Mateus 24
Hill Madia (MRR) vs NVI
1 पया येसु मंदिरताहि पेसिसि पलत अनेके, मंदिरताङ बंग्लाङ तोहतलाहि कग़यवालोर ओनगा वातोर.
1 Jesus saiu do templo e, enquanto caminhava, seus discípulos aproximaram-se dele para lhe mostrar as construções do templo.
2 अस्के येसु ओरिन इतोग़, “मीट इव सबेटविन बेस ऊळाटु. इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, इव इचोन बूळेम आयनुङ इतेके, इविस्कनगा बंडाता पोग़ोन बंडा वने मनो आयग़ा, बूळे केवालोरु कतम अर्हतनुर,” इतोग़.
2 "Vocês estão vendo tudo isto? ", perguntou ele. "Eu lhes garanto que não ficará aqui pedra sobre pedra; serão todas derrubadas".
3 पया येसु जय्तुन मराना मेटातगा वग़ोग़े उदिस मनेके, कग़यवालोर ओनगा वासि ताल्ह्कतोर, “इव पोल्लोङ बेस्के बह आयनुङ, गूरु? नीवा वायनद वेला ओसो इद बूम मारनद वेला एवयनामुने, बेद्रमताङ सीनाङ आयनुङ?” इन्जि ताल्ह्कतोर. येरुसलेम सहरता मुनेह जय्तुन मराना मेटा|alt="Mountain of olive trees in front of Jerusalem city" src="LB00352C.JPG" size="col" loc="ap" ref="24:3"
3 Tendo Jesus se assentado no monte das Oliveiras, os discípulos dirigiram-se a ele em particular e disseram: "Dize-nos, quando acontecerão essas coisas? E qual será o sinal da tua vinda e do fim dos tempos? "
4 येसु ओरिन इतोग़, “मीक बोग़ाय नाळेह कीयनायो इन्जि, उसरते मन्ह्टु.
4 Jesus respondeu: "Cuidado, que ninguém os engane.
5 बाराह्क इतेके वेल्लाटोरे नावा पेदिर पोस वासि, नना देवुळ लोहतोग़ राजानन आंदन इनजोर, वेल्लाटोरिन नाळेह कीयनुर.
5 Pois muitos virão em meu nome, dizendo: ‘Eu sou o Cristo! ’ e enganarão a muitos.
6 ईनाह-आनाह नालुङ मूलाङ आसि, लळय्क आस्ताङ इन्जि, मीक एर्का आयग़ा. अस्के मीट रेयमाटु. इव पोल्लोङ निटम इह आयनुङे, मति इचोट्के बूम मारो.
6 Vocês ouvirão falar de guerras e rumores de guerras, mas não tenham medo. É necessário que tais coisas aconteçam, mas ainda não é o fim.
7 जातता पोग़ोन जाति तेदग़ा, राजेमता पोग़ोन राजेमि तेदग़ा. बेगा इतेक अगा दुकळ अरयग़ा, जागाङ-बूमिङ मेलियनुङ.
7 Nação se levantará contra nação, e reino contra reino. Haverá fomes e terremotos em vários lugares.
8 मति इव सबे पोल्लोङ, वायनाङ पीळाना सिरप मुर्ङुल आयग़ा, ओसो इंका पका बेरा गोसा वायग़ा.
8 Tudo isso será o início das dores.
9 “अद तूकने मीवाङ कोंटेतोर मीक जेलते वाटनुर, तिपल कीयनुर, हव्कनुर वने. मीट नाक नमवालोरिर आताह्कु, सबे जातिनोर मीक कोंटेङ कीयनुर.
9 "Então eles os entregarão para serem perseguidos e condenados à morte, e vocês serão odiados por todas as nações por minha causa.
10 अस्के नाक नमवालोर वेल्लाटोर तमा विस्वसतुन विळ्सिसि, ओर्विह्क-ओर्वोग़ कोंटेतोरा कयदे पोसीयनुर, ओसो ओर्विह्क-ओर्वोग़ कोंटेङ कीयनुर.
10 Naquele tempo muitos ficarão escandalizados, trairão e odiarão uns aos outros,
11 ओसो वेल्लाटोर जोलहालोरु, जोल कबुर वेहचि, लोकुरिन लेसिह कीयनुर.
11 e numerosos falsos profetas surgirão e enganarão a muitos.
12 ओसो पापम पकाय वीळताह्कु, वेल्लाटोर लोकुर मुनेतलेह्का ओर्विह्क-ओर्वोग़ जीवा केवोर आयनुर.
12 Devido ao aumento da maldade, o amor de muitos esfriará,
13 मति आक्रि एवनाह बोर दीरा पोस मन्ह्तोर, देवुळि ओरिने पिसिह कीयग़ा.
13 mas aquele que perseverar até o fim será salvo.
14 ओसो देवुळता राजेम कीयनदिना लोप्पा, बेसता कबुरतुन सबे जातिनोर केंजना इन्जि, इद कबुर बूममेंड आबुर आयग़ा. अस्के कोनि पया बूम मारनद वेला वायग़ा.
14 E este evangelho do Reino será pregado em todo o mundo como testemunho a todas as nações, e então virá o fim.
15 “दानियेल इनवाल मुनेतोग़ देवुळता कबुरतोग़ वेहच मतपु, देवुळतुह्क मंदिरतुन कळ्वोग़ कीयनदु, एग़्ङ वायनदु, मंदिरता पवित्र गूडटे निच मनदनदिन मीट ऊळकिर. (मीट अर्ववालोरिर इदिन सीताते तासाटु.)
15 "Assim, quando vocês virem ‘o sacrilégio terrível’, do qual falou o profeta Daniel, no lugar santo — quem lê, entenda —
16 अस्के यहुदा पटटे मनवालोर लोकुर, (कोंटेतोरग्डाह पिह्ट अरयलाह,) मेटानके रोमवा वितिर.
16 então, os que estiverem na Judéia fujam para os montes.
17 बोग़ाय लोता पोग़ोन मतेके, ओग़ तना लोता सामन ओयलाह, लोनलोप्पा नेङमाकेग़.
17 Quem estiver no telhado de sua casa não desça para tirar dela coisa alguma.
18 ओसो बोग़ाय मन्कल पोलमते मतेके, ओग़ तना कोटजगातुन ओयलाह, लोन मलमाकेग़.
18 Quem estiver no campo não volte para pegar seu manto.
19 अव दियाने नेलाङ हव्कतव आस्किह्क ओसो पाल ऊहतनव तलिस्किह्क, बेचोटा गोसा आयग़ा!
19 Como serão terríveis aqueles dias para as grávidas e para as que estiverem amamentando!
20 माट मुसुर पेग़दस्के ओसो वारमता पोल्वादियाते वितनायो इन्जि, मीट देवुळतुन पार्तना कीम्ह्टु.
20 Orem para que a fuga de vocês não aconteça no inverno nem no sábado.
21 बाराह्क इतेके, अद वेलाते पका बेरा गोसा आयग़ा. अचोटा गोसा बूम पुटिह कीतग्डाह, बेस्केन आयो वने, ओसो बेस्केन आयो आयग़ा.
21 Porque haverá então grande tribulação, como nunca houve desde o princípio do mundo até agora, nem jamais haverá.
22 अव वायनव गोसाताङ दियान देवुळि कमि केवेके, बोग़े मन्कल पिस पग़वोग़ आयनोग़. मति तनाङ आचतोर लोकुरिन पिसिह कीयनेनाह्कु, देवुळि अव दियान कमि कीयग़ा.
22 Se aqueles dias não fossem abreviados, ninguém sobreviveria; mas, por causa dos eleitos, aqueles dias serão abreviados.
23 “अद वेलाते बोग़ाय मीक इनदनोग़, ‘ऊळाट, देवुळ लोहतोग़ राजाल इगाडोग़!’, ‘देवुळ लोहतोग़ राजाल अगाडोग़!’, अस्के ओनाङ सेतेम पोयमाट.
23 Se, então, alguém lhes disser: ‘Vejam, aqui está o Cristo! ’ ou: ‘Ali está ele! ’, não acreditem.
24 बाराह्क इतेके, नना देवुळ लोहतोग़ राजानन इनवालोर जोलहालोरु, ओसो देवुळता कबुरतोनन इनवालोर जोलहालोरु, इद्रमतोर पुटनुर. ओर बेराङ-बेराङ बामिह कीयनाङ सीनाङ तोहचि, देवुळ आचतोर लोकुरिन वने लेसिह कीयलाह ऊळनुर. मति ओर अह कीया पग़वोर आयनुर.
24 Pois aparecerão falsos cristos e falsos profetas que realizarão grandes sinais e maravilhas para, se possível, enganar até os eleitos.
25 ऊळाट, नना इतेके मीक मुनेन वेहतन, उसरते मन्ह्टु.
25 Vejam que eu os avisei antecipadamente.
26 “अदिह्क मीकु बोराय इनदनुर बारा, ‘ऊळाट, देवुळ लोहतोग़ राजाल पेळ्ह्कल बूमते मन्ह्तोग़’ इतेक, अगा मीट ओन पर्ह्कलाह अनमाटु. ओसो मीकु ‘देवुळ लोहतोग़ राजाल लोप्पाडाङ अरानगा मन्ह्तोग़,’ इनजोर इनदनुर बारा, मीट अदिन वने सेतेम पोयमाटु.
26 "Assim, se alguém lhes disser: ‘Ele está lá, no deserto! ’, não saiam; ou: ‘Ali está ele, dentro da casa! ’, não acreditem.
27 बाराह्क इतेके, बेद्रमि किस-उळ्म मिळ्स्कसोरे, उंद बाजेताहि दुस्रा बाजेवनाह मिळ्स्किह्ता, अद्रमि माने-मन्कना नडुम पुटटोनन वायनस्के कतमतोर नाक ऊळनुर.
27 Porque assim como o relâmpago sai do Oriente e se mostra no Ocidente, assim será a vinda do Filho do homem.
28 बेगा हातद सेत्ता मनदग़ा, अगा गीदस्क निटमे जमा आयनुङ.
28 Onde houver um cadáver, aí se ajuntarão os abutres.
29 “अव दियानाङ तिपल्क मारताहे,
29 "Imediatamente após a tribulação daqueles dias ‘o sol escurecerá, e a lua não dará a sua luz; as estrelas cairão do céu, e os poderes celestes serão abalados’.
30 अस्के माने-मन्कना नडुम पुटटोनन, नना मोयुदगा सीना तोहतकन. पया दुनियाताङ सबे जातिनोर मन्कलोर, अर्युल पासोर हामुर-रेगाङ अळयनुर. नना बेरा डीसाते मोयुलपोग़ोन वायनदिन ओर ऊळनुर.
30 "Então aparecerá no céu o sinal do Filho do homem, e todas as nações da terra se lamentarão e verão o Filho do homem vindo nas nuvens do céu com poder e grande glória.
31 अस्के पया नना नावाङ देवतुल्किन, अकुमता बेह्रा आल्काते, दुनियाता मूलाह्क-मूलाह्क लोहतकन. पया अवु इद बूमतगा सर्ने मनवालोर नावाङ आचतोर लोकुरिन जमा कीयनुङ.
31 E ele enviará os seus anjos com grande som de trombeta, e estes reunirão os seus eleitos dos quatro ventos, de uma a outra extremidade dos céus.
32 “गेळाताङ मरान ऊळिसि इद पोल्लो कग़याटु. आकिङ रालिह्ताङ अस्के डोय एरे एवता इनजोर मीट पुह्निर.
32 "Aprendam a lição da figueira: quando seus ramos se renovam e suas folhas começam a brotar, vocês sabem que o verão está próximo.
33 इद्रमलेह्का मीट वने इव पोल्लोङ आयनदिन ऊळकिर अस्के, सामि गट्नेन एवतप लेह्कान इनजोर पुन्ह्टु.
33 Assim também, quando virem todas estas coisas, saibam que ele está próximo, às portas.
34 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, मीट सबेटोरिर हायनामुनेन, इव नना वेहतव गोटिङ करल आयनुङ.
34 Eu lhes asseguro que não passará esta geração até que todas essas coisas aconteçam.
35 पोग़ोटा बूमि, इळ्ता बूमि मायनुङ, मति नावा पोल्लो मात्रमि बेस्केन मायो आयग़ा.
35 O céu e a terra passarão, mas as minhas palavras jamais passarão".
36 “मति देवुळ लोहतोग़ राजाल मल्स वायनद दियातुन, वेलातुन बोग़े पुनोग़. देवुळदीपताङ देवतुल्क वने पुनोङ, नना इंका पुनोन, सिरपि नावा बाबाले पुन्ह्तोग़.
36 "Quanto ao dia e à hora ninguém sabe, nem os anjos dos céus, nem o Filho, senão somente o Pai.
37 मुनेतोग़ पेदामुय्तोग़ नोहानस्केडाङ दियाने बेद्रम आता, अद्रमलेह्का माने-मन्कना नडुम पुटटोनन वायनस्के वने आयग़ा.
37 Como foi nos dias de Noé, assim também será na vinda do Filho do homem.
38 अस्के बेद्रम नोहा मुय्तोग़ तना लोतोर बार ओडातगा नेङनाह्जोम, लोकुर तिनजोर-उनजोर मतोर, मर्मिङ आंदुर, मर्मिङ कीसींदुर,
38 Pois nos dias anteriores ao dilúvio, o povo vivia comendo e bebendo, casando-se e dando-se em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca;
39 ओसो ओरिनु बेरा उड्रा वासि सबेटोरिन पोळ्ह्च ओनाह्जोम, ओरिह्क मुर्तिय तेळियो आसि; अद्रमि माने-मन्कना नडुम पुटटोनन वायनस्के वने आयग़ा.
39 e eles nada perceberam, até que veio o dilúvio e os levou a todos. Assim acontecerá na vinda do Filho do homem.
40 अद तूकने, पोलमते इर्वुर मन्कलोर (ओर्वोग़ विस्वसि, ओर्वोग़ विस्वसलेवोग़) मनदनुर. नना वग़ोन (नयके पोस) ओयकन, दुस्रोन बारा (बूळेम आयलाह) अगान विळ्सकन.
40 Dois homens estarão no campo: um será levado e o outro deixado.
41 अहे रेंड आस्कु (उंदि विस्वसि, उंदि विस्वसलेवदु) जेताते पिंड नोग़सोर मनेके, नना उंदतुन (नयके पोस) ओयकन, दुस्रदिन बारा (बूळेम आयलाह) अगान विळ्सकन.
41 Duas mulheres estarão trabalhando num moinho: uma será levada e a outra deixada.
42 “अद्रमलेह्का सामि वायनद दिया बेदु, इद मीक तेळियो, अदिह्कु मीटु उसर आसोर मन्ह्टु.
42 "Portanto, vigiem, porque vocês não sabem em que dia virá o seu Senhor.
43 इद उंद पोल्लो केंजाटु. नग़्का बेदो उंद वेलाते, कले वायना मन्ह्ता इन्जि, लोता माल्काल पुन्ज मतेके, ओग़ु उंजवा उसरते मन्जि, तना लोतुन कलेनु विर्हता एवोग़ आवेग़.
43 Mas entendam isto: se o dono da casa soubesse a que hora da noite o ladrão viria, ele ficaria de guarda e não deixaria que a sua casa fosse arrombada.
44 अद्रम मीट वने तयर मन्ह्टु, बाराह्क इतेके मीट नावा अग़ ऊळवा वेलाते नना, माने-मन्कना नडुम पुटटोनन वायकन.
44 Assim, também vocês precisam estar preparados, porque o Filho do homem virá numa hora em que vocês menos esperam.
45 “केंजाट, बोग़ मेटि लोता माल्काना ओर्युलतोरिह्क कगोत्क-कगो अडिया ईस्तोग़, ओग़े बेसता बुदतोग़ सेतेमते कबळ केवाल मेटि. मीट वने अहे मनदना.
45 "Quem é, pois, o servo fiel e sensato, a quem seu senhor encarrega dos de sua casa para lhes dar alimento no tempo devido?
46 पया माल्काल वानेके, इद्रमे बेस कबळ कीसोर मनवाल मेटि, पका देय्वातोग़ आयनोग़.
46 Feliz o servo a quem seu senhor encontrar fazendo assim quando voltar.
47 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, ओग़ माल्काल ओन मेटिनु, तना कतम सम्सरमतुन ऊळलाह तासनोग़.
47 Garanto-lhes que ele o encarregará de todos os seus bens.
48 “मति ओग़ मेटि लाग्वोग़ आस मतेके, ‘नावा माल्काल वायलाह आल्सेम आयनोग़ इन्जि, नना विचर वातप कीकन,’ इनजोर इनेग़.
48 Mas suponham que esse servo seja mau e diga a si mesmo: ‘Meu senhor se demora’,
49 — ausente —
49 e então comece a bater em seus conservos e a comer e a beber com os beberrões.
50 — ausente —
50 O senhor daquele servo virá num dia em que ele não o espera e numa hora que não sabe.
51 मेटि इद्रम कीयह्पा कलियतेके, तना माल्काल ओन पका सिक्सा कीयनोग़. पया अळयना, केयना, मुडुर-मुडुर पल्क कोग़्कना जागातगा, ओन मेटिन सोङ केवालोरा संगे वाटिसीयनोग़,” इनजोर येसु इतोग़.
51 Ele o punirá severamente e lhe dará lugar com os hipócritas, onde haverá choro e ranger de dentes".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.