Mateus 25

Ja øgyajpxy ja ømyadya̱ʼa̱ky midi xukpa̱a̱jtɨmp ja nɨtsoʼokʼajtɨn (MXPNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 ’Jøts ja Dios kyutujk jadeꞌen yja̱tt midi yja̱a̱ꞌy ja tyanɨtanaapy sa̱m nɨma̱jk ja kiixyeꞌ una̱ꞌjkɨndɨ, midi ja yja̱j ojts tꞌukondɨ jøts ja tmɨnøjkxtɨ ma̱ ja ja̱a̱ꞌy jam yꞌamajtskɨwya̱ꞌa̱ndɨ, jøts ja jemya̱a̱ꞌy twɨndsøꞌøgɨwya̱ꞌa̱ndɨ.
1 Jesus disse:
2 Nɨmagoxk kaꞌ ti møj tja̱wɨdɨ, jøts ja nɨmagoxk janchwijy ja yja̱a̱ꞌyꞌa̱ttɨ.
2 Cinco eram sem juízo, e cinco eram ajuizadas.
3 Pønts kaꞌ ti møj tja̱wɨdɨ ku ja tkondɨ yja̱j, nɨkaꞌap ñøø ja ojts tkojnɨdɨ, kaꞌap ja te midi ja tyuktaꞌutstɨp jadɨgojk ku ja kyøxt ja yja̱j;
3 As moças sem juízo pegaram as suas lamparinas, mas não levaram óleo de reserva.
4 pønts wijtyɨ ojts ja abiky tkondɨ ja nøø midi ja yja̱j tyuktatøødyɨp, jøts abiky jaꞌ midi ja ja̱j jap yja̱a̱kmøøtꞌajtpy.
4 As ajuizadas levaram vasilhas com óleo para as suas lamparinas.
5 Jøts kumɨ kaꞌap ja jemya̱a̱ꞌy chojkja̱ꞌtnɨ, xjats ja nɨdukɨꞌɨyɨ ma̱a̱ꞌyꞌøøgyɨ pya̱a̱jtnɨyɨdøø, jøts ja ojts yjadyimyꞌukmaꞌooꞌkøjxnɨdɨ.
5 Como o noivo estava demorando, as dez moças começaram a cochilar e pegaram no sono.
6 Xjats tsuuꞌm et tmadoodøø ja ayuujk kuk yja̱wɨ wya̱ꞌa̱ñ møk: “¡Ɨxa myiñ ja jemya̱a̱ꞌy; pɨdsømdɨ jøts xjøpkuba̱a̱dɨdɨt!”
6 — À meia-noite se ouviu este grito: “O noivo está chegando! Venham se encontrar com ele!”
7 Jøts ja kiixyeꞌ una̱ꞌjk pyɨdøꞌkøjxtøø, jøts ja yja̱j ja tꞌaꞌejxɨdøø.
7 — Então as dez moças acordaram e acenderam as suas lamparinas.
8 Jøts ja ñɨmagoxkpɨ midi kaꞌap øy ti tmøja̱wɨdɨ, jaꞌats ja yjanɨmagoxkpɨ tnɨmaadyøø midi wijtyɨ midi wɨnmaadyɨp: “Møøky øøts yø mja̱jnøø waanɨ, ooꞌknɨp øøts yø nja̱j.”
8 Aí as moças sem juízo disseram às outras: “Deem um pouco de óleo para nós, pois as nossas lamparinas estão se apagando.”
9 Jøts ja ñɨmagoxkpɨ yꞌadsoodøø: “Kaꞌ øøts yø nyaky, ku øøts ɨnet yø nya̱kt kaꞌ øøts ɨnet njaꞌ tpa̱a̱tt, jøts nɨ meets ɨnet mjaꞌ yø tkapa̱tmɨt. Jam neꞌegɨ mnɨnøjkxtɨt ma̱ tyøøgyɨ jøts jam mnadyanɨjuyɨdɨt.”
9 — “De jeito nenhum”, responderam as moças ajuizadas. “O óleo que nós temos não dá para nós e para vocês. Se vocês querem óleo, vão comprar!”
10 Ɨxam ja wyɨnaty tø tyimñøjkxtɨ jøts ja tꞌatsjuuwya̱ꞌa̱ndɨ ja ja̱jnøø, ku ja jemya̱a̱ꞌy yja̱ꞌjty. Jadeꞌents ja tyøjkɨdɨ pøn aꞌejxɨ nayjagyajpɨdɨp, jøts ja ojts tmøøtøkɨdɨ ja jemya̱a̱ꞌy ma̱ ja jap yꞌamajtskɨwya̱ꞌa̱ñ, jøts ja tøjkꞌa̱a̱w yꞌadujkna̱a̱.
10 — Então as moças sem juízo saíram para comprar óleo, e, enquanto estavam fora, o noivo chegou. As cinco moças que estavam com as lamparinas prontas entraram com ele para a festa do casamento, e a porta foi trancada.
11 Jøts ja yjanɨmagoxkpɨ kiixyeꞌ oojknɨm yjaꞌukja̱ꞌtnɨdøø, jøts ja yjaꞌukwa̱nɨdɨ: “¡Yikꞌawa̱ꞌa̱ts wɨndsøn yø tøjk!”
11 — Mais tarde as outras chegaram e começaram a gritar: “Senhor, senhor, nos deixe entrar!”
12 Jøts ja ojts yɨdeꞌen yikꞌadsowdɨ: “Kaꞌaxɨ mee nnɨja̱wɨ pønɨ mbøn meets.”
12 — O noivo respondeu: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eu não sei quem são vocês!”
13 Jøts ɨdøꞌøn ja nwɨndsønꞌa̱jtɨm Jesús ja pyabøjkpɨtøjk yɨdeꞌen tnɨma̱a̱y:
13 E Jesus terminou, dizendo:
14 ’Nayɨdeꞌen ɨdøꞌøn Dios kyutujk midi yja̱a̱ꞌy ja tyanɨtanaapy, sa̱m tuꞌuk ja̱a̱ꞌy wyɨnaty choonwa̱nɨ, jøts ja ñøjkxwa̱nɨ abikña̱a̱jx abikya̱jp, wɨnets ja ojts twa̱a̱dsøy pøn jaty ja jam yiktumpy jøts ja ttanɨpɨjky ja myeeñ.
14 Jesus continuou:
15 ’Tuꞌuk tmøøy magoxk mil, jøts jaduꞌuk majtsk mil, jøts jaduꞌuk tukmil, jadeꞌen ja ojts tmøꞌøy sa̱ pønjabøn ja wijyꞌa̱jtɨn tmøødɨ. Jøts ja chøøꞌñ ñijkxy wɨdejtpɨ abikyꞌet.
15 E lhes deu dinheiro de acordo com a capacidade de cada um: ao primeiro deu quinhentas moedas de ouro; ao segundo deu duzentas; e ao terceiro deu cem. Então foi viajar.
16 Ja tumbɨ pøn ja meeñ yikmøøy magoxk mil, ojts ja ttaꞌajuy ttaꞌagajpxy jøts ja tyikꞌuꞌnkja̱jty ja nayɨdɨnøꞌøn.
16 O empregado que tinha recebido quinhentas moedas saiu logo, fez negócios com o dinheiro e conseguiu outras quinhentas.
17 Nayɨdeꞌen jaduꞌuk ja meeñ ojts tyiktunkpa̱tmɨ pøn yikmøøy majtsk mil, jøts jaa ja nayɨdeꞌen tyikꞌuꞌnkja̱jty majtsk mil.
17 Do mesmo modo, o que havia recebido duzentas moedas conseguiu outras duzentas.
18 Pønts ja meeñ yikmøøy tukmil, myɨdsoꞌon jaꞌ jøts ja ayuꞌuch etjotp tuꞌuk ja jut tyikꞌøꞌyɨyɨɨꞌñ, japts ja meeñ ja tnɨta̱jy.
18 Mas o que tinha recebido cem moedas saiu, fez um buraco na terra e escondeu o dinheiro do patrão.
19 ’Xjats kyɨmjekñɨm ja tumbɨtøjk wyɨndsøn wyɨmbijty, xjats ja tyikwɨngukɨdɨ ja meeñ.
19 — Depois de muito tempo, o patrão voltou e fez um acerto de contas com eles.
20 Jawyeen yja̱ꞌjty pøn ja meeñ wyɨnaty tø yikmøꞌøy magoxk mil, jøts ja tja̱a̱kmøøy jamagoxk mil ja wyɨndsøn midi ja wyɨnaty tø tyikꞌuꞌngɨ, yɨdeꞌen ja tnɨma̱a̱y: “Magoxk milxɨ, wɨndsøn, ojts xyaky ja meeñ, ɨxya̱ts jamagoxk mil midi tø nyikꞌuꞌngɨ.”
20 O empregado que havia recebido quinhentas moedas chegou e entregou mais quinhentas, dizendo: “O senhor me deu quinhentas moedas. Veja! Aqui estão mais quinhentas que consegui ganhar.”
21 Xjats ja wɨndsøn ja ojts yꞌadsøyɨ: “Øyꞌa̱jtp, øy ɨdøꞌøn mduñ jøts øy ɨdøꞌøn mja̱a̱ꞌyꞌaty; nayɨdeꞌen sa̱m øy tø xꞌejxꞌity yø meeñ øy yø kyama̱ba̱a̱dɨ, ndanɨpøkp ɨnet ja myayja̱wɨbɨ. Jøts ya̱ men, na̱x, jøts jawaanɨ may xpøkt ja nꞌøyꞌa̱jtɨn.”
21 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
22 Jøts jaduꞌuk yja̱ꞌtmɨ pøn ja meeñ yikmøøy majtsk mil, jøts ja wya̱a̱ñ: “Wɨndsøn, ɨxya̱ ja meeñ majtsk mil midi øts ojts xmøꞌøy, jøts ɨxya̱ ja majtsk mil midi tø nyikꞌuꞌngɨ.”
22 — Então o empregado que havia recebido duzentas moedas chegou e disse: “O senhor me deu duzentas moedas. Veja! Aqui estão mais duzentas que consegui ganhar.”
23 Jøts ja wyɨndsøn ja yꞌadsojɨ: “Øyꞌa̱jtp, øy ɨdøꞌøn mduñ jøts øy ɨdøꞌøn mja̱a̱ꞌyꞌaty; nayɨdeꞌents sa̱ tø xꞌejxꞌity yø meeñ øy yø kyama̱ba̱a̱dɨ, nja̱a̱kmoꞌopts nayɨdeꞌen jawaanɨ may. Men, tøkɨ ndøjkjøøjty, pa̱a̱t ja mꞌøyꞌa̱jtɨn.”
23 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
24 Jøts ku yja̱ꞌjty ja tumbɨ pøn ja meeñ wyɨnaty tø yikmøꞌøy tukmil, yɨdeꞌen ja tnɨma̱a̱y ja wyɨndsøn: “Wɨndsøn, nnɨja̱ꞌwɨpxɨ øts ku mets kaꞌ ti jadiꞌiñɨ xnajtsja̱wɨ, jaꞌba̱a̱t me xpayøꞌøy øy mets ja xjagajaꞌajɨ, myikpɨdøꞌøkwambya̱a̱t mets ja pɨkta̱ꞌa̱ky øy me mjaganiꞌipy.
24 — Aí o empregado que havia recebido cem moedas chegou e disse: “Eu sei que o senhor é um homem duro, que colhe onde não plantou e junta onde não semeou.
25 Paty ø ndsøꞌøgɨ, paty øts ojts nꞌatsyuꞌuch ja meeñ jap na̱xjøtpy. Ɨxya̱ts jaꞌ, pø mjaꞌa̱jtpxɨ yøꞌ.”
25 Fiquei com medo e por isso escondi o seu dinheiro na terra. Veja! Aqui está o seu dinheiro.”
26 Jøts ja wyɨndsøn ja ojts yɨdeꞌen yꞌadsøyɨyɨ: “Tsaachnuuxja̱a̱ꞌy mets kaꞌødyumbɨ, pønɨ mnɨja̱ꞌwɨp tam ku øts jadeꞌen nja̱a̱ꞌyꞌaty, ku øts nbøkmuky midi ø ngapɨktakpy, ku øts ja xijy nyikpɨdøꞌøkt pa̱a̱t midi ø kaꞌ nniꞌipy,
26 — “Empregado mau e preguiçoso!”, disse o patrão. “Você sabia que colho onde não plantei e junto onde não semeei.
27 jøts ¿ti kuts øts ja nmeeñ tø xkaꞌanuuꞌkxya̱jkɨ, jøts ja meengyojpk ja jeexyɨp tø nba̱a̱ty møøt ja meeñuꞌnk ku tø nja̱ꞌa̱ty?”
27 Por isso você devia ter depositado o meu dinheiro no banco, e, quando eu voltasse, o receberia com juros.”
28 Wɨnets ja wɨndsøn tnɨma̱a̱y ja ja̱a̱ꞌy pøn jaty jam wyɨnaty jamꞌa̱jttɨp: “Pøjkxɨdɨ yø meeñ midi tukmil, jøts ja xmoꞌodɨt pøn ja yjaꞌ ma̱jk mil.
28 “Tirem dele o dinheiro e deem ao que tem mil moedas.
29 Pøn ja yjaꞌ jam, ja̱a̱ktyimyikmoꞌopts jaꞌ, jøts ja mayꞌampy tjagyapt; pønts nɨti tkamøøtꞌa̱jtp, jøts ku jap yiiꞌnɨm tja̱a̱kjamøødɨ, jaꞌba̱a̱ts ja yja̱a̱ktyimyikpøjkxɨt.
29 Porque aquele que tem muito receberá mais e assim terá mais ainda; mas quem não tem, até o pouco que tem será tirado dele.
30 Yø yjadeꞌembɨ tumbɨ midi nɨti kawa̱mp, ɨxep wɨbejpɨdsømdɨ agugootstujpy, japts ya̱ꞌa̱xt yjøꞌøt tmɨwɨngɨdsetst tmɨꞌagɨdsetst ja ayoꞌon.”
30 E joguem fora, na escuridão, o empregado inútil. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.”
31 ’Ku ø nmeꞌent wɨndsønꞌa̱jtpɨ, nɨꞌawɨdity nɨdukɨꞌɨyɨ ja a̱nkɨlɨstøjk nmøøtmeꞌent, jøts ø nꞌɨxa̱ꞌa̱kt jam kunuuꞌkxy kyutujkta̱a̱jk jøpꞌa̱m.
31 Jesus terminou, dizendo:
32 Jøts ja na̱xwiiꞌñɨt ja̱a̱ꞌy nɨdukɨꞌɨyɨ ñamyukɨdɨt øts nwɨngujkp, jøts øts ja nwejtswa̱ꞌkxtɨt jadeꞌen sa̱m ja jɨyujkꞌejxpɨ ja byorreek tꞌawojpakyɨn møøt ja chiibɨ.
32 Todos os povos da terra se reunirão diante dele, e ele separará as pessoas umas das outras, assim como o pastor separa as ovelhas das cabras.
33 Aga̱ꞌñꞌampy øts ja borreek nbɨkta̱ꞌa̱kt jøts ana̱jyꞌampy ja chiibɨ ndejɨnt.
33 Ele porá os bons à sua direita e os outros, à esquerda.
34 Jøts wɨnets ø nnøjmɨt ja nꞌaga̱ꞌñꞌambyɨttɨ: “Ya̱ mendɨ pøn tø tpa̱a̱jtɨdɨ ja Dios Teety kyunuuꞌkxɨn; kupøjkɨdɨ ja Dios kyutujk midi yja̱a̱ꞌy ja tyanɨtanaapy, jaayɨp yø myiktanɨbɨkta̱a̱jknɨyɨdɨ ku Dios ja na̱xwiiꞌñɨt tyikꞌøyɨyɨɨꞌñ.
34 Então o Rei dirá aos que estiverem à sua direita: “Venham, vocês que são abençoados pelo meu Pai! Venham e recebam o
35 Tø nyuꞌøøky nxøꞌøøky, meetsts ojts xyikay; tø øts adøødsɨ nꞌity, jøts meets ojts xyikꞌuuky; jøts ku øts ojts nja̱ꞌa̱ty ndsøøñ øy ma̱ga̱jp, meets ojts xmøꞌøy nja̱ꞌa̱ta̱a̱jk.
35 Pois eu estava com fome, e vocês me deram comida; estava com sede, e me deram água. Era estrangeiro, e me receberam na sua casa.
36 Ku øts nwet ojts xkaꞌejtxɨ, meets ja ojts xmøꞌøy; jøts ku øts ojts nbikyɨ, meets ojts xꞌatska̱jpxjotꞌamøkɨ; ku øts ojts nyiktsumy, jap meets ojts xkuga̱jpxɨ.”
36 Estava sem roupa, e me vestiram; estava doente, e cuidaram de mim. Estava na cadeia, e foram me visitar.”
37 Jøts pønts wyɨnaty tø yikupøktɨ jøts øts ja xnøjmɨdɨt: “Wɨndsønꞌa̱jtɨm, ¿wɨndiixɨk me nꞌijxy jøts ku me myuꞌøøky, jøts øø nyaky kaaky? ¿Uk wɨndits me myikꞌijxy mdøødsɨ, jøts øø nyaky ja nøø?
37 — Então os bons perguntarão: “Senhor, quando foi que o vimos com fome e lhe demos comida ou com sede e lhe demos água?
38 ¿Uk wɨndits øø nꞌijxy jøts ku me mja̱ꞌa̱ty mdsøøñ ma̱ jaty ka̱jp, jøts øø nyaky ja ja̱ꞌta̱a̱jk, uk wɨndits øts ja wet na̱a̱my nyaky? ¿Juunɨ øøts ja tø nꞌukꞌixy jøts ku ja mgaꞌejtxɨyɨ?
38 Quando foi que vimos o senhor como estrangeiro e o recebemos na nossa casa ou sem roupa e o vestimos?
39 ¿Uk wɨndits me mꞌukyikꞌijxy jøts ku me mbikyɨ, uk wɨndi øø nꞌukꞌijxy ku me myiktsumy, jøts øø nꞌatskuꞌejxɨ jap puxøjkjøtpy?”
39 Quando foi que vimos o senhor doente ou na cadeia e fomos visitá-lo?”
40 Jøts yɨdeꞌen ø nꞌadsoꞌot: “Janch øts ɨdøꞌøn nwa̱ꞌa̱ñ, øy yiinɨ wyaanɨ midi tø xuujnɨdɨ, midi øts tø xmøøjyɨdɨ ja nmɨguꞌuk pøn kaꞌejtxɨdɨp ja pudøjkɨn, øts ɨdøꞌøn ja jadeꞌen ñamyayɨ tø xundɨ.”
40 — Aí o Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quando vocês fizeram isso ao mais humilde dos meus irmãos, foi a mim que fizeram.”
41 ’Wɨnets øts ja nnøjmɨdɨt ja nꞌana̱jyꞌambyɨttɨ: “Jɨwa̱ꞌa̱ktɨ, kidi øts ya̱ xwɨnꞌejxtɨ meets kawɨndɨɨdyumbɨdɨ; nøjkxtɨ jap ma̱ ja jøøn jap nɨjuunɨ kyaꞌøøky, midi ja mɨkuꞌ yiktajøpꞌejxtɨp møøt ja mɨkuꞌa̱nkɨlɨstøjktɨ.
41 — Depois ele dirá aos que estiverem à sua esquerda: “Afastem-se de mim, vocês que estão debaixo da maldição de Deus! Vão para o fogo eterno, preparado para o Diabo e os seus anjos!
42 Tøxɨ ø nyuꞌøøky, jøts meets ojts kaꞌ xmøꞌøy ja ngaaky; ojts ø ndøødsɨ, jøts meets ojts kaꞌ xyikꞌuuky;
42 Pois eu estava com fome, e vocês não me deram comida; estava com sede, e não me deram água.
43 ojts ø nja̱ꞌa̱ty ndsøøñ ma̱ jaty ka̱jp, jøts mee kaꞌ xyikja̱ꞌta̱a̱jky. Ku øts nwet ojts kyaꞌity, jøts meets ja nwet ojts kaꞌ xmøꞌøy; kaꞌ meets ojts xkuꞌejxɨ ku øts ojts nbikyɨ, ku øts ojts nyiktsumy.”
43 Era estrangeiro, e não me receberam na sua casa; estava sem roupa, e não me vestiram. Estava doente e na cadeia, e vocês não cuidaram de mim.”
44 Jøts øts ja xnøjmɨdɨt: “Wɨndsønꞌa̱jtɨm, ¿wɨndixɨk me nꞌijxy jøts ku mets wyɨnaty yuu xøøw myikꞌookwa̱ꞌa̱nɨyɨ, uk tøødsɨ wyɨnaty myikꞌookwa̱ꞌa̱nɨyɨ, uk ku me mja̱ꞌa̱ty mdsøøñ øy ma̱ga̱jp, uk ku mwet mna̱a̱my kyaꞌityxɨ, uk mbikyɨ mꞌañɨ, uk myiktsumy myiktɨy, jøts øøts ɨdøꞌøn nɨti pudøjkɨn nguidyimdyuñ?”
44 — Então eles perguntarão: “Senhor, quando foi que vimos o senhor com fome, ou com sede, ou como estrangeiro, ou sem roupa, ou doente, ou na cadeia e não o ajudamos?”
45 Jøts øts ja yɨdeꞌen nꞌadsoꞌodɨt: “Janch øts ɨdøꞌøn nwa̱ꞌa̱ñ, øy yiinɨ wyaanɨ jøts ku kaꞌ tø xuujnɨdɨ nɨti pudøjkɨn pøn ja ayoꞌon tyanaxpy, nɨ øts køjxp ja tø xkatuujnɨdɨ.”
45 — O Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: todas as vezes que vocês deixaram de ajudar uma destas pessoas mais humildes, foi a mim que deixaram de ajudar.”
46 Wɨnets ja jatyɨ ñøjkxtɨt ayoobɨ xemɨkøjxp, jøts pøn wyɨnaty yikupøktɨ jøts ja ñøjkxmɨdɨt tsɨnaabyɨ xemɨkøjxp ma̱ ja tpa̱a̱jtɨdɨt ja Dios kyunuuꞌkxɨn jøts ja tsɨna̱a̱ꞌyɨn øy yikxon.
46 E Jesus terminou assim:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.