Mateus 26
Juquila Mixe NT (MXQ_TBL) vs NTLH
1 Ko Jesús tka̱jxta̱a̱y tʉgekyʉ tya̱a̱dʉ, ta tꞌanma̱a̱y ja ꞌyʉxpʉjkpʉty:
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 —Miits mnija̱ꞌa̱dʉp ko jʉxtʉjmʉ dʉꞌʉn ja paskʉ xʉʉ, es ʉj, ja Naxwíñʉdʉ Ja̱ꞌa̱yʉdyʉ Kyudʉnaabyʉ, nyajkʉyaka̱ꞌa̱ñʉts esʉts xyajkruuzpátʉt.
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Ma̱ tadʉ tiempʉ ja teedywyindsʉ́nʉty es ja diꞌibʉty tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjktʉp es nandʉꞌʉnʉ israelítʉdyʉ myʉjja̱ꞌa̱ydyʉjkʉty ñaymyujkʉdʉ ma̱ tyʉjk a̱a̱ Kaifás, ja teedywyindsʉngópk.
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 Jam dyajtʉydyʉjkʉdʉ wiꞌix tꞌokmátstʉt ja Jesús mʉdʉ andakʉn, es ꞌyoogʉt.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Es ñayjyʉnánʉdʉ: —Kyaj jyaaty ma̱ ja xʉʉ, kʉdiibʉ xyñibʉdʉꞌkʉm ja ja̱ꞌa̱yʉty.
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Jamʉ natyʉ Jesús Betañʉ ma̱ tyʉjkʉ Simonk diꞌibʉ yajtijp nileprʉ pa̱ꞌa̱m.
6 — ausente —
7 Ta ñimʉwingoonʉ tuꞌugʉ toxytyʉjk mʉt tuꞌugʉ limetʉ alabástrʉbʉ ujts mʉdʉ aseytʉ pa̱ꞌa̱k xuꞌkpʉ es jantsy tsooxpʉ. Ko naty ja Jesús ꞌyuꞌuñʉ meesʉ windum, ta ja toxytyʉjk oj tyukkuudsʉty kyʉba̱jkkʉjxy.
7 — ausente —
8 Ko ja ʉxpʉjkpʉty tꞌijxtʉ tya̱a̱dʉ, ta ꞌyajkʉdʉ es jyʉnandʉ: —¿Ti ko tya̱a̱dʉ dʉꞌʉn tʉ ꞌyʉxtʉgoy?
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 Tya̱a̱dʉ tʉʉxyʉp tsoox yajteeky esxyʉp tʉ yajtukpudʉ́kʉdʉ ja ayoobʉ ja̱ꞌa̱yʉty.
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Ko Jesús tmʉdooyʉ tya̱a̱dʉ, ta jyʉnáñ: —¿Ti ko xyꞌoodʉ tadʉ toxytyʉjk? Tya̱a̱dʉ óyʉdsʉ dʉꞌʉn tʉ xytyuñ.
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Pes ja ayoobʉtʉjkʉty mmʉdáttʉp dʉꞌʉñʉm ma̱ miidsʉty, per ʉj kyajts dʉꞌʉñʉm xymyʉdáttʉt.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Diꞌibʉ tya̱dʉ toxytyʉjk tʉ ttuñ kots tʉ xytyukkuudsyʉ tadʉ aseytʉ pa̱ꞌa̱k xuꞌkpʉ ma̱dsʉ nniniꞌx, jaꞌa dʉꞌʉn jyʉjpꞌijxnʉp esʉts nnaxtʉ́kʉt.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 Tʉyꞌa̱jtʉn nꞌanʉʉmʉdʉ ko oytyim ma̱a̱ty yajka̱jxwaꞌxy yʉ oybyʉ ayuk ma̱ tʉgekyʉ naxwíñʉdʉ, yajmadya̱ꞌa̱gʉt nandʉꞌʉn diꞌibʉ tyuunʉ tya̱dʉ toxytyʉjk, es dʉꞌʉn yajjamyátsʉt yʉꞌʉ.
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Net niduꞌugʉ nima̱jmajtskpʉ ja ʉxpʉjkpʉ diꞌibʉ xyʉꞌa̱jtypy Juudʉs Iskaryotʉ, oj myadyaꞌaky mʉdʉ teedywyindsʉ́nʉty.
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 Ta tꞌanma̱a̱y: —¿Nʉꞌʉnʉts xymyoꞌoyʉt pʉn ndukkʉdʉjkʉdʉp ja Jesús? Net myooyʉdʉ iꞌpx ma̱jkʉ platʉ meeñ.
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 Es net ja Juudʉs tꞌʉxta̱a̱y oga̱ꞌa̱n ja tiempʉ ma̱ tꞌokkʉyákʉt ja Jesús.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Es ma̱ ja paskʉ xʉʉ tsyondaky ma̱ yajkáy ja tsa̱jkaaky diꞌibʉ kyaj tmʉdaty ja levaduurʉ, ja ʉxpʉjkpʉty tnimiindʉ wingón ja Jesús es dyajtʉʉdʉ: —¿Ma̱a̱ xytsyeky nꞌʉxkúkʉdʉts es nduꞌunʉm ja paskʉ aꞌux?
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Ta ja Jesús ꞌyanma̱a̱yʉdʉ: —Nʉjxtʉ jam ka̱jpnóty ma̱ ja tyʉjk tuꞌugʉ yedyʉjk nmʉtnaymyaayʉbʉ, es anʉʉmʉdʉ: “Yʉ Windsʉ́n dʉꞌʉn jyʉnaꞌañ: Yʉ nxʉʉ nꞌoorʉts tʉ wyingóñ, es ma̱ yʉ mdʉjk nduna̱ꞌa̱ñʉts ja paskʉ mʉdʉdsʉ nꞌʉxpʉjkpʉty.”
18 Ele respondeu:
19 Net ja ʉxpʉjkpʉty dʉꞌʉn ttuundʉ éxtʉm ja Jesús tyuknipʉjkʉdʉ. Ta tꞌʉxkujkʉdʉ ja paskʉ aꞌux.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Ko oj tsyuꞌujʉnʉ, tamʉ natyʉ Jesús meesʉ windum mʉt ja nima̱jmajtskpʉ ꞌyʉxpʉjkpʉty.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Ma̱ naty jam ꞌyaꞌuxꞌattʉ, ta Jesús jyʉnáñ: —Tʉyꞌa̱jtʉn nꞌanʉʉmʉdʉ ko niduꞌuk miidsʉty xykyʉyaka̱ꞌa̱ñʉts.
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Net ja ʉxpʉjkpʉty jyantsyjyotmaydyuktʉjkʉdʉ, es dyajtʉʉdʉ niduꞌugáty ja Jesús: —Windsʉ́n, ¿tii ʉjtsʉ daa?
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Ta ꞌyadsoojʉ ja Jesús: —Diꞌibʉts xymyʉttojxmujkp, yʉꞌʉdsʉ dʉꞌʉn xykyʉyaka̱a̱mp.
23 Jesus respondeu:
24 Ʉj ja Naxwíñʉdʉ Ja̱ꞌa̱yʉdyʉ Kyudʉnaabyʉ, dʉꞌʉn nnejxyʉts éxtʉm ja Diosʉ jyaaybyajtʉn jyʉnaꞌañ. ¡Per pʉroobʉ tadʉ yedyʉjk diꞌibʉts xykyʉyaka̱a̱mp! Nik oy mʉt yʉꞌʉ kooxyʉbʉ tadʉ yedyʉjk kyadimmiiñ kyadimja̱jty naxwiiñ.
24 Pois o
25 Net ja Juudʉs diꞌibʉ kʉyakánʉp, oj dyajtʉʉy ja Jesús: —Windsʉ́n, ¿tii ʉjtsʉ daa? Ta Jesús ꞌyadsoojʉ: —Mijtsʉ dʉꞌʉn.
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Ma̱ naty jam ꞌyaꞌuxꞌattʉ, ta Jesús tkoneꞌky ja tsa̱jkaaky, es tja̱ꞌa̱ygyʉdáky ja Dios. Es ko ttujkwaꞌxy, ta tmooydyʉ ja ꞌyʉxpʉjkpʉty, es tꞌanʉʉmʉdʉ: —Kaydyʉ. Tya̱a̱dʉdsʉ dʉꞌʉn ja nniniꞌx.
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Net tkoneꞌky tuꞌugʉ kálʉz mʉdʉ vinʉ, es tja̱ꞌa̱ygyʉdáky ja Dios. Ta tmooydyʉ ja ꞌyʉxpʉjkpʉty, es tꞌanʉʉmʉdʉ: —Uuktʉ nidʉgekyʉ miidsʉty ma̱ tya̱dʉ kálʉz.
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 Tya̱a̱dʉdsʉ dʉꞌʉn ja nneꞌpyñʉts diꞌibʉ yajtama̱a̱mp yajꞌyoka̱a̱mp es tyʉydyʉ́kʉt ja kajxyꞌátypyʉ, es dʉꞌʉn yajmaꞌxʉt mayʉ ja̱ꞌa̱y ja pyojpʉty.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 Es nꞌanʉʉmʉdʉ ko kyajts nnakyꞌuuga̱ꞌa̱ñʉ tya̱dʉ uuvʉ nʉʉ extʉ kodsʉ naty nꞌiiky mʉt miidsʉty ja jembyʉ uuvʉ nʉʉ ma̱dsʉ nDeedyʉts yajkutíky.
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Ko tꞌʉʉda̱a̱y tuꞌugʉ alabanzʉ, ta oj ñʉjxtʉ ma̱ ja Oliivʉs Kopk.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Net ja Jesús tꞌanma̱a̱ydyʉ ja ꞌyʉxpʉjkpʉty: —Nidʉgekyʉ miits xymyatstuꞌudándʉpts tya̱a̱dʉ koots, mʉt ko jyʉnaꞌañ ma̱ Diosʉ jyaaybyajtʉn: “Nyaꞌoogʉpts ja borreegʉ kwentʉꞌa̱jtpʉ, es ja byorreegʉty ꞌyayoꞌoywya̱ꞌxta̱ꞌa̱ydyʉt.”
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Es kodsʉ naty tʉ njikypyeky, jawyiinʉts nnʉjxʉt Galileeʉ ma̱a̱nʉmʉ naty miits mganʉjxtʉ.
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Net ja Peedrʉ ꞌyadsoojʉ: —Oy nidʉgekyʉ mjamatstutta̱a̱yʉbʉ, ʉj kyajts mij nmatstuꞌudʉt.
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Net ja Jesús ꞌyanma̱a̱yʉ: —Tʉyꞌa̱jtʉn nꞌanʉʉmʉ ko nan ma̱ tya̱dʉ koots, kyajnʉmʉ natyʉ tʉgaak ꞌyʉy, esʉts mij xyꞌʉxtija̱ꞌa̱ñ tʉgʉk ok.
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Netʉ Peedrʉ jyʉnáñ: —Oyʉts ndimꞌoogʉt mʉt mij, kyaj nꞌʉxtíjʉt. Es nidʉgekyʉ ja ʉxpʉjkpʉty nandʉꞌʉn jyʉna̱a̱nda̱a̱ydyʉ.
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Net ja Jesús jya̱jttʉ mʉdʉ ꞌyʉxpʉjkpʉty ma̱ tuꞌugʉ nʉgam diꞌibʉ xyʉꞌa̱jtypy Jetsemanii. Ta tꞌanma̱a̱ydyʉ ja ꞌyʉxpʉjkpʉty: —Uꞌuñʉdʉ ya̱a̱ mints xim nꞌokka̱jxtaꞌaky.
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Ta tmʉnejxy ja Peedrʉ es majtskʉ Zebedeeʉ mya̱a̱nk. Ta ñayjya̱ꞌa̱jʉ jantsy jotmaymyʉʉt es ꞌyamutskꞌa̱jty.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Net tꞌanma̱a̱ydyʉ: —Dʉꞌʉnʉts njawʉ njodoty éxtʉm tuꞌugʉ jotmay diꞌibʉ mʉdʉ oꞌkʉn. Wʉꞌʉmdʉ miits ja ya̱a̱ es wijy mꞌíttʉt mʉt ʉj.
38 e disse a eles:
39 Net ja Jesús oj waanʉ ñasꞌyoꞌoyʉ. Ta ñayjyujpʉ koxtanʉ naxkʉjxy, es kya̱jxtáky dʉꞌʉn: —Tatituꞌunk, pʉn mba̱a̱t, kʉdiibʉts nꞌuugʉt yʉ ta̱ꞌa̱mbʉ. Per kyaj dyʉꞌʉnʉty éxtʉmts ʉj ndseky, waꞌanʉ dʉꞌʉnʉty éxtʉm mij xytsyeky.
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Net jyʉmbijty ma̱ naty ja nidʉgʉʉkpʉ ꞌyʉxpʉjkpʉ es tpattʉ mya̱ꞌa̱dʉ, es tꞌanma̱a̱y ja Peedrʉ: —¿Kyaj tʉ mmada̱ꞌa̱ktʉ miits mꞌíttʉt wijy mʉt ʉj ni tuk oorʉ?
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Wijtʉ es ka̱jxta̱ꞌa̱ktʉ kʉdiibʉ ja kaꞌoybyʉ mmʉmada̱ꞌa̱gʉdʉt. Tʉyꞌa̱jtʉn ko ja anmʉja̱ꞌa̱n tsyejpy es ttúnʉt diꞌibʉ Dios tsyejpy, per yʉ niniꞌx kyaj oy tmʉdanʉ.
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Ja myʉmajtsk ok oj ñejxy, ta kya̱jxtáky dʉꞌʉn: —Tatituꞌunk, pʉn kyaj mba̱a̱t xyaꞌꞌadiky es kʉdiibʉts ʉjʉ dʉꞌʉn nꞌayówʉt, waꞌanʉ dʉꞌʉn dʉꞌʉnʉty éxtʉm mij xytsyeky.
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Net jyʉmbijty jatʉgok ma̱ ja nidʉgʉʉkpʉ ꞌyʉxpʉjkpʉty, es tpaty ak ma̱a̱dʉp, mʉt ko nʉgoo naty ja tsuu tʉ ꞌyokwindʉjkʉndʉ.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Ta tnaꞌijxy es oj ñejxy myʉdʉgʉk ok ka̱jxtákpʉ, nandʉꞌʉn éxtʉm tʉ tꞌokꞌamdoo tꞌokpʉjktsoobʉ.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Ta oj jyʉmbijnʉ ma̱ ja nidʉgʉʉkpʉ ꞌyʉxpʉjkpʉty, es tꞌanma̱a̱ydyʉ: —¿Tii mꞌakma̱a̱ mꞌakpoꞌxtʉbʉ? Tʉ net tpa̱a̱ty ja xʉʉ ja oorʉ ma̱ ʉj, ja Naxwíñʉdʉ Ja̱ꞌa̱yʉdyʉ Kyudʉnaabyʉ, nyajkʉyaka̱ꞌa̱ñʉts ma̱ yʉ pojpʉ ja̱ꞌa̱yʉty.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 ¡Pʉdʉꞌʉktʉ! ¡Joꞌomdʉ! Ta myiñ ja diꞌibʉts xykyʉyaka̱a̱mp.
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Tamʉ natyñʉmʉ Jesús ꞌyakkajxy ko jyajty ja Juudʉs diꞌibʉ nandʉꞌʉn ꞌyapóstʉlʉꞌa̱jtypy ma̱ yʉ nima̱jmajtskpʉ, es myindʉ mʉdʉ mayjyaꞌay mʉdʉ ꞌyespa̱a̱dʉ esʉ kyépyʉty. Yʉꞌʉ naty kajxʉdʉp ja teedywyindsʉ́nʉty esʉ myʉjja̱ꞌa̱ydyʉjkʉdyʉ israelítʉty.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Es tʉ natyʉ Juudʉs ttukniꞌꞌixʉ wiꞌixʉ naty dyaka̱ꞌa̱ñ ja ijxwʉꞌʉmʉn: —Diꞌibʉts ʉj ndsiꞌxypy, yʉꞌʉ dʉꞌʉnʉ naty ja Jesús. Yʉꞌʉ dʉꞌʉn mmátstʉp.
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Netyʉ Juudʉs tnimiiñ ja Jesús, es tka̱jxpeꞌxy: —Dios maygyépyʉty, Windsʉ́n. Ta oj ttsiꞌxy.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Netʉ Jesús ꞌyadsooy: —Mʉtnaymyaaybyʉ, ¿tun ti mnimiimpy? Ta tnimʉwingoondʉ ja Jesús es tma̱jtstʉ es dyajnʉjxnʉdʉ tsimy.
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Niduꞌuk diꞌibʉ naty jam mʉdʉ Jesús, tjuꞌty ja ꞌyespa̱a̱dʉ es tniboꞌtʉ tuk aduꞌumʉ tyatsk ja teedywyindsʉngópkʉ tyuumbʉ.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Net ja Jesús tꞌanma̱a̱y: —Pʉjkʉꞌʉgʉ mꞌespa̱a̱dʉ ma̱ xyaꞌity. Mʉt ko nidʉgekyʉ diꞌibʉ tsiptuump mʉdʉ espa̱a̱dʉ, nan mʉdʉ espa̱a̱dʉ ꞌyoogʉt.
52 Aí Jesus disse:
53 Es tim tyamyʉ mba̱a̱dʉts njaꞌꞌamdoy ja nDeedyʉts es tkáxʉt tʉgoymyayʉ ánklʉsʉty esxyʉpts xypyudʉkʉ.
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Per kyajtsʉ dʉꞌʉn ndúnʉt, mʉt ko wiꞌix yajkuydyúnʉt ja Diosʉ jyaaybyajtʉn diꞌibʉ jʉna̱a̱mp ko dʉꞌʉn tyun jyátʉt.
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Net ja Jesús tꞌanma̱a̱ydyʉ ja mayjyaꞌayʉty: —¿Tii dʉꞌʉnʉts miits tʉ xyñimíndʉts mʉdʉ mꞌespa̱a̱dʉ esʉ mgepy es xymyatsa̱ꞌa̱ndʉts éxtʉmxyʉpts ʉj nmaꞌtspʉty? Bom bómʉts ʉj tʉ nꞌuꞌuñʉ mʉt miidsʉty mʉj tsa̱jptʉjk ñabotsoty es nyaꞌʉxpʉktʉ, es ni na̱ꞌa̱ts tʉ xykyatsumdʉ.
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Es tʉgekyʉ tya̱a̱dʉ dʉꞌʉn játyʉty es yajkuydyúnʉt diꞌibʉ ja Diosʉ kyuga̱jxpʉty myadyaktʉ ma̱ ja Diosʉ jyaaybyajtʉn. Jesús, Anás wyindum Ta nidʉgekyʉ ja ʉxpʉjkpʉty tmastuttʉ ja Jesús, es kyakta̱a̱ydyʉ.
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Diꞌibáty mya̱jtstʉ ja Jesús, yʉꞌʉjʉty yajnʉjxtʉ ma̱ ja teedywyindsʉngópk Kaifás, ma̱ naty ja diꞌibʉty tsa̱jptʉgóty yaꞌʉxpʉjktʉp esʉ mʉjja̱ꞌa̱ydyʉjkʉty tʉ ñaymyúkʉdʉ.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Es yʉ Peedrʉ pyanʉjx extʉ ma̱ ja tyʉja̱ꞌa̱ ja teedywyindsʉngópk. Jap tyʉjkʉ es ñaxweꞌtsy mʉdʉ polʉsiiʉty, es tnijawʉyaꞌañ wiꞌix ꞌyokweꞌemy ja Jesús.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Yʉ teedywyindsʉ́nʉty es ja mʉjja̱ꞌa̱ydyʉjkʉty es tʉgekyʉ diꞌibʉ anaꞌamdʉp mʉj tsa̱jptʉgóty tꞌʉxta̱ꞌa̱ydyʉ ja winma̱ꞌa̱ñ wiꞌix tꞌokniwa̱a̱mbáttʉt ja Jesús es ꞌyoogʉt,
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 es kyaj tpattʉ ja pyojpʉ oy may ja ja̱ꞌa̱y oj jyamindʉ es tjaniwa̱a̱mbajttʉ ja Jesús. Es tim ok myiiñ nimajtskʉ testiigʉ diꞌibʉ andáktʉp,
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 es jyʉnandʉ: —Tya̱a̱dʉ yedyʉjk dʉꞌʉn jyʉnaꞌañ: “Mba̱a̱dʉts njity tya̱dʉ mʉj tsa̱jptʉjk es tʉgʉk xʉʉts ngójʉt jatʉgok.”
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Net ja teedywyindsʉngópk pyʉdeꞌky es tꞌanma̱a̱y yʉ Jesús: —¿Kyaj mꞌadsoy ni tii? ¿Tii dʉnʉ tya̱a̱dʉ diꞌibʉ yam myadyáktʉp mʉt mijtskyʉjxm?
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Es ja Jesús oj wyeꞌemy amoñʉ. Net ja teedywyindsʉngópk ꞌyanma̱a̱yʉ: —Ʉjtsʉts mij nꞌanmaapy mʉdʉ Diosʉ xyʉʉgyʉjxm es xyꞌanʉʉmʉdʉts ja tʉyꞌa̱jtʉn pʉn mijtsʉ dʉꞌʉn ja Kristʉ, ja Diosʉ ꞌyUꞌunk.
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Jesús ꞌyadsooy: —Ʉjtsʉ dʉꞌʉn éxtʉm mij mjʉna̱ꞌa̱ñ, es nandʉꞌʉn nꞌanʉʉmʉdʉ miidsʉty ko mꞌíxtʉp ko ʉj, ja Naxwíñʉdʉ Ja̱ꞌa̱yʉdyʉ Kyudʉnaabyʉ, nꞌuꞌuñʉyaꞌañʉts ma̱ yʉ ꞌyaga̱ꞌa̱ñdsyoo ja Dios diꞌibʉ tʉgekyʉ mʉkꞌa̱jtʉn myʉda̱jtypy, es ma̱ naty nmina̱ꞌa̱ñʉts yoodsóty.
64 Jesus respondeu:
65 Net ja teedywyindsʉngópk tkʉꞌtsy ja wyit es ñʉgʉxʉꞌʉgʉt ja ꞌyakʉ, es jyʉnáñ: —¡Tya̱dʉ yedyʉjk tʉ tmʉdʉgoy ja Dios mʉdʉ kyʉꞌʉm ayuk! ¿Oy njadimtsojkʉm ja testiigʉ? Miidsʉty kʉꞌʉm tʉ xymyʉdowdʉ yʉ ꞌyaxʉk ayuk.
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 ¿Wiꞌix mjʉna̱ꞌa̱ndʉ? Es jaꞌajʉty jyʉnandʉ: —Myʉda̱jtypy ja pyeky, es pátʉp ꞌyoogʉt.
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Ta twindsujʉꞌktʉ es twojptʉ es na̱a̱gʉty twimbojtsʉꞌktʉ,
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 es tꞌanma̱a̱ydyʉ: —Mij Kristʉ, ¡may pʉ́n tʉ mgóxyʉty!
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Ma̱ naty ja Peedrʉ ꞌyuꞌuñʉ tʉja̱ꞌp, ta ñimiinʉ tuꞌugʉ kiixy poꞌoduumbʉ es ꞌyanma̱a̱yʉ: —Mij nandʉꞌʉn tʉ mjʉdity mʉdʉ Jesús, Galileeʉ ja̱ꞌa̱y.
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Es ja Peedrʉ ꞌyʉxtijy ja Jesús mayjyaꞌayóty, es jyʉnaꞌañ: —Kyajts nnijawʉ ti dʉn mmadyakypy.
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Jamʉ natyʉ Peedrʉ tʉjk agʉꞌʉm ko jatuꞌugʉ kiixy poꞌoduumbʉ diꞌibʉ naty jap ꞌyijxʉ. Ta jyʉnáñ: —Tya̱dʉ ja̱ꞌa̱y nandʉꞌʉn tʉ jyʉdity mʉdʉ Jesús nazarenʉ.
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Ta jatʉgok ja Peedrʉ tꞌʉxtijy, es jyʉnáñ: —Diósʉts ndestiigʉꞌa̱jtypy ko kyajts nꞌixyꞌatyʉ tadʉ yedyʉjk.
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Ko waanʉ ꞌyakꞌijty, diꞌibʉ naty jápʉty tnimʉjwa̱ꞌktʉ ja Peedrʉ es tꞌanma̱a̱ydyʉ: —Tʉyꞌa̱jtʉn ko mij nandʉꞌʉn mja̱ꞌa̱yꞌa̱jtʉbʉ tya̱a̱dʉ, mʉt ko mʉdʉ mꞌʉꞌʉ mga̱jxʉn myaꞌʉxkapy.
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Netʉ Peedrʉ oj ñaygya̱jxpékyʉty ko kyaj tʉyꞌa̱jtʉn jyʉnaꞌañ: —¡Ay, por tsyos! Kyajts nꞌixyꞌatyʉ tadʉ ja̱ꞌa̱y. Ta netyʉ ꞌyʉʉy ja tʉgaak.
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Net ja Peedrʉ tjamyejtsy éxtʉm ja Jesusʉ naty tʉ ꞌyanʉꞌʉmxʉty: “Ko kyajnʉmʉ natyʉ tʉgaak ꞌyʉy, es mij mjʉna̱ꞌa̱na̱ꞌa̱ñ tʉgʉk ok ko kyajts xyꞌixꞌaty.” Taa ja Peedrʉ pyʉdseemy jap, es jantsy jyʉʉy yaxy.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.