João 7
Hill Madia (MRR) vs NAA
1 इव गोटिना पेग़्के, गालिल पटटाङ नाह्कने, येसु लोकुरिन काग़्हचोरे वेलियिंदोग़. यहुदिराङ पेदल्क ओन हव्कलाह ऊळिंदुर, अदिह्कु ओन्क यहुदा पटटे वेलिय वसो.
1 Passadas essas coisas, Jesus andava pela Galileia, porque não desejava andar pela Judeia, visto que os judeus queriam matá-lo.
2 (अद तूकने यहुदा पटटा येरुसलेम सहरते, यहुदिरा पंडुम इतेके मंडाना पंडुम एरे एव्स मता.)
2 E a festa dos judeus, chamada de Festa dos Tabernáculos, estava próxima.
3 अस्के येसुनाङ तमोर येसुन इतोर, “दादा, नीवाङ कीयनव कबस्किन, नीवाङ कग़यवालोर ऊळना इन्जि, निमा इग्डाहि पेसिसि, यहुदा पटटे अन.
3 Então os irmãos de Jesus se dirigiram a ele e disseram: — Deixe este lugar e vá para a Judeia, para que também os seus discípulos vejam as obras que você faz.
4 बोर सबेटोरगा तमा पेदिर दायना इनजोर ऊळिह्तोर, ओर कुस्क्ने मकिस बातय केवोर आस्तोर. अद्रमे निमा वने इद्रमताङ डीसाताङ कबस्क कीय्ह्निन इतेके, निमा दुनियातोरिह्क दिसा वने, ओर नीक पुनिर वने,” इन्जि ओनाङ तमोर इतोर.
4 Porque, se alguém quer ser conhecido, não pode realizar os seus feitos em segredo. Já que você faz essas coisas, manifeste-se ao mundo.
5 बह इतेके तनतमोर वने ओन नमोर आंदुर, अदिह्के ओर इद्रम इंदुर.
5 Acontece que nem mesmo os irmãos de Jesus criam nele.
6 अस्के येसु ओरिन इतोग़, “मीक इतेके बेदाय वेला बेसे, (हव्कवाल इलेग़, कोह्कवाल इलेग़). मति नावा अगा दायनद वेला इंका एवोये.
6 Então Jesus lhes disse:
7 दुनियातोर मीक इतेक कोंटे कीया पग़वोर. मति ओराङ कबस्क लाग्वाङ मन्ह्ताङ इनजोर इह्नन, अदिनेनाह्क नाकु ओर कोंटे कीस्तोर.
7 O mundo não pode odiar vocês, mas a mim ele odeia, porque eu dou testemunho a respeito dele, dizendo que as suas obras são más.
8 — ausente —
8 Vão vocês para a festa. Eu não vou, porque o meu tempo ainda não se cumpriu.
9 — ausente —
9 Tendo dito isso, Jesus continuou na Galileia.
10 पया तनतमोर येरुसलेमते अतापया, येसु वने वेल्लाय पया, बोन्के दिसवाह पंडुमते अतोग़.
10 Depois que seus irmãos tinham ido à festa, Jesus também foi, não publicamente, mas em segredo.
11 अस्के यहुदिरा पेदा मन्कलोर पंडुमतगा ओन पर्ह्किंदुर. “ओग़ बेगा मन्ह्तोग़, रा?” इनजोर ताल्ह्किंदुर.
11 Ora, os judeus o procuravam na festa e perguntavam: — Onde estará ele?
12 लोकुरा मुलु येसुना लोप्पा तमतमाय कुस्क-कुस्क वळ्ह्किंदुर. “आयो रा, ओग़ नेह्नोग़ मन्कल,” इन्जि उय्तुर इंदुर. उय्तुर बार इंदुर, “आयो रा, ओग़ लोकुरिन लेसिह कीस्तोग़ गोतो,” इंदुर.
12 E havia grande murmuração a respeito de Jesus entre as multidões. Uns diziam: — Ele é bom. E outros afirmavam: — Não, não é! Ele engana o povo.
13 मति यहुदिराङ पेदल्किन रेयिसि, बोग़े येसुना लोप्पा पिङम-पङम वळ्ह्कोग़.
13 Entretanto, ninguém falava dele abertamente, por ter medo dos judeus.
14 पया वळ्गा पंडुम मारतस्के, येसु मंदिरते अन्जि काग़्हता बोटटोग़.
14 Quando a festa já estava na metade, Jesus foi ao templo e começou a ensinar.
15 ओना काग़्हतनदिन केंजिसि, अग्डोर यहुदिराङ पेदल्क बयल आतोर, आसि इनदलातोर, “वेन्क बोग़े गूरु काग़्हवालेवा, पूरा सास्त्रमतुन पुनदलाह विदे बेग्डाह दोर्कता, रा?”
15 Então os judeus se maravilhavam e diziam: — Como é que ele pode ser letrado, se não chegou a estudar?
16 पया येसु ओरिन इतोग़, “केंजाटु, नावा काग़्हमुळि नावा बुदता आयो, मति नाक बोग़ लोहतोग़, ओनाय विचरता आंदु.
16 Jesus lhes respondeu:
17 मियग्डाहि बोग़ाय देवुळ वेहतप ताकनद विचर कीयनोग़, ओन्कु इव नना काग़्हतनव गोटिङ बारा नावाङो, आयवेक देवुळताङो इनजोर तेळियग़ा.
17 Se alguém quiser fazer a vontade de Deus, conhecerá a respeito da doutrina, se ela é de Deus ou se eu falo por mim mesmo.
18 तमाङे विचर्किन वळ्ह्कवालोर, तमाये पेदिरतुन बेरा कीयलाह ऊळिह्तोर. मति नाक बोग़ लोहतोग़, ओनाये पेदिरतुन बेरा कीकन इन्जि, बोग़ ऊळिह्तोग़, ओग़े सेतेमतोग़ मन्ह्तोग़, ओनगा बातय जोल मनो आस्ता.
18 Quem fala por si mesmo está buscando a sua própria glória; mas o que busca a glória de quem o enviou, esse é verdadeiro, e nele não há falsidade.
19 मोसा मुय्तोग़ इतेक मीकु अडोना सास्त्रम ईतोग़, तेन सीता कीम्ह्ट. मति मियग्डाहि वग़ोग़ वने अव अडोन माळोग़. मीटे बराबर माळविर इतेके, नाक बाराह्कु हव्कलाह ऊळिह्निर?” इन्जि येसु इतोग़.
19 Não é fato que Moisés deu a Lei para vocês? Contudo, nenhum de vocês a cumpre. Por que estão querendo me matar?
20 लोकुर पया येसुन इतोर, “नीक देयम पोयता रा, (पिसानलेह्का वळ्ह्किह्निन)! नीक बोग़ हव्कलाह ऊळिह्तोग़?”
20 A multidão respondeu: — Você tem demônio. Quem é que está querendo matá-lo?
21 येसु ओरिन इतोग़, “नना पोल्वादियाते उंद कबळ कीताह्कु, मीट सबेटोरिर बयल आसि, नाक कट्ला कीय्ह्निर.
21 Jesus respondeu:
22 सास्त्रमते मोसा मुय्तोग़ मीकु डायना रिवज कीयलाह वेहच मतोग़. (ओग़ वेहतपु, पेकाल पुटिसि आट दियाने डायना रिवज कीया पोयह्ता.) (इद रिवज इतेके मोसा मुय्तोनग्डाह आयो, मति मोसाह्काय वेल्ला मुनेतोर पेदामुय्तोरग्डाहि ताकसोर वातद, अद रिवज आंदु). वारमता पोल्वादिया मतेक वने, अद कगो एवतेके, मीवाङ पेकोराङ डायना कबळ कीय्ह्निरे.
22 Moisés lhes deu a circuncisão — se bem que ela não vem de Moisés, mas dos patriarcas —, e vocês fazem a circuncisão de um menino até mesmo no sábado.
23 मोसा मुय्तोग़ वेहतद अडोतुन अदे कगोते नोमना इन्जि, मीट पोल्वादियाते वने मन्कन डायना कबळ कीय्ह्निर इतेके, नना पोल्वादियाते वग़ोग़ मन्कना पूरा मेंदुदुन सव्रे कीताह्कु, मीटु बाराह्कु पया नाक ओङ कीय्ह्निर?
23 E, se um menino pode ser circuncidado em dia de sábado, para que a Lei de Moisés não seja desrespeitada, por que vocês ficam indignados contra mim, pelo fato de eu ter curado por completo um homem num sábado?
24 विचर केवालेवा पोग़-पोग़ोन नाक कसुर तासमाटु, मति सेतेमताङ गोटिङ ऊळिसि, कसुर तासना इतेक तासाटु,” इनजोर येसु इतोग़.
24 Não julguem segundo a aparência, mas julguem pela reta justiça.
25 अस्के येरुसलेमतोर उय्तुर इतोर, “बोन हव्कलाह ऊळिंदुर, ओग़ वेग़ेया?
25 Alguns de Jerusalém diziam: — Não é este o homem que estão querendo matar?
26 ऊळाट, वेग़ बेद्रम पिङम-पङम वळ्ह्किह्तोग़, मति ओर इसि वेन रोमिह केवोर. वेग़ देवुळ लोहवाल पिसिह केवाल आंदोग़ इनजोरे, मावोर पेदल्क सेतेम पोयतोरा?
26 Eis que ele fala abertamente, e ninguém lhe diz nada. Será que as autoridades reconhecem de fato que este é o Cristo?
27 मावा विचरते देवुळ लोहवाल पिसिह केवाल वायनोग़ अस्के, ओग़ बेग्डोग़ इनजोर, बोग़े पुनोग़ आयनोग़. मति वेग़ बेग्डोग़ इनजोर माट पुह्नल. (इतेके वेग़ देवुळ लोहवाल पिसिह केवाल बह आंदोग़?)” इनजोर इतोर.
27 Mas nós sabemos de onde este homem vem. Quando, porém, o Cristo vier, ninguém saberá de onde ele é.
28 अस्के येसु मंदिरते काग़्हनेके बेह्राङ वळ्ह्कतोग़, “‘माट नीक पुह्नोम, ओसो निमा बेग्डोनिन इन्जि माक एर्काय,’ इनजोर इह्निर. नना नावाय विचरते वावोन. मति नाक लोहतोग़ ओग़ सेतेमतोग़ आंदोग़, ओन मीट पुनविर.
28 Enquanto ensinava no templo, Jesus disse em voz alta:
29 नना मात्रम ओन पुह्नन, बाराह्क इतेके नना ओनग्डाह वातन, ओग़े नाक लोहतोग़,” इनजोर इतोग़.
29 Eu o conheço, porque venho da parte dele e ele me enviou.
30 इद पोल्लोतेनाह्क, बोरो उय्तुर यहुदिराङ पेदल्क, येसुन पोयतलाह ऊळिंदुर. मति ओना हायना कगो एववाय मताह्कु, ओन बोग़े बोय पग़वोग़.
30 Então quiseram prendê-lo, mas ninguém lhe pôs as mãos, porque a sua hora ainda não havia chegado.
31 तेला मति अग्डा मुडग्डाहि वेल्लाटोरे येसुन नमतोर. “देवुळ लोहवाल पिसिह केवाल वायनोग़ अस्के, वेन्काय एक्वा बामिह कीयनाङ सीनाङ तोहतनोग़ा?” इन्जि ओर इनदलातोर.
31 Porém muitos dentre a multidão creram nele e diziam: — Quando o Cristo vier, será que vai fazer maiores sinais do que este homem tem feito?
32 इव गोटिङ वेर लोकुर येसुना लोप्पा कुस्क-कुस्क वळ्ह्किंदुर. वेर बाताङ वेहतह्तोर, इदिन पुन्जि पेर्मालोर ओसो परुसिर येसुन पोयतलाह, मंदिरतगा पह्रा मनवालोरिन लोहतोर.
32 Os fariseus, ouvindo a multidão murmurar essas coisas a respeito de Jesus, juntamente com os principais sacerdotes enviaram guardas para o prender.
33 अस्के येसु इतोग़, “नना ओसो गय्क मीवा संगे मह्नन, पया नना नाक लोहतोनगा पेसिस दाकन.
33 Jesus disse:
34 मीट नाक पर्ह्ककिर, मति नना मीक दोर्कोन आयकन. ओसो बेगा नना मनदकन, अगा मीट वाया पग़विर आयकिर,” इनजोर इतोग़.
34 Vocês irão me procurar, mas não me acharão; vocês também não podem ir para onde eu estou.
35 यहुदिराङ पेदल्क तमतमाय वळ्ह्कलातोर, “माट पर्ह्कतेकाय दोर्कवाह, वेग़ बेगा दायनोग़, रा? दुस्राङ देसेह्कने बिरोबटो आस मनवालोर मावा लोकुरिन, काग़्हतनोग़ा, दुस्रा जाततोरिन वने काग़्हतनोग़ा?
35 Então os judeus disseram uns aos outros: — Para onde ele irá que não o possamos achar? Será que pretende ir para a diáspora entre os gregos, a fim de ensinar os gregos?
36 ‘मीट नाक पर्ह्ककिर, मति नना मीक दोर्कोन आयकन. ओसो बेगा नना मनदकन, अगा मीट वाया पग़विर आयकिर,’ इन्ह्तोग़. इद बेद्रमता पोल्लो आंदु?” इनजोर पेदल्क इंदुर.
36 Que significa isso que ele diz: “Vocês irão me procurar, mas não me acharão; vocês também não podem ir para onde eu estou?”
37 पंडुमता मारेंगा बेरा दियाते, येसु तेदिसि बेह्राङ वळ्ह्कतोग़, “बोरिह्क एग़ उनडा वसता, ओर नयगा वास उनिर.
37 No último dia, o grande dia da festa, Jesus se levantou e disse em voz alta:
38 सास्त्रमते रासतपु, बोर नाक नमनुर, ओरग्डाहि जीवात मनदनद एताङ बेरेह्क पोङनुङ,” इनजोर इतोग़.
38 Quem crer em mim, como diz a Escritura, do seu interior fluirão rios de água viva.
39 येसुन नमवालोरिह्क देवुळता जीवा दोर्कना मता, अदे जीवाता लोप्पा येसु इद पोल्लो वळ्ह्कतोग़. (येसु हातोग़, तेग़्कतोग़, पया देवुळतके मल्स अतोग़, अस्के) ओन्क देवुळताहि मान दोर्कता.(दोर्कतस्के ओग़ पवित्र जीवातुन बूमते लोहचीतोग़.) मति अद कगो इंका एववाय मता, अदिह्के पवित्र जीवा बोनगान रेगवाय मता, इनजोर इह वळ्ह्कतोग़.
39 Isso ele disse a respeito do Espírito que os que nele cressem haviam de receber; pois o Espírito até aquele momento não tinha sido dado, porque Jesus ainda não havia sido glorificado.
40 अस्के अगा मता मुडग्डाहि उय्तुर, इव गोटिङ केंजिसि, “निटमे रा, मोसानलेह्का देवुळता कबुरतोग़ वायना मता, ओग़ वेग़े आंदोग़!” इनजोर इतोर.
40 Quando ouviram essas palavras, alguns do meio do povo diziam: — Este é verdadeiramente o profeta.
41 ओसो उय्तुर बारा, “आयो, वेग़ देवुळ लोहवाल पिसिह केवाल आंदोग़,” इनजोर इतोर. ओसो दुस्रोर इतोर, “देवुळ लोहवाल पिसिह केवाल गालिलताह बह वाया पग़यनोग़?
41 Outros diziam: — Ele é o Cristo. Outros, porém, perguntavam: — Por acaso o Cristo virá da Galileia?
42 ओग़ इतेके दाविद राजाना कूळतोग़ आयनोग़, ओसो दाविद राजाल बेद बेत्लेहेम नाटे मतोग़, अग्डाहि वायनोग़, इनजोर सास्त्रमते बह रासतद इलेया?”(येसु गालिल पटटे पुटिस मनदनोग़ इनजोरे, ओर अह इंदुर.)
42 Não diz a Escritura que o Cristo vem da descendência de Davi e da aldeia de Belém, de onde era Davi?
43 इद्रम आसि येसुनेनाह्कु वेर तमतमाय वह्चिसि, वेरा बोना-बोन्क अरवाह्कु, जेटामारा आतोर.
43 Assim, houve divisão entre o povo por causa dele.
44 अस्के पया ओरग्डोर उय्तुर येसुन पोयतलाह ऊळिंदुर, मति बोग़े ओन कय बोयोग़.
44 Alguns queriam prendê-lo, mas ninguém lhe pôs as mãos.
45 पया ओर मंदिरताङ पह्रातोर पेर्मालोरक्के ओसो परुसिरक्के मल्स वातोर. अस्के वेर पह्रातोरिन ताल्ह्कतोर, “ओन मीट बाराह्क पोस तविर रा?” इनजोर इतोर.
45 Os guardas voltaram à presença dos principais sacerdotes e fariseus, e estes lhes perguntaram: — Por que vocês não o trouxeram?
46 “ओग़ मन्कल वळ्ह्कतपु, बोग़े दुस्रोग़ बेस्केन वळ्ह्कोग़!” इन्जि मंदिरताङ पह्रातोर इतोर.
46 Eles responderam: — Jamais alguém falou como este homem.
47 पया परुसिर ओरिन इतोर, “बह, मीट वने नाळेम आतिरा?
47 Os fariseus disseram aos guardas: — Será que também vocês foram enganados?
48 माट यहुदिराङ पेदल्कनोम आयि, परुसिरोम आयि, वेर बोराय ओन नमिह्तोरा?
48 Por acaso alguma das autoridades ou algum dos fariseus creu nele?
49 मति वेर येसुना पयाह अनवालोरु, मोसानाङ अडोन पुनोर, बातान पुनोर, वेरिन देवुळि एळतग़ाये!” इनजोर परुसिर वेग़्हतोर.
49 Mas esse povo que nada sabe da lei é maldito.
50 मुने येसुनके कुस्क्ने वास मतोग़, निकोदेमि इनवाल, वेग़ वने परुसिराय संगतोग़ मतोग़.
50 Nicodemos, um deles, que antes tinha ido conversar com Jesus, perguntou-lhes:
51 “मावाङ अडोङ मतपु, मुने मन्कना पोल्लो केंजना, ओग़ बाताल कीस्तोग़ अदिन ऊळना, पया ओन तपतिन इतेके ओजग़ा. मन्ह्ताया, इले?” इनजोर वेग़ पेदल्किन इतोग़.
51 — Será que a nossa lei condena um homem sem primeiro ouvi-lo e saber o que ele fez?
52 ओर पया वेन इतोर, “बह, निमा वने गालिल पटटोनिना? अन, सास्त्रमते पर्ह्किस ऊळा, गालिलताहि बोग़े देवुळता कबुरतोग़ वावोग़!” इतोर.
52 Eles responderam: — Por acaso também você é da Galileia? Examine e verá que da Galileia não se levanta profeta.
53 [पया ओर कतमतोर तमाङ-तमाङ लोह्क अतोर.
53 E cada um foi para a sua casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.