João 8
Hill Madia (MRR) vs ARA
1 ओर अतस्के येसु जय्तुन मराना मेटातेके अतोग़.
1 Jesus, entretanto, foi para o monte das Oliveiras.
2 पया पंङवियतस्के, ओग़ ओसो मंदिरतगा वातोग़, अस्के वेल्लाटोर लोकुर ओनगा वातोर. अस्के येसु उदिसि ओरिन काग़्हता बोटटोग़.
2 De madrugada, voltou novamente para o templo, e todo o povo ia ter com ele; e, assentado, os ensinava.
3 — ausente —
3 Os escribas e fariseus trouxeram à sua presença uma mulher surpreendida em adultério e, fazendo-a ficar de pé no meio de todos,
4 — ausente —
4 disseram a Jesus: Mestre, esta mulher foi apanhada em flagrante adultério.
5 इद्रमता आंचानु बंडाङ उकिस हव्कना इनजोरे, मोसा मुय्तोग़ माकु अडोना सास्त्रमते वेहच मतोग़. इतेके इदिनलोप्पा माक निमा बाताल वेहतह्निन?” इनजोर येसुन ताल्ह्कतोर.
5 E na lei nos mandou Moisés que tais mulheres sejam apedrejadas; tu, pois, que dizes?
6 येसुन कसुरते पोयतलाह माक अग़ दोर्कना इन्जि, ओन एग़्किह कीयलाह इद्रम इतोर. मति येसु इतेके इळ्न ओल्लिसि, नेदगा वेळ्न्जते बाताङो रासलाह आतोग़.
6 Isto diziam eles tentando-o, para terem de que o acusar. Mas Jesus, inclinando-se, escrevia na terra com o dedo.
7 — ausente —
7 Como insistissem na pergunta, Jesus se levantou e lhes disse: Aquele que dentre vós estiver sem pecado seja o primeiro que lhe atire pedra.
8 — ausente —
8 E, tornando a inclinar-se, continuou a escrever no chão.
9 ओना पोल्लो केंजिसि, आंचान पोस ततोरु, वेर कतमतोरु, मुने मुय्तोर, पया लेयोर, इद्रम वग़ोग़-वग़ोग़ पेसिस अतोर. ओर अतस्के येसु अगा वग़ोग़े मतोग़, ओसो अद आंचाळि अगान नडुम निच मता.
9 Mas, ouvindo eles esta resposta e acusados pela própria consciência, foram-se retirando um por um, a começar pelos mais velhos até aos últimos, ficando só Jesus e a mulher no meio onde estava.
10 पया येसु तेदिस ऊळतस्के, (अद आंचान विळ्सिस अगा बोग़े इलोग़). अस्के तान इतोग़, “पेडि, नीक तप तोहवालोर बेक अतोर? नीक बोग़े सिक्सा ईयलाह तयर इलोग़ा?” इतोग़.
10 Erguendo-se Jesus e não vendo a ninguém mais além da mulher, perguntou-lhe: Mulher, onde estão aqueles teus acusadores? Ninguém te condenou?
11 “गूरु, नाक बोग़े बातय इनोग़,” इन्जि इता. “नना वने नीकु सिक्सा ईयलाह तयर इलेन. अन, इंजेटाहि निमा नीवा पापमतुन विळ्सिस मन,” इनजोर येसु तान इतोग़.]
11 Respondeu ela: Ninguém, Senhor! Então, lhe disse Jesus: Nem eu tampouco te condeno; vai e não peques mais.]
12 अस्के मंदिरते, येसु ओसो ओरिन काग़्हता बोटटोग़. “ननाने दुनियाता वेह्चतन आंदन. बोर नावा संगे वास्तोर, ओर ईकळते बेस्केन ताकोर आयनुर, मति ओरगा देवुळ ईतद जीवातेके ओसीयनद वेह्च मनदग़ा.”
12 De novo, lhes falava Jesus, dizendo: Eu sou a luz do mundo; quem me segue não andará nas trevas; pelo contrário, terá a luz da vida.
13 अस्के परुसिर येसुन इतोर, “निमा वग़ोनिन नीवाय लोप्पा साक्सि ईय्ह्निन इतेके, नीवा साक्सि ताको,” इन्जि इतोर.
13 Então, lhe objetaram os fariseus: Tu dás testemunho de ti mesmo; logo, o teu testemunho não é verdadeiro.
14 येसु पया ओरिन इतोग़, “नना वग़ोनन कुदि नावाय लोप्पा साक्सि ईतेकाय, नावा साक्सि ताकिह्ताये, बह इतेके नना बेग्डाह वातन, ओसो बेगा दाय्ह्नन, इद नाक एर्काय मन्ह्ता. मति नना बेग्डाह वातन ओसो बेगा दाय्ह्नन, इदिन मीट पुनविर.
14 Respondeu Jesus e disse-lhes: Posto que eu testifico de mim mesmo, o meu testemunho é verdadeiro, porque sei donde vim e para onde vou; mas vós não sabeis donde venho, nem para onde vou.
15 मीट इतेके मन्कना बुदते नेयम कीय्ह्निर; मति नना बारा बोनाय नेयम केवोन.
15 Vós julgais segundo a carne, eu a ninguém julgo.
16 कीतेक तेला, नावा नेयम सेतेमता मन्ह्ता; बाराह्क इतेके नना वग़ोनन आयोन, मति नाक लोहतोग़ बाबाल नाक तोळ मन्ह्तोग़.
16 Se eu julgo, o meu juízo é verdadeiro, porque não sou eu só, porém eu e aquele que me enviou.
17 केंजाटु, कमसेकम इर्वुरा साक्सि सेतेम ताकिह्ता इन्जि, मीवाङ अडोना सास्त्रमते रासतद मन्ह्ता.
17 Também na vossa lei está escrito que o testemunho de duas pessoas é verdadeiro.
18 अद्रमे नना नावाय लोप्पा साक्सि वेहवानन, ओसो नाक लोहतोग़ बाबाल वने नावा लोप्पा साक्सि ईस्तोग़,” इन्जि येसु इतोग़.
18 Eu testifico de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também testifica de mim.
19 तेन केंजिस ओर ताल्ह्कतोर, “अह इतेक नीवा बाबाल बेगाडोग़?” ताल्ह्कतस्के, “नना निटम बोनन आंदन, इदिन मीट पुनविर, ओसो नावा बाबान वने पुनविर. मीटु नाक पुन्ज मतेके, नावा बाबान वने पुनेरिर,” इन्जि येसु ओरिन इतोग़.
19 Então, eles lhe perguntaram: Onde está teu Pai? Respondeu Jesus: Não me conheceis a mim nem a meu Pai; se conhecêsseis a mim, também conheceríeis a meu Pai.
20 मंदिरतगा दान वाटनद संदुककचुल काग़्हनेके, येसु इव गोटिङ वळ्ह्कतोग़. तेला मति ओन बोरे पोयोर, बाराह्क इतेके ओना हायना कगो एववाय मता.
20 Proferiu ele estas palavras no lugar do gazofilácio, quando ensinava no templo; e ninguém o prendeu, porque não era ainda chegada a sua hora.
21 ओसो उंद देबा येसु ओरिन इतोग़, “नना पेसिस दाकन, अस्के मीट नाक पर्ह्ककिर. मीट मात्रम मीवा पापम मापि आयवाये हायकिर. बेगा नना दाकन, अगा मीट वाया पग़विर,” इतोग़.
21 De outra feita, lhes falou, dizendo: Vou retirar-me, e vós me procurareis, mas perecereis no vosso pecado; para onde eu vou vós não podeis ir.
22 अस्के यहुदिराङ पेदल्कु तमतमाय वळ्ह्किंदुर, “‘बेगा नना दाकन, अगा मीट वाया पग़विर,’ इद्रम वेग़ बह इन्ह्तोग़? तना जीवातुन तनाय पोहतनोग़, बहे,” इद्रम इंदुर.
22 Então, diziam os judeus: Terá ele, acaso, a intenção de suicidar-se? Porque diz: Para onde eu vou vós não podeis ir.
23 ओग़ पया ओरिन इतोग़, “मीट इळ्ता बूमताहि, मति नना पोग़ोटा बूमताहि. मीट इद दुनियातोरिर, मति नना इद दुनियातोनन आयोन.
23 E prosseguiu: Vós sois cá de baixo, eu sou lá de cima; vós sois deste mundo, eu deste mundo não sou.
24 अदिह्कु पापम मापि आयवाये हायकिर इन्जि, नना मीक वेहतन. बाराह्क इतेके नना बोनन आंदन इनजोर नना वेहतनद पोल्लोतुन, मीट विस्वस केवेके, मीटु मीवा पापम मापि आयवाये हायकिर,” इन्जि इतोग़.
24 Por isso, eu vos disse que morrereis nos vossos pecados; porque, se não crerdes que
25 “अह इतेक निमा बोनिन?” इन्जि ओर ओन ताल्ह्कतोर. येसु ओरिन वेहतोग़, “मीक मुनेताहि वेहचोर वातन, ओनन आयोना?
25 Então, lhe perguntaram: Quem és tu? Respondeu-lhes Jesus: Que é que desde o princípio vos tenho dito?
26 मीवा लोप्पा वळ्ह्कलाह, ओसो मीवा नेयम कीयलाह, नयगा वेल्लाङे गोटिङ मन्ह्ताङ. मति नाक बोग़ लोहतोग़, ओग़े सेतेम वळ्ह्किह्तोग़, ओनग्डाहि केंजताङ गोटिने, नना दुनियातोरिह्क वेहतह्नन,” इन्जि इतोग़.
26 Muitas coisas tenho para dizer a vosso respeito e vos julgar; porém aquele que me enviou é verdadeiro, de modo que as coisas que dele tenho ouvido, essas digo ao mundo.
27 मावा संगे वेग़ु देवुळबाबानाये लोप्पा वळ्ह्किह्तोग़ इनजोर, ओरिह्क तेळियो आसि.
27 Eles, porém, não atinaram que lhes falava do Pai.
28 अदिह्के येसु ओरिन इतोग़, “मीट माने-मन्कना नडुम पुटटोन्कु गुटातगा पोग़ोन वेळ्ह्तकिर, अस्केने नना बोनन आंदन इनजोर मीक तेळियग़ा. ओसो नना कुद आसि बातय केवोन, मति बाबाल नाक काग़्हतपु, नना इव पोल्लोङ वळ्ह्किह्नन.
28 Disse-lhes, pois, Jesus: Quando levantardes o Filho do Homem, então, sabereis que
29 बोग़ नाक लोहतोग़, ओग़ नाक तोळ मन्ह्तोग़. बेव कबस्क ओन्कु गिर्दा वास्ताङ, अवे कबस्क नना अमेसा कीसोर मह्नन, अदिह्के ओग़ नाक वग़ोने विळ्सिस एवोग़,” इनजोर इतोग़.
29 E aquele que me enviou está comigo, não me deixou só, porque eu faço sempre o que lhe agrada.
30 इव गोटिङ ओग़ वळ्ह्किह्पा, वेल्लाटोरे ओग़ देवुळ लोहतोग़ राजाल आंदोग़ इन्जि नमतोर.
30 Ditas estas coisas, muitos creram nele.
31 बोर यहुदिर येसुन नमिह्नोम इतोर, ओरिन ओग़ इतोग़, “मीट निटमे नावाङ कग़यवालोरिर आय्ह्निर इतेके, मीट नावा पोल्लोते तिरियकिर.
31 Disse, pois, Jesus aos judeus que haviam crido nele: Se vós permanecerdes na minha palavra, sois verdadeiramente meus discípulos;
32 अस्के मीट सेतेमतुन पुनदकिर, अद सेतेम मीकु विळ्सिह कीयग़ा,” इतोग़.
32 e conhecereis a verdade, e a verdade vos libertará.
33 “माटु अब्रहम मुय्तोना कूळतोरोम आंदोम, बोनाय बेस्केने कय इळ्न दोहतप मनोम. इतेके अद सेतेम मीकु विळ्सिह कीयग़ा इनजोर, निमा बह इह्निन?” इन्जि वेर कोंटेतोर यहुदिर येसुन कट्ला कीतोर.
33 Responderam-lhe: Somos descendência de Abraão e jamais fomos escravos de alguém; como dizes tu: Sereis livres?
34 येसु ओरिन इतोग़, “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, बोर मन्कलोर पापम कीसोर मन्ह्तोर, पापमताङ विचर्क ओरिन आव्रे कीस्ताङ.
34 Replicou-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: todo o que comete pecado é escravo do pecado.
35 केंजाटु, माल्काना लोते ओर्युदोन्क अमेसा मनदनद अदिकर इले, मति मग़िह्क इसि मन्ह्ता.
35 O escravo não fica sempre na casa; o filho, sim, para sempre.
36 अदिनेनाह्क नना देवुळता मग़नन मीकु विळ्सिह कीतेके, मीट निटमे पापमताङ विचर्कनाह पिह्ट अरयकिर.
36 Se, pois, o Filho vos libertar, verdadeiramente sereis livres.
37 मीटु अब्रहम मुय्तोना कुट्मळतोरिर इनजोर, नाक एर्काये. तेला मति मीवा जीवाते नावाङ पोल्लोङ गडोङ इनजोर, मीटु नाकु हव्कलाह कोहतह्निर.
37 Bem sei que sois descendência de Abraão; contudo, procurais matar-me, porque a minha palavra não está em vós.
38 बेव गोटिङ नना नावा बाबानगा मतस्के ऊळतन, अविने नना वेहतह्नन. अद्रमे मीट वने मीवा बाबानाहि केंजतव गोटिने मीट कीय्ह्निर,” इनजोर इतोग़.
38 Eu falo das coisas que vi junto de meu Pai; vós, porém, fazeis o que vistes em vosso pai.
39 “मावा बाबाल अब्रहमिये आंदोग़!” इनजोर वेर इतोर. अस्के पया येसु इतोग़, “मीट अब्रहम मुय्तोनाङ मग़्कनिर मतेके, अब्रहमना लेह्का, बेसताङ कबस्क केवेरिर.
39 Então, lhe responderam: Nosso pai é Abraão. Disse-lhes Jesus: Se sois filhos de Abraão, praticai as obras de Abraão.
40 मति इंजेके नना देवुळताहि केंजतद सेतेमता पोल्लोतुन मीक वेहतन, तेला मति नाके मीट हव्कलाह कोहतह्निर. अब्रहम इतेके इद्रमताङ कबस्क केवोग़.
40 Mas agora procurais matar-me, a mim que vos tenho falado a verdade que ouvi de Deus; assim não procedeu Abraão.
41 बोग़ मीवा बाबाल करले मन्ह्तोग़, ओनाङे कबस्क मीट कीय्ह्निर.” अस्के पया वेर इतोर, “माट इतेके पोर्ह्का पेकोरलेह्का पुट वावोम! मति माक वग़ोग़े बाबाल मन्ह्तोग़, इतेके देवुळबाबाले!”
41 Vós fazeis as obras de vosso pai. Disseram-lhe eles: Nós não somos bastardos; temos um pai, que é Deus.
42 अस्के येसु ओरिन इतोग़, “देवुळबाबाल मीवा बाबाल आस मतेके, मीट नाक जीवा केवेरिर; बाराह्क इतेके नना देवुळताहि पेसिस वातोनन आंदन. नना नावाय गिर्दाते इद बूमतगा वावोन, मति नावा बाबाल लोहताह्के, नना वातन.
42 Replicou-lhes Jesus: Se Deus fosse, de fato, vosso pai, certamente, me havíeis de amar; porque eu vim de Deus e aqui estou; pois não vim de mim mesmo, mas ele me enviou.
43 नावाङ पोल्लोङ मीक बह केंज वसो. अदिह्के नना वेहतनव गोटिङ मीक तेळियोङ.
43 Qual a razão por que não compreendeis a minha linguagem? É porque sois incapazes de ouvir a minha palavra.
44 मीट देयह्कना मुक्यानाङे मग़्कनिर! अदिह्के तानाङे लाग्वाङ कबस्क मीट कीयलाह ऊळिह्निर. अद मुनेताहि मन्कन हव्के आंदु. ओसो तानगा बातय सेतेम इले, अदिह्क अद बेस्केन सेतेमतुन पोस मनो. ताना बुदिय जोल वळ्ह्कनद आंदु, बाराह्क इतेके अद जोलहाल ओसो जोलतुन पुटिह कीयनद आंदु.
44 Vós sois do diabo, que é vosso pai, e quereis satisfazer-lhe os desejos. Ele foi homicida desde o princípio e jamais se firmou na verdade, porque nele não há verdade. Quando ele profere mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 मति नना मीक सेतेम वेहताह्कु, मीट नाक नमविर.
45 Mas, porque eu digo a verdade, não me credes.
46 नना पापम कीतन इन्जि, मियग्डाहि बोग़ाय तोहता पग़यनोग़ा? नना सेतेम वेहतेकाय, मीट नाक बाराह्कु नमविर?
46 Quem dentre vós me convence de pecado? Se vos digo a verdade, por que razão não me credes?
47 बोर देवुळता लोकुर मन्ह्तोर, ओरु देवुळताङ गोटिङ केंजिह्तोर. मीट मात्रमि देवुळता लोकुरिर आयविर, अदिह्के मीट केंजविर,” इनजोर येसु इतोग़.
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus; por isso, não me dais ouvidos, porque não sois de Deus.
48 अस्के यहुदिराङ पेदल्क येसुन इतोर, “निमा सामरितोनिन पर्गेनिन, नीक देयम पोयता इनजोर माट इह्नोम, अद बह जोलिया?”
48 Responderam, pois, os judeus e lhe disseram: Porventura, não temos razão em dizer que és samaritano e tens demônio?
49 येसु ओरिन इतोग़, “आयो, नाक देयम पोयो. मति नना नावा बाबाना कदर कीय्ह्नन; मीट इतेक नावा कदर रेहतह्निर.
49 Replicou Jesus: Eu não tenho demônio; pelo contrário, honro a meu Pai, e vós me desonrais.
50 नना नावा मानतुन ऊळोन. नावा मान ऊळवाल ओर्वोग़ मन्ह्तोग़, नावा बाबाल. बोग़ सेतेम, बोग़ जोल, ओन्के नेयम कीयलाह अदिकर मन्ह्ता.
50 Eu não procuro a minha própria glória; há quem a busque e julgue.
51 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, बोर नावाङ पोल्लोङ केंजिस, अहलेह्का तिरियनुर, ओर बेस्केन हायोर आयनुर.”
51 Em verdade, em verdade vos digo: se alguém guardar a minha palavra, não verá a morte, eternamente.
52 (ओग़ु मेंदुदा हामुरता लोप्पा वळ्ह्किह्तोग़ बहे इनजोर,) यहुदिर ओन इतोर, “नीक देयम पोयता ऊळा, इंजेक माट पुतोम. अब्रहम वने डोलतोग़, देवुळता कबुरतोर वने डोलतोर. निमा मात्रम इह्निन, ‘बोर नावाङ पोल्लोङ केंजिस अहलेह्का तिरियनुर, ओर बेस्केन हायोर आयनुर,’ इह्निन.
52 Disseram-lhe os judeus: Agora, estamos certos de que tens demônio. Abraão morreu, e também os profetas, e tu dizes: Se alguém guardar a minha palavra, não provará a morte, eternamente.
53 मावा मुनेतोग़ पेदामुय्तोग़ अब्रहमि डोलतोग़, ओन्काय निमा बेरोनिना? देवुळता कबुरतोर वने डोलतोर. इतेक निमा बोनिन आंदिन, बाताङ वेहतह्निन?” इन्जि वेर ओन पळ्मिङ ईतोर.
53 És maior do que Abraão, o nosso pai, que morreu? Também os profetas morreram. Quem, pois, te fazes ser?
54 येसु ओरिन इतोग़, “नना नाके कदर ईतेके, अद कदरता बातय पाय्दा इले. मति बोन मीट ‘मावा देवुळबाबाल आंदोग़,’ इनजोर इह्निर, ओग़े नावा बाबाल नाक कदर ईस्तोग़.
54 Respondeu Jesus: Se eu me glorifico a mim mesmo, a minha glória nada é; quem me glorifica é meu Pai, o qual vós dizeis que é vosso Deus.
55 मीट ओन पुनविर, मति नना ओन पुह्नन. ओसो नना ओन पुनोन इनजोर इनदकन इतेक, नना मीवा लेह्का जोलतोनन आयकन. मति नना इतेक ओन पुह्नन, ओसो ओनाङ पोल्लोङ केंजिस, अह तिरियिह्नन.
55 Entretanto, vós não o tendes conhecido; eu, porém, o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei como vós: mentiroso; mas eu o conheço e guardo a sua palavra.
56 मीवा मुनेतोग़ पेदामुय्तोग़ अब्रहमि, नावा वायनद वेलातुन ऊळसोर, पका गिर्दा आतोग़. ऊळिंदोग़ वने, ओसो गिर्दा आंदोग़ वने,” इतोग़.
56 Abraão, vosso pai, alegrou-se por ver o meu dia, viu-o e regozijou-se.
57 “नीक इंका वळ्गा वय्स तेला आयोये, इतेके निमा अब्रहम मुय्तोन बह ऊळतिन?” इनजोर यहुदिर येसुन इतोर.
57 Perguntaram-lhe, pois, os judeus: Ainda não tens cinquenta anos e viste Abraão?
58 येसु ओरिन इतोग़, “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, अब्रहम मुय्तोह्काय सुरुमुनेतोनन नना मतन, इंजेक ओसो मह्नन!”
58 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade eu vos digo: antes que Abraão existisse,
59 तेन केंजिस, (येसु ननान देवुळतन इतप वळ्ह्किह्तोग़ इन्जि, वेर पुतोर.) पया ओङ आसि, येसुन उकलाहि बंडाङ पेह्कतोर. मति येसु ओरग्डाहि कुस्क्ने मंदिरताहि पेसिस अतोग़.
59 Então, pegaram em pedras para atirarem nele; mas Jesus se ocultou e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.