Romanos 7

Tu̱hun sa̱á ña̱ na̱jándacoo Jesucristo nu̱ yo̱: El Nuevo Testamento en el mixteco de Silacayoapan (MKSNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Cande̱hé ndo̱ ñani mí i̱, na̱ cúú cuéntá Jesús. Sa̱ xíni̱ va̱ha ndó ley Moisés ta sa̱ xíni̱ ndó ña̱ cómí ley cuéntá sa̱há ña̱yivi nani tácú cuití va na.
1 Meus irmãos, vocês todos podem compreender muito bem o que vou dizer. Vocês conhecem as leis e sabem que elas só têm poder sobre uma pessoa enquanto essa pessoa está viva.
2 Cúú á tátu̱hun tá na̱tanda̱ha̱ in ñáñáha̱ xi̱hi̱n in da̱ta̱a já quéa̱ cáchí ley cúú ñá ñájíhí da̱ a̱nda̱ ná xi̱nu̱ co̱o qui̱vi̱ quivi da. Joo cáchí mé ley ña̱ tá sa̱ na̱xi̱hi̱ da̱ co̱ cúú ga̱ ñá ñájíhí da̱.
2 Por exemplo, a mulher casada está ligada pela lei ao marido enquanto ele estiver vivo; mas, se ele morrer, ela estará livre da lei que a liga ao marido.
3 Sa̱há ña̱ cán quéa̱ cuu tanda̱ha̱ tucu ñá xi̱hín inga ta̱a jáchi̱ co̱ sáhndá ga̱ mé ley chuun nu̱ ña̱. Ta co̱ cája ñá cua̱chi nu̱ Ndióxi̱ tá ná tanda̱ha̱ tucu ñá jáchi̱ sa̱ na̱xi̱hi̱ va yíi̱ ña̱. Joo tá ná tanda̱ha̱ tucu ñá nani tácú yíi̱ ña̱ já quéa̱ cája ñá cua̱chi nu̱ Ndióxi̱.
3 De modo que, se ela viver com outro homem enquanto o marido estiver vivo, ela será chamada de adúltera. Mas, se o marido morrer, ela estará legalmente livre e não cometerá adultério se casar com outro homem.
4 Ta quia̱hva já ndóho ri ndóhó va ñani mí i̱, na̱ cúú cuéntá Jesús. Cúú á tátu̱hun na̱xi̱hi̱ ndó nu̱ ley Moisés ña̱ cán quéa̱ co̱ cómí ga̱ mé ley cuéntá sa̱ha̱ ndo̱. Ta viti núná nu̱ú Jesucristo cacomí a̱ cuéntá sa̱ha̱ ndo̱ ña̱ ná cacuu ndó cuéntá mé a̱ na̱nditacu tucu. Ta viti cuu caja í ña̱ va̱ha, ña̱ cúni̱ Ndióxi̱.
4 O mesmo acontece com vocês, meus irmãos. Do ponto de vista da lei, vocês também já morreram, pois são parte do corpo de Cristo. E agora pertencem a ele, que foi ressuscitado para que nós possamos viver uma vida útil no serviço de Deus.
5 Tá cáma̱ni̱ candeé iní Jesucristo na̱caja í ndinuhu ña̱ núu ña̱ na̱sa̱cahvi iní caja í. Va̱tí sa̱ xíni̱ yó ña̱ cáchí mé ley joo na̱caja chága̱ yó cua̱chi ña̱ na̱cahvi iní caja í. Ña̱ cán quéa̱ na̱nditahan nu̱ yó quiví ná cu̱hu̱n í ndoho iní indayá, nduu.
5 Pois, quando vivíamos de acordo com a nossa natureza humana, os maus desejos despertados pela lei agiam em todo o nosso ser e nos levavam para a morte.
6 Joo na̱caja Ndióxi̱ ña̱ ná ja̱ni̱ yó nu̱ú ña̱ sáhndá ley Moisés ña̱ na̱sacomí cuéntá sa̱ha̱ yo̱. Ta viti núná nu̱ yó caja í ña̱ cúni̱ mé á jáchi̱ na̱ndijama ínima̱ yi̱i̱ Ndióxi̱ mí sa̱há ña̱ cán quéa̱ co̱ cómí ga̱ ley, ña̱ na̱ca̱hyí na̱ jihna cuéntá sa̱ha̱ yo̱ viti.
6 Porém agora estamos livres da lei porque já morremos para aquilo que nos mantinha prisioneiros. Por isso somos livres para servir a Deus não da maneira antiga, obedecendo à lei escrita, mas da maneira nova, obedecendo ao Espírito de Deus.
7 Á cúni̱ cachi ña̱ yóho ña̱ a̱ váha toho ley Moisés. U̱hu̱n. Ña̱ va̱ha cúú á jáchi̱ xi̱hín ña̱ cáha̱n mé ley cánda̱a̱ va̱ha iní ndá a̱ cúú cua̱chi. Já cáchí mé ley já: “A̱ ndiáva̱ toho ini ndó cacomí ndó ña̱ha cómí inga na”, cáchí a̱. Ña̱ cán quéa̱ cánda̱a̱ iní viti ña̱ a̱ váha toho tá ná caja i̱ já.
7 O que vamos dizer então? Que a própria lei é pecado? É claro que não! Mas foi a lei que me fez saber o que é pecado. Pois eu não saberia o que é a cobiça se a lei não tivesse dito: “Não cobice.”
8 Tá ná a̱ cóo toho ley, nduu já quéa̱ a̱ cánda̱a̱ ini i̱ ña̱ cúú cua̱chi. Ta co̱ó toho cua̱chi caja i̱ tá co̱ó ley, nduu. Joo viti cánda̱a̱ ini i̱ ña̱ a̱ váha toho ndiáva̱ ini i̱ cacomí i̱ ña̱ha ñani táhan i̱ jáchi̱ cáchí ley a̱ cája i̱ ña̱. Ña̱ cán quéa̱ na̱ndi̱hvi cua̱chi ini i̱ ta na̱casáhá cáhvi ini i̱ ndaja caja i̱ cacomí i̱ ña̱ha inga na.
8 Porém o pecado se aproveitou dessa lei para despertar em mim todo tipo de cobiça. Porque, se não existe a lei, o pecado é uma coisa morta.
9 Tá cáma̱ni̱ canda̱a̱ ini i̱ ña̱ cáchí ley Moisés já na̱ca̱hán i̱ cúú u̱ da̱ va̱ha. Joo tá na̱tandaa qui̱vi̱ na̱ta̱cu̱ ini i̱ xi̱hín ña̱ cáchí ley Moisés a̱nda̱ jáví na̱canda̱a̱ ini i̱ ña̱ ñúhu cua̱chi ini i̱ ta na̱canda̱a̱ ini i̱ ña̱ cúú u̱ da̱ cája cua̱chi ta ndítahan nu̱ú i̱ cu̱hu̱n i̱ indayá sa̱há.
9 Pois houve um tempo em que eu não conhecia a lei e estava vivo. Mas, quando fiquei conhecendo o mandamento, o pecado começou a viver,
10 Tá ná cuu caja ña̱yivi tócó ndihi ña̱ cáchí ley Moisés já cu̱hu̱n na̱ coo na nu̱ íin Ndióxi̱ a̱nda̱ ama cáa qui̱vi̱. Joo co̱ó na̱cuu caja i̱ ña̱ cáchí mé ley sa̱há ña̱ cán quéa̱ nditahan nu̱ú i̱ cu̱hu̱n i̱ indayá sa̱há.
10 e eu morri. E o próprio mandamento que me devia trazer a vida me trouxe a morte.
11 Na̱jándahvi cua̱chi ye̱he̱ jáchi̱ na̱ca̱hán i̱ cuu cu̱hu̱n i̱ indiví sa̱há ña̱ cája i̱ ña̱ cáchí ley joo sa̱há ña̱ co̱ó na̱cuu xi̱nu̱ co̱o i̱ caja i̱ ña̱ sa̱há ña̱ cán quéa̱ cu̱hu̱n i̱ indayá.
11 Porque o pecado, aproveitando a oportunidade dada pelo mandamento, me enganou e, por meio do mandamento, me matou.
12 Ta yi̱i̱ ndiva̱ha cúú ley Moisés. Ta yi̱i̱ ndiva̱ha cúú tu̱hun na̱sahnda Ndióxi̱ caja í. Ta cúú á ña̱ nda̱a̱ ta cúú á ña̱ va̱ha.
12 Assim a lei vem de Deus; e o mandamento também vem de Deus, diz o que é certo e é bom.
13 Ama ná jáque̱ta nuu ley ye̱he̱ ini indayá nani cúú á ña̱ va̱ha. U̱hu̱n. A̱ cúu cuití caja ley jáque̱ta nuu a ye̱he̱ ini indayá. Cua̱chi quéa̱ ndúcú chindahá ye̱he̱ cu̱hu̱n i̱ indayá. Na̱ñe̱he̱ íní cua̱chi cañehe a ye̱he̱ cu̱hu̱n i̱ indayá sa̱ha̱ ley. Xi̱hín ña̱ yóho cánda̱a̱ ini i̱ ña̱ quini ndiva̱ha cúú cua̱chi ta va̱ha ndiva̱ha cúú mé ley.
13 Então será que o que é bom me levou à morte? É claro que não! Foi o pecado que fez isso. Pois o pecado, usando o que é bom, me trouxe a morte para que ficasse bem claro aquilo que o pecado realmente é. E assim, por meio do mandamento, o pecado se mostrou mais terrível ainda.
14 Sa̱ xíni̱ yo̱ ña̱ cúú ley cuéntá Ndióxi̱ joo ye̱he̱ cúú u̱ in da̱ cája cua̱chi ta cája i̱ ña̱ núu jáchi̱ mé cua̱chi cómí a̱ cuéntá sa̱há i̱.
14 Sabemos que a lei é divina; mas eu sou humano e fraco e fui vendido ao pecado para ser seu escravo.
15 Co̱ cánda̱a̱ ini i̱ ña̱ cája i̱ jáchi̱ cúni̱ caja i̱ ña̱ va̱ha joo co̱ cája i̱ ña̱. Ña̱ cája i̱ quéa̱ mé ña̱ha ña̱ cándají i̱.
15 Eu não entendo o que faço, pois não faço o que gostaria de fazer. Pelo contrário, faço justamente aquilo que odeio.
16 Tá cája i̱ cua̱chi ña̱ co̱ cúni̱ caja i̱ já cánda̱a̱ ini i̱ ña̱ va̱ha cúú ley.
16 Se faço o que não quero, isso prova que reconheço que a lei diz o que é certo.
17 Mé a̱ nda̱a̱ co̱ cúni̱ caja i̱ cua̱chi joo cua̱chi ndáca̱a̱n ini i̱ cúú á ña̱ jáca̱ha̱n ye̱he̱ cája i̱ ña̱.
17 E isso mostra que, de fato, já não sou eu quem faz isso, mas o pecado que vive em mim é que faz.
18 Sa̱ xíni̱ ña̱ co̱ ndeé yiquí cu̱ñu i̱ caja ña̱ va̱ha jáchi̱ co̱ó ña̱ va̱ha ndáca̱a̱n ini i̱. Va̱tí cúni̱ caja i̱ ña̱ va̱ha joo co̱ sáhan mé á caja i̱ ña̱.
18 Pois eu sei que aquilo que é bom não vive em mim, isto é, na minha natureza humana. Porque, mesmo tendo dentro de mim a vontade de fazer o bem, eu não consigo fazê-lo.
19 Cúni̱ caja i̱ ña̱ va̱ha joo co̱ cája toho i̱ ña̱. Ña̱ cája i̱ cúú á ña̱ núu ña̱ co̱ cúni̱ caja i̱.
19 Pois não faço o bem que quero, mas justamente o mal que não quero fazer é que eu faço.
20 Caja i̱ ña̱ co̱ cúni̱ caja i̱ já cánda̱a̱ ini i̱ ña̱ cua̱chi ndíca̱a̱n ini i̱ quéa̱ chíndahá nihni a ye̱he̱ cája i̱ ña̱ núu.
20 Mas, se faço o que não quero, já não sou eu quem faz isso, mas o pecado que vive em mim é que faz.
21 Cánde̱hé ndo̱ ña̱ yóho: Va̱tí cúni̱ caja i̱ ña̱ va̱ha joo cája i̱ ña̱ núu jáchi̱ ña̱ cán cuití va xínu̱ íní i̱ caja i̱.
21 Assim eu sei que o que acontece comigo é isto: quando quero fazer o que é bom, só consigo fazer o que é mau.
22 Ja̱nda̱ ínima̱ i̱ xi̱nu̱ co̱o ña̱ cátóó i̱ caja i̱ ña̱ cáha̱n ley Ndióxi̱.
22 Dentro de mim eu sei que gosto da lei de Deus.
23 Joo ndáca̱a̱n inga ña̱ha ini i̱ ta cáni táhan mé ña̱ha cán xi̱hi̱n xíní túní i̱. Ta mé ña̱ha ndáca̱a̱n ini i̱ cúú á cua̱chi. Ta cándeé cua̱chi xi̱hín i̱ já sáhndá a̱ chuun nu̱ú i̱.
23 Mas vejo uma lei diferente agindo naquilo que faço, uma lei que luta contra aquela que a minha mente aprova. Ela me torna prisioneiro da lei do pecado que age no meu corpo.
24 Ndáhví na̱há na̱cuu u̱. Yo cuu jáca̱cu ye̱he̱ ná a̱ cája ga̱ i̱ cua̱chi ña̱ cañehe ye̱he̱ cu̱hu̱n i̱ indayá.
24 Como sou infeliz! Quem me livrará deste corpo que me leva para a morte?
25 Ndíquia̱hva i̱ ndixa̱hvi nu̱ Ndióxi̱ jáchi̱ xi̱hín ña̱ na̱caja Jesucristo, xitoho í cuu jáca̱cu Ndióxi̱ ye̱he̱ já ná a̱ cája ga̱ i̱ cua̱chi. Ña̱ cán quéa̱ cánda̱a̱ ini i̱ ña̱ ndítahan cája i̱ ña̱ sáhndá ley Ndióxi̱ joo cua̱chi ndíca̱a̱n ini i̱ sáhndá chuun nu̱ú i̱.
25 Que Deus seja louvado, pois ele fará isso por meio do nosso Senhor Jesus Cristo! Portanto, esta é a minha situação: no meu pensamento eu sirvo à lei de Deus, mas na prática sirvo à lei do pecado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.