Marcos 12
Hill Madia (MRR) vs ARA
1 पया ओरिन येसु पुन्पिह कीयनद पीटोते, इद्रम वेहता बोटटोग़ इतेके, “ओर्वोग़ मन्कल तना जागातगा अंगुर सोपता वाळुम ओग़्सतोग़. ओग़्सिसि, ताना सर्ने वेटळ दोहतोग़. पया वाळुमता लोप्पा अंगुर जोमा पेग़लाहि उंदि बोंदा तर्वतोग़. ओसो ताना एरे वाळुमतुन केपलाह, उंद मंडा पंडटोग़.इस्रयेल देसेमते अंगुर जोमा पेग़लाह बोंदा|alt="A pit for extracting grape juice in Israel country" src="LB00106B.jpg" size="col" loc="ap" ref="12:1" पया ओग़ दुस्रोरिह्क कूलते तासिसि, जेक देसेमते अतोग़.
1 Depois, entrou Jesus a falar-lhes por parábola: Um homem plantou uma vinha, cercou-a de uma sebe, construiu um lagar, edificou uma torre, arrendou-a a uns lavradores e ausentou-se do país.
2 पया अंगुर पंडिना पंटा वातस्के, ऊळेवाळे केवालोरग्डाहि, पंडिना तना तूस एतलाहि, ओग़ तना ओर्वोग़ ओर्युलतोन ऊळेवाळे केवालोरक्के लोहतोग़.
2 No tempo da colheita, enviou um servo aos lavradores para que recebesse deles dos frutos da vinha;
3 मति ओरु ओन पोसि पका नल्हतोर, अह कीसि वेट्टाङ कय्क पूंडिसीतोर.
3 eles, porém, o agarraram, espancaram e o despacharam vazio.
4 पूंडटस्के पया, माल्काल ओसो ओर्वोग़ ओर्युलतोन लोहतोग़. ओर ऊळेवाळे केवालोर ओना तलातुह्क ईतोर. ईसि लजा वानाह ओना कदर रेहतोर.
4 De novo, lhes enviou outro servo, e eles o esbordoaram na cabeça e o insultaram.
5 पया ओसो ओर्वोग़ ओर्युलतोन लोहतोग़, ओन ओर हव्कतोर. अस्के इद्रमे ओग़ माल्काल, ओसो वेल्लाटोरे ओर्युलतोरिन लोहतोग़. मति ऊळेवाळे केवालोर ओरग्डाह उच्वुरिन बार नल्हतोर, उच्वुरिन बार हव्कतोर.
5 Ainda outro lhes mandou, e a este mataram. Muitos outros lhes enviou, dos quais espancaram uns e mataram outros.
6 इंजेके ओग़ माल्कानगा तना जीवा कीतोग़ मग़िये पिसिस मतोग़. पया आक्रिते नावा मग़िन मान तासनुर इनजोर विचर कीसि, ओग़ तना मग़िनु ओरक्के लोहतोग़.
6 Restava-lhe ainda um, seu filho amado; a este lhes enviou, por fim, dizendo: Respeitarão a meu filho.
7 लोहतस्के ओग़ वायनदिन ऊळेवाळे केवालोर ऊळिसि, तमतमाय इतोर, ‘अरे वेग़ इतेके माल्काना मग़ि आंदोग़ रा. दट, वेने माट हव्किङ, अस्के इद वाळुम माके आयग़ा,’ इतोर.
7 Mas os tais lavradores disseram entre si: Este é o herdeiro; ora, vamos, matemo-lo, e a herança será nossa.
8 इन्जि ओर ओन पोस हव्कतोर, अह कीसि अंगुर वाळुमता पलते जेग़्किसीतोर,” इनजोर येसु पीटोतुन मारिह कीतोग़.
8 E, agarrando-o, mataram-no e o atiraram para fora da vinha.
9 कीसि इद्रम इतोग़, “अंगुर वाळुमता माल्काल इंजेके ओरिन बह कीयनोग़? ओग़ वासि अद वाळुमतुन कयदे कीतोर, सबेटोर ऊळेवाळे केवालोरिन हव्कनोग़. अह कीसि, अद वाळुमतुन दुस्रोरा कयदे ईयनोग़,” इतोग़.
9 Que fará, pois, o dono da vinha? Virá, exterminará aqueles lavradores e passará a vinha a outros.
10 — ausente —
10 Ainda não lestes esta Escritura:
11 — ausente —
11 isto procede do Senhor, e é maravilhoso aos nossos olhos?
12 येसु वेहतद पुन्पिह कीयनद पीटोतुन केंजिसि, मावाय लोप्पा इद पीटो वेहतोग़ इनजोर, पेर्मालोर, सास्त्रमगूरुर पुतोर. अदिह्क येसुन ओर पोयतलाहि अग़ पर्ह्किंदुर. मति लोकुरा रेयतुह्कु ओन पोयवाये अहे अतोर.
12 E procuravam prendê-lo, mas temiam o povo; porque compreenderam que contra eles proferira esta parábola. Então, desistindo, retiraram-se.
13 पया ओर बह कीतोर इतेके, “येसु वळ्ह्कनद पोल्लोते, ओन एग़्किह कीम्ह्टु,” इनजोर उच्वुर परुसिरिन ओसो उच्वुर एरोद राजाना तुंगातोरिन येसुनगा लोहतोर.
13 E enviaram-lhe alguns dos fariseus e dos herodianos, para que o apanhassem em alguma palavra.
14 लोहतस्के, ओर येसुनगा वासि, “गूरु, निमा सेतेम मन्कनिन मह्निन, बोर बाताल इनदनुर इनजोर आल्सविन, निमा लोकुरा मोकम ऊळिस वळ्ह्कविन, देवुळता अग़दुन सेतेमते तोहतह्निन, इद माट पुह्नोम. इंजेक माक वेहा, रोम सर्करतुह्क सिद्वा दोहतनद, मावाङ अडोना अडम मन्ह्ताया, इलेया?
14 Chegando, disseram-lhe: Mestre, sabemos que és verdadeiro e não te importas com quem quer que seja, porque não olhas a aparência dos homens; antes, segundo a verdade, ensinas o caminho de Deus; é lícito pagar tributo a César ou não? Devemos ou não devemos pagar?
15 माट सिद्वा दोहतकोमा, दोहोमा?” इनजोर ओर येसुन ताल्ह्कतोर. मति येसु ओरा सोङतुन पुन्जि, ओरिन इतोग़, “नाक बाराह्क एग़्किह कीयलाह ऊळिह्निर? नाक ऊळलाह उंदि रुप्या-बंडि ताट,” इतोग़.
15 Mas Jesus, percebendo-lhes a hipocrisia, respondeu: Por que me experimentais? Trazei-me um denário para que eu o veja.
16 ओर ततस्के येसु ओरिन, “इद बंडटगा बोना पोटो ओसो पेदिर रासतद मन्ह्ता?” इनजोर ताल्ह्कतोग़. “कय्सर राजाना!” इनजोर ओर इतोर.
16 E eles lho trouxeram. Perguntou-lhes: De quem é esta efígie e inscrição? Responderam: De César.
17 इतस्के येसु ओरिन इतोग़, “अह इतेके बेद रोम राजेमता कय्सर राजाना मन्ह्ता, अद ओन्के ईम्ह्टु! ओसो बेद देवुळ ताल्ह्किह्ता, अदिन देवुळतुह्क ईम्ह्टु,” इनजोर इतोग़. पया इद्रम केंजिसि, ओर पका बयल आतोर.
17 Disse-lhes, então, Jesus: Dai a César o que é de César e a Deus o que é de Deus. E muito se admiraram dele.
18 पया सदुकिरा तुंगातोर उय्तुर, येसुनगा वासि ताल्ह्कतोर. (वेर सदुकिरा तुंगातोर इतेके मन्कलोर डोलतापया, बोरे जीवा अरवोर इनजोर इंदुर.)
18 Então, os saduceus, que dizem não haver ressurreição, aproximaram-se dele e lhe perguntaram, dizendo:
19 “गूरु! मोसा मुय्तोग़ मावासाटि इद्रम रासिस तासतोग़ इतेके, बोग़ाय मग़मियाळ लेवाये डोलतोग़ इतेके, ओना रांडे मुतेना संगे ओना तमोग़ जोळेम आसि, तमदादाना लोता लोन निल्पिह कीयना, इनजोर मन्ह्ता.
19 Mestre, Moisés nos deixou escrito que, se morrer o irmão de alguém e deixar mulher sem filhos, seu irmão a tome como esposa e suscite descendência a seu irmão.
20 इंजेके तमोग़ एळवुर मतोर. ओरग्डाहि मुनेतोग़ तमदादाल मुते ततोग़. मति मग़मियाळ आयवाये डोलतोग़.
20 Ora, havia sete irmãos; o primeiro casou e morreu sem deixar descendência;
21 डोलतस्के ओना पेग़्केडोग़, अद रांडे मुतेन तासतोग़. ओग़ वने मग़मियाळ आयवाये डोलतोग़. ओसो ओर्वोग़ ओना पेग़्केडोग़ वने अद्रमे डोलतोग़.
21 o segundo desposou a viúva e morreu, também sem deixar descendência; e o terceiro, da mesma forma.
22 इद्रमलेह्का तमोग़ एळवुर आसि ओर्वोग़-ओर्वोग़, (ताना संगे जोळेम आस मतोर, मति) मग़मियाळ आयवाये डोलतोर. ओर सबेटोर डोलतापया, अद रांडे आंचाळ वने डोलता.
22 E, assim, os sete não deixaram descendência. Por fim, depois de todos, morreu também a mulher.
23 मति इंजेके ओर ओसोवने जीवा अरतस्के, एळवुरग्डाहि अद आंचाळि बोना मुते आयग़ा? बाराह्क इतेके, ओर एळवुर आसि ताना संगे जोळेम आस मतोर कोनि,” इतोर. (हामुरताहि जीवा अरयनदिन बय्तळ लोकुरे नमिह्तोर इन्जि तोहतलाह, वेर इह ताल्ह्कतोर.)
23 Na ressurreição, quando eles ressuscitarem, de qual deles será ela a esposa? Porque os sete a desposaram.
24 इतस्के येसु ओरिन इतोग़, “हामुरताहि जीवा अरयना लोप्पा, देवुळता सास्त्रम बाताङ वेहतह्ता, अविन मीट पुनविर. ओसो हामुरताहि तेग़्किह कीयनद देवुळता लावतुन वने पुनविर. अदिह्क मीटु गंगाते लेसतप मह्निर.
24 Respondeu-lhes Jesus: Não provém o vosso erro de não conhecerdes as Escrituras, nem o poder de Deus?
25 वेर डोलतोर मल्स जीवा अरयनुर अस्के, ओरु जोळजंतुर आयोर वने, ओसो जोळजंतुर कीस एवोर वने. मति ओरु देवुळदीपतगा देवतुल्कना लेह्का, मर्मिङ आयवाय मनदनुर.
25 Pois, quando ressuscitarem de entre os mortos, nem casarão, nem se darão em casamento; porém, são como os anjos nos céus.
26 मति डोलतोर मल्स जीवा अरयनुर, ताना लोप्पा मोसाल रासतद सास्त्रमतगा, किस पोतिस मतद मरा जपता लोप्पा मीट अर्विसि पुनविरा? (मावा पेदामुय्तोर अब्रहम, इसक, याकुब, वेर हातस्के, वेल्लाङे वर्साना पया,) देवुळि मोसान इता, ‘अब्रहम, इसक, याकुब, वेर मोळ्कनद देवुळतन ननान आंदन,’ इता.
26 Quanto à ressurreição dos mortos, não tendes lido no Livro de Moisés, no trecho referente à sarça, como Deus lhe falou:
27 इतेके इद हातोरा देवुळ आयो, मति जीवात मनवालोरा देवुळ आंदु. मीट इद पोल्लोते पकाय लेसतिर,” इतोग़.
27 Ora, ele não é Deus de mortos, e sim de vivos. Laborais em grande erro.
28 पया येसु ओसो सदुकिर वळ्ह्किह्पा, ओर्वोग़ सास्त्रमगूरु केंजतोग़. केंजिसि येसु ओरिन बेस पोल्लो मल्हतोग़ इन्जि, ओग़ येसुन इद्रम ताल्ह्कतोग़, “गूरु! सबेट्क बेरा अडो बेद आंदु?” इतोग़.
28 Chegando um dos escribas, tendo ouvido a discussão entre eles, vendo como Jesus lhes houvera respondido bem, perguntou-lhe: Qual é o principal de todos os mandamentos?
29 इतस्के येसु इतोग़, “सबेट्क बेरा अडो इद आंदु: ए इस्रयेललोकुरिर, केंजाट! सिरप मावा देवुळिये सामि आंदु.
29 Respondeu Jesus: O principal é:
30 देवुळि नीवा सामि इनजोर, तान निमा पूरा बुदताहि, पूरा जीवाताहि, पूरा विचरताहि, पूरा लावताहि जीवा कीमु.
30 Amarás, pois, o Senhor, teu Deus, de todo o teu coração, de toda a tua alma, de todo o teu entendimento e de toda a tua força.
31 ओसो तेना लेह्का दुस्रा अडो इद्रम मन्ह्ता: निमा कुदतुन जीवा कीतपु, दुस्रोरिन वने जीवा कीमु. इव रेंड अडोन वीळिसि बेदे बेरा अडो इले,” इनजोर इतोग़.
31 O segundo é:
32 पया सास्त्रमगूरु येसुन इतोग़, “गूरु, बेस-नेह्ना वेहतिन! देवुळि उंदिये मन्ह्ता, तान विळ्सिसि बेदे देवुळि इले इनजोर सेतेम वेहतिन.
32 Disse-lhe o escriba: Muito bem, Mestre, e com verdade disseste que ele é o único, e não há outro senão ele,
33 ओसो देवुळतुन पूरा विचरताहि, पूरा जीवाताहि, पूरा लावताहि जीवा कीयना, अहे कुदतुन जीवा कीयना लेह्का दुस्रोरिन जीवा कीयना, इदु देवुळतुह्क ईयनद सबे मोकतुह्काय, कोडटुह्काय वीळिसि बेरा पोल्लो आंदु,” इनजोर इतोग़.
33 e que amar a Deus de todo o coração e de todo o entendimento e de toda a força, e amar ao próximo como a si mesmo excede a todos os holocaustos e sacrifícios.
34 पया ओग़ मन्कल तेल्वते वळ्ह्कतोग़ इनजोर येसु पुतोग़. पुन्जि ओन इतोग़, “निमा इंजेके देवुळ राजेम केवालोरगा कलियलाह, वेल्ला जेक इलविन,” इनजोर इतोग़. तेना पया ओसोवने बाताङाय ताल्ह्कलाह, बोन्के बह दीरा वावो.
34 Vendo Jesus que ele havia respondido sabiamente, declarou-lhe: Não estás longe do reino de Deus. E já ninguém mais ousava interrogá-lo.
35 पया येसु मंदिरतगा काग़्हचोरे, ओरिन इद्रम ताल्ह्कतोग़, “देवुळ लोहवाल पिसिह केवाल किर्स्तुनु, दाविद राजाना पुळ्गतोग़ इनजोर, सास्त्रमगूरुर बाराह्क इन्ह्तोर?
35 Jesus, ensinando no templo, perguntou: Como dizem os escribas que o Cristo é filho de Davi?
36 दाविद राजानगा देवुळता पवित्र जीवा रेगता अस्के, ओग़ कुदि इद्रम इतोग़:
36 O próprio Davi falou, pelo Espírito Santo:
37 दाविद राजाल कुदि पिसिह केवाल किर्स्तुन ‘सामि’ इन्ह्तोग़. इतेके ओग़ किर्स्तु, दाविद राजाना पुळ्गतोग़े बेद्रम आया पग़यह्तोग़?” इनजोर इतोग़. येसु काग़्हतह्पा, अगा मता मुडा लोकुर गिर्दाते ओनाङ केंजिंदुर.
37 O mesmo Davi chama-lhe Senhor; como, pois, é ele seu filho? E a grande multidão o ouvia com prazer.
38 अद्रमे येसु काग़्हनेके ओरिन इतोग़, “सास्त्रमगूरुरग्डाहि उसरते मन्ह्टु. ओर तमा बेरातनम तोहतलाहि लाट गेंदेङ केग़्स तिरियलाह विचर कीस्तोर. ओसो बजरतगा मनवालोर तम्क जोहर कीयिर इनजोर, विचर कीस्तोर.
38 E, ao ensinar, dizia ele: Guardai-vos dos escribas, que gostam de andar com vestes talares e das saudações nas praças;
39 अहे पार्तनाताङ लोह्कनगा ओसो कुळ्पिनगा, मुनेहतेह कुर्सिनगा उदलाह विचर कीस्तोर.
39 e das primeiras cadeiras nas sinagogas e dos primeiros lugares nos banquetes;
40 ओसो वेर रांडे आस्किन नाळेह कीसि, लूटे कीस्तोर. ओसो लोकुरिह्क दिसना इन्जि, वेल्लाय जोम पार्तना कीस्तोर. वेर लोकुरिह्क मात्रम, दुस्रोरिह्काय एक्वा सिक्सा देवुळि ईयग़ा,” इनजोर वेहतोग़.
40 os quais devoram as casas das viúvas e, para o justificar, fazem longas orações; estes sofrerão juízo muito mais severo.
41 पया लोकुर मंदिरता संदुकतगा देवुळतुह्क कोताङ बेद्रम वाटिह्तोर इनजोर, येसु संदुकता मुनेह उदिस ऊळसोर मतोग़. अस्के वेल्लाटोर मता मन्कलोर वेल्लाय दान वाटटोर.
41 Assentado diante do gazofilácio, observava Jesus como o povo lançava ali o dinheiro. Ora, muitos ricos depositavam grandes quantias.
42 अचोटेन ओसोय गरिब रांडे आंचाळ वन वासि, इतुळताङ रेंड इचुटाङ कोताङ वाटटा.
42 Vindo, porém, uma viúva pobre, depositou duas pequenas moedas correspondentes a um quadrante.
43 — ausente —
43 E, chamando os seus discípulos, disse-lhes: Em verdade vos digo que esta viúva pobre depositou no gazofilácio mais do que o fizeram todos os ofertantes.
44 — ausente —
44 Porque todos eles ofertaram do que lhes sobrava; ela, porém, da sua pobreza deu tudo quanto possuía, todo o seu sustento.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.