Atos 9
El Nuevo Testamento en mixe de Guichicovi (MIRNT) vs VC
1 Y jaꞌa Saulo, tehṉgahnä jaꞌa mäbøjpädøjc hänajty yhadsähgøꞌøy yhajuøꞌøy coo hajxy hänajty yaghoꞌogaꞌañii, pønjaty hänajty mäbøjp jaꞌa Jesúscøxpä. Coo jaꞌa Saulo hänajty jaduhṉ tehṉgahnä jia wiꞌi miähadsähgøꞌøwaꞌañ, paady jim̱ ñøcxy maa jaꞌa teedywiindsøṉän.
1 Enquanto isso, Saulo só respirava ameaças e morte contra os discípulos do Senhor. Apresentou-se ao príncipe dos sacerdotes,
2 Mänitä Saulo cuhdujt miooyyä nocyhaam coo jim̱ ñǿcxät Damasco, coo jaꞌa mäbøjpädøjc‑hajxy jim̱ yhøxtaꞌawǿøjät wiinduhm̱c̈hajtøjc, majatiä judíoshajxy hänajty yhamugøꞌøyän. Jaduhṉä Saulo hänajty tiajy miay coo jaꞌa mäbøjpädøjc‑hajxy hänajty jim̱ nøcxy chumaꞌañii Jerusalén, yaꞌadiøjcä tioꞌoxiøjcä.
2 e pediu-lhe cartas para as sinagogas de Damasco, com o fim de levar presos a Jerusalém todos os homens e mulheres que achasse seguindo essa doutrina.
3 Mänitä Saulohajxy tiuꞌubøjcy møødä jiamiøød nämetsc nädägøøg. Ja ween hajxy hänajty jim̱ quiaꞌa mech Damasco, mänitä Saulo jøøn møc quiuhjajcädaacä wäditiä. Tsajpootypä jøøn chohṉdaacy.
3 Durante a viagem, estando já perto de Damasco, subitamente o cercou uma luz resplandecente vinda do céu.
4 Mänitä Saulo quiädaayy. Mänit miädooyy coo jäyaꞌay hänajty tuꞌug quiapxy:
4 Caindo por terra, ouviu uma voz que lhe dizia: Saulo, Saulo, por que me persegues?
5 Mänitä Saulo yajtøøyy:
5 Saulo disse: Quem és, Senhor? Respondeu ele: Eu sou Jesus, a quem tu persegues. {Duro te é recalcitrar contra o aguilhão.
6 Tsähgøøyy tsäyúuyyäbä Saulo yajtǿøgumbä:
6 Então, trêmulo e atônito, disse ele: Senhor, que queres que eu faça? Respondeu-lhe o Senhor:} Levanta-te, entra na cidade. Aí te será dito o que deves fazer.
7 Y jaꞌa Saulo jiamiøødhajxy, coo hajxy jaduhṉ miädooyy nebiatiä Saulo hänajty tøø miägapxyiijän, jaanc̈h tehm̱ chähgøøyy hajxy jaduhṉ. Hix̱, cab hajxy pøṉ yhijxy. Høxtä hahuum høxtä hawiinds hajxy miähmøøyy.
7 Os homens que o acompanhavam enchiam-se de espanto, pois ouviam perfeitamente a voz, mas não viam ninguém.
8 Mänitä Saulo jiaanc̈h tänaayyøꞌcy. Coo jaduhṉ jia wiindøøꞌxy, cab jaduhṉ tii yhijxy. Hix̱, tøø hänajty wyiinxooc̈h. Coo hajxy jaduhṉ tiuꞌubøjtägajch, wichhaamä Saulo jim̱ yajmejtsä Damasco.
8 Saulo levantou-se do chão. Abrindo, porém, os olhos, não via nada. Tomaram-no pela mão e o introduziram em Damasco,
9 Tägøøgxøø jaꞌa Saulo jim̱ yhijty wiinxoods Damasco. Ni quiaꞌa cay ni quiaꞌa huꞌugy hänajty tii.
9 onde esteve três dias sem ver, sem comer nem beber.
10 Jim̱ä jäyaꞌay hänajty tuꞌug chänaꞌay Damasco, jaꞌa hänajty xøhajpä Ananías. Tøø jaꞌa Diosmädiaꞌagy hänajty miäbøcy. Mänitä Ananías jaꞌa Jesús wyiinhijxy hagumaꞌayhaam. Mänitä Ananías miägapxä:
10 Havia em Damasco um discípulo chamado Ananias. O Senhor, numa visão, lhe disse: Ananias! Eis-me aqui, Senhor, respondeu ele.
11 Mänitä Jesús miänaaṉ̃:
11 O Senhor lhe ordenou: Levanta-te e vai à rua Direita, e pergunta em casa de Judas por um homem de Tarso, chamado Saulo; ele está orando.
12 Tøø miic̈hä Saulo xwyiinhix̱y hagumaꞌayhaam coo miic̈h hoy mnähdoṉ̃, jaduhṉ yhijxtägátsät.
12 {Este via numa visão um homem, chamado Ananias, entrar e impor-lhe as mãos para recobrar a vista.}
13 Coo jaꞌa Ananías jaduhṉ miädooyy, mänit miänaaṉ̃:
13 Ananias respondeu: Senhor, muitos já me falaram deste homem, quantos males fez aos teus fiéis em Jerusalém.
14 Jadúhṉhøch tøø nmädoyhajpä coogä cuhdujt jim̱ miooyyä coo jaꞌa mäbøjpädøjc‑hajxy yaabä yajnøcxǿøjät jim̱ Jerusalén, coo hajxy jim̱ chúum̱äbät, pønjaty miic̈h jaduhṉ yaa xquiapxpaatp. Jaꞌa teedywiindsøṉä cuhdujt hajxy jaduhṉ yejc. Hoorä, tøø jaꞌa Saulo yaa miejtsnä Damasco ―nøm̱ä Ananías miänaaṉ̃.
14 E aqui ele tem poder dos príncipes dos sacerdotes para prender a todos aqueles que invocam o teu nome.
15 Mänitä Jesús jaꞌa Ananías ñämáaguiumbä:
15 Mas o Senhor lhe disse: Vai, porque este homem é para mim um instrumento escolhido, que levará o meu nome diante das nações, dos reis e dos filhos de Israel.
16 Høøc̈hä Saulo nyajnähdijaam̱by mäduhṉ̃tiä jaduhṉ yhahixøꞌøy chaac̈hpǿgät jaꞌa høøc̈hcøxpä.
16 Eu lhe mostrarei tudo o que terá de padecer pelo meu nome.
17 Mänitä Ananías jiaanc̈h nøcxy maa jaꞌa Saulo hänajty tøø miejtstaꞌaguiän. Coo jaꞌa Ananías tiøjtägøøyy, mänitä Saulo quiøꞌønähgajpä. Mänit ñämaayyä:
17 Ananias foi. Entrou na casa e, impondo-lhe as mãos, disse: Saulo, meu irmão, o Senhor, esse Jesus que te apareceu no caminho, enviou-me para que recobres a vista e fiques cheio do Espírito Santo.
18 Tuuṉä jaꞌa Ananías jaduhṉ ñäꞌä mänaaṉ̃, mänitiä Saulo wyiingahduutä nebiä tsaamghacän. Mänitä yhijxøꞌtägajch. Mänit tiänaayyøꞌcy. Mänit hoy ñäbety.
18 No mesmo instante caíram dos olhos de Saulo umas como escamas, e recuperou a vista. Levantou-se e foi batizado.
19 Mänit quiaayy yhuucy. Møcpøjc jeꞌe jaduhṉ. Mänit jim̱ jiaac mähmøøyy mejtsxøø tägøøgxøø Damasco maa jaꞌa mäbøjpädøjc‑hajxiän.
19 Depois tomou alimento e sentiu-se fortalecido. Demorou-se por alguns dias com os discípulos que se achavam em Damasco.
20 Mänitä Saulo tiägøøyy mädiaꞌagy‑yajwaꞌxpä wiinduhm̱c̈hajtøjc jim̱ Damasco maa jaꞌa judíos chajtøjc‑hajxiän. Jaduhṉ hänajty miädiaꞌagy coogä Jesús Dyioshuungä.
20 Imediatamente começou a proclamar pelas sinagogas que Jesus é o Filho de Deus.
21 Pønjaty jaꞌa Saulo miädiaꞌagy hänajty hamädoow̱híjtäp, jiaanc̈h tehm̱ yagjuøøby hajxy hänajty jaduhṉ nebiä Saulo hänajty miädiaꞌaguiän jaꞌa Jesúscøxpä. Mänit hajxy tiägøøyy niñämáayyäbä:
21 Todos os seus ouvintes pasmavam e diziam: Este não é aquele que perseguia em Jerusalém os que invocam o nome de Jesus? Não veio cá só para levá-los presos aos sumos sacerdotes?
22 Y jaꞌa Saulo, tehṉgahnä hänajty hamøj jootmøj jiaty coo jaꞌa tsaanä cuꞌug hänajty yajwiinxiic yajwiingapxøꞌøy coogä Jesús Dyioswiinguex̱iä. Jaanc̈h tehm̱ homiäbøjnä hänajty miädiaꞌagy. Y jaꞌa judíoshajxy, jaꞌa hajxy hänajty jim̱ tsänaabiä Damasco, cabä Saulo hajxy hänajty hoy quiapxhadugaꞌañ, jeꞌeguiøxpä coo Saulo hänajty miädiaꞌagy hamøj jootmøj.
22 Saulo, porém, sentia crescer o seu poder e confundia os judeus de Damasco, demonstrando que Jesus é o Cristo.
23 Cujecy, mänitä judíoshajxy jim̱ yhamugøøyy. Mänit hajxy quiojyquiapxytiuuṉ̃ coogä Saulo hajxy hänajty yaghoꞌogaꞌañ.
23 Decorridos alguns dias, os judeus deliberaram, em conselho, matá-lo.
24 Xøømdsuhm̱ä Saulo hänajty miäxojnaꞌayii mäduhṉjatiä tägøꞌøwøødiaactän maa jaꞌa Damasco‑cajpt jiuhmuuꞌtswäditiän. Mänitä Saulo jaduhṉ miädoyhajty cooc hänajty yaghoꞌogaꞌañii.
24 Estas intenções chegaram ao conhecimento de Saulo. Guardavam eles as portas de dia e de noite, para matá-lo.
25 Mänitä mäbøjpädøjcä Saulo hajxy coods piädaacy møjcachjooty. Mänit hajxy quiuhdøøñajxy maa jaꞌa cajpt hänajty piquiä yhamuudsøꞌøguiän. Jaduhṉdsä Saulo piäyøꞌcy.
25 Mas os discípulos, tomando-o de noite, fizeram-no descer pela muralha dentro de um cesto.
26 Coo Saulo jim̱ chohṉ̃ Damasco, mänit jim̱ ñøcxtägajch Jerusalén. Coo jim̱ quiooꞌty, mänit jim̱ ñøcxøøyy maa jaꞌa mäbøjpädøjc‑hajxiän. Pero jeꞌenä jaꞌa Saulo hajxy hänajty nägøx̱iä jiaanc̈h tehm̱ chähgøꞌøy. Hix̱, cab hajxy hänajty ñajuøꞌøy pø mäbøjp hänajty jeꞌebä.
26 Chegando a Jerusalém, tentava ajuntar-se aos discípulos, mas todos o temiam, não querendo crer que se tivesse tornado discípulo.
27 Jim̱ä mäbøjpä hänajty tuꞌug xiøhaty Bernabé. Jeꞌe mäbøcypiä, cab hänajty chähgøꞌøy. Mänitä Bernabé jaꞌa Saulo wioonøcxy maa jaꞌa apóstoldøjc‑hajxiän. Mänitä Bernabé jaꞌa apóstoldøjc yajmøødmädiaacy coogä Saulo jaꞌa Jesús hänajty tøø wyiinhix̱y tuꞌhaamnøcxpä jim̱ Damasco‑mäwiingóṉ, møød coogä Jesús jaꞌa Saulo jim̱ miägapxy, møød coogä Saulo tiägøøyy mädiaacpä hamøj jootmøj jim̱ Damasco jaꞌa Jesúscøxpä. Jaduhṉä Bernabé jaꞌa apóstoldøjc yajmøødmädiaacy jaꞌa Saulocøxpä.
27 Então Barnabé, levando-o consigo, apresentou-o aos apóstolos e contou-lhes como Saulo vira o Senhor no caminho, e que lhe havia falado, e como em Damasco pregara, com desassombro, o nome de Jesus.
28 Mähmøøyy jaꞌa Saulo jim̱ Jerusalén. Mänitä Saulo jaꞌa apóstoldøjc tiägøøyy møødwädijpä. Mänitä mädiaꞌagy tiägøøyy yajwaꞌxpä jaꞌa Jesúscøxpä hamøj jootmøj.
28 Daí por diante permaneceu com eles, saindo e entrando em Jerusalém, e pregando, destemidamente, o nome do Senhor.
29 Jim̱ä judíoshajxy hänajty näjeꞌe, hagriego hajxy hänajty yhayuuc‑hajpy. Mänitä Saulo tiägøøyy møødyajcapxiøøbiä jaꞌa Jesúscøxpä. Pero cabä judíoshajxy jaduhṉ yhojiäwøøyy. Mänit hajxy wyiinmaayy coo jaꞌa Saulo hajxy yaghóꞌogät.
29 Falava também e discutia com os helenistas. Mas estes procuravam matá-lo.
30 Coo jaꞌa mäbøjpädøjc‑hajxy jaduhṉ miädoyhajty coogä Saulo hänajty yaghoꞌogaꞌañii, mänitä Saulo hajxy miøødnøcxy jim̱ Cesarea. Coo hajxy jim̱ miejch, mänitä Saulo hajxy quiejxtägajch Tarso.
30 Os irmãos, informados disso, acompanharam-no até Cesaréia e dali o fizeram partir para Tarso.
31 Mänitä tsip jaduhṉ yhamaadiujnä jaꞌa mäbøjpädøjcøxpähajxy, mäduhṉjaty hajxy hänajty xii yaa chänaꞌay, møød jim̱ Judea, jim̱ Galilea, jim̱ Samaria. Tehṉgahnä møcmäjaa hajxy hänajty mioꞌoyii jøjwidsøꞌø jaꞌa Dioshespíritäm, paady hajxy hänajty jabom̱‑jabom̱ miayøꞌøy.
31 A Igreja gozava então de paz por toda a Judéia, Galiléia e Samaria. Estabelecia-se ela caminhando no temor do Senhor, e a assistência do Espírito Santo a fazia crescer em número.
32 Y jaꞌa Pedro, wiinduhm̱c̈hajtøjc hänajty wiädity mäduhṉjatiä mäbøjpädøjc‑hajxy hänajty chänaꞌay. Mänit jim̱ ñøcxøøbiä maa jaꞌa cajpt hänajty xiøhatiän Lida. Jim̱ä mäbøjpädøjc‑hajxy hänajty chänaabiä.
32 Pedro, que caminhava por toda parte, de cidade em cidade, desceu também aos fiéis que habitavam em Lida.
33 Jim̱ä jäyaꞌay hänajty tuꞌug piaꞌamgoꞌnaꞌay, jaꞌa hänajty xøhajpä Eneas. Tuctujcjumøjt hänajty tøø piøgyii. Jueꞌe hänajty jeꞌe, cøꞌømucy tecymiucy. Coo jaꞌa Pedro jim̱ miejch Lida, mänit jim̱ ñøcxy maa Eneas tiøjcän.
33 Ali achou um homem chamado Enéias, que havia oito anos jazia paralítico num leito.
34 Mänitä Pedro miänaaṉ̃:
34 Disse-lhe Pedro: Enéias, Jesus Cristo te cura: levanta-te e faze tua cama. E levantou-se imediatamente.
35 Mäduhṉ̃tiä jäyaꞌayhajxy hänajty chänaꞌay jim̱ Lida møød jim̱ maa jaꞌa joy hänajty xiøhatiän Sarón, coo hajxy jaduhṉ miädoyhajty coogä Eneas hänajty tøø piaꞌamnax̱y, mänitä Eneas hajxy nägøx̱iä hoy yhix̱y coo tøø jiaanc̈h møcpøcy. Mänitä Diosmädiaꞌagy hajxy tiägøøyy mäbøjpä jaꞌa Jesúscøxpä. Mänitä yhamdsoo cuhdujt hajxy ñajtshixøøñä.
35 Viram-no todos os que habitavam em Lida e em Sarona, e converteram-se ao Senhor.
36 Jim̱ä tajjäyaꞌay hänajty tuꞌug chänaꞌay maa jaꞌa cajpt hänajty xiøhatiän Jope. Tabita jaꞌa tajjäyaꞌay hänajty xiøhaty arameo‑ayuuc‑haamby. Hagriegohaamby, jueꞌe hajxy hänajty tyijy Dorcas. Jaduhṉ miädiaꞌagytiägøꞌøy “Gacela.” Hoorä, jaꞌa Dorcas, miäbøjpiä Diosmädiaꞌagy hänajty jeꞌe, paadiä häyoobädøjc hänajty nax̱y piuhbety, pønjaty hänajty tii yajmaajiajp. Jaanc̈h tehm̱ yhoyyä Dorcas hänajty jiäyaꞌayhaty.
36 Em Jope havia uma discípula chamada Tabita - em grego, Dorcas. Esta era rica em boas obras e esmolas que dava.
37 Mänitä Dorcas piaꞌambejty. Mänit yhoꞌcy. Mänitä hoꞌogyjiäyaꞌay hajxy yajtsiiyy. Mänit hajxy hoy piädaꞌagy cøxp nähbettøgooty.
37 Aconteceu que adoecera naqueles dias e veio a falecer. Depois de a terem lavado, levaram-na para o quarto de cima.
38 Jim̱ Jope, wiingóṉ hänajty jim̱ Lida maa jaꞌa Pedro hänajty yhitiän. Hoorä, jaꞌa mäbøjpädøjc‑hajxy hänajty jim̱ tsänaabiä Jope, coo hajxy jaduhṉ miädoyhajty coogä Pedro hänajty jim̱ wiädityñä Lida, mänitä cugapxy hajxy metsc quiejxy coo Pedro paquiä yhuuc nǿcxät jim̱ Jope maa jaꞌa Dorcas hänajty tøø yhoꞌoguiän.
38 Ora, como Lida fica perto de Jope, os discípulos, ouvindo dizer que Pedro aí se encontrava, enviaram-lhe dois homens, rogando-lhe: Não te demores em vir ter conosco.
39 Mänitä Pedro jiaanc̈h panøcxy. Coo hajxy jim̱ miejch Jope, mänitä Pedro wioonøcxä nähbettøgooty maa jaꞌa hoꞌogyjiäyaꞌay hänajty wyijtsnaꞌayän. Piquiä jaꞌa yaamgtoꞌoxy jaꞌa hoꞌogyjiäyaꞌay hajxy hänajty tøø piädaꞌagy. Wiꞌi jiøøby wiꞌi xiuuꞌtsp hajxy hänajty. Mänitä Pedro jaꞌa wit tucxy yaghijxä mädyiijatiä Dorcas hänajty tøø yhädiuṉ̃.
39 Pedro levantou-se imediatamente e foi com eles. Logo que chegou, conduziram-no ao quarto de cima. Cercavam-no todas as viúvas, chorando e mostrando-lhe as túnicas e os vestidos que Dorcas lhes fazia quando viva.
40 Mänitä Pedro jaꞌa jäyaꞌay nägøx̱iä yhøxquejxpädsøøm̱y. Mänitä Pedro jyijcädaacy. Mänit Dyiospaꞌyaax̱y. Mänitä hoꞌogyjiäyaꞌay wyiinheeꞌppejty. Mänit miänaaṉ̃:
40 Pedro então, tendo feito todos sair, pôs-se de joelhos e orou. Voltando-se para o corpo, disse: Tabita, levanta-te! Ela abriu os olhos e, vendo Pedro, sentou-se.
41 Mänitä Pedro jaꞌa Dorcas wyidsøꞌcy. Mänitä Pedro jaꞌa mäbøjpädøjc quiuyaaxøøyy tøgooty møødä yaamgtoꞌoxy. Coo hajxy tiøjtägøøyy, mänit hajxy yhijxy coo jaꞌa Dorcas hänajty tøø jiujypiøjnä.
41 Ele a fez levantar-se, estendendo-lhe a mão. Chamando os irmãos e as viúvas, entregou-lha viva.
42 Mänitä mädiaꞌagy paquiä wiaꞌxy jim̱ Jope cooc jaduhṉ tøø jiujypiøcy. Mänitä jäyaꞌayhajxy may jiaanc̈h mäbøjcy jaꞌa Jesúscøxpä.
42 Este fato espalhou-se por toda Jope e muitos creram no Senhor.
43 Mänitä Pedro jim̱ jiaac mähmøøyy Jope maxiøø. Jim̱ hänajty miejtstaꞌagy maa jaꞌa Simón tiøjcän, jaꞌa wajhacyajtøøtspä.
43 Pedro permaneceu ainda muitos dias em Jope, em casa dum curtidor, chamado Simão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.