João 18

Juquila Mixe NT (MXQ_TBL) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Ko tya̱a̱dʉ dʉꞌʉn ja Jesús jyʉnáñ, net oj ꞌyawinnaxtʉ mʉt ja ꞌyʉxpʉjkpʉty ma̱ ja luga̱a̱r diꞌibʉ xyʉꞌa̱jtypy Sedrón Nʉwok. Jap tuꞌugʉ nʉgam ma̱ ꞌyityʉ jeꞌxykyépy. Jap ja Jesús tyʉjkʉdʉ mʉt ja ꞌyʉxpʉjkpʉty.
1 Depois dessas palavras, Jesus saiu com os seus discípulos para além da torrente de Cedron, onde havia um jardim, no qual entrou com os seus discípulos.
2 Esʉ Juudʉs diꞌibʉ naty kyʉyakaampy yʉ Jesús, nan ꞌyixyꞌajtypyʉ natyʉ tadʉ nʉgam, mʉt ko kana̱k okʉ naty tʉ ñaymyúkʉdʉ jap mʉt ja ꞌyʉxpʉjkpʉty ja Jesús.
2 Judas, o traidor, conhecia também aquele lugar, porque Jesus ia freqüentemente para lá com os seus discípulos.
3 Netʉ Juudʉs jya̱jttʉ nʉgamóty mʉʉt ja maysyolda̱a̱dʉty esʉ polʉsiiʉty diꞌibʉ kyajxtʉ ja teedywyindsʉ́nʉty esʉ fariseeʉty. Es tmʉnʉjxtʉ lyamprʉ, tsyinwaty, pujxn esʉ kepy.
3 Tomou então Judas a coorte e os guardas de serviço dos pontífices e dos fariseus, e chegaram ali com lanternas, tochas e armas.
4 Es kom ja Jesús ñija̱ꞌa̱bʉ naty ti naty jatánʉp, ta tninʉjxtʉ es dyajtʉʉy diꞌibʉ naty pajʉdijtʉdʉp: —¿Pʉ́n mꞌʉxta̱a̱ydyʉp?
4 Como Jesus soubesse tudo o que havia de lhe acontecer, adiantou-se e perguntou-lhes: A quem buscais?
5 Net jaꞌajʉty ꞌyadsoojʉdʉ: —Yʉ Jesús nazarenʉ. Jesús ꞌyadsooy: —Ʉjtsʉ dʉꞌʉn. Juudʉs diꞌibʉ naty kʉyakánʉp, tapʉ naty mʉt ja diꞌibʉdyʉ naty pajʉdijttʉp ja Jesús.
5 Responderam: A Jesus de Nazaré. Sou eu, disse-lhes. {Também Judas, o traidor, estava com eles.}
6 Es ko ja Jesús tꞌanma̱a̱ydyʉ: “Ʉjtsʉ dʉꞌʉn”, net ꞌyʉxtʉkʉwa̱ꞌktʉ es kyʉda̱a̱dʉ naxkʉjxy.
6 Quando lhes disse Sou eu, recuaram e caíram por terra.
7 Net ja Jesús jatʉgok dyajtʉʉjʉmbijttʉ: —¿Pʉ́n mꞌʉxta̱a̱ydyʉp? Net ꞌyadsoodʉ: —Yʉ Jesús nazarenʉ.
7 Perguntou-lhes ele, pela segunda vez: A quem buscais? Disseram: A Jesus de Nazaré.
8 Jesús tꞌanma̱a̱ydyʉ: —Tʉts mij nꞌanʉʉmʉdʉ ko ʉjtsʉ dʉꞌʉn. Pʉn ʉjts miits xyꞌʉxta̱a̱ydyʉp, naꞌixtʉ, waꞌan tnʉjxtʉ tya̱dʉ nja̱ꞌa̱yʉts.
8 Replicou Jesus: Já vos disse que sou eu. Se é, pois, a mim que buscais, deixai ir estes.
9 Dʉꞌʉn jyʉnáñ ja Jesús es yajkuydyúnʉt diꞌibʉ yʉꞌʉ kʉꞌʉm jʉnán: “Tatituꞌunk, ni tuꞌuk tʉ kyatʉgoy diꞌibʉts mij xymyooy.”
9 Assim se cumpriu a palavra que disse: Dos que me deste não perdi nenhum {Jo 17,12}.
10 Net ja Simonk Peedrʉ tjuꞌty ja ꞌyespa̱a̱dʉ es tniboꞌtʉ ja ꞌyaga̱ꞌa̱ñdyátsk tuꞌuk diꞌibʉ xyʉꞌa̱jtypy Malkʉ, tyuumbʉ ja teedywyindsʉngópk.
10 Simão Pedro, que tinha uma espada, puxou dela e feriu o servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha direita. {O servo chamava-se Malco.}
11 Esʉ Jesús tꞌanma̱a̱y ja Peedrʉ: —Pʉjta̱ꞌa̱k jatʉgok yʉ mꞌespa̱a̱dʉ ma̱ xyaꞌity. Koonʉmts nꞌayówʉt éxtʉm ja Dios Teety tʉ xytyuknibʉjta̱a̱gʉ es ʉj nꞌayówʉdʉts.
11 Mas Jesus disse a Pedro: Enfia a tua espada na bainha! Não hei de beber eu o cálice que o Pai me deu?
12 Net ja solda̱a̱dʉty es mʉt ja solda̱a̱dʉ windsʉngopk esʉ israelítʉty ja pyolʉsiiʉty tma̱jtstʉ ja Jesús es dyajnʉjxtʉ kʉtsimy.
12 Então a coorte, o tribuno e os guardas dos judeus prenderam Jesus e o ataram.
13 Net jayʉjp dyajnʉjxtʉ ma̱ yʉ Anasʉ tyʉjk. Yʉ Anás yʉꞌʉ myʉꞌtꞌa̱jtypy ja Kaifás diꞌibʉ ma̱ tadʉ jʉmʉjt teedywyindsʉngopkꞌa̱jtp.
13 Conduziram-no primeiro a Anás, por ser sogro de Caifás, que era o sumo sacerdote daquele ano.
14 Tya̱dʉ Kaifás yʉꞌʉ naty tʉ tꞌokꞌanmaabyʉdʉ ja israelítʉty ko waanʉ oy es ꞌyoogʉt yʉꞌʉyʉ Jesús es kʉdii ko wyindʉgóyʉt ja israelítʉdyʉ ñax kya̱jpn.
14 Caifás fora quem dera aos judeus o conselho: Convém que um só homem morra em lugar do povo.
15 Simonk Peedrʉ es jatuꞌuk ja ʉxpʉjkpʉtꞌakpanʉjxtʉ ja Jesús. Yʉ ꞌyʉxpʉjkpʉ ixyꞌa̱jtʉbʉ naty ja teedywyindsʉngópk. Pa̱a̱ty tyʉjkʉ mʉt ja Jesús ma̱ ja tyʉja̱ꞌa̱ ja windsʉ́n.
15 Simão Pedro seguia Jesus, e mais outro discípulo. Este discípulo era conhecido do sumo sacerdote e entrou com Jesus no pátio da casa do sumo sacerdote,
16 Per ja Peedrʉ jap oj wyeꞌemy kemyꞌagʉꞌp. Pa̱a̱ty pyʉdseemy ja ʉxpʉjkpʉ diꞌibʉ ixyꞌa̱jtʉbʉ naty ja teedywyindsʉngópk es oj tꞌanʉʉmʉ ja kemyꞌa̱a̱ adʉnaabyʉ es tyʉ́kʉt yʉ Peedrʉ.
16 porém Pedro ficou de fora, à porta. Mas o outro discípulo {que era conhecido do sumo sacerdote} saiu e falou à porteira, e esta deixou Pedro entrar.
17 Net ja kemyꞌa̱a̱ adʉnaabyʉ dyajtʉʉy ja Peedrʉ: —¿Tii kyaj mij mꞌʉxpʉjkpʉꞌátyʉty nandʉꞌʉnʉ tadʉ ja̱ꞌa̱y? Peedrʉ ꞌyadsooy: —Kyaj ꞌyʉjtsʉty.
17 A porteira perguntou a Pedro: Não és acaso também tu dos discípulos desse homem? Não o sou, respondeu ele.
18 Es kom xujxpʉ naty, ja teedywyindsʉngópkʉ tyuumbʉty diꞌibʉ jap es ja polʉsiiʉty tʉ natyʉ jʉʉn dyajmʉ́jʉdʉ, es tamʉ naty tanʉ xyamdʉ. Esʉ Peedrʉ nan tapʉ naty mʉʉdʉty ñayyajjokxpʉ́kʉdʉ ma̱ ja jʉʉn.
18 Os servos e os guardas acenderam um fogo, porque fazia frio, e se aqueciam. Com eles estava também Pedro, de pé, aquecendo-se.
19 Ta ja teedywyindsʉngópk dyajtʉʉdsondáktʉ ja Jesús: —¿Pʉ́nʉty mꞌʉxpʉjkpʉꞌa̱jtypy es ti dʉnʉ tadʉ diꞌibʉ mdukꞌʉxpʉjktʉp?
19 O sumo sacerdote indagou de Jesus acerca dos seus discípulos e da sua doutrina.
20 Jesús tꞌadsooy: —Ixnideꞌxyʉts tʉ ngajxy mayjyaꞌayóty. Taayʉmts ndukꞌixtʉ tsa̱jptʉgóty es ma̱ ja Jerusalengʉ myʉj tsa̱jptʉjk, ma̱ ñaymyúkʉdʉ ja israelítʉty. Kyajts ti tʉ ngajxy ayuꞌudsyʉ.
20 Jesus respondeu-lhe: Falei publicamente ao mundo. Ensinei na sinagoga e no templo, onde se reúnem os judeus, e nada falei às ocultas.
21 ¿Ti kots ʉj mij xyajtʉ́y? Yajtʉ́wdʉ diꞌibʉ tʉ tmʉdowdʉ nꞌʉxpʉjkʉnʉts, es yʉꞌʉ mꞌawánʉdʉp tits ʉj tʉ ngajxy. Yʉꞌʉjʉty yajxón tnijáwʉdʉ wiꞌixʉts tʉ nyaꞌʉxpeky.
21 Por que me perguntas? Pergunta àqueles que ouviram o que lhes disse. Estes sabem o que ensinei.
22 Ko Jesús jyʉna̱a̱nda̱a̱y dʉꞌʉn, net ja tsa̱jptʉjk polʉsiiʉty tuꞌuk diꞌibʉ naty jap twimbojtseꞌky ja Jesús es tꞌanma̱a̱y: —¿Ti ko dʉꞌʉn xyꞌadsoy yʉ teedywyindsʉngópk?
22 A estas palavras, um dos guardas presentes deu uma bofetada em Jesus, dizendo: É assim que respondes ao sumo sacerdote?
23 Jesús ꞌyadsoojʉ: —Pʉn tʉts nga̱jxtʉgóy, tukꞌixtʉ wiꞌix tsoodsʉ dʉꞌʉn tʉ nga̱jxtʉgóy. Es pʉn tʉyꞌa̱jtʉnʉts ngajxy, ¿ti kots mij xykyoxy?
23 Replicou-lhe Jesus: Se falei mal, prova-o, mas se falei bem, por que me bates?
24 Net ja Anás tkajxna̱jxy ja Jesús kʉtsimy ma̱ ja Kaifás, teedywyindsʉngópk.
24 {Anás enviou-o preso ao sumo sacerdote Caifás.}
25 Ja Simonk Peedrʉ ñayyajjokxpékyʉdyʉ naty ma̱ ja jʉʉn, es ꞌyanma̱a̱yʉdʉ: —¿Ti kyaj mij mꞌʉxpʉjkpʉꞌátyʉdyʉ tya̱dʉ ja̱ꞌa̱y? Ta ja Peedrʉ tꞌʉxtijy, jyʉnáñ: —Kyaj ꞌyʉjtsʉty.
25 Simão Pedro estava lá se aquecendo. Perguntaram-lhe: Não és porventura, também tu, dos seus discípulos? Negou-o, dizendo: Não!
26 Net jatʉgok yajtʉʉjʉ ja teedywyindsʉngópkʉ tyuumbʉ, pyamʉguꞌugʉ diꞌibʉ Peedrʉ naty tʉ ttatskpoꞌttuꞌuty: —¿Tii kyajts mij nꞌijxy jap nʉgamóty mʉt yʉꞌʉ?
26 Disse-lhe um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a quem Pedro cortara a orelha: Não te vi eu com ele no horto?
27 Peedrʉ tꞌʉxtijy jatʉgok ja Jesús, es netyʉ ja tʉgaak ꞌyʉʉy.
27 Mas Pedro negou-o outra vez, e imediatamente o galo cantou.
28 Net tmʉdsoꞌondʉ ja Jesús ma̱ ja Kaifasʉ tyʉjk es tmʉnʉjxtʉ ma̱ gobernadoorʉ pyalasyʉ. Es kom xʉʉñdyáknʉbʉ naty, ja israelítʉty kyaj tyʉjkʉdʉ ma̱ ja palasyʉ, mʉt ko éxtʉm ja kyostúmbrʉty tmʉdattʉ, pʉn tʉjkʉp, kyaj mba̱a̱t ꞌyaꞌuxꞌaty ma̱ ja paskʉ.
28 Da casa de Caifás conduziram Jesus ao pretório. Era de manhã cedo. Mas os judeus não entraram no pretório, para não se contaminarem e poderem comer a Páscoa.
29 Pa̱a̱ty ja Pilatʉ pyʉdseemy es oj tmʉga̱jxtʉ: —¿Wiꞌix tsoo tya̱dʉ ja̱ꞌa̱y xyñiꞌʉʉnʉdʉ?
29 Saiu, por isso, Pilatos para ter com eles, e perguntou: Que acusação trazeis contra este homem?
30 Net jaꞌajʉty ꞌyadsoodʉ: —Kooxyʉp kyayʉꞌʉjʉty tuꞌugʉ axʉk ja̱ꞌa̱y, kyajxyʉpts mij tʉ ndukkʉdʉ́kʉdʉ.
30 Responderam-lhe: Se este não fosse malfeitor, não o teríamos entregue a ti.
31 Net ja Pilatʉ jyʉnáñ: —Yajnʉjxtʉ miidsʉty, es payoꞌoydyʉ éxtʉm miits ja mgʉꞌʉm anaꞌamʉn. Ja israelítʉty ꞌyadsoodʉ: —Per ʉʉdsʉty, israelítʉty, kyajts nmʉdattʉ kutujkʉn es nyaꞌooktʉdʉts pʉ́n.
31 Disse, então, Pilatos: Tomai-o e julgai-o vós mesmos segundo a vossa lei. Responderam-lhe os judeus: Não nos é permitido matar ninguém.
32 Es dʉꞌʉn yajkuydyuuñ éxtʉm ja Jesusʉ naty tʉ jyʉnaꞌañ wiꞌixʉ naty ꞌyooga̱ꞌa̱ñ.
32 Assim se cumpria a palavra com a qual Jesus indicou de que gênero de morte havia de morrer {Mt 20,19}.
33 Pilatʉ tyʉjkʉ jatʉgok ma̱ ja palasyʉ es tmʉjwooy ja Jesús es dyajtʉʉy: —¿Ti mijtsʉ dʉꞌʉn ja israelitʉ ryey?
33 Pilatos entrou no pretório, chamou Jesus e perguntou-lhe: És tu o rei dos judeus?
34 Jesús ꞌyadsooy: —¿Taadʉ mij myajtiipy mʉt ja mgʉꞌʉm winma̱ꞌa̱ñ, o mʉt ko wiinkpʉty tʉ mdukmʉmadya̱ꞌa̱gʉdʉ?
34 Jesus respondeu: Dizes isso por ti mesmo, ou foram outros que to disseram de mim?
35 Pilatʉ tꞌadsooy ja Jesús: —¿Waꞌandsʉ da ʉj nꞌisraelítʉty? Yʉ mja̱ꞌa̱yʉty es yʉ teedywyindsʉ́nʉty, jaꞌats ʉj tʉ xytyukkʉdʉ́kʉdʉ mij. ¿Ti mij tʉ xytyuundʉgóy?
35 Disse Pilatos: Acaso sou eu judeu? A tua nação e os sumos sacerdotes entregaram-te a mim. Que fizeste?
36 Net ja Jesús tꞌadsooy: —Kyajts ʉj nyajkutíky éxtʉm ja naxwíñʉdʉ ja̱ꞌa̱y ja ryéyʉty. Kooxyʉpts ʉj nꞌokꞌyajkutíky ma̱ tya̱dʉ naxwíñʉdʉ ja̱ꞌa̱y, yʉ nja̱ꞌa̱yʉdyʉts tʉʉxyʉp tsyiptundʉ es kyajxyʉpts tʉ xymyatstʉ ja israelítʉty. Per kyajts ʉj nréyʉty éxtʉmʉ naxwíñʉdʉ ja̱ꞌa̱yʉdyʉ ryey.
36 Respondeu Jesus: O meu Reino não é deste mundo. Se o meu Reino fosse deste mundo, os meus súditos certamente teriam pelejado para que eu não fosse entregue aos judeus. Mas o meu Reino não é deste mundo.
37 Net ja Pilatʉ ꞌyadsoojʉ: —Pes, ¿mijtsʉ dʉꞌʉn rey? Jesús ꞌyadsooy: —Ʉjtsʉ dʉꞌʉn rey, éxtʉm mij mjʉna̱ꞌa̱ñ. Pa̱a̱dyʉts tʉ nmiñ naxwiiñ esʉts nꞌanʉʉmʉt ja ja̱ꞌa̱yʉty diꞌibʉ dʉn tʉyꞌa̱jtʉn. Nidʉgekyʉ diꞌibʉ tsyojktʉp ja tʉyꞌa̱jtʉn, myʉdoodʉp yʉꞌʉjʉty diꞌibʉts ʉj ngajxypy.
37 Perguntou-lhe então Pilatos: És, portanto, rei? Respondeu Jesus: Sim, eu sou rei. É para dar testemunho da verdade que nasci e vim ao mundo. Todo o que é da verdade ouve a minha voz.
38 Ta Pilatʉ ꞌyadsooy: —¿Pʉ́n mba̱a̱t tnijawʉ diꞌibʉ dʉn tʉyꞌa̱jtʉn? Jesús ñidukʉ es ꞌyoogʉt Ko Pilatʉ dyajtʉʉda̱a̱yʉ tya̱a̱dʉ, ta pyʉdseemy jatʉgok es oj tmʉgajxy ja israelítʉty, es tꞌanma̱a̱y: —Ʉj kyajts ti pyojpʉ nbatʉ tya̱dʉ ja̱ꞌa̱y.
38 Disse-lhe Pilatos: Que é a verdade?... Falando isso, saiu de novo, foi ter com os judeus e disse-lhes: Não acho nele crime algum.
39 Per dʉꞌʉñʉm jaayʉm yajtúñ tuꞌuk tuꞌugʉ paskʉ xʉʉ yajnasmátsʉ tuꞌugʉ tsimyjyaꞌay diꞌibʉ miits mjʉnándʉp. ¿Pes mdsojktʉp es nnasmátsʉdʉts ja mrey?
39 Mas é costume entre vós que pela Páscoa vos solte um preso. Quereis, pois, que vos solte o rei dos judeus?
40 Net jatʉgok yaxkaktʉ: —¡Taadʉ kyaj! ¡Nasmatsʉ Barrabás! Yʉ tya̱dʉ Barrabás yʉꞌʉ naty tʉ tnibʉdeꞌeky ja yajkutujkpʉ.
40 Então todos gritaram novamente e disseram: Não! A este não! Mas a Barrabás! {Barrabás era um salteador.}

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.