Mateus 26
Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs NTLH
1 Coo jaꞌa Jesús jaduhṉ miädiaacpädøøyy, mänit ñämaayy jaꞌa jiamiøødhajxy:
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 ―Mnajuøøby hajxy jaduhṉ coo jaꞌa pascuaxøø cumaax̱c yhadsuujøꞌøwaꞌañ. Mänítøch hajxy xyajcøꞌødägøꞌøwaꞌañ, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä. Mänítøch hajxy xmiøjpahbedaꞌañ cruzcøxp.
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Mänitä teedywiindsøṉhajxy yhamugøøyy møødä ley‑yajnähixøøbiähajxy møødä jäyaꞌayhajxy martuumähajpä maa jaꞌa judíoshajxiän. Jim̱ hajxy yhamugøøyy maa jaꞌa Caifás tiøjcän, jaꞌa hänajty møjcuhdujtmøødpä maa jaꞌa teedyhajxiän.
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 Mänit hajxy quiojyquiapxyhajty nebiä Jesús hajxy miádsät, neby hajxy jaduhṉ yaghóꞌogät.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Mänit hajxy ñiñämaayyä: ―Cab jaduhṉ yhoyyä coo hajxy nmájtsämät jaꞌa xøøjooty coo jaꞌa cuꞌughajxy ñäꞌä haamhadät.
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Jim̱ä Jesús hänajty maa jaꞌa cajpt jaduhṉ xiøhatiän Betania, maa jaꞌa Simón tiøgootiän, jaꞌa hänajty tøø ñähwaꞌac̈híijäbä jaꞌa haxøøgpaꞌam.
6 — ausente —
7 Jim̱ä Jesús hänajty quiay, mänitä toꞌoxiøjc tuꞌug miejch, perfumecóṉ, jaꞌa jaanc̈h tehm̱ chow̱bä. Mänitä Jesús jaꞌa perfume yajcuhdaꞌxøøyyä.
7 — ausente —
8 Coo jaꞌa Jesús jiamiøødhajxy jaduhṉ yhijxy, cab hajxy jaduhṉ yhojiäwøøyy. Mänit hajxy miänaaṉ̃: ―Tii yøꞌø perfume jaduhṉ coo yaghäyooyy.
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 Coo jaduhṉ cu tiooꞌcy, mänitä häyoobäyaꞌay jaduhṉ cu ñäꞌägä puhbejty.
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Coo jaꞌa Jesús jaduhṉ miädooyy, mänit miänaaṉ̃: ―Caꞌa yøꞌø toꞌoxiøjc hajxy mhadsipy. Caꞌa yhaxøøgpä jaduhṉ tøø tiuṉ̃ maa jaꞌa høøc̈hcøxpän.
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Jaꞌa häyoobädøjc, homiänaajä mijts jaduhṉ xmiøødhidaꞌañ; pero høøc̈h, cábøch mijts jejcy nmøødhidaꞌañ.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Páadyhøch yøꞌø toꞌoxiøjc perfume xyajcuhdaꞌxøøyy, cooc̈h mobädajpä nhoꞌogaꞌañ.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 Tøyhájtäts mijts nnämaꞌay, homiaajä hädaa hoguiapxy hädaa homiädiaꞌagy hajxy yaghawaꞌxǿꞌøwät maa hädaa yaabä naax̱wiinän, mänit hajxy jaduhṉ miädiaꞌagaꞌañ nébiøch yøꞌø toꞌoxiøjc perfume tøø xyajcuhdaꞌxøꞌøy. Jaduhṉds yøꞌø toꞌoxiøjc jiahmiedsaꞌañii.
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Jaꞌa Jesús jiamiøødhajxy jaꞌa nämajmetspä, tuꞌug hänajty xiøhaty Judas Iscariote. Mänitä Judas jaꞌa teedywiindsøṉhajxy hoy ñämaꞌay: ―Mädúhṉ̃tiøch hajxy xmiäjúyät cooc̈h jaꞌa Jesús hajxy nyajcøꞌødägǿꞌøwät. Mänitä Judas miooyyä hiiꞌxmajc plataxädøꞌøñ.
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 — ausente —
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 Mänit wyiinmahñdyhajty nebiä Jesús yajcøꞌødägǿꞌøwät.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Jaꞌa tehm̱ xiøøhadsuujøꞌø hajxy hänajty quiuhdujthaty coo jaꞌa tsajcaagy hajxy hänajty quiay jaꞌa caꞌa tsoomiøødpä. Mänitä Jesús jaꞌa jiamiøød ñämejtsä. Mänit miäyajtøøw̱ä: ―Maa hajxy ndsuugáayyämät jaꞌa pascuaxøøjooty.
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Nøcx hajxy cajptooty maac̈h nmäguꞌughajpä tiøjcän. Mänit hajxy mnämáꞌawät: “Nøm̱ højts nWiindsǿṉ miänaꞌañ cooc tøø yhabáatäxä, y cooc højts yaa ndsuugayaꞌañ jaꞌa pascuaxøøjooty maa miic̈h mdøgootiän.”
18 Ele respondeu:
19 Mänit hajxy jiaanc̈h cudiuuṉ̃ neby hajxy ñämaayyän. Mänitä jøøꞌxy hajxy yhädiuuṉ̃.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Coo quioodsøøyy, jim̱ä Jesúshajxy hänajty quiay møødä nämajmetspä.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Mänitä Jesús miänaaṉ̃ caaguiujc: ―Tøyhájtäts mijts nnämaꞌay cooc̈h mijts mjamiøød tuꞌjäyaꞌay xyajcøꞌødägøꞌøwaꞌañ maac̈h nmädsipän.
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Mänit hajxy jiootmadiägøøyy. Mänit hajxy tiägøøyy yajtøøbä: ―Wiindsǿṉ, nej, høøc̈h jeꞌejä.
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Jaꞌac̈h tuꞌugtex̱y xmiøødcaamiujpä, jéꞌec̈häts jaduhṉ xyajcøꞌødägøꞌøwaam̱b.
23 Jesus respondeu:
24 Jadúhṉhøch njadaꞌañ nhabetaꞌañ, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä, nebiä Diosmädiaꞌagy jaduhṉ miänaꞌañän. Pero jaanc̈h tehm̱ chaac̈hpøgaam̱b jaayaꞌay häyoobä jaꞌac̈h tøø xyhawaaṉǿꞌøyäbä. Mejor häxøpy tøø quiaꞌa miṉ̃ tøø quiaꞌa caꞌay.
24 Pois o
25 Mänitä Judas miänaaṉ̃, jaꞌa hänajty tøø yhawaaṉǿꞌøyäbä: ―Wiindsǿṉ, nej, høøc̈h jeꞌejä. Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Miic̈h jeꞌe.
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Jim̱nä hajxy hänajty quiayñä, mänitä Jesús tsajcaagy quionøꞌcy. Mänitä Dioscujúꞌuyäp yejcy. Mänitä tsajcaagy qyijwaꞌxy. Mänitä jiamiøød miooyy. Mänit miänaaṉ̃: ―Cay hajxy; jaduhṉ mäwiin hädaa tsajcaagy nébiøc̈hä nniꞌx nébiøc̈hä ngopcän.
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Mänitä Jesús taza quionøꞌcy. Mänitä Dioscujúꞌuyäp yéjcumbä. Mänitä jiamiøød jaꞌa taza miooyy. Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Huꞌug hädaa vino hajxy nägøx̱iä. Mänitä vino hajxy yhuucmujcy tuꞌugtaza.
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 Mänitä Jesús miänáaṉgumbä: ―Jaduhṉ mäwiin hädaa vino nébiøc̈hä nnøꞌtiän. Hijxtahṉd jaduhṉ cooc̈hä jem̱yguiuhdujt nyajwiimbädsøm̱aꞌañ cooc̈hä jäyaꞌayhajxy may nnähhoꞌtuꞌudaꞌañ, cooc̈h jaduhṉ nyajnähwaꞌadsaaṉä jaꞌa piojpä quiädieey.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 Pero nnämáabiøch mijts cooc̈h hädaa vino ngaꞌa huuctägatsaꞌañ høxtä cóonøch hänajty tøø nhoꞌogy. Mänítøch mijts jaduhṉ nmøødhuucmujtägatsaꞌañ jim̱ maac̈hä nDeedy jaduhṉ yhaneꞌemiän.
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Mänitä Dioshøy hajxy yhøøyy. Mänit hajxy ñøcxy maa jaꞌa Olivostuṉän.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Hädaa coods, cábøch mijts jaꞌa nmädiaꞌagy hajxy hoy xmiäbøgáaṉänä. Mänítøch hajxy jaduhṉ xñähgueꞌegaꞌañ. Jaduhṉä Diosmädiaꞌagy miänaꞌañ: “Nyaghoꞌogáam̱biøch jaꞌa meegcueendähajpä. Mänitä meeghajxy xii yaa ñøcxøꞌøwaꞌañ.”
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Pero cooc̈h hänajty tøø njujypiøcy, mänítøch nnøcxøꞌøgaꞌañ jim̱ Galilea; mänit mijts høx̱haam mnøcxaꞌañ.
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Mänitä Pedro miänaaṉ̃: ―Hoy miic̈h hajxy nägøx̱iä xjia nähguéꞌegät, cábøch miic̈h nnähguéꞌegät.
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Tøyhájthøch miic̈h nnämaꞌay, coo jaꞌa tseey hänajty quiaꞌa yaꞌaxyñä hädaa coods, tøø miic̈h hänajty tägøøghooc mnijiøgapxyii cóogøch tyijy jaduhṉ xquiaꞌa hix̱iä.
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Mänitä Pedro miänaaṉ̃: ―Hǿyhøch miic̈h näguipxy nja møødhóꞌogät, cábøch jaduhṉ nnijiøgapxǿøjät. Jaduhṉ hajxy nägøx̱iä piamänaam̱bä.
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Mänitä Jesúshajxy miejch maa hänajty xiøhatiän Getsemaní. Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Yaa hajxy høxtaꞌag naax̱wiin; nǿcxyhøch jim̱haamby nhuuc Diospaꞌyaꞌaxy.
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Mänitä Jesús jaꞌa Pedro wioonøcxy hawiing møødä Zebedeo yhuunghajxy nämetscä. Mänitä Jesús tiägøøyy jootmayhajpä hoyhoy.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Mänit miänaaṉ̃: ―Jaanc̈h tehm̱ jiootmayhájpøch jaduhṉ. Jadúhṉhøch nnijiäwøꞌøyii nebiä hoꞌogaam̱bän. Yaa hajxy mmähmǿꞌøwät. Tsøg hajxy jujcy híjtäm.
38 e disse a eles:
39 Mänitä Jesús weeṉ̃tiä jiaac nøcxy. Mänit miägutscädaacy. Mänit Dyiospaꞌyaax̱y: ―Teedy, miic̈h meeꞌx, caꞌa yhndijy jaduhṉ cu ndsaac̈hpøjcy. Pero caꞌa yhøøc̈hä nguhdujt jaduhṉ nyajtunaam̱by; miic̈hä mguhdujt nyajtunáaṉäm.
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Mänitä Jesús wyiimbijty maa jaꞌa nädägøøgpä hänajty tøø ñähgueꞌeguiän. Jim̱ hajxy hänajty miaꞌay coo jaꞌa Jesús jim̱ miejch. Mänitä Pedro ñämaayyä: ―Nej, ni tuꞌhorä hajxy jujcy mgaꞌa hidaꞌañä.
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Jujcy hajxy mhídät. MDiospaꞌyáꞌaxäp hajxy jaduhṉ nebiä møjcuꞌu hajxy jaduhṉ xquiaꞌa jøjcapxǿꞌøwät. Jia tsojpiä mjoothajxy jaduhṉ coo hajxy jujcy mhídät, pero jaꞌa mniꞌx jaꞌa mgopc‑hajxy jaduhṉ caꞌa meeꞌxtugaam̱b.
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Jaꞌa miämetsc‑hoocpä Jesús ñøcxy Diospaꞌyaax̱pä: ―Teedy, miic̈h meeꞌx, cábøch ndijy jaduhṉ cu ndsaac̈hpøjcy. Pero ween miic̈hä mguhdujt nyajtúuṉäm.
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Mänit wyiimbíjcumbä maa jaꞌa Pedrohajxiän. Tøø hajxy hänajty miaahóꞌcumbä. Jaanc̈h tehm̱ miaꞌawaam̱b hajxy hänajty hanax̱iä.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Mänitä Jesús ñähguéeccumbä. Mänit ñǿcxcumbä miädägøøghoocpä Diospaꞌyaax̱pä. Mänit jaduhyyä miänáaṉgumbä.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Mänit miéjtscumbä maa jaꞌa Pedrohajxiän. Mänit miänaaṉ̃: ―Maꞌawxä hajxy, pooꞌxxä hajxy. Tøøds jeꞌe yhabaady cooc̈h hajxy xyajcøꞌødägøꞌøwaꞌañ maa jaꞌa cubojpä cugädieejiäyaꞌayän, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 Pädøꞌøg hajxy, jam̱ds hajxy. Xiids jeꞌe myiṉ̃ jaꞌa høøc̈h jaduhṉ xyegaam̱bä.
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Mädiaacnä jaꞌa Jesús hänajty coo jaꞌa Judas miejch, jaꞌa Jesús hänajty tøø miøødwädítiäbä jaꞌa miämajmetspä. Jaanc̈h tehm̱ miay jaꞌa jäyaꞌay hänajty miøødä, pujxtmøødpä, pax̱ycappä. Jaꞌa teedywiindsøṉhajxy jaduhṉ quejx møødä martuumädøjc.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Jaꞌa Judas jaꞌa Jesús hänajty yegaam̱b. Tøø jaꞌa Judas jaꞌa jäyaꞌay hänajty ñämaꞌay: ―Jaꞌa høøc̈h hänajty ndsuꞌxaam̱biä, jeꞌeds hajxy mmádsäp.
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Mänitä Judas jaꞌa Jesús ñämejch. Mänitä yajpooꞌxy. Mänit chuꞌxy.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Mäguꞌughajpä, tiic̈h xwiaꞌanaꞌañ. Mänitä Jesús hajxy miajch.
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Mänitä Jesús jiamiøød jaꞌa piujxt jiuuꞌty. Mänitä teedywiindsǿṉ mioonsä tuꞌug tiaatspujxtúutäxä.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Cuyuugøꞌøw yøꞌø mbujxt. Pønjaty jaduhṉ pädøꞌp pujxthaam, jaanä pujxthaam yhoꞌogaam̱bä.
52 Aí Jesus disse:
53 Nej, caj miic̈h mnajuøꞌøyä, cooc̈hä nDeedy jaduhṉ nnämáꞌawät cooc̈h ween xpiuhbety, mänítøch jaꞌa mioonsä tsajpootypä milhaam xyajnäguéxät.
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Pero cooc̈h jaduhṉ nnämáꞌawät, cabä Diosmädiaꞌagy jaduhṉ tiøjiádät maa jaduhṉ myiṉ̃än cujaay cooc̈h jaduhṉ tsipcøxp njadaꞌañ nhabetaꞌañ.
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Mänitä Jesús jaꞌa majiäyaꞌay ñämaayy: ―Pujxtmøød pax̱ycap hajxy tøø mbädøꞌøgy. Jadúhṉhøch hajxy tøø xmiach nebiä meeꞌtspän. Jabom̱‑jabóm̱høch mijts hijty nyajnähixøꞌøy tsajtøgooty, y cábøch hajxy mänaa tøø xmiach.
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Pero páadyhøch jaduhṉ njaty nhabety, jaduhṉä Diosmädiaꞌagy jaduhṉ tiøjiádät, nebiä Diosquex̱ypähajxy jecy quiujahyyän. Mänitä Jesús jiamiøødhajxy quiøx̱y päyøꞌcy. Nidiuhm̱ä Jesús jaduhṉ ñähgueecä.
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Mänitä Jesús yajmejtsä maa jaꞌa Caifás tiøjcän, jaꞌa møjcuhdujtmøødpä maa jaꞌa teedyhajxiän. Jim̱ä ley‑yajnähixøøbiähajxy hänajty tøø yhamugøꞌøy møødä martuumädøjc‑hajxy.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Jaꞌa Pedro, jäguem̱juøøby hänajty pianøcxy. Mänit jiiby tiägøøyy maa jaꞌa Caifás tiøjwiingän. Mänitiä yhøxtaacy maa jaꞌa policíahajxiän. Yhixaam̱by hänajty jeꞌe nebiä Jesús hänajty tiunaꞌañii.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Jaꞌa Jesús, tøø hänajty yajtøjtägøꞌøyii maa jaꞌa teedywiindsøṉhajxy hänajty tøø yhamugøꞌøyän møødä ley‑yajnähixøøbiähajxy møødä møjtøjc‑hajxy. Jiiby hajxy hänajty wyiinmahñdyhaty nebiä Jesús hajxy jaduhṉ ñähøønǿꞌøwät, hoy jaduhṉ quiaꞌa ja tøyyä, nebiä Jesús hajxy jaduhṉ yajyaghoꞌogǿøjät.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Pero cabä tøyhajt hajxy piaaty, hoy jäyaꞌay may jia wiꞌi ñähøønøøyy. Mänitä høhṉdaacpä metsc piädsøøm̱y.
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 Mänit hajxy miänaaṉ̃: ―Nøm̱ yøꞌø craa miänaaṉ̃ coogä Diostøjc jaduhṉ yajmaꞌadaꞌañ; mänítäc cumaax̱c wiingpä yajpädøꞌøgáaṉgumbä.
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Mänitä teedywiindsǿṉ tiänaayyøꞌcy. Mänitä Jesús ñämaayyä: ―Nej, caj mhadsowaꞌañä. Tii hajxy jaduhṉ coo xñäxøꞌøwøꞌøy.
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Pero cabä Jesús waam̱b ñäꞌä mänaaṉ̃. Mänitä teedywiindsǿṉ miänáaṉgumbä: ―Jaꞌa Dioscøxpä miic̈h jaꞌa tøyhajt myégät; højts hawáaṉäc pø tøyhajt jaduhṉ coo miic̈h jaꞌa Dios tøø xquiex̱y, coo jaꞌa Dios xyHuunghaty.
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Tøyhajt jaduhṉ nej miic̈h mmänaꞌañän. Jadúhṉhøch mijts nnämaabiä, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä, cooc̈h hajxy xyhixaꞌañ häñaꞌa maa jaꞌa Dios yhahooyhaampiän, jaꞌa mäjaamøødpä; y cooc̈h jaduhṉ nmänajtägatsaꞌañ jocjooty.
64 Jesus respondeu:
65 Mänitä teedywiindsǿṉ jaꞌa wyit quiøøꞌch. Paady quiøøꞌch coo hänajty yhawaꞌandaꞌagy. Mänit miänaaṉ̃: ―Tøø hädaa craa quiapxtägoy jaꞌa Dioscøxpä. Tii testigo hajxy njaac wáaṉämät. Hamdsoo hajxy tøø mmädoy nej tøø quiapxtägoyyän.
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 Neby hajxy mmänaꞌañ. Mänit hajxy yhadsooyy: ―Tøø jaduhṉ quiapxtägoy jaꞌa Dioscøxpä; ween yhoꞌogy.
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Mänitä Jesús wyiingudsujøøyyä. Mänit wiojpä. Mänit wyiingugoxøøyyä.
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 Mänit ñämaayyä: ―Pø tøyhajt jaduhṉ coo Dios tøø xquiex̱y, najuøꞌøw pøṉ tøø xquiox̱y.
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Jim̱nä jaꞌa Pedro hänajty yhäñaꞌay tøjwiing. Mänitä Pedro ñämejtsä toꞌoxymoonsä tuꞌug. Mänit ñämaayyä: ―Miic̈h jaꞌa Jesús hijty mmøødwädijpy, túhm̱äts, jaꞌa Galileatsohm̱bä.
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Mänitä Pedro ñijiøgapxä maa jaꞌa jäyaꞌayhajxiän: ―Pätiidä jaduhṉ mnäꞌä mädiaacypy.
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Tøjpädsøm̱áaṉnäp jaꞌa Pedro hänajty, mänit yhíjxägumbä jaꞌa toꞌoxymoonsä tuꞌug. Mänitä moonsä ñämaayy jaꞌa hajxy hänajty jim̱bä: ―Yøꞌø mix̱y jaꞌa Jesús hijty møødwädijp jaꞌa Nazarettsohm̱bä.
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Jadähooc jaꞌa Pedro ñijiøgapxä: ―Tøyhajt, cábøch jaꞌa craa nhix̱iä.
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Mänitjuøøby jaꞌa Pedro ñämáayyägumbä, jaꞌa hajxy hänajty jim̱bä: ―Tøyhajt jaduhṉ coo miic̈h jaꞌa Jesús hijty mmøødwädity; jaduhṉ miic̈h mmädiaacpä nebiä Galileatsohm̱bän.
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Mänitä Pedro miänaaṉ̃: ―Pø cábøch tøyhajt nmädiaꞌagy, wéenhøch jaꞌa Dios jaduhṉ xyajcumädoy. Cábøch jaꞌa craa nhix̱iä. Tuuṉä jaꞌa Pedro jaduhṉ ñäꞌä mänaaṉ̃, mänitiä tseey yaax̱y.
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Mänitä Pedro quiøx̱y jahmiejch nebiaty jaꞌa Jesús hänajty tøø miänaꞌañän: “Cajnä jaꞌa tseey hänajty yaꞌaxy, tøø miic̈h hänajty tägøøghooc mnijiøgapxyii cóogøch tyijy xquiaꞌa hix̱iä.” Mänitä Pedro jim̱ chohṉ̃. Mänit tiägøøyy jøøbiä hoyhoy.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.