Lucas 11
Hill Madia (MRR) vs NAA
1 उंद दिया येसु पार्तना कीसोर मतोग़, ओग़ पार्तना कीयनद मारतापया, ओनाङ कग़यवाल ओर्वोग़ इद्रम इतोग़, “गूरु! देवुळता पेदिरते एग़ मीहवाल योहन, तनाङ कग़यवालोरिन काग़्हतप लेह्का, माक वने पार्तना बेद्रम कीयना इनजोर काग़्हच ईम,” इतोग़.
1 Jesus estava orando em certo lugar e, quando terminou, um dos seus discípulos lhe pediu: — Senhor, ensine-nos a orar como também João ensinou os discípulos dele.
2 अस्के येसु ओरिन इतोग़, “मीट पार्तना कीयह्पा, इद्रम वळ्ह्काटु:
2 Então Jesus disse:
3 मावा दिनमता तिंडि दिनम ईसोर मनु.
3 o pão nosso de cada dia
4 ओसो बेद्रम माटु मावा अडम मतोर कसुरतोरिन मापि कीतोम,
4 perdoa-nos os nossos pecados,
5 — ausente —
5 Jesus disse ainda:
6 — ausente —
6 porque outro amigo meu chegou de viagem e eu não tenho nada para lhe oferecer”;
7 मति ओग़ लोप्पाडाहि ‘अग़दुन केहच नना टेटेम अरतन रा, इंजेक नाक कयर केमा! नावा संगे नावाङ पेकोर वने उंजतोर. अदिनेनाह्क इंजेक तेदिस बाताले नीक ईया पग़वोन,’ इनजोर इनेग़.
7 e se o outro lhe responder lá de dentro: “Deixe-me em paz! A porta já está fechada, e eu e os meus filhos já estamos deitados. Não posso me levantar para lhe dar os pães”,
8 “नना मीक वेहतह्नन, नावा गोततोग़ ताल्ह्किह्तोग़ इनजोर तेद वसवेकाय, ओग़ गोंडगोंड आस्तोग़ इनजोर, निटम तेदिस ओन्क ईयनोग़.
8 digo a vocês que, se ele não se levantar para dar esses pães por ser seu amigo, ele o fará por causa do incômodo e lhe dará tudo de que tiver necessidade.
9 अदिनेनाह्क नना वेहतह्नन, ताल्ह्कसोर मन्ह्टु, देवुळ मीक ईयग़ा. पर्ह्कसोर मन्ह्टु, दोर्कग़ा. कोह्कसोर मन्ह्टु, तेल्पतुन तेग़यग़ा.
9 — Por isso, digo a vocês: Peçam e lhes será dado; busquem e acharão; batam, e a porta será aberta para vocês.
10 बाराह्क इतेके बोग़ ताल्ह्किह्तोग़, ओन्क ईयग़ा. बोग़ पर्ह्किह्तोग़, ओन्क दोर्कग़ा. बोग़ कोह्किह्तोग़, ओन्क तेग़यिस ईयग़ा.
10 Pois todo o que pede recebe; o que busca encontra; e a quem bate, a porta será aberta.
11 — ausente —
11 Quem de vocês, sendo pai, daria uma cobra ao filho que lhe pede um peixe?
12 — ausente —
12 Ou daria um escorpião ao filho que lhe pede um ovo?
13 मीट पापमतोरिर मन्ज तेला, मीवाङ पिलाङ-पेकोरिह्क बेसता मादुन ईयलाह पुह्निर इतेके, देवुळदीपतोग़ बाबाल तन्क ताल्ह्कवालोरिह्क, तना पवित्र जीवा बह एवोग़?” इनजोर वेहतोग़.
13 Ora, se vocês, que são maus, sabem dar coisas boas aos seus filhos, quanto mais o Pai celeste dará o Espírito Santo aos que lhe pedirem!
14 पया ओर्वोग़ मन्कन देयम पोस मता, अदिनेनाह्क ओग़ मन्कल वळ्ह्क पुनवा मूकाल आस मतोग़. पया येसु अद देयमतुन ओनग्डाहि पेसिह कीतोग़. अस्के ओग़ मूकाल वळ्ह्क बोटटोग़. इदिन ऊळिसि, अगा मता मुलु पका बामतोर.
14 Certo dia, Jesus estava expulsando um demônio que era mudo. E aconteceu que, ao sair o demônio, o mudo passou a falar. E as multidões se admiravam.
15 मति ओरग्डाहि उय्तुर बारा, “वेग़ बेल्जेबुब इनदनद देयह्कना मुक्याना साय्तातेने, देयह्किन मन्कलोरग्डाहि पेसिह कीस्तोग़ रा!” इनजोर इतोर.
15 Mas alguns deles diziam: — Ele expulsa os demônios pelo poder de Belzebu, o maioral dos demônios.
16 ओसो उय्तुर बार, (येसु निटम देवुळतग्डाह वातोग़ुया बहु इनजोर) सेतेम ऊळलाह, ओन इतोर, “अले! माक देवुळता लावता बेदाय सीना तोहचीम,” इतोर.
16 E outros, tentando-o, pediam dele um sinal vindo do céu.
17 मति येसु ओरा बुदतुन पुन्जि, इद्रम इतोग़, “बेदाय राजेमते तमाय नडुमि कोंटेङ पुटटेके, अद राजेम लेङिह्ता, अहे बेदाय लोतगा वने कोंटेङ पुटटेके अद लोन निलो.
17 Mas Jesus, sabendo o que passava pela mente deles, disse-lhes:
18 नाक देयह्कना मुक्याना साय्ताते देयह्किन पेसिह कीस्तोग़ इनजोर इह्निर. देयह्कना मुक्याल तनाय तोळताङ देयह्किन बाराह्क पेसिह केवालि? अद्रम देयह्कना मुक्याल ओसो ताना तोळताङ देयह्क, तमा तमा विरुद आतेके, अविस्कना राजेम बेद्रम नितग़ा?
18 Se também Satanás estiver dividido contra si mesmo, como o seu reino subsistirá? Isto porque vocês dizem que eu expulso os demônios por Belzebu.
19 अले नना देयह्कना मुक्याना साय्ताते देयह्किन पेसिह कीतेके, मीवोर पया बेदिना साय्ताते देयह्किन पेसिह कीस्तोर? इद्रम मीवाङ विचर्क चुकताङ इन्जि, ओर तमाय तोहतनुर!
19 E, se eu expulso os demônios por Belzebu, por quem os filhos de vocês os expulsam? Por isso, eles mesmos serão os juízes de vocês.
20 मति नना देवुळता जीवाता लावते देयह्किन पेसिह कीय्ह्नन इतेके, मियगा देवुळता राजेम वाता, इदिन पुन्ह्टु.
20 Se, porém, eu expulso os demônios pelo dedo de Deus, certamente é chegado o Reino de Deus sobre vocês.
21 “(इदिन पुन्पिह कीयलाह, नना मीक उंद पोल्लो वेहतह्नन:) ओर्वोग़ पळ्योग़ कसेह्क-मग़्स्क पोसि, तना लोतुन राका कीसोर मतेक अचोन, ओना मालसोम बेस मन्ह्ता.
21 Quando o valente, bem-armado, guarda a sua própria casa, todos os seus bens ficam em segurança.
22 मति ओन्काय एक्वा लावतोग़ पळ्योग़ वासि, ओन उकिस आरे कीस्तोग़. कीसि लोतुन राका केवाल मन्कल बर्वस तासतव कसेह्क-मग़्स्किन ओनग्डाहि ऊंदिह्तोग़, ओसो तना लूटे कीतद मालसोमतुन वने, तना गोततोरा संगे तूसिह्तोग़.(अद्रमलेह्का देयह्कना मुक्यान आरे कीताह्के, नना देयह्किन पूंड पग़यह्नन.)
22 Mas, se aparece alguém mais valente do que ele, vence-o, tira-lhe a armadura em que confiava e reparte os seus despojos.
23 “बोग़ नावा संगे गोतते मनोग़, ओग़ नावा विरुद मन्ह्तोग़, ओसो बोग़ नावा संगे लोकुरिन जमा कीयलाह तोळ आयोग़, ओग़ ओरिन बिरोबटो कीस्तोग़.
23 Quem não é por mim é contra mim; e quem comigo não ajunta espalha.
24 “उंद देयमि बोग़ाय मन्कनग्डाहि पेसिस अतस्के, अद तन्क मनदलाह, इके-अके मेटाङ-मेटाङ वेलियिस, जागाङ पर्ह्किस ऊळिह्ता, मति अद्रमता जागा बेगान दोर्को. अस्के अद आलिह कीस्ता, ‘नना पेसिस वातन, अद नावा पाळ्ना लोतगान मल्स दाकन,’ इद्रम इन्ह्ता.
24 — Quando o espírito imundo sai de uma pessoa, anda por lugares áridos, procurando repouso. E, não o achando, diz: “Voltarei para a minha casa, de onde saí.”
25 पया अन्ज ऊळिह्ता अस्के, अद मुनेता लोनु रिकम आतदु, सिरसिर नेहतदु, ऊसतदु, इद्रम तान्कु बेस दिसिह्ता.
25 E, voltando, a encontra varrida e arrumada.
26 अस्के पया अद मल्स अन्जि, तन्काय लाग्वव एळुङ देयह्किन तना संगे गोत कीस ततह्ता. अस्के अवु ओग़ मन्कना लोप्पा नेङिस जागा आस्ताङ. पया ओना इंजेटा गोसा, मुनेतदिह्काय वेल्ला करबता आस्ता,” इनजोर येसु वेहतोग़.
26 Então vai e leva consigo outros sete espíritos, piores do que ele, e, entrando, habitam ali. E o último estado daquela pessoa se torna pior do que o primeiro.
27 येसु इव पोल्लोङ वेहतस्के, मुडग्डाहि उंद आंचाळ जोरते केयिस इद्रम इता इतेके, “नीक पुटिह कीसि, पाल ऊहतद आंचाळ बेरा देय्वाता आंदु,” इता.
27 Aconteceu que, ao dizer Jesus estas palavras, uma mulher, que estava no meio da multidão, disse a ele, erguendo a voz: — Bem-aventurado o ventre que concebeu você e os seios que o amamentaram!
28 इतस्के येसु इतोग़, “आयो, देवुळता पोल्लोतुन केंजिसि, अद्रम ताकवालोरे बेरा देय्वातोर आंदुर,” इतोग़.
28 Jesus, porém, respondeu:
29 पया मुडा मन्कलोर उचुन जमा आनेके, येसु इद्रम वेहता बोटटोग़: “इद पीळतोर लाग्वोर मन्कलोरु, नावा कयदे सीना ऊळकोम इन्ह्तोर. मति देवुळता कबुरतोग़ योनाल इनवाह्क बह बह आता, अदे सीनातुन ओरिह्क तोहतकन. तान विळ्सिसि बेदे सीना नना तोहवानन आयोन.
29 Visto que aumentavam as multidões em volta dele, Jesus começou a dizer:
30 बेद्रम निनवे सहरतोर लोकुरिह्क योनाल सीना आतोग़, अद्रमे इद पीळतोरेनाह्क वने, माने-मन्कना नडुम पुटटोनन सीना आयकन.
30 Porque, assim como Jonas foi sinal para os ninivitas, o Filho do Homem o será para esta geração.
31 साल्मोन राजाना बुदताङ पोल्लोङ केंजलाहि, सीबा देसेमता रानि वेल्ला जेकताहि वाता; मति इंजेके इगा साल्मोनिह्काय वीळिस बेरा पोल्लो मियगा एवता; (तेला मति मन्कलोर अद पोल्लोतुन नमोर.) अदिनेनाह्क आक्रि नेयमता दियाते, अद रानि निचि इद पीळतोरा पोग़ोन तप तासग़ा.
31 A rainha do Sul se levantará, no Juízo, com os homens desta geração e os condenará, porque veio dos confins da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. E aqui está quem é maior do que Salomão.
32 अद्रमलेह्काने योनाना कबुरतुन निनवे सहरतोर केंजिसि, तमा पापमताहि मिळ्न्दतोर. इंजेके इगा योनाह्काय वीळिस बेरा पोल्लो मियगा एवता. (मति मीट इतेके मीवा पापमताहि मलविर.) अदिनेनाह्क आक्रि नेयमता दियाते, निनवे सहरतोर निचि, इद पीळतोरिन तप तासनुर,” इतोग़.
32 Ninivitas se levantarão, no Juízo, com esta geração e a condenarão, porque se arrependeram com a pregação de Jonas. E aqui está quem é maior do que Jonas.
33 येसु ओरिन ओसो इद्रम वेहतोग़, “बोग़े चिमलि नीर्विह कीसि, तान वेह्च एवा जागाते तासनोग़ा? इलवेके डूटलोप्पा मुचिस तासनोग़ा? आयो, लोप्पा ओळियवालोरिह्क वेह्च दिसि इनजोर, बोव्लापोग़ोन तासनोग़.
33 — Ninguém, depois de acender uma lamparina, a coloca em lugar escondido, nem debaixo de um cesto, mas num lugar em que ilumina bem, a fim de que os que entram vejam a luz.
34 नीवा कोंडा नीवा मेंदुदा चिमलिलेह्का आंदु. नीवाङ कोंडाङ बेस मतेक अचोन, नीवा लोप्पा पूरा वेह्च मतप आयग़ा. मति नीवाङ कोंडाङ करब मतेक अचोन, नीवा लोप्पा पूरा ईकळ आतप आयग़ा.
34 Os olhos são a lâmpada do corpo. Se os seus olhos forem bons, todo o seu corpo será cheio de luz; mas, se forem maus, o seu corpo ficará em trevas.
35 अदिनेनाह्क उसरते मन्ह्टु, देवुळ मीक ईयनद वेह्चि पिवमाकि.
35 Portanto, tenha cuidado para que a luz que está em você não sejam trevas.
36 मीवा लोप्पा इचुन वने ईकळलेवा, पूरा वेह्च मता इतेके, चिमलि नीक वेह्च ईयना लेह्का, नियगा मनदनद वेह्च बेस दींचग़ा,” इनजोर वेहतोग़.
36 Pois, se todo o seu corpo for luminoso, sem ter qualquer parte em trevas, será todo resplandecente como a lamparina quando ilumina você em plena luz.
37 येसु इद्रम वेहच मारिह कीतस्के, ओर्वोग़ परुसि मन्कल येसुन जावा उनडलाह, तना लोन केयतोग़. केयताह्कु येसु ओना लोन अतोग़. अन्जि लोप्पा ओळियिसि, ओना संगे जावा उनडलाह उदतोग़.
37 Ao falar Jesus estas palavras, um fariseu o convidou para uma refeição na sua casa. Entrando na casa, Jesus tomou lugar à mesa.
38 अस्के परुसिरा अडो माळवा, येसु कय नोग़वाये जावा उनडलाह उदतोग़. तान ऊळिस ओग़ परुसि पका बामतोग़.
38 O fariseu admirou-se ao ver que Jesus não tinha se lavado antes de comer.
39 अदिन पुन्जि येसुसामि ओन इद्रम इतोग़, “इके केंजा, मीट परुसिरिर गिनेङ-बट्किन सिरप पलतेनाह तोमिह्निर. मति मीवा लोप्पाडेके इतेके, उळ्बेते लोकुरिन जाळ्पनद निंदिस मन्ह्ता.
39 Mas o Senhor lhe disse:
40 बुदलेवोरिर! बह पलता मेंदुदुन पंडटद देवुळि, लोप्पाडा जीवातुन वने पंडोया?
40 Seus tolos! Quem fez o exterior não é o mesmo que fez o interior?
41 अदिनेनाह्क मीट लेवोरिह्क जीवा कीसि, दर्मम ईम्ह्टु. अस्के मियेनाह्क सबे पोलनुङ.
41 Mas deem como esmola o que está dentro do copo e do prato, e tudo lhes será limpo.
42 “ओ परुसिरिर, मीक पका गोसा आयग़ा! बाराह्क इतेके मीट पुलातगा वाटनव आकिना ओसो दुस्रा पंटाता, दहा तूस्कनग्डाहि उंद तूस देवुळतुह्क कोड ईय्ह्निर. (इचोन उड्लाङ पोल्लोन सीता कीय्ह्निर,) मति सेतेमते नेयम कीयना ओसो देवुळतुन जीवा कीयना, इद्रमताङ पोल्लोन सीता केविर. इविस्किन वने माळनाय मता, अविस्किन वने माळनाय मता.
42 Mas ai de vocês, fariseus! Porque vocês dão o dízimo da hortelã, da arruda e de todas as hortaliças, e desprezam a justiça e o amor de Deus. Vocês deveriam fazer estas coisas, sem omitir aquelas.
43 “ओ परुसिरिर! मीक पका गोसा आयग़ा! बाराह्क इतेके पार्तनाताङ लोह्कनगा, बेरोर उदवालोराङ जागाङ पर्ह्किह्निर. ओसो बजरतगा लोकुर मीक जोहर कीयना, इद्रमताङ बेसु.
43 Ai de vocês, fariseus! Porque gostam da primeira cadeira nas sinagogas e das saudações nas praças.
44 मीक पका सिक्सा आयग़ा, बाराह्क इतेके मीटु सेत्तातुन गुमया केवाय मिसतद जागाता लेह्का मह्निर. अगा गुमया दिसवाह्कु, अगाह्क अनवालोर पोग़ोट्क दास्तोर, मति इगा इळ्न सेत्ता मिसिस मन्ह्ता इनजोर पुनोर,” इनजोर वेहतोग़.
44 Ai de vocês que são como as sepulturas invisíveis, sobre as quais as pessoas passam sem perceber!
45 अस्के ओर्वोग़ सास्त्रमगूरु येसुन इद्रम इतोग़, “गूरु, निमा इद्रमताङ पोल्लोङ वळ्ह्किस, माक वने लजा अरनाह कीय्ह्निन गोतो!”
45 Então, tomando a palavra, um dos intérpretes da Lei disse a Jesus: — Mestre, ao dizer estas coisas o senhor está ofendendo também a nós!
46 इनजोर इतस्के येसु ओन इतोग़, “ओ सास्त्रमगूरुरिर! मीक पका गोसा आयग़ा! बाराह्क इतेके मीवाङ तेहता पुनवप मनदनाङ अडोङ-उतुर्कना मोतातुन, मीटु लोकुरा पोग़ोन वाटिह्निर, मति मीट इतेके अद मोतातुन कय तेला बोयिस ऊळविर.
46 Mas Jesus respondeu:
47 मीक पका सिक्सा आयग़ा, बाराह्क इतेके मीवाङ तादोर-बाबोर मुनेतोर देवुळता कबुरतोरिन हव्कतोर. इंजेक इसि, मीट ओर कबुरतोराङ पेदिर्कने बंडाङ ओग़्सिह्निर.
47 Ai de vocês! Porque edificam os túmulos dos profetas que os pais de vocês assassinaram.
48 अह कीसि मीट वने मीवाङ तादोर-बाबोराङ कबस्किह्क तोळ आतिर. बाराह्क इतेके ओर बार कबुरतोरिन हव्कतोर, मीट बार ओराङ बंडाङ ओग़्सिह्निर.
48 Assim, são testemunhas e aprovam com cumplicidade as obras dos pais de vocês; porque eles mataram os profetas, e vocês edificam túmulos para eles.
49 “अदिनेनाह्क देवुळि तना बुदते इद्रम इता, ‘नना कबुरतोरिनु, ओसो बळयिरिन वने ओरगा लोहतकन. अस्के उय्तुरिन बार हव्कनुर, ओसो उय्तुरिन बार पका तिपल कीयनुर,’ इता.
49 Por isso, também disse a sabedoria de Deus: “Mandarei para eles profetas e apóstolos, e a alguns deles matarão e a outros perseguirão”,
50 अदिह्क बूम पुटटग्डाहि देवुळता कबुरतोरिन बेच्वुरिन हव्कतोर! ताना इसब इद पीळतोरिह्क ईया पोयग़ा.
50 para que desta geração se peçam contas do sangue dos profetas, derramado desde a fundação do mundo,
51 मुने हाबेलिन हव्कतग्डाह इतेके, वेल्लाय पेग़्के मंदिरता पवित्र गूडि ओसो गर्या, इव रेंडिस्कना नडुम जकरिया बूमयान हव्कतोर. अगा एवनाह बेच्वुरिन हव्कतोर, ओर सबेटोरा इसब इद पीळतोरिह्क ईया पोयग़ा.
51 desde o sangue de Abel até o sangue de Zacarias, que foi assassinado entre o altar e o santuário. Sim, eu afirmo a vocês que se pedirão contas a esta geração.
52 सास्त्रमगूरुरिर, देवुळि मीक पका सिक्सा ईयग़ा. बाराह्क इतेके बुदता अग़दुन केहचीतिर; मीट वने ओळियविर, ओसो ओळियवालोरिन वने ओळियलाह एविर. (इद्रम मीट मन्कलोरिन सेतेम पोल्लोतुन पुनदलाह एविर,)” इतोग़.
52 Ai de vocês, intérpretes da Lei! Porque vocês pegaram a chave do conhecimento. No entanto, vocês mesmos não entraram e impediram os que estavam entrando.
53 — ausente —
53 Quando Jesus saiu dali, os escribas e fariseus começaram a contestá-lo com veemência, fazendo perguntas a respeito de muitos assuntos,
54 — ausente —
54 com o objetivo de tirar daquilo que ele dizia um motivo para o acusar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.