Mateus 6

Hill Madia (MRR) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 “मन्कलोर ऊळिस मीक मान ईयनुर, इद विचरते मीट मीवा दर्मम ओरा मुनेह केमाटु. कीतिर इतेके मीवा देवुळदीपतोग़ बाबानगा, मीकु बाताले इनम दोर्को आयग़ा, अदिह्‌के अह बेस्केन केमाटु.
1 — Evitem praticar as suas obras de justiça diante dos outros para serem vistos por eles; porque, sendo assim, vocês já não terão nenhuma recompensa junto do Pai de vocês, que está nos céus.
2 मन्कनेनाहि माकु मान-पान दोर्कना इन्जि, सोङ केवालोर पार्तनाताङ लोह्‌कने ओसो अग़िनगा सबेटोरिह्‌क दिसनाह, इद्रमता दर्मम कीस्तोर. इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्‌नन, ओरिह्‌क तमा इनम (सिरप लोकुराय मान) पूरा दोर्कतपे मन्ह्‌ता. मति मीट ओरा लेह्‌का सबेटोरिह्‌क दिसना इन्जि, डोल पासोरे दर्मम केमाटु.
2 — Quando, pois, você der esmola, não fique tocando trombeta nas sinagogas e nas ruas, como fazem os hipócritas, para serem elogiados pelos outros. Em verdade lhes digo que eles já receberam a sua recompensa.
3 मीट बेस्के दर्मम कीय्ह्‌निर अस्के, मीवा ऐंगे मतोरु बोरे मुर्तिय पुनदनायो.
3 Mas, ao dar esmola, que a sua mão esquerda ignore o que a mão direita está fazendo,
4 मीवा दर्मम बोन्के तोहवा केमेन ईयना, अस्के मीवा दिसवद कबळतुन ऊळवाल बाबाल मीक इनम ईयनोग़.
4 para que a sua esmola fique em secreto. E o seu Pai, que vê em secreto, lhe dará a recompensa.
5 “मीट बेस्के देवुळतुन पार्तना कीयलाह दाय्ह्‌निर अस्के, सोङ केवालोरा लेह्‌का मनमाटु. बाराह्‌क इतेके ओरु माक लोकुर ऊळिस मान ईयनुर इन्जि, पार्तनाताङ लोह्‌कने ओसो अग़िनाङ मूलानगा निचि, पार्तना कीयलाह ओरिह्‌क गिर्दा वास्ता. इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्‌नन, ओर तमा इनमतुन (इतेके सिरप लोकुराय मानतुन) पूरा दोर्किह कीतोरे.
5 — E, quando orarem, não sejam como os hipócritas, que gostam de orar em pé nas sinagogas e nos cantos das praças, para serem vistos pelos outros. Em verdade lhes digo que eles já receberam a sua recompensa.
6 मति मीट बेस्के देवुळता संगे वळ्ह्‌कलाह इनजोर दाय्ह्‌निर अस्के, मीवा लोनलोप्पा नेङाटु, नेङिसि तेल्पतुन केहचि, मीट बोन्के दिसवा, मीवा देवुळदीपतोग़ बाबाना संगे वळ्ह्‌काटु. अस्के मीवा दिसवद कबळतुन ऊळवाल बाबाल मीक इनम ईयनोग़.
6 Mas, ao orar, entre no seu quarto e, fechada a porta, ore ao seu Pai, que está em secreto. E o seu Pai, que vê em secreto, lhe dará a recompensa.
7 ओसो मीट देवुळता संगे वळ्ह्‌कनेके देवुळतुन पुनवोरा लेह्‌का पिचुळ-पिचुळ वळ्ह्‌कमाटु. ‘माट वेल्‍लाङे वळ्ह्‌कतल, इतेके मावा कोळ्‍वतुन देवुळ केंजग़ा,’ इद्रम ओरिह्‌क आस्ता.
7 E, orando, não usem vãs repetições, como os gentios; porque eles pensam que por muito falar serão ouvidos.
8 मीक बाताल गावले मन्ह्‌ता, तान मीट ताल्ह्‌कनामुनेन, मीवा बाबाल पुन्जिये मन्ह्‌तोग़. अदिह्‌के मीट देवुळतुन पुनवोरा लेह्‌का, पिचुळ-पिचुळ वळ्ह्‌कमाट बह!
8 Não sejam, portanto, como eles; porque o Pai de vocês sabe o que vocês precisam, antes mesmo de lhe pedirem.
9 अदिनेनाह्‌क देवुळता संगे बाताङ वळ्ह्‌कनवु, अविन मोदुल कीसि मीकु पुन्पिह कीसीय्ह्‌नन, अव इहलेह्‌का मन्ह्‌ताङ:
9 — Portanto, orem assim:
10 बेद्रम नीवा दीपतोर नीवाङ केंजिह्‌तोर,
10 venha o teu Reino;
11 मावा दिनमता तिंडि नेंड माक ईमु.
11 o pão nosso de cada dia
12 ओसो बहु माट मावा अडम मता कसुरतोरिन मापि कीतोम,
12 e perdoa-nos as nossas dívidas,
13 ओसो कंदाता वेलाते माक पापमते अर्हमा,
13 e não nos deixes
14 “ओकावेला मीट लोकुरा कसुरतुन मापि कीतिर इतेके, मीवा पोग़ोटोग़ बाबाल मीवा कसुरतुन वने मापि कीयनोग़.
14 — Porque, se perdoarem aos outros as ofensas deles, também o Pai de vocês, que está no céu, perdoará vocês;
15 मति ओकावेला मीट लोकुरिन मापि केविर इतेके, मीवा पोग़ोटोग़ बाबाल वने, मीवा कसुरतुन मापि केवोग़ आयनोग़.
15 se, porém, não perdoarem aos outros as ofensas deles, também o Pai de vocês não perdoará as ofensas de vocês.
16 “मीट बेस्के उपस कीय्ह्‌निर अस्के, सोङ केवालोरा लेह्‌का मीवा मोकम सोळसोळ आयमाकि. माट उपस कीसोर मह्‌नोम, इद्रम लोकुर ऊळिस माक मान ईयनुर इन्जि, ओरु तमाङ तोडिङ वाग़िह कीस्तोर. इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्‌नन, लोकुरा मान, अचोने ओरा इनम!
16 — Quando vocês jejuarem, não fiquem com uma aparência triste, como os hipócritas; porque desfiguram o rosto a fim de parecer aos outros que estão jejuando. Em verdade lhes digo que eles já receberam a sua recompensa.
17 मति मीट बेस्के उपस कीय्ह्‌निर अस्के, तितोरा लेह्‌का एग़ मीसि, नेय ओकिस तला ऊळाटु.
17 Mas você, quando jejuar, unja a cabeça e lave o rosto,
18 बाराह्‌क इतेके मीवा उपस लोकुरिह्‌क दिसनायो, सिरप मीवा दिसवोग़ बाबाले ऊळना. अस्के मीवा दिसवा कबळतुन ऊळवाल बाबाल मीक इनम ईयनोग़.
18 a fim de não parecer aos outros que você está jejuando, e sim ao seu Pai, em secreto. E o seu Pai, que vê em secreto, lhe dará a recompensa.
19 “मीटु मियेनाह्‌कु इद बूमते वेल्‍ला मालसोम गुम केमाटु. इगा एल्म तिन्ह्‌ता, सिलुम पोयह्‌ता, ओसो कलेर लोतुन विर्हचि कलिह्‌तोर.
19 — Não acumulem tesouros sobre a terra, onde as traças e a ferrugem corroem e onde ladrões escavam e roubam;
20 मति इद बूमते मालसोम गुम केवा, देवुळतेनाह्‌कु इहे ताकना इन्जि, बेस्केन मारवद मालसोम मियेनाह्‌कु देवुळदीपते गुम आयग़ा. अगा एल्म तिनो, सिलुम पोयो, कलेर कलोर.
20 mas ajuntem tesouros no céu, onde as traças e a ferrugem não corroem, e onde ladrões não escavam, nem roubam.
21 नना मीक बाराह्‌क वेहतह्‌नन इतेके, बेगा मीवा मालसोम मनदग़ा (देवुळदीपते मनि, इद बूमते मनि), अगाने मीवा सीता वने मनदग़ा.
21 Porque, onde estiver o seu tesouro, aí estará também o seu coração.
22 “मीवा कोंडा मीवा मेंदुदा वेह्‌चलेह्‌का आंदु. मीवा नद्र देवुळतके मतेक अचोन, मीवा लोप्पा पूरा वेह्‌च मनदग़ा.
22 — Os olhos são a lâmpada do corpo. Se os seus olhos forem bons, todo o seu corpo será cheio de luz;
23 मति मीवा नद्र देवुळतके इलवेके, मीवा लोप्पा पूरा ईकळे मनदग़ा. अदिनेनाह्‌कु मीवा लोप्पा मनदनद वेह्‌चि ओकावेला ईकळ बार आता इतेके, अद ईकळि सिडापडाता मुर्गंगाता आयग़ा!
23 se, porém, os seus olhos forem maus, todo o seu corpo estará em trevas. Portanto, se a luz que existe em você são trevas, que grandes trevas serão!
24 “बोग़ाय इर्वुर माल्कालोरा सेवा-साकुर कीया पग़वोग़. बाराह्‌क इतेके ओग़ु ओर्विन बार कोटुल कीयनोग़, ओर्विन बार जीवा कीयनोग़. इलवेके ओग़ु ओर्विना पोल्‍लो केंजनोग़, ओर्विना पोल्‍लो बार केंजोग़ आयनोग़. अद्रमे मीट वने मालसोमु ओसो देवुळि, इव रेंडिना सेवा मुर्तिय कीया पग़विर.
24 — Ninguém pode servir a dois senhores; porque ou irá odiar um e amar o outro, ou irá se dedicar a um e desprezar o outro. Vocês não podem servir a Deus e às riquezas.
25 “अदिह्‌के नना मीक वेहतह्‌नन इतेके, पिसमुळतेनाह्‌क माट बाताङ तिनदकोम, उनडकोम, ओसो मीवा मेंदुलतेनाह्‌कु माट बाताङ केग़यकोम इनजोरे, मीट आलिह कीसोर मनमाटु. मीवा जीवा सिरप तिनदलाहे, मेंदुल सिरप गेंदेङ केग़यलाहे मन्ह्‌ताया?
25 — Por isso, digo a vocês: não se preocupem com a sua vida, quanto ao que irão comer ou beber; nem com o corpo, quanto ao que irão vestir. Não é a vida mais do que o alimento, e não é o corpo mais do que as roupas?
26 पग़ियनाङ पिटेनके ऊळाट, अले! अव वीतोङ वने, कोयोङ वने, अहे डोमेने गुम केवोङ वने. तेला मति मीवा देवुळदीपतोग़ बाबाल अविस्किह्‌क तिंडि ईस्तोग़. देवुळता मुनेह अविस्किह्‌काय वीळिस, मीट एक्‍वा मोलातोरिर आंदिर, इतेके निटमे देवुळि मीवा पिसवग़तुन सीता कीयग़ाये.
26 Observem as aves do céu, que não semeiam, não colhem, nem ajuntam em celeiros. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, as sustenta. Será que vocês não valem muito mais do que as aves?
27 तिनदना-उनडना, इविनलोप्पा आलिह कीसोरे मीवा पिसना-पिसवग़ता उंद पूटा वने मीट वीळिह कीया पग़विर. पग़यकिरा?
27 Quem de vocês, por mais que se preocupe, pode acrescentar um côvado ao curso da sua vida?
28 “अद्रमे मीटु गेंदेना लोप्पा बाराह्‌कु आलिह कीसोर मह्‌निर? इव सोबाताङ गेळापुंगेह्‌किन ऊळाट अले, अव बहु वलियताङ! नना मीक वेहतह्‌नन, अव कह्‌टेम केवोङ, नूदे गेंदेङ अर्होङ वने.
28 — E por que se preocupam com o que vão vestir? Observem como crescem os lírios do campo: eles não trabalham, nem fiam.
29 तेला मति साल्मोन राजाल पका सोबाता राजजगा मलियतस्के वने, अव पुंगेह्‌कना सोबाता बराबर बेस्केन एव्वोग़!
29 Eu, porém, afirmo a vocês que nem Salomão, em toda a sua glória, se vestiu como qualquer deles.
30 इंजेके गेळापुंगेह्‌क नेंड मन्ह्‌ताङ, नाळ बूळेम आस्ताङ. एय विस्वस इलवोरिर, इद्रमता रोंडातुन देवुळि इचोन बेसताङ केग़यनाङ उहपिह कीसीस्ता इतेके, मीक अदु बेचोन कासा कीसि, गेंदे केग़्‍पिह कीसीयग़ा! ईयग़ाया, एवो?
30 Ora, se Deus veste assim a erva do campo, que hoje existe e amanhã é lançada no forno, não fará muito mais por vocês, homens de pequena fé?
31 अदिह्‌के बाताङ तिनदकोम, उनडकोम, केग़यकोम, इविना लोप्पा मीट आलिह कीसोर मनमाटु.
31 Portanto, não se preocupem, dizendo: “Que comeremos?”, “Que beberemos?” ou “Com que nos vestiremos?”
32 देवुळतुन पुनवोर इसि, इव कतमे दोर्किह कीयलाह वितापूंडा आस्तोर. मति इव सबेटव मीक गावले मन्ह्‌ताङ, तेन मीवा देवुळदीपतोग़ बाबाल पुन्जिये मन्ह्‌तोग़.
32 Porque os gentios é que procuram todas estas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de todas elas.
33 देवुळि मीवा नडुमि राजेम कीयना इतेके, ताना सेतेमतुन मीट सबेटविह्‌क मुने, इदे मोदुल पोल्‍लो इन्जि पर्ह्‌काटु. अह पर्ह्‌कतिर इतेके, मीक बाताङ गावले मन्ह्‌ताङ, अव कतमे देवुळि मीक ईयग़ा.
33 Mas busquem em primeiro lugar o Reino de Deus e a sua justiça, e todas estas coisas lhes serão acrescentadas.
34 नाळ बाताल आयग़ा, तेन आलिह कीसोर मनमाटु. नाळता सीता नाळि! नेटा रंदि, नेटुह्‌क वेल्‍लाय मन्ह्‌ता.
34 — Portanto, não se preocupem com o dia de amanhã, pois o amanhã trará os seus cuidados; basta ao dia o seu próprio mal.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.