João 8

Hill Madia (MRR) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 ओर अतस्के येसु जय्तुन मराना मेटातेके अतोग़.
1 Jesus, no entanto, foi para o monte das Oliveiras.
2 पया पंङवियतस्के, ओग़ ओसो मंदिरतगा वातोग़, अस्के वेल्‍लाटोर लोकुर ओनगा वातोर. अस्के येसु उदिसि ओरिन काग़्हता बोटटोग़.
2 De madrugada, voltou novamente para o templo, e todo o povo se reuniu em volta dele; e Jesus, assentado, os ensinava.
3 — ausente —
3 Então os escribas e fariseus trouxeram à presença dele uma mulher surpreendida em adultério e, fazendo-a ficar em pé no meio de todos,
4 — ausente —
4 disseram a Jesus: — Mestre, esta mulher foi surpreendida em flagrante adultério.
5 इद्रमता आंचानु बंडाङ उकिस हव्कना इनजोरे, मोसा मुय्तोग़ माकु अडोना सास्त्रमते वेहच मतोग़. इतेके इदिनलोप्पा माक निमा बाताल वेहतह्‌निन?” इनजोर येसुन ताल्ह्‌कतोर.
5 Na Lei, Moisés nos ordenou que tais mulheres sejam apedrejadas. E o senhor, o que tem a dizer?
6 येसुन कसुरते पोयतलाह माक अग़ दोर्कना इन्जि, ओन एग़्किह कीयलाह इद्रम इतोर. मति येसु इतेके इळ्न ओल्‍लिसि, नेदगा वेळ्न्जते बाताङो रासलाह आतोग़.
6 Eles diziam isso tentando-o, para terem de que o acusar. Mas Jesus, inclinando-se, escrevia na terra com o dedo.
7 — ausente —
7 Como eles insistiam na pergunta, Jesus se levantou e lhes disse:
8 — ausente —
8 E, inclinando-se novamente, continuou a escrever no chão.
9 ओना पोल्‍लो केंजिसि, आंचान पोस ततोरु, वेर कतमतोरु, मुने मुय्तोर, पया लेयोर, इद्रम वग़ोग़-वग़ोग़ पेसिस अतोर. ओर अतस्के येसु अगा वग़ोग़े मतोग़, ओसो अद आंचाळि अगान नडुम निच मता.
9 Mas eles, ouvindo essa resposta, foram saindo um por um, a começar pelos mais velhos até os últimos, ficando só Jesus e a mulher em pé diante dele.
10 पया येसु तेदिस ऊळतस्के, (अद आंचान विळ्सिस अगा बोग़े इलोग़). अस्के तान इतोग़, “पेडि, नीक तप तोहवालोर बेक अतोर? नीक बोग़े सिक्सा ईयलाह तयर इलोग़ा?” इतोग़.
10 Levantando-se, Jesus perguntou a ela:
11 “गूरु, नाक बोग़े बातय इनोग़,” इन्जि इता. “नना वने नीकु सिक्सा ईयलाह तयर इलेन. अन, इंजेटाहि निमा नीवा पापमतुन विळ्सिस मन,” इनजोर येसु तान इतोग़.]
11 Ela respondeu: — Ninguém, Senhor! Então Jesus disse:
12 अस्के मंदिरते, येसु ओसो ओरिन काग़्हता बोटटोग़. “ननाने दुनियाता वेह्‌चतन आंदन. बोर नावा संगे वास्तोर, ओर ईकळते बेस्केन ताकोर आयनुर, मति ओरगा देवुळ ईतद जीवातेके ओसीयनद वेह्‌च मनदग़ा.”
12 De novo, Jesus lhes falou, dizendo:
13 अस्के परुसिर येसुन इतोर, “निमा वग़ोनिन नीवाय लोप्पा साक्सि ईय्ह्‌निन इतेके, नीवा साक्सि ताको,” इन्जि इतोर.
13 Então os fariseus lhe disseram: — Você dá testemunho de si mesmo. O testemunho que você dá não é verdadeiro.
14 येसु पया ओरिन इतोग़, “नना वग़ोनन कुदि नावाय लोप्पा साक्सि ईतेकाय, नावा साक्सि ताकिह्‌ताये, बह इतेके नना बेग्डाह वातन, ओसो बेगा दाय्ह्‌नन, इद नाक एर्काय मन्ह्‌ता. मति नना बेग्डाह वातन ओसो बेगा दाय्ह्‌नन, इदिन मीट पुनविर.
14 Jesus respondeu:
15 मीट इतेके मन्कना बुदते नेयम कीय्ह्‌निर; मति नना बारा बोनाय नेयम केवोन.
15 Vocês julgam segundo a carne; eu não julgo ninguém.
16 कीतेक तेला, नावा नेयम सेतेमता मन्ह्‌ता; बाराह्‌क इतेके नना वग़ोनन आयोन, मति नाक लोहतोग़ बाबाल नाक तोळ मन्ह्‌तोग़.
16 E, se eu julgo, o meu juízo é verdadeiro, porque não sou só eu que julgo, mas eu e o Pai, que me enviou.
17 केंजाटु, कमसेकम इर्वुरा साक्सि सेतेम ताकिह्‌ता इन्जि, मीवाङ अडोना सास्त्रमते रासतद मन्ह्‌ता.
17 Também na Lei de vocês está escrito que o testemunho de duas pessoas é verdadeiro.
18 अद्रमे नना नावाय लोप्पा साक्सि वेहवानन, ओसो नाक लोहतोग़ बाबाल वने नावा लोप्पा साक्सि ईस्तोग़,” इन्जि येसु इतोग़.
18 Eu dou testemunho de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho de mim.
19 तेन केंजिस ओर ताल्ह्‌कतोर, “अह इतेक नीवा बाबाल बेगाडोग़?” ताल्ह्‌कतस्के, “नना निटम बोनन आंदन, इदिन मीट पुनविर, ओसो नावा बाबान वने पुनविर. मीटु नाक पुन्ज मतेके, नावा बाबान वने पुनेरिर,” इन्जि येसु ओरिन इतोग़.
19 Então eles lhe perguntaram: — Onde está o seu Pai? Jesus respondeu:
20 मंदिरतगा दान वाटनद संदुककचुल काग़्हनेके, येसु इव गोटिङ वळ्ह्‌कतोग़. तेला मति ओन बोरे पोयोर, बाराह्‌क इतेके ओना हायना कगो एववाय मता.
20 Jesus proferiu essas palavras perto da caixa de ofertas, quando ensinava no templo. Ninguém o prendeu, porque ainda não havia chegado a sua hora.
21 ओसो उंद देबा येसु ओरिन इतोग़, “नना पेसिस दाकन, अस्के मीट नाक पर्ह्‌ककिर. मीट मात्रम मीवा पापम मापि आयवाये हायकिर. बेगा नना दाकन, अगा मीट वाया पग़विर,” इतोग़.
21 Outra vez Jesus lhes falou, dizendo:
22 अस्के यहुदिराङ पेदल्कु तमतमाय वळ्ह्‌किंदुर, “‘बेगा नना दाकन, अगा मीट वाया पग़विर,’ इद्रम वेग़ बह इन्ह्‌तोग़? तना जीवातुन तनाय पोहतनोग़, बहे,” इद्रम इंदुर.
22 Então os judeus diziam: — Será que ele tem a intenção de se suicidar? Porque diz: “Para onde eu vou vocês não podem ir.”
23 ओग़ पया ओरिन इतोग़, “मीट इळ्ता बूमताहि, मति नना पोग़ोटा बूमताहि. मीट इद दुनियातोरिर, मति नना इद दुनियातोनन आयोन.
23 Jesus lhes disse:
24 अदिह्‌कु पापम मापि आयवाये हायकिर इन्जि, नना मीक वेहतन. बाराह्‌क इतेके नना बोनन आंदन इनजोर नना वेहतनद पोल्‍लोतुन, मीट विस्वस केवेके, मीटु मीवा पापम मापि आयवाये हायकिर,” इन्जि इतोग़.
24 Por isso, eu lhes disse que vocês morrerão em seus pecados. Porque, se não crerem que
25 “अह इतेक निमा बोनिन?” इन्जि ओर ओन ताल्ह्‌कतोर. येसु ओरिन वेहतोग़, “मीक मुनेताहि वेहचोर वातन, ओनन आयोना?
25 Então lhe perguntaram: — Quem é você? Jesus respondeu:
26 मीवा लोप्पा वळ्ह्‌कलाह, ओसो मीवा नेयम कीयलाह, नयगा वेल्‍लाङे गोटिङ मन्ह्‌ताङ. मति नाक बोग़ लोहतोग़, ओग़े सेतेम वळ्ह्‌किह्‌तोग़, ओनग्डाहि केंजताङ गोटिने, नना दुनियातोरिह्‌क वेहतह्‌नन,” इन्जि इतोग़.
26 Muitas coisas tenho para falar e julgar a respeito de vocês. Porém aquele que me enviou é verdadeiro, de modo que as coisas que dele ouvi, essas digo ao mundo.
27 मावा संगे वेग़ु देवुळबाबानाये लोप्पा वळ्ह्‌किह्‌तोग़ इनजोर, ओरिह्‌क तेळियो आसि.
27 Eles não entenderam que Jesus lhes falava do Pai.
28 अदिह्‌के येसु ओरिन इतोग़, “मीट माने-मन्कना नडुम पुटटोन्कु गुटातगा पोग़ोन वेळ्ह्‌तकिर, अस्केने नना बोनन आंदन इनजोर मीक तेळियग़ा. ओसो नना कुद आसि बातय केवोन, मति बाबाल नाक काग़्हतपु, नना इव पोल्‍लोङ वळ्ह्‌किह्‌नन.
28 Então Jesus disse:
29 बोग़ नाक लोहतोग़, ओग़ नाक तोळ मन्ह्‌तोग़. बेव कबस्क ओन्कु गिर्दा वास्ताङ, अवे कबस्क नना अमेसा कीसोर मह्‌नन, अदिह्‌के ओग़ नाक वग़ोने विळ्सिस एवोग़,” इनजोर इतोग़.
29 E aquele que me enviou está comigo, não me deixou só, porque eu faço sempre o que lhe agrada.
30 इव गोटिङ ओग़ वळ्ह्‌किह्‌पा, वेल्‍लाटोरे ओग़ देवुळ लोहतोग़ राजाल आंदोग़ इन्जि नमतोर.
30 Quando Jesus disse isto, muitos creram nele.
31 बोर यहुदिर येसुन नमिह्‌नोम इतोर, ओरिन ओग़ इतोग़, “मीट निटमे नावाङ कग़यवालोरिर आय्ह्‌निर इतेके, मीट नावा पोल्‍लोते तिरियकिर.
31 Então Jesus disse aos judeus que haviam crido nele:
32 अस्के मीट सेतेमतुन पुनदकिर, अद सेतेम मीकु विळ्सिह कीयग़ा,” इतोग़.
32 conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 “माटु अब्रहम मुय्तोना कूळतोरोम आंदोम, बोनाय बेस्केने कय इळ्न दोहतप मनोम. इतेके अद सेतेम मीकु विळ्सिह कीयग़ा इनजोर, निमा बह इह्‌निन?” इन्जि वेर कोंटेतोर यहुदिर येसुन कट्ला कीतोर.
33 Eles responderam: — Somos descendência de Abraão e jamais fomos escravos de ninguém. Como você pode dizer que seremos livres?
34 येसु ओरिन इतोग़, “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्‌नन, बोर मन्कलोर पापम कीसोर मन्ह्‌तोर, पापमताङ विचर्क ओरिन आव्रे कीस्ताङ.
34 Jesus respondeu:
35 केंजाटु, माल्काना लोते ओर्युदोन्क अमेसा मनदनद अदिकर इले, मति मग़िह्‌क इसि मन्ह्‌ता.
35 O escravo não fica sempre na casa; o filho, sim, fica para sempre.
36 अदिनेनाह्‌क नना देवुळता मग़नन मीकु विळ्सिह कीतेके, मीट निटमे पापमताङ विचर्कनाह पिह्‌ट अरयकिर.
36 Se, pois, o Filho os libertar, vocês serão verdadeiramente livres.
37 मीटु अब्रहम मुय्तोना कुट्मळतोरिर इनजोर, नाक एर्काये. तेला मति मीवा जीवाते नावाङ पोल्‍लोङ गडोङ इनजोर, मीटु नाकु हव्कलाह कोहतह्‌निर.
37 Bem sei que vocês são descendência de Abraão; no entanto, estão querendo me matar, porque a minha palavra não está em vocês.
38 बेव गोटिङ नना नावा बाबानगा मतस्के ऊळतन, अविने नना वेहतह्‌नन. अद्रमे मीट वने मीवा बाबानाहि केंजतव गोटिने मीट कीय्ह्‌निर,” इनजोर इतोग़.
38 Eu falo das coisas que vi junto de meu Pai; vocês, porém, fazem o que ouviram do pai de vocês.
39 “मावा बाबाल अब्रहमिये आंदोग़!” इनजोर वेर इतोर. अस्के पया येसु इतोग़, “मीट अब्रहम मुय्तोनाङ मग़्कनिर मतेके, अब्रहमना लेह्‌का, बेसताङ कबस्क केवेरिर.
39 Então lhe disseram: — Nosso pai é Abraão. Mas Jesus respondeu:
40 मति इंजेके नना देवुळताहि केंजतद सेतेमता पोल्‍लोतुन मीक वेहतन, तेला मति नाके मीट हव्कलाह कोहतह्‌निर. अब्रहम इतेके इद्रमताङ कबस्क केवोग़.
40 Mas agora vocês estão querendo me matar, a mim que lhes falei a verdade que ouvi de Deus; Abraão não fez isso.
41 बोग़ मीवा बाबाल करले मन्ह्‌तोग़, ओनाङे कबस्क मीट कीय्ह्‌निर.” अस्के पया वेर इतोर, “माट इतेके पोर्ह्‌का पेकोरलेह्‌का पुट वावोम! मति माक वग़ोग़े बाबाल मन्ह्‌तोग़, इतेके देवुळबाबाले!”
41 Vocês fazem as obras do pai de vocês. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos. Temos um pai, que é Deus.
42 अस्के येसु ओरिन इतोग़, “देवुळबाबाल मीवा बाबाल आस मतेके, मीट नाक जीवा केवेरिर; बाराह्‌क इतेके नना देवुळताहि पेसिस वातोनन आंदन. नना नावाय गिर्दाते इद बूमतगा वावोन, मति नावा बाबाल लोहताह्‌के, नना वातन.
42 Jesus disse:
43 नावाङ पोल्‍लोङ मीक बह केंज वसो. अदिह्‌के नना वेहतनव गोटिङ मीक तेळियोङ.
43 Por que vocês não compreendem a minha linguagem? É porque vocês são incapazes de ouvir a minha palavra.
44 मीट देयह्‌कना मुक्यानाङे मग़्कनिर! अदिह्‌के तानाङे लाग्वाङ कबस्क मीट कीयलाह ऊळिह्‌निर. अद मुनेताहि मन्कन हव्के आंदु. ओसो तानगा बातय सेतेम इले, अदिह्‌क अद बेस्केन सेतेमतुन पोस मनो. ताना बुदिय जोल वळ्ह्‌कनद आंदु, बाराह्‌क इतेके अद जोलहाल ओसो जोलतुन पुटिह कीयनद आंदु.
44 Vocês são do diabo, que é o pai de vocês, e querem satisfazer os desejos dele. Ele foi assassino desde o princípio e jamais se firmou na verdade, porque nele não há verdade. Quando ele profere mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 मति नना मीक सेतेम वेहताह्‌कु, मीट नाक नमविर.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 नना पापम कीतन इन्जि, मियग्डाहि बोग़ाय तोहता पग़यनोग़ा? नना सेतेम वेहतेकाय, मीट नाक बाराह्‌कु नमविर?
46 Quem de vocês me convence de pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 बोर देवुळता लोकुर मन्ह्‌तोर, ओरु देवुळताङ गोटिङ केंजिह्‌तोर. मीट मात्रमि देवुळता लोकुरिर आयविर, अदिह्‌के मीट केंजविर,” इनजोर येसु इतोग़.
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus; por isso, vocês não me ouvem, porque não são de Deus.
48 अस्के यहुदिराङ पेदल्क येसुन इतोर, “निमा सामरितोनिन पर्गेनिन, नीक देयम पोयता इनजोर माट इह्‌नोम, अद बह जोलिया?”
48 Os judeus disseram a Jesus: — Será que não temos razão em dizer que você é samaritano e tem demônio?
49 येसु ओरिन इतोग़, “आयो, नाक देयम पोयो. मति नना नावा बाबाना कदर कीय्ह्‌नन; मीट इतेक नावा कदर रेहतह्‌निर.
49 Jesus respondeu:
50 नना नावा मानतुन ऊळोन. नावा मान ऊळवाल ओर्वोग़ मन्ह्‌तोग़, नावा बाबाल. बोग़ सेतेम, बोग़ जोल, ओन्के नेयम कीयलाह अदिकर मन्ह्‌ता.
50 Eu não procuro a minha própria glória; há quem a busque e julgue.
51 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्‌नन, बोर नावाङ पोल्‍लोङ केंजिस, अहलेह्‌का तिरियनुर, ओर बेस्केन हायोर आयनुर.”
51 Em verdade, em verdade lhes digo que, se alguém guardar a minha palavra, não verá a morte eternamente.
52 (ओग़ु मेंदुदा हामुरता लोप्पा वळ्ह्‌किह्‌तोग़ बहे इनजोर,) यहुदिर ओन इतोर, “नीक देयम पोयता ऊळा, इंजेक माट पुतोम. अब्रहम वने डोलतोग़, देवुळता कबुरतोर वने डोलतोर. निमा मात्रम इह्‌निन, ‘बोर नावाङ पोल्‍लोङ केंजिस अहलेह्‌का तिरियनुर, ओर बेस्केन हायोर आयनुर,’ इह्‌निन.
52 Então os judeus disseram: — Agora estamos certos de que você tem demônio. Abraão morreu, e também os profetas, e você diz: “Se alguém guardar a minha palavra, não provará a morte eternamente.”
53 मावा मुनेतोग़ पेदामुय्तोग़ अब्रहमि डोलतोग़, ओन्काय निमा बेरोनिना? देवुळता कबुरतोर वने डोलतोर. इतेक निमा बोनिन आंदिन, बाताङ वेहतह्‌निन?” इन्जि वेर ओन पळ्मिङ ईतोर.
53 Você não está querendo dizer que é maior do que Abraão, o nosso pai, que morreu? Também os profetas morreram. Quem você pensa que é?
54 येसु ओरिन इतोग़, “नना नाके कदर ईतेके, अद कदरता बातय पाय्दा इले. मति बोन मीट ‘मावा देवुळबाबाल आंदोग़,’ इनजोर इह्‌निर, ओग़े नावा बाबाल नाक कदर ईस्तोग़.
54 Jesus respondeu:
55 मीट ओन पुनविर, मति नना ओन पुह्‌नन. ओसो नना ओन पुनोन इनजोर इनदकन इतेक, नना मीवा लेह्‌का जोलतोनन आयकन. मति नना इतेक ओन पुह्‌नन, ओसो ओनाङ पोल्‍लोङ केंजिस, अह तिरियिह्‌नन.
55 Entretanto, vocês não o conhecem; eu, porém, o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei como vocês: mentiroso; mas eu o conheço e guardo a sua palavra.
56 मीवा मुनेतोग़ पेदामुय्तोग़ अब्रहमि, नावा वायनद वेलातुन ऊळसोर, पका गिर्दा आतोग़. ऊळिंदोग़ वने, ओसो गिर्दा आंदोग़ वने,” इतोग़.
56 Abraão, o pai de vocês, alegrou-se por ver o meu dia; e ele viu esse dia e ficou alegre.
57 “नीक इंका वळ्गा वय्स तेला आयोये, इतेके निमा अब्रहम मुय्तोन बह ऊळतिन?” इनजोर यहुदिर येसुन इतोर.
57 Então os judeus lhe perguntaram: — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão?
58 येसु ओरिन इतोग़, “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्‌नन, अब्रहम मुय्तोह्‌काय सुरुमुनेतोनन नना मतन, इंजेक ओसो मह्‌नन!”
58 Jesus respondeu:
59 तेन केंजिस, (येसु ननान देवुळतन इतप वळ्ह्‌किह्‌तोग़ इन्जि, वेर पुतोर.) पया ओङ आसि, येसुन उकलाहि बंडाङ पेह्‌कतोर. मति येसु ओरग्डाहि कुस्क्ने मंदिरताहि पेसिस अतोग़.
59 Então pegaram pedras para atirar nele, mas Jesus se ocultou e saiu do templo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.