kwe gɛ bɛ ŋgoo yi bamii baboo ba woŋ gɛ ba gɛ̀ tɛɛme bikwɛɛ Nyo le gɛ. Wu gɛ̀ baaŋ kwe gɛ, nje bamii ba Ishwala gɛ̀ tuŋ bamii lɛ bo tô bo jîɛnyɛ bo kêeyɛ woŋ wuyu, kwɛse wuyu fi bo a wu yeh.
31 Pela fé a prostituta Raabe, por ter acolhido os espiões, não foi morta com os que haviam sido desobedientes.
32 Nɛ le lɛ ntâŋe bamii ba gɛ̀ leesɛ fitele yi Nyo le, ntâŋ ŋgɛ̂ɛŋ mbû faaŋ? Gɛh kife nyu yu ki taŋlo ŋkɛ̂ naji mwɛɛ mu bamii, njɛ Gidioŋ, Balak, Samsɛŋ, Jɛfta kɛnɛ Dabi bɛ Samwe mo bamii ba ntuŋ ba Nyo bamu le gɛ.
32 Que mais direi? Não tenho tempo para falar de Gideão, Baraque, Sansão, Jefté, Davi, Samuel e os profetas,
33 Bamii banɛ bachii le ba gɛ̀ leesɛ fitele yi Nyo le. Bamu gɛ̀ yage bituŋ yi jɛŋ le, bamu sage bvunfoŋ a je yì kooji le, bamu kɛme mwɛɛ mù Nyo gɛ̀ ka bo yu, bamu kɛme bvuŋga ki bo baŋ de yi babvule lɛ keefɛ bo ŋgêjɛ bo gɛ.
33 os quais pela fé conquistaram reinos, praticaram a justiça, alcançaram o cumprimento de promessas, fecharam a boca de leões,
34 Bamu gɛ̀ kɛme bvuŋga ki bo ge ŋgu wù gɛ̀ bɛɛde wu kuufe ye wu jimɛ. Bamu kɛme bvuŋga ki bo bû chiaaŋ yi bamii ba goone ki bo gwôojɛ bo bɛ nyó yi jɛŋ le. Bamu ba gɛ̀ yɛne lɛ bo wɛɛyi lo, gɛ̀ ja bo tu bamii ba kɛme bvuŋga. Bamu tu bamii ba jɛŋ ba tɛɛme, bamu kuŋ bamii ba jɛŋ ba bituŋ bimi le bo fɛɛ lo.
34 apagaram o poder do fogo e escaparam do fio da espada; da fraqueza tiraram força, tornaram-se poderosos na batalha e puseram em fuga exércitos estrangeiros.
35 Bamu gɛ̀ bee bikɛse ba gɛ̀ leesɛ tɛ fitele yi Nyo le. Nyo ge bamii baboo bamu ba gɛ̀ bee bo kweeyɛ wa kaasɛ bo tu yu bo tu bo nyume bɛ bo. Bamu bamii gɛ̀ bee ba bo gɛ̀ kolɛ bo nyiɛge bɛ bo, bo faŋ bo ka goone gɛ ki bo chinɛ bo le gɛ, nje bo gɛ̀ yɛde lɛ bo kwe lo, bo kaasɛ bo bu yi kwe le bo kɛmɛ kinche ki joŋe ki fede kinɛ.
35 Houve mulheres que, pela ressurreição, tiveram de volta os seus mortos. Alguns foram torturados e recusaram ser libertados, para poderem alcançar uma ressurreição superior.
36 Bamu nyu ba gɛ̀ buu bo ba taane bo bɛ baŋgwaŋ ye chiaafe bo, bo kaane bamu bɛ bancha bo faade bo yeh yi ncha le.
36 Outros enfrentaram zombaria e açoites, outros ainda foram acorrentados e colocados na prisão,
37 Bamu nyu ba bo gɛ̀ tume bo bɛ ata bo kweeyi, bo ka baaji bamu bɛ nyó yi ba baaji bite yu, bo bude bimbe bifɛɛ bifɛɛ, bo gwode bamu bɛ nyó yi jɛŋ bo kweeyi. Bamu gɛ̀ jiɛnyi bo jiide nyu jé yi shóŋ bɛ yi bí. Bo gɛ̀ bee bamii ba kifufe, bamii fiine bɛ bo bo ka nyiɛge bɛ bo.
37 apedrejados, serrados ao meio, postos à prova, mortos ao fio da espada. Andaram errantes, vestidos de pele de ovelhas e de cabras, necessitados, afligidos e maltratados.
38 Bo gɛ̀ jiɛnyi bo chee kwa, mo yi bambegɛ le, bɛ a manta le, mo a bintuge le. Le bamii ba woŋ kfunɛ gɛ̀ baaŋ kojɛ gɛ ki bo chêe wu le gɛ.
38 O mundo não era digno deles. Vagaram pelos desertos e montes, pelas cavernas e grutas.
39 Bamii banɛ bachii le ba gɛ̀ leesɛ fitele yi Nyo le, Nyo bɛɛŋsɛ lo bo wesee. Geenɛ muh mu bo le gɛ̀ baaŋ kɛmɛ gɛ fiɛɛ fì Nyo gɛ̀ ka wa gɛ.
39 Todos estes receberam bom testemunho por meio da fé; no entanto, nenhum deles recebeu o que havia sido prometido.
40 Bo gɛ̀ baaŋ kɛmɛ gɛ nje Nyo gɛ̀ kɛme ntaŋ wù joŋe chuule fɛ besabɛŋ le fede wuboo, wu lɛ lé gê nyû gɛh sege ba taashɛ besa bo, fɛ bo nyume tɛ bo kôjɛ a Nyo jii gɛɛne mɛɛse.
40 Deus havia planejado algo melhor para nós, para que conosco fossem eles aperfeiçoados.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.