Marcos 3
Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs NTLH
1 Mänitä Jesús jadähooc tiøjtägøøyy tsajtøgooty. Jim̱ä jäyaꞌay hänajty tuꞌug cøꞌømaꞌad.
1 Jesus foi outra vez à sinagoga . Estava ali um homem que tinha uma das mãos aleijada.
2 Jim̱ä fariseos jaꞌa Jesús hajxy hänajty miäheeꞌpnaꞌay pø jaanc̈h mäyajpaꞌamnaxaam̱b hänajty jeꞌe pooꞌxxiøøjooty. Wiinmahñdy hajxy hänajty yhøxtaaby nebiä Jesús hajxy yajtsumǿøjät.
2 Estavam também na sinagoga algumas pessoas que queriam acusar Jesus de desobedecer à Lei ; por isso ficaram espiando Jesus com atenção para ver se ele ia curar o homem no sábado.
3 Mänitä cøꞌømaꞌadpä ñämaayyä: ―Tänaayyøꞌøg. Miṉ yam̱ cujc tänaꞌaw ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃. Mänitä mähdiøjc jaduhṉ quiudiuuṉ̃.
3 Ele disse para o homem:
4 Mänitä fariseoshajxy ñämaayyä: ―Nebiä cuhdujt myiṉ̃ coo hajxy ndúuṉämät pooꞌxxiøøjooty, hoy tøgä haxøøgä. Nej, jaduhṉä cuhdujt myiṉ̃ coo jäyaꞌay hajxy nyajtsóocämät pooꞌxxiøøjootiä, tøgä jaduhṉ myiṉ̃ coo jäyaꞌay hajxy nyaghóꞌcämädä ―nøm̱ä Jesús miänáaṉgumbä. Pero cabä fariseoshajxy waam̱b ñäꞌägä hadsooyy.
4 E perguntou aos outros: Ninguém respondeu nada.
5 Mänit hajxy wyiinheeꞌppejtä, mäduhṉ̃tiä Jesús hajxy hänajty jiuhdänaawiädity. Jootmayhajpä Jesús hänajty coo jaꞌa fariseos jaꞌa cøꞌømaꞌadpä hajxy hänajty quiaꞌa näxuuc̈h. Cabä Jesús hänajty jiootcujcä. Mänitä mähdiøjc ñämaayyä: ―Xajtøw̱ yøꞌø mgøꞌø. Mänitä quiøꞌø jiaanc̈h xajtøøyy. Tuuṉä jaduhṉ ñäꞌä xajtøøyy, mänitiä quiøꞌø yhoyøøyy.
5 Então Jesus olhou zangado e triste para eles porque não queriam entender. E disse para o homem: O homem estendeu a mão, e ela sarou.
6 Mänitä fariseoshajxy wyiimbijty. Mänit hajxy ñøcxy maa jaꞌa Herodes jiamiøødhajxiän. Jaꞌa Herodes, gobiernä hänajty tiuum̱by. Mänitä fariseoshajxy nägøx̱iä quiojyquiapxyhajty nebiä Jesús hajxy yajyaghoꞌogǿøjät.
6 Logo depois os fariseus saíram dali e, junto com as pessoas do partido de Herodes , começaram a fazer planos para matar Jesus.
7 Coo jaꞌa Jesús hajxy jiiby chohṉ̃ tsajtøgooty møødä jiamiøødtøjc, mänit hajxy jim̱ ñøcxtägajch maa jaꞌa mejypiaꞌajän. Jim̱ä jäyaꞌayhajxy hänajty may piawädity. Galilea hajxy hänajty chooñ.
7 Jesus e os discípulos foram até o lago da Galileia. Junto com ele ia muita gente da Galileia, da Judeia,
8 Tøø jaꞌa mädiaꞌagy hänajty wiaꞌxy wiinduhm̱yhagajpt coo jaꞌa Jesús madiuꞌu hoy‑yagjuøøñäjatypä hänajty yajcähxøꞌøgy. Coo jaꞌa jäyaꞌay jaꞌa mädiaꞌagy hajxy jaduhṉ miädooyy wiinduhm̱yhagajpt, mänitä Jesús jäyaꞌay may ñämejtsä. Wiinduhm̱yhagajpt hajxy hänajty chooñ, møød jim̱ Judeanaaxooty, møød jim̱ Jerusalén, møød jim̱ Idumea, møød jim̱ Jordánmøjnøøhawiimb, møød jim̱ Tiro, møød jim̱ Sidón.
8 de Jerusalém, da Idumeia, do lado leste do rio Jordão e da região de Tiro e de Sidom. Todos iam ao encontro de Jesus porque ouviam falar a respeito das coisas que ele fazia.
9 Coo jaꞌa paꞌamjäyaꞌayhajxy hänajty may tøø yajmøcpøgyii, paadiä Jesús hänajty jia wiꞌi ñähdonaꞌañii jaꞌa jäyaꞌayhajxy jaac paꞌammøødpä, ween hajxy jaduhṉ ñähwaatspä. Høxtä niyhanøꞌtsmújcäp hajxy hänajty. Mänitä Jesús jaꞌa jiamiøødtøjc ñämaayy coo barcohuung hajxy jim̱ nähix̱ hahixøꞌø miähäñáꞌawät, jaduhṉä Jesús jiiby paquiä piédät coo hänajty pianøꞌødsaꞌañii jaꞌa cuꞌug.
9 Jesus pediu aos discípulos que arranjassem um barco para ele a fim de não ser esmagado pela multidão.
10 — ausente —
10 Pois ele estava curando tanta gente, que todos os doentes se juntavam em volta dele para tocá-lo.
11 Jim̱ä jäyaꞌayhajxy hänajty wiädijpä jaꞌa møjcuꞌumøødpä. Homiaajä Jesús hajxy hänajty yhix̱y, mänitä Jesús hajxy hänajty wyiinjijcädaꞌagy, mänitä Jesús hajxy hänajty ñämaꞌay: ―Dios miic̈h xyHuunghajp ―jaduhṉä møjcuꞌumøødpähajxy hänajty wyiꞌi yaꞌaxy.
11 E as pessoas que tinham espíritos maus, ao verem Jesus, caíam aos pés dele e gritavam: — O senhor é o Filho de Deus!
12 Mänit hajxy yhanehm̱ä coo jaꞌa Jesús hajxy quiaꞌa nägápxät majiäyaꞌayhagujc. Jaꞌa Jesús jaduhṉ hanehm̱.
12 Mas Jesus proibiu duramente os espíritos de dizerem quem ele era.
13 Mänitä Jesús jim̱ ñøcxy tuṉguhduum. Mänitä Jesús jaꞌa jiamiøød miøjyaax̱y, pøṉ hänajty hoy quipxy miøødwäditaam̱by. Coo hajxy jim̱ quiooꞌty maa Jesús hänajtiän,
13 Jesus subiu um monte, chamou os que ele quis, e eles foram para perto dele.
14 mänit hajxy nämajmetsc wyiinguejxä coo jaꞌa Jesús hajxy quipxy miøødwädítät, møød coo jaꞌa Diosmädiaꞌagy hajxy nøcxy yajwaꞌxy.
14 Então escolheu doze homens para ficarem com ele e serem enviados para anunciar o evangelho . A esses doze ele chamou de apóstolos .
15 Mänitä cuhdujt hajxy miooyyä coo jäyaꞌay hajxy yajnähwáꞌadsät, jaꞌa hajxy møjcuꞌumøødpä.
15 Eles receberam autoridade para expulsar demônios.
16 Jaduhṉä Jesús jaꞌa jiamiøødhajxy hänajty xiøhaty, jaꞌa hajxy nämajmetspä. Tuꞌug hänajty xiøhaty Simón. Jeꞌe jaꞌa Jesús yajxøbejt Pedro.
16 Os doze foram estes: Simão, a quem Jesus deu o nome de Pedro;
17 Jim̱ä Zebedeo yhuunghajxy hänajtypä, jaꞌa Santiago møødä Juan. Jueꞌe hajxy yajxødägøøyyä Boanerges. Jaduhṉ hänajty miädiaꞌagytiägøꞌøy coo hajxy hänajty paquiä jiaanc̈h tehm̱ yhawaꞌandaꞌagy nebiä häneejän.
17 Tiago e João, filhos de Zebedeu (a estes ele deu o nome de Boanerges, que quer dizer “Filhos do Trovão”);
18 Jaꞌa hajxy hänajty jaac jim̱bä, jaduhṉ hajxy hänajty xiøhaty Andrés, møødä Felipe, møødä Bartolomé, møødä Mateo, møødä Tomás, møød Santiago, jaꞌa Alfeo yhuung, møødä Tadeo, møødä Simón, jaꞌa hänajty xøhajpä jaꞌa celote.
18 André, Filipe, Bartolomeu, Mateus, Tomé, Tiago, filho de Alfeu; Tadeu, Simão, o nacionalista;
19 Jaꞌa miämajmetspä hänajty xøhajp Judas Iscariote. Jeꞌe jaꞌa Jesús cujecy tooꞌc; jaꞌa Jesús miädsiphajxy cøꞌødägøøyyä.
19 e Judas Iscariotes, que traiu Jesus.
20 Mänitä Jesúshajxy ñøcxy maa tiøjcän møødä jiamiøødhajxy. Mänitä jäyaꞌayhajxy may miéjtscumbä maa jaꞌa Jesúshajxy hänajtiän. Paadiä Jesúshajxy hänajty quiaꞌa näbaadǿøyyäxä mänaa hajxy jaduhṉ quiáyät møødä jiamiøød, coo jaꞌa paꞌamjäyaꞌayhajxy hänajty wyiꞌi yhadsipy coo jaꞌa piaꞌamhajxy yajnájxäxät.
20 Quando Jesus foi para casa, uma grande multidão se ajuntou de novo, e era tanta gente, que ele e os discípulos não tinham tempo nem para comer.
21 Coo jaꞌa Jesús jaꞌa jiujy miäguꞌughajxy jaduhṉ miädoyhajty coo jaꞌa Jesús hänajty jiaanc̈h tehm̱ yhadsibyii, mänitä Jesús hajxy ñämejch. Mänitä Jesús hajxy jia yajnøcxaaṉ̃ hadsip. Jaduhṉ hajxy hänajty miänaꞌañ cooc tyijy jaꞌa Jesús hänajty tøø quiuhhiṉ̃.
21 Os parentes de Jesus souberam disso e foram buscá-lo porque algumas pessoas estavam dizendo que ele estava louco.
22 Mänitä hänaꞌc‑hajxy näjeꞌe quiädaacy, jaꞌa Diosmädiaꞌagy hajxy hänajty nax̱y yajnähixøøbiä tsajtøgooty. Jerusalén hajxy hänajty tøø chohṉdaꞌagy. Mänit hajxy miänaaṉ̃: ―Yøꞌø Jesús, puhbéjtäp yøꞌø jaꞌa møjcuꞌugong, paadiä mäjaa miøødä coo jäyaꞌay yajnähwaꞌac̈h, jaꞌa hajxy møjcuꞌumøødpä. Haa caꞌa, jaꞌa møjcuꞌugong jaꞌa møjcuꞌu hajxy wyiindsøṉhajpiä ―nøm̱ä Jesús wyiingapxpejtä.
22 Alguns mestres da Lei, que tinham vindo de Jerusalém, diziam: — Ele está dominado por
23 Mänitä yajnähixøøbiädøjc‑hajxy miøjyaax̱ä. Mänitä Jesús tiägøøyy yajnähixøøbiä cuento yajmäbaadyhaam. ―Coo jäyaꞌayhajxy ñimiädsibøꞌøwǿøjät quipxyjiaty tuꞌcajpt, cab hajxy hoy ñimiøødtunáaṉänä. Jaanä jaduhṉduhm̱bä, coo jäyaꞌayhajxy ñimiädsibøꞌøwǿøjät quipxyjiaty tuꞌqueꞌex, cab hajxy hoy tøgooty ñimiøødhidáaṉänä. Jaanä jaduhṉduhm̱bä, coo jaꞌa møjcuꞌuhajxy ñimiädsibøꞌøwǿøjät quipxyjiaty møjcuꞌu, cab hajxy jaduhṉ hoy wiäditaaṉnä. Cǿxäp hajxy jaduhṉ quiuhdägoyy. Jaduhṉä tøyhajt hajxy mmøødhádät cooc̈hä møjcuꞌugong xquiaꞌa puhbety.
23 Então Jesus chamou todos e começou a ensiná-los por meio de parábolas. Ele dizia:
24 — ausente —
24 O país que se divide em grupos que lutam entre si certamente será destruído.
25 — ausente —
25 Se uma família se divide, e as pessoas que fazem parte dela começam a lutar entre si, ela será destruída.
26 — ausente —
26 Se o reino de Satanás se dividir em grupos, e esses grupos lutarem entre si, o reino não continuará a existir, mas será destruído.
27 ’Jaanä jaduhṉduhm̱bä, ni pøṉä møcjäyaꞌay hoy mgaꞌa mäméedsät tijaty jiiby miøød tiøgooty. Mänit mäbøcypiä coo jawyiin mgøꞌøxots mdecyxiódsät, mänítäts hoy mmäméedsät.
27 — Ninguém pode entrar na casa de um homem forte e roubar os seus bens, sem primeiro amarrá-lo. Somente assim essa pessoa poderá levar o que ele tem em casa.
28 ’Tøyhajt jaduhṉ coo jaꞌa Dios jäyaꞌay miämeeꞌxaꞌañ nebiatiä pojpä cädieey hajxy miøødä, waam̱batiä Dios hajxy tøø miägapxtägoy.
28 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: os pecados que as pessoas cometem ou as
29 Pero pøṉä Dioshespíritu tøø miägapxtägoy, jeꞌe mäbøcypiä, cab hajxy mänaa miämeeꞌxáaṉänä. Homiänaaxøø jaꞌa piojpä quiädieey hajxy miäwäditaꞌañ ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
29 Mas as blasfêmias contra o Espírito Santo nunca serão perdoadas porque a culpa desse pecado dura para sempre.
30 Paadiä Jesús jaduhṉ miänaaṉ̃, coo hänajty tøø ñänømyii cooc tyijy jaꞌa møjcuꞌugong hänajty miøødwädity.
30 Jesus falou assim porque diziam que ele estava dominado por um espírito mau.
31 Jim̱ä Jesús hänajty miädiaꞌagyñä, mänitä tiajhajxy miejch møødä piuhyaꞌayhajxy. Coo jäyaꞌayhajxy hänajty jiaanc̈h tehm̱ miayyä tøgooty, paadiä tiajhajxy tøguum miähmøøyy. Mänitä capxy hajxy quiejxy tøgooty coo jaꞌa Jesús ween yhuuc pädsøm̱y. Jiibiä Jesús jäyaꞌay hänajty may jiuhhäñaawiädityii tøgooty. Mänit hajxy miänaaṉ̃: ―Xim̱ä mdaj xwyiꞌi yajtøy møødä mbuhyaꞌayhajxy møødä mbuhdoꞌoxyhajxy.
31 Em seguida a mãe e os irmãos de Jesus chegaram; eles ficaram do lado de fora e mandaram chamá-lo.
32 — ausente —
32 Muita gente estava sentada em volta dele, e algumas pessoas lhe disseram: — Escute! A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora, procurando o senhor.
33 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Pǿṉhøch ndajhajpy; pǿṉhøch nbuhyaꞌayhajpy.
33 Jesus perguntou:
34 Mänitä Jesús jäyaꞌay wyiinheeꞌppejty mäduhṉ̃tiä hänajty jiuhhäñaawiädityii. Mänit miänaaṉ̃: ―Pønjátyhøch nDeedy miädiaꞌagy cudiúuṉäp, jeꞌec̈h ndajhajpy, jeꞌec̈h nbuhyaꞌayhajpy ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
34 Aí olhou para as pessoas que estavam sentadas em volta dele e disse:
35 — ausente —
35 Pois quem faz a vontade de Deus é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.