Apocalipse 6
ncr (NCR) vs ARIB
1 Ntu jiiŋe no Mwa Shoŋ wɛɛ gɛ̀ bwɛɛyi kila kì fwe antɛnɛɛ a bila bì bvusooshwi biɛɛ, nja n'yu fiɛɛ fimi ŋgoo yi mwɛɛ mu wuŋe mwɛɛ jɛme bɛ jɛ njɛ waŋ jaŋ, fi jɛmɛ lɛ, “Tô!”
1 E vi quando o Cordeiro abriu um dos sete selos, e ouvi um dos quatro seres viventes dizer numa voz como de trovão: Vem!
2 Lɛ mbijɛ, nja n'yɛŋ nyambala yimi yì baaŋ le muh bɛɛŋ yu, wu kɛme kinɛ. Ba mo ba booŋ kifo ki bvunfoŋ a wu fwa, wu bu, wu gɛɛŋ njɛ muh wù to wu juu wu soo, ki wu gɛ̂ɛŋ wu jû, wu sô.
2 Olhei, e eis um cavalo branco; e o que estava montado nele tinha um arco; e foi-lhe dada uma coroa, e saiu vencendo, e para vencer.
3 Mwa Shoŋ gɛ̀ bwɛɛdɛ kila kì kiŋgane kinfɛɛ, n'yu fiɛɛ fì kiŋgane kinfɛɛ ŋgoo yi mwɛɛ mu wuŋe mwɛɛ jɛmɛ lɛ, “Tô!”
3 Quando ele abriu o segundo selo, ouvi o segundo ser vivente dizer: Vem!
4 Nyambala yimi bu yi yɛɛde nɛ ghɛɛmm, ba mo ba nya nyo yi jɛŋ yimi yì baaŋ muh wù gɛ̀ bɛnɛ yu le, ba nya wu bɛ bvuŋga ki wu chîaasɛ nyiɛgee yi kikwɛɛ ki nshɛŋ le kichii wu lɛ bamii yûuyi bamu.
4 E saiu outro cavalo, um cavalo vermelho; e ao que estava montado nele foi dado que tirasse a paz da terra, de modo que os homens se matassem uns aos outros; e foi-lhe dada uma grande espada.
5 Mwa Shoŋ gɛ̀ bwɛɛdɛ kila kì kiŋgane kintɛde, n'yu fiɛɛ fì kiŋgane kintɛde ŋgoo yi mwɛɛ mu wuŋe mwɛɛ jɛmɛ lɛ, “Tô!” Ndoo mbijɛ, nja n'yɛŋ nyambala yimi yì yiide le, muh bɛɛŋ yi le wu kɛme nfe wù ba fege mwɛɛ yu le a wu bo.
5 Quando abriu o terceiro selo, ouvi o terceiro ser vivente dizer: Vem! E olhei, e eis um cavalo preto; e o que estava montado nele tinha uma balança na mão.
6 Nja n'yu njɛ jɛ yimi jɛme antɛnɛɛ a mwɛɛ mu wuŋe munɛh mwɛɛ yi duu lɛ, “Muh lé wu gê wu jô nlaŋɛ wu yi juu le chi chile fɛ wu gû fiŋkonyi fi agiŋ yu, kɛnɛ wu jô nlaŋɛ wu yi juu le chi chile fɛ wu gû muŋkonyi mu agiŋ abala yu muntɛde. Geenɛ keefɛ wo kûŋ mɛɛ bɛ mbvuuŋ le gɛ!”
6 E ouvi como que uma voz no meio dos quatro seres viventes, que dizia: Um queniz de trigo por um denário, e três quenizes de cevada por um denário; e não danifiques o azeite e o vinho.
7 Mwa Shoŋ gɛ̀ bwɛɛdɛ kila kì kiŋgane kinɛh, n'yu jɛ yi fiɛɛ fì kiŋgane kinɛh ŋgoo yi mwɛɛ mu wuŋe mwɛɛ jɛmɛ lɛ, “Tô”
7 Quando abriu o quarto selo, ouvi a voz do quarto ser vivente dizer: Vem!
8 Ndoo mbijɛ, nja n'yɛŋ nyambala yimi yi le jibejibe, jee chi muh wù gɛ̀ bɛnɛ yu we gɛ̀ bee lɛ Kwe, woŋ wu Baŋkfu bii wu le. Ba nya bo bvuŋga lɛ bo jô bamii ba yi kimbe ki nshɛŋ le kimimia antɛnɛɛ a binɛh, bo lɛ̂ɛshɛ bamii bayu bɛ nyó yi jɛŋ mo jɛŋ mo binchɛŋ bɛ nyáŋ yi nchvuuŋ yi yi nshɛŋ le.
8 E olhei, e eis um cavalo amarelo, e o que estava montado nele chamava-se Morte; e o inferno seguia com ele; e foi-lhe dada autoridade sobre a quarta parte da terra, para matar com a espada, e com a fome, e com a peste, e com as feras da terra.
9 Mwa Shoŋ gɛ̀ bwɛɛdɛ kila kì kiŋgane kitɛŋ, n'yɛŋ biyo bi bamii le akuu a kitana ki kintanyɛ le. Biyo binɛ nyu bi bamii ba bo gɛ̀ yuuyɛ bo nje jɛ yi Nyo bɛ fiɛɛ fì bo gɛ̀ jɛme bo lɛme yi fi le.
9 Quando abriu o quinto selo, vi debaixo do altar as almas dos que tinham sido mortos por causa da palavra de Deus e por causa do testemunho que deram.
10 Bi wanɛ fɛwɛɛwe lɛ, “O Tada Nyo wù le Awe a Mwɛɛ Munchii, wo wù yuude, wo le kinchiɛɛŋ. Wo lé wo chîɛɛŋ gɛ̂ɛŋ bû nɛɛ fɛ wo sùunɛ nsa wese wo chvûu kichvusɛ yi bamii ba gɛ̀ yuuyɛ bee, ba le yi kikwɛɛ ki nshɛŋ le?”
10 E clamaram com grande voz, dizendo: Até quando, ó Soberano, santo e verdadeiro, não julgas e vingas o nosso sangue dos que habitam sobre a terra?.
11 Bo mo bo nya njú yì baaŋ muh wu mumwaa mumwaa bo le, bo jɛmɛ lɛ bo ka bo lɛ̂ɛŋ shige, gɛ̂ɛŋ bû no bo le bo mɛ̂sɛ bo yûuyɛ booŋ ba bwe bo, bò le tɛ bamii ba lɛme ba Nyo ba gɛ̀ bee ki ba gê ba yûuyɛ bo no ba gɛ̀ yuuyɛ bo.
11 E foram dadas a cada um deles compridas vestes brancas e foi-lhes dito que repousassem ainda por um pouco de tempo, até que se completasse o número de seus conservos, que haviam de ser mortos, como também eles o foram.
12 Mwa Shoŋ gɛ̀ bwɛɛdɛ kila kì kiŋgane kinsoo, mbijɛ nja n'yɛŋ nshɛŋ shiŋshɛ bɛ bvuŋga, juu kaasɛ chi tu chi yiide nɛ tititi njɛ nju yi kimbaŋkwe, kwii wù wu chile kaasɛ wu tu wu yɛɛde nɛ ghɛɛŋŋ njɛ kilɛmɛ.
12 E vi quando abriu o sexto selo, e houve um grande terremoto; e o sol tornou-se negro como saco de cilício, e a lua toda tornou-se como sangue;
13 Jóŋ jade fɛwe yi gweeyi fɛkuu njɛ muntaŋ mù baaŋ jɛbejɛbe mù nfuŋ fede wu kaale.
13 e as estrelas do céu caíram sobre a terra, como quando a figueira, sacudida por um vento forte, deixa cair os seus figos verdes.
14 Kibvulɛ ja ki kɛbɛ njɛ kimba ki ŋwa ki mo ki lɛ̂sɛ lo. Bambegɛ bachii bɛ biŋgɛŋ bichii ja fɛ bi gɛ̀ bee fo.
14 E o céu recolheu-se como um livro que se enrola; e todos os montes e ilhas foram removidos dos seus lugares.
15 Banfoŋ ba yi nshɛŋ le mo bamii ba baaŋ baaŋ bachii mo bikwɛɛ bi bamii ba nchi ba baaŋ baaŋ mo bamii ba kwa mo bamii ba kɛme bvuŋga mo bamii bachii kɛnɛ nfa kɛnɛ ba le gɛ nfa gɛ, bo mo bo nyiile a ŋkfuuŋ mo a bvuta le bɛ a bambegɛ kuu.
15 E os reis da terra, e os grandes, e os chefes militares, e os ricos, e os poderosos, e todo escravo, e todo livre, se esconderam nas cavernas e nas rochas das montanhas;
16 Bo nyiile noo, bo jaŋɛ bambegɛ bɛ bimbaaŋ le, bo duu lɛ, “Bɛŋ gwêeyɛ yi ye yese le, bɛŋ bâŋe bee lɛ keefɛ muh wɛɛ wù shile yi kala le wu yɛ̂ne bee le bɛ fɛ Mwa Shoŋ dûnyɛ shɛ́ŋ ye yì bɛɛne ye yese le gɛ.
16 e diziam aos montes e aos rochedos: Caí sobre nós, e escondei-nos da face daquele que está assentado sobre o trono, e da ira do Cordeiro;
17 Juu chì bo lé bo dûnyɛ shɛ́ŋ yiboo yì bɛɛne le chi to wa chi kojɛ, gɛ muh nyu yu wù taŋlo wu lɛɛŋ a bo fwe gɛ.”
17 porque é vindo o grande dia da ira deles; e quem poderá subsistir?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.