Marcos 14
Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs NVI
1 Mejtsxøø jaꞌa pascuaxøø hänajty quiaꞌa habaady mänaa jaꞌa judíos tsajcaagy hajxy hänajty quiayyän, jaꞌa cajpä tsoomiøødpä. Jaꞌa teedywiindsøṉhajxy, møødä hänaꞌc‑hajxy, jaꞌa hajxy hänajty jiiby yajnähixøøbiä tsajtøgooty, cojyquiapxytiuum̱b hajxy hänajty jaduhṉ nebiä Jesús hajxy yajtsumǿøjät høhṉdaꞌagymiädiaꞌagyhaam, jaduhṉ hajxy jaduhṉ hoy yajyaghoꞌogǿøjät.
1 Faltavam apenas dois dias para a Páscoa e para a festa dos pães sem fermento. Os chefes dos sacerdotes e os mestres da lei estavam procurando um meio de flagrar Jesus em algum erro e matá-lo.
2 Mänit hajxy näjeꞌe ñiñämaayyä: ―Cab hajxy tsøc nej jatcǿøyyäm coo jaꞌa cuꞌug hajxy jaduhṉ xñäꞌä nähbädǿꞌcämät.
2 Mas diziam: "Não durante a festa, para que não haja tumulto entre o povo".
3 Tøø jaꞌa Jesús hänajty yhädaꞌagy Betania. Jim̱ hänajty miädsuugay maa jaꞌa Simón tiøjcän, jaꞌa hijty leprapaꞌammøødpä. Mänitä toꞌoxiøjc tuꞌug miejch. Jim̱ä nardoperfume hänajty quiøꞌøgoṉhaty alabastro‑vidriojooty. Jaanc̈h tehm̱ chow̱ä nardoperfume hänajty ñøcxy. Mänitä toꞌoxiøjcä perfume‑vidrio piuhy. Mänitä Jesús jaꞌa perfume yajcuhtemøøyyä.
3 Estando Jesus em Betânia, reclinado à mesa na casa de um homem conhecido como Simão, o leproso, aproximou-se dele certa mulher com um frasco de alabastro contendo um perfume muito caro, feito de nardo puro. Ela quebrou o frasco e derramou o perfume sobre a cabeça de Jesus.
4 Mänitä jäyaꞌayhajxy näjeꞌe jiootmaꞌty, jaꞌa hajxy hänajty jim̱ pahäñaabiä. Mänit hajxy ñiñämaayyä: ―Cap yøꞌø perfume jaduhṉ cu yaghäyooyy.
4 Alguns dos presentes começaram a dizer uns aos outros, indignados: "Por que este desperdício de perfume?
5 Coo jaduhṉ cu ñäꞌägä tooꞌcy, tsoobaadaam̱b yøꞌø hijty, tägøøgmägoꞌx‑xøøguduṉ̃. Jim̱ä häyoobädøjcä chow̱ hajxy jaduhṉ cu miooyyä coo jaduhṉ cu ñäꞌägä tooꞌcy. Jaduhṉä toꞌoxiøjc yhojjä.
5 Ele poderia ser vendido por trezentos denários, e o dinheiro dado aos pobres". E a repreendiam severamente.
6 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Weends yhity. Caꞌa hajxy mwiꞌi yhojy. Nébiøch yøꞌø jaduhṉ tøø xtiuṉ̃än, cab jaduhṉ ñejpiä; hoy jaduhṉ.
6 "Deixem-na em paz", disse Jesus. "Por que a estão perturbando? Ela praticou uma boa ação para comigo.
7 Homiänaajä mijtsä häyoobäjäyaꞌay mhix̱y. Homiänaajä hajxy jaduhṉ mbuhbédät. Pero høøc̈h, cábøch mijts jejcy xyhixaꞌañ.
7 Pois os pobres vocês sempre terão consigo, e poderão ajudá-los sempre que o desejarem. Mas a mim vocês nem sempre terão.
8 Xwyiingudsähgǿøbiøch yøꞌøyaꞌay jaduhṉ, páadyhøc̈hä perfume jaduhṉ xyajcuhtemøøyy. Jaduhṉ miäbaady nej cooc̈h häxøpy tøø nhoꞌoguiän. Jadúhṉhøch yøꞌø hijty xyajnähdemaꞌañ.
8 Ela fez o que pôde. Derramou o perfume em meu corpo antecipadamente, preparando-o para o sepultamento.
9 Majatiä Diosmädiaꞌagy wiäditaꞌañ wiinduhm̱yhagajpt jaꞌa høøc̈hcøxpä, jaduhṉä jäyaꞌayhajxy miädiaꞌagaꞌañ nébiøch yøꞌøyaꞌay naam̱nä tøø xtiuṉ̃. Jaduhṉ yøꞌø homiänaajä jiahmiedsáaṉänä. Tøyhajt jaduhṉ.
9 Eu lhes asseguro que onde quer que o evangelho for anunciado, em todo o mundo, também o que ela fez será contado em sua memória".
10 Jim̱ä Jesús jaꞌa jiamiøød hänajty tuꞌug xiøhaty Judas Iscariote, jaꞌa hajxy hänajty nämajmetspä. Mänitä Judas jaꞌa teedywiindsǿṉ hoy miøødcojyquiapxytiuṉ̃ coo jaꞌa Judas jaꞌa Jesús hänajty tioogaꞌañ.
10 Então Judas Iscariotes, um dos Doze, dirigiu-se aos chefes dos sacerdotes a fim de lhes entregar Jesus.
11 Coo jaꞌa teedywiindsøṉhajxy jaduhṉ miädooyy, mänit hajxy jaduhṉ jiaanc̈h tehm̱ xiooṉdaacpøjcy. Mänitä Judas yajwiinwaaṉøøyyä coo xädøꞌøñ hänajty mioꞌowaꞌañii. Mänitä Judas tiägøøyy wiinmaabiä nebiä Jesús paquiä yajcøꞌødägǿꞌøwät.
11 A proposta muito os alegrou, e lhe prometeram dinheiro. Assim, ele procurava uma oportunidade para entregá-lo.
12 Mänitä pascuaxøø yhabaatnä. Jaduhṉä judíoshajxy hänajty quiuhdujthaty coo tsajcaagy hajxy nax̱y quiay, jaꞌa cajpä tsoomiǿødäbä. Jaduhṉ hajxy hänajty quiuhdujthajpä coo meeghuung hajxy nax̱y yox̱y jaꞌa pascuaxøøjooty. Mänitä Jesús jaꞌa jiamiøød miäyajtøøw̱ä: ―Maadaꞌa yhoyyä coo pascuaxøø hajxy häyaa nwiindsuugáayyämät.
12 No primeiro dia da festa dos pães sem fermento, quando se costumava sacrificar o cordeiro pascal, os discípulos de Jesus lhe perguntaram: "Aonde queres que vamos e te preparemos a refeição da Páscoa? "
13 Mänitä Jesús jaꞌa jiamiøød nämetsc ñämaayy: ―Nøcx hajxy jim̱ Jerusalén. Jim̱ä jäyaꞌay hajxy tuꞌug mbaadaꞌañ nøøgóṉ.
13 Então ele enviou dois de seus discípulos, dizendo-lhes: "Entrem na cidade, e um homem carregando um pote de água virá ao encontro de vocês. Sigam-no
14 Jeꞌeds hajxy mbaduꞌubǿgäp. Mänit hajxy mbadøjtägǿꞌøwät. Mänitä cudøjc hajxy mnämáꞌawät: “Jaꞌa nWiindsǿṉ højts jaduhṉ tøø xwyiinguex̱y coo højts nyajtǿwät maa højtsä pascuaxøø häyaa tsuu nwiindsuugáyät.”
14 e digam ao dono da casa em que ele entrar: ‘O Mestre pergunta: Onde é o meu salão de hóspedes, no qual poderei comer a Páscoa com meus discípulos? ’
15 Mänit mijtsä cudøjc cuarto nøcxy xyajnähixøꞌøwaꞌañ nähbettøjcøxp. Jaanc̈h tehm̱ quiäruundä jaꞌa cuarto jaduhṉ møød yajxoṉä. Jim̱ä cay huꞌugy hajxy mnähix̱ mhahixǿꞌøwät coo hajxy jim̱ ndsuugayáaṉäm ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
15 Ele lhes mostrará uma ampla sala no andar superior, mobiliada e pronta. Façam ali os preparativos para nós".
16 Mänit hajxy nämetsc jiaanc̈h nøcxy jim̱ cajptooty. Jiaanc̈h paat hajxy jaduhṉ neby hajxy hänajty tøø ñämaꞌayiijän. Mänitä tsuugay hajxy tiägøøyy nähix̱ hahixøøbiä.
16 Os discípulos se retiraram, entraram na cidade e encontraram tudo como Jesus lhes tinha dito. E prepararam a Páscoa.
17 Coo quioodsøøñä, mänitä Jesúshajxy jim̱ ñøcxy maa jaꞌa pascuaxøø hajxy hänajty wyiindsuugayaꞌañän, møødä jiamøødhajxy jaꞌa jaac nämajcpä. Mänit hajxy tiägøøyy caabiä.
17 Ao anoitecer, Jesus chegou com os Doze.
18 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Túꞌughøch mijts mjamiøød xñäxøꞌøwøꞌøwaꞌañ. Quipxy hajxy jeꞌe cham̱ xmiøødcaamiújcäm. Tøyhajt jaduhṉ ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
18 Quando estavam comendo, reclinados à mesa, Jesus disse: "Digo-lhes que certamente um de vocês me trairá, alguém que está comendo comigo".
19 Mänit hajxy nägøx̱iä jiootmadiägøøyy. Mänit hajxy tiägøøyy niñämáayyäbä: ―Nej, høøc̈h jeꞌedaꞌa tyijy xñänøøm̱bä.
19 Eles ficaram tristes e, um por um, lhe disseram: "Com certeza não sou eu! "
20 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Mijts mjamiøød jaduhṉ tuꞌug jatcøꞌøwaam̱b, näguipxiä tsajcaagy hajxy jaduhṉ jiiby xmiøødpaguhmáꞌtsäm texyjooty.
20 Afirmou Jesus: "É um dos Doze, alguém que come comigo do mesmo prato.
21 Høøc̈h, jaꞌa Diosquex̱ypä, jadúhṉhøch njadaꞌañ nhabetaꞌañ nepy jim̱ myiṉ̃än cujaay maa jaꞌa Diosmädiaꞌaguiän. Tøjiadaam̱bä Diosmädiaꞌagy jaduhṉ. Pero jaꞌa cráajøch jaduhṉ xñähdugaam̱bä, jaanc̈h tehm̱ yhoyhoy jaduhṉ chaac̈hpøgaꞌañ. Maas hoy häxøpy coo quiaꞌa näꞌägä naax̱wiimbädsøøm̱y ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
21 O Filho do homem vai, como está escrito a seu respeito. Mas ai daquele que trai o Filho do homem! Melhor lhe seria não haver nascido".
22 Caabyñä jaꞌa Jesúshajxy hänajty, mänitä Jesús jaꞌa tsajcaagy quionøꞌcy. Mänitä Dios ñämaayy: “Dioscujúꞌuyäp.” Mänitä jiamiøødä tsajcaagy nägøx̱iä yajnäguidøøyy. Mänit miänaaṉ̃: ―Cay hädaa hajxy; høøc̈h nniꞌx ngopc hädaa ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
22 Enquanto comiam, Jesus tomou o pão, deu graças, partiu-o, e o deu aos discípulos, dizendo: "Tomem; isto é o meu corpo".
23 Mänitä Jesús jaꞌa vaso quionøꞌcy, jaꞌa hänajty vinomøødpä. Mänitä Dios ñämáaguiumbä: “Dioscujúꞌuyäp.” Mänitä Jesús jaꞌa vino yhuuctsohṉ̃. Mänitä jiamiøød miooyy. Nägøx̱iä hajxy jaduhṉ yhuucy.
23 Em seguida tomou o cálice, deu graças, ofereceu-o aos discípulos, e todos beberam.
24 Mänitä Jesús miänáaṉgumbä: ―Høøc̈h nnøꞌty hädaa. Hijxtahṉd hädaa jaduhṉ cooc̈hä nnøꞌty nyajxeeꞌxaꞌañ cooc̈hä jäyaꞌayhajxy hänajty nnähhoꞌtuꞌudaꞌañ. Jadúhṉhøc̈hä cuhdujt nyajtødiägøꞌøwaꞌañ, jaꞌa Dios jaꞌa Abraham jecy miøødyajcuhdújcäbä.
24 E lhes disse: "Isto é o meu sangue da aliança, que é derramado em favor de muitos.
25 Tøyhájthøch jaduhṉ nnämáꞌawät, cábøc̈hä vino nhuuctägatsaꞌañ høxtä cóonøch hänajty jim̱ tøø nnøcxtägach maac̈hä nDeediä wyiinduumän. Mänítøc̈hä vino jem̱ybiä nhuucmadsaꞌañ ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
25 Eu lhes afirmo que não beberei outra vez do fruto da videira, até aquele dia em que beberei o vinho novo no Reino de Deus".
26 Mänitä Jesús jaꞌa Dioshøy hajxy yhøøyy, møødä jiamiøødtøjc. Mänit hajxy jim̱ chohṉ̃. Mänit hajxy jim̱ ñøcxy maa jaꞌa tuṉ hänajty xiøhatiän Olivos.
26 Depois de terem cantado um hino, saíram para o monte das Oliveiras.
27 Mänitä Jesús jaꞌa jiamiøødtøjc ñämaayy: ―Nägǿx̱iøc̈h mijts xñähgueꞌegaꞌañ, jeꞌeguiøxpä cooc̈h nmädiaꞌagy hajxy xquiaꞌa mäbøgaaṉä. Jaduhṉ jim̱ myiṉ̃ cujaay maa jaꞌa Diosmädiaꞌaguiän: “Nyaghoꞌogáam̱biøc̈hä meegcueendähajpä. Cøxaam̱bä meeghajxy piäyøꞌøgaꞌañ. Xii yaa hajxy ñøcxøꞌøwaꞌañ.”
27 Disse-lhes Jesus: "Vocês todos me abandonarão. Pois está escrito: ‘Ferirei o pastor, e as ovelhas serão dispersas’.
28 Cooc̈h hänajty tøø nhoꞌogy, mänítøch jadähooc njujypiøjtägatsaꞌañ. Mänítøch jim̱ nnøcxaꞌañ Galilea. Mänítøch mijts jim̱ nøcxy xpiaadaꞌañ ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
28 Mas, depois de ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galiléia".
29 Mänitä Pedro jaꞌa Jesús ñämaayy: ―Høøc̈h mäbøcypiä, cábøch miic̈h mänaa nbuhwaꞌadsaꞌañ, hoy miic̈h hajxy nägøx̱iä xjia puhwáꞌadsät.
29 Pedro declarou: "Ainda que todos te abandonem, eu não te abandonarei! "
30 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Tøyhájthøch miic̈h nnämáꞌawät, häyaa coods miic̈h tägøøghooc mniguiugapxaꞌañii cooc̈h tyijy xquiaꞌa hix̱iä.
30 Respondeu Jesus: "Asseguro-lhe que ainda hoje, esta noite, antes que duas vezes cante o galo, três vezes você me negará".
31 Pero Pedro, tehṉgajnä jeꞌe jiaac miänaaṉ̃: ―Cábøch mänaa nniguiugapxaꞌañii cooc̈h tyijy miic̈h ngaꞌa hix̱iä, hóyhøch miic̈h quipxy nja møødhóꞌogät ―nøm̱ä Pedro miänaaṉ̃. Jaduhṉ hajxy nägøx̱iä piahadsoobä.
31 Mas Pedro insistia ainda mais: "Mesmo que seja preciso que eu morra contigo, nunca te negarei". E todos os outros disseram o mesmo.
32 Mänitä Jesúshajxy jim̱ ñøcxy maa hänajty xiøhatiän Getsemaní. Mänitä Jesús jaꞌa jiamiøødtøjc ñämaayy: ―Jiids hajxy huuc häñaꞌaw, nøcxy nhuuc Diospaꞌyaꞌaxy.
32 Então foram para um lugar chamado Getsêmani, e Jesus disse aos seus discípulos: "Sentem-se aqui enquanto vou orar".
33 Mänitä Jesús jaꞌa Pedro hawiing miøødnøcxy, møødä Santiago, møødä Juan. Mänitä Jesús hoyhoy jiaanc̈h tehm̱ jiootmabiøjcy.
33 Levou consigo Pedro, Tiago e João, e começou a ficar aflito e angustiado.
34 Mänitä Pedrohajxy ñämaayyä: ―Hoyhóyhøch jaduhṉ njaanc̈h tehm̱ jiootmayhaty. Høxtä hoꞌogáam̱bøch nnijiäwøꞌøyii. Huuc mähmøꞌøw hajxy yaa. Cab hajxy mmaahóꞌogät. Jujcy hajxy mhídät ―nøm̱ä Jesús miänaaṉ̃.
34 E lhes disse: "A minha alma está profundamente triste, numa tristeza mortal. Fiquem aqui e vigiem".
35 Mänitä Jesús weeṉ̃tiä jiaac nøcxy. Mänit jaduhṉ miägutscädaacy. Mänitä Dios tiägøøyy mänuuꞌxtaacpä: “Teedy, meeꞌx, coo miic̈h jaduhṉ cu mgaꞌa mänaaṉ̃, cábøch häxøpy ndsaac̈hpøgaꞌañ nébiøch cham̱ nmänaxaꞌañän. Pero cábøc̈hä nguhdujt yhídät nébiøc̈hä njoot jia tsoquiän. Miic̈hä mguhdujt jaduhṉ näꞌägädä hidaam̱b.”
35 Indo um pouco mais adiante, prostrou-se e orava para que, se possível, fosse afastada dele aquela hora.
36 — ausente —
36 E dizia: "Aba, Pai, tudo te é possível. Afasta de mim este cálice; contudo, não seja o que eu quero, mas sim o que tu queres".
37 Mänitä Jesús jim̱ ñøcxtägajch maa jaꞌa Pedrohajxy hänajty tøø miähmøꞌøyän. Coo jim̱ miejch, mänit jaduhṉ yhijxy coo hajxy hänajty tøø quiøx̱y maahoꞌogy. Mänitä Pedro ñämaayyä: ―Simón, nej, mmaabä. Niduꞌhora miic̈h tøø mgaꞌa meeꞌxtucy.
37 Então, voltou aos seus discípulos e os encontrou dormindo. "Simão", disse ele a Pedro, "você está dormindo? Não pôde vigiar nem por uma hora?
38 Jujcy hajxy hit. Tehṉgajnä jaꞌa Dios hajxy mbaꞌyáꞌaxät. Jaduhṉä møjcuꞌugong hajxy xquiaꞌa jøjcapxǿꞌøwät. Jia tsojpiä mjoothajxy jaduhṉ coo hajxy jujcy mhídät, pero cabä mniꞌx jaꞌa mgopc‑hajxy jaduhṉ mieeꞌxtugaꞌañ.
38 Vigiem e orem para que não caiam em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca. "
39 Mänitä Jesús jaꞌa Dios hoy piaꞌyáax̱cumbä. Jaduhṉ jadähooc ñämänaanǿøguiumbä.
39 Mais uma vez ele se afastou e orou, repetindo as mesmas palavras.
40 Mänit jadähooc miéjtscumbä maa jaꞌa Pedrohajxy hänajty tøø miähmøꞌøyän. Tøø hajxy hänajty miaahóꞌcumbä. Hix̱, tøø hajxy hänajty jiaanc̈h tehm̱ yhanuuꞌxøꞌøy. Coo hajxy jaduhṉ yujxä, cab hajxy hänajty ñäꞌägä najuøꞌøy waam̱b hajxy yhadsówät.
40 Quando voltou, de novo os encontrou dormindo, porque seus olhos estavam pesados. Eles não sabiam o que lhe dizer.
41 Coo jaꞌa Jesús jaduhṉ miejch jaꞌa miädägøøghoocpä, mänit miänaaṉnä: ―Nej, jeꞌenä hajxy mwiꞌi miaꞌayñä. Ween tiuhṉä. Tøø yhabaatnä cooc̈hä cahwiindøyhänaꞌc‑hajxy xquiøꞌødägøꞌøwaaṉnä, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä.
41 Voltando pela terceira vez, ele lhes disse: "Vocês ainda dormem e descansam? Basta! Chegou a hora! Eis que o Filho do homem está sendo entregue nas mãos dos pecadores.
42 Pädǿꞌnäts hajxy. Jam̱ hajxy. Xim̱ä craa myiṉ̃ jaꞌac̈h jaduhṉ xyajcøꞌødägøꞌøwaam̱bä.
42 Levantem-se e vamos! Aí vem aquele que me trai! "
43 Jim̱ä Jesús hänajty miädiaꞌagyñä, mänitä Judashajxy miejch, møødä majiäyaꞌay, haagä espada‑cap. Näjeꞌe hajxy hänajty wiojptcappä. Jaꞌa teedywiindsøṉhajxy jaduhṉ mäguejx, møødä hänaꞌc‑hajxy jiiby yajnähixøøbiä tsajtøgooty, møødä majjäyaꞌadiøjc‑hajxy.
43 Enquanto ele ainda falava, apareceu Judas, um dos Doze. Com ele estava uma multidão armada de espadas e varas, enviada pelos chefes dos sacerdotes, mestres da lei e líderes religiosos.
44 Tøø jaꞌa Judashajxy hänajty quiojyquiapxytiuṉ̃: “Jaꞌac̈h hänajty ndsuꞌxaam̱biä, jeꞌe hänajty jeꞌe. Mänit hajxy mmádsät. Mänit hajxy nøcxy mdsum̱y”, nøm̱ä Judas hänajty tøø miänaꞌañ.
44 O traidor havia combinado um sinal com eles: "Aquele a quem eu saudar com um beijo, é ele: prendam-no e levem-no em segurança".
45 Mänitä Judas jaꞌa Jesús ñämejch. Mänit ñämaayy: ―¡Wiindsǿṉ! Mänitä Judas jaꞌa Jesús jiaanc̈h tsuꞌxy.
45 Dirigindo-se imediatamente a Jesus, Judas disse: "Mestre! ", e o beijou.
46 Mänitä Jesús miajtsä.
46 Os homens agarraram Jesus e o prenderam.
47 Jaꞌa Jesús jaꞌa jiamiøød tuꞌug, jim̱ä espada hänajty miøjnädaw̱haty. Coo jaduhṉ yhijxy coo jaꞌa Jesús hänajty tøø miac̈hii, mänitä yhespada jiuuꞌpädsøøm̱y. Mänitä teedywiindsøṉä mioonsä tuꞌug tiaatspujxtuutä.
47 Então, um dos que estavam por perto puxou a espada e feriu o servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
48 Mänitä Jesús jaꞌa majiäyaꞌay ñämaayy: ―Tiic̈h hajxy jaduhṉ coo tøø xñämiṉ̃ espada‑cap wojptcap. Tiic̈h hajxy xyhix̱y, méeꞌtspäjä.
48 Disse Jesus: "Estou eu chefiando alguma rebelião, para que vocês venham me prender com espadas e varas?
49 Tiic̈h hajxy jim̱ coo xquiaꞌa majtspä tsajtøgooty. Nébyhøch hajxy jaduhṉ høxtä yaa tøø xñämiṉ̃. Nej, caꞌa, jabom̱‑jabóm̱høch hijty jim̱ nøcxy nyajnähixøꞌøyä. Pero páadyhøch cham̱ njaty nhabety, jaduhṉä Diosmädiaꞌagy tiøjiádät jaꞌa høøc̈hcøxpä.
49 Todos os dias eu estava com vocês, ensinando no templo, e vocês não me prenderam. Mas as Escrituras precisam ser cumpridas".
50 Nidiuhm̱ä Jesús hänajty jiaac mädiaꞌagy. Tøø jaꞌa jiamiøødhajxy hänajty quiøx̱y päyøꞌøgy.
50 Então todos o abandonaram e fugiram.
51 Jim̱ä høxcujc‑hänaꞌc jaꞌa Jesús hänajty tuꞌug piawädijpä, poobwit‑nähcäjeeṉä. Mänit jaduhṉ jia madsaaṉä.
51 Um jovem, vestindo apenas um lençol de linho, estava seguindo a Jesus. Quando tentaram prendê-lo,
52 Mänitä poobwit yajniñähnajptuutä. Nähwaꞌads høxwaꞌads jeꞌe piäyøꞌcy.
52 ele fugiu nu, deixando o lençol para trás.
53 Mänitä Jesús yajnøcxä maa jaꞌa teedywiindsǿṉ wyiinduumän, jaꞌa jaac tehm̱ miøjpä. Mänitä teedywiindsøṉhajxy jiaac tehm̱ miejch, møødä majjäyaꞌadiøjc‑hajxy, møødä hänaꞌc‑hajxy jiiby yajnähixøøbiä maa jaꞌa tsajtøjcän.
53 Levaram Jesus ao sumo sacerdote; e então se reuniram todos os chefes dos sacerdotes, os líderes religiosos e os mestres da lei.
54 Jim̱ä Pedro hänajty jäguem̱juøøby piadänaꞌay maa jaꞌa teedywiindsǿṉ tiøjwiingøn. Mänit jim̱ piahøxtaacy maa jaꞌa hadänaabiähajxy hänajty jiøømbaꞌaxam̱iän.
54 Pedro o seguiu de longe até o pátio do sumo sacerdote. Sentando-se ali com os guardas, esquentava-se junto ao fogo.
55 Jim̱ä teedywiindsøṉhajxy hänajty jia wiꞌi wyiinmahñdyhaty nebiä Jesús hajxy yajyaghoꞌogǿøjät. Pero cab hajxy hänajty ñäꞌägä wiinmahmybiaady.
55 Os chefes dos sacerdotes e todo o Sinédrio estavam procurando depoimentos contra Jesus, para que pudessem condená-lo à morte, mas não encontravam nenhum.
56 Hix̱, hoyyä Jesús hajxy hänajty nämay jia nähøønøꞌøy, wiingaty hajxy hänajty miädiaꞌagy; cab hajxy hänajty tiuꞌugmädiaꞌaguiä.
56 Muitos testemunharam falsamente contra ele, mas as declarações deles não eram coerentes.
57 Mänitä wiinghänaꞌc‑hajxy tiänaayyøꞌcy; nøm̱ hajxy jeꞌe miänaam̱bä: ―Tøø højts jaduhṉ nmädoy coo jaduhṉ miänaaṉ̃: “Hädaa tsajtøjc, jäyaꞌayhajxy hädaa hädiuuṉ. Pero høøc̈h, nyajnajtsjidǿꞌøwäbøch hädaa. Cudägøøgxǿøyyøc̈hä wiingpä nhädiuuṉdägátsät. Caꞌa jiäyaꞌayhajxy jeꞌe hädiúnäp” ―jaduhṉ hajxy jeꞌe yhøhṉdaacpä.
57 Então se levantaram alguns e declararam falsamente contra ele:
58 — ausente —
58 "Nós o ouvimos dizer: ‘Destruirei este templo feito por mãos humanas e em três dias construirei outro, não feito por mãos de homens’ ".
59 Ni jeꞌe hajxy hänajty quiaꞌa tuꞌugmädiáꞌaguiäbä.
59 Mas, nem mesmo assim, o depoimento deles era coerente.
60 Mänitä teedywiindsǿṉ tiänaayyøꞌcy majiäyaꞌayhagujc, jaꞌa tehm̱ miøjpä. Mänitä Jesús ñämaayyä: ―Nej, cab jaduhṉ mnäꞌä hadsowaꞌañä waam̱baty hajxy miänaꞌañä.
60 Depois o sumo sacerdote levantou-se diante deles e perguntou a Jesus: "Você não vai responder à acusação que estes lhe fazem? "
61 Pero cabä Jesús waam̱b ñäꞌägä hadsooyy. Mänit ñämáayyägumbä: ―Nej, tøyhajt jaduhṉä coo miic̈hä Dios tøø xquiex̱iä, Nej, miic̈hä Dios xyHuunghajpä.
61 Mas Jesus permaneceu em silêncio e nada respondeu. Outra vez o sumo sacerdote lhe perguntou: "Você é o Cristo, o Filho do Deus Bendito? "
62 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Tøyhajt jaduhṉ. Høøc̈h jeꞌe. Xyhixáam̱bøch mijts jaduhṉ cooc̈h jim̱ nhäñaꞌawaꞌañ Dioswiinduum, maa jaꞌa yhahooyhaampiän. Mänítøch hajxy jadähooc xyhixáaṉgumbä cooc̈h hänajty yaa ngädaactägatsaꞌañ hädaa yaabä naax̱wiin. Jocjóotyhøch hänajty nmänacaꞌañ.
62 "Sou", disse Jesus. "E vereis o Filho do homem assentado à direita do Poderoso vindo com as nuvens do céu".
63 Mänitä teedywiindsǿṉ jaꞌa wyit quiøøꞌch. Paady jaduhṉ jiatcøøyy coo hänajty jiaanc̈h tehm̱ jiootmaꞌady. Mänit miänaaṉ̃: ―Tii testigo hajxy jaduhṉ nnäꞌä jaac wáaṉämät.
63 O sumo sacerdote, rasgando as próprias vestes, perguntou: "Por que precisamos de mais testemunhas?
64 Tøø hajxy jaduhṉ mhamdsoo mädoy coo jaꞌa Dios tøø miägapxtägoy. Waam̱b hajxy jaduhṉ mmänaꞌañ, neby hajxy ndúuṉämät. Haagä jaduhṉ hajxy miänaaṉ̃ cooc tyijy jaꞌa Jesús tøø quiädieey, møød cooc ween yaghoꞌogyii.
64 Vocês ouviram a blasfêmia. Que acham? " Todos o julgaram digno de morte.
65 Mänitä Jesús tiägøøyyä wiingutsujǿøyyäbä. Mänit wyiingux̱odsøøyyä. Mänit wyiingutexøøyyä. Mänit ñämaayyä: ―Najuøꞌøw pøṉ xquiojx. Mänitä hadänaabiädøjc jaꞌa Jesús hajxy wyiinguḻaꞌabøøyy.
65 Então alguns começaram a cuspir nele; vendaram-lhe os olhos e, dando-lhe murros, diziam: "Profetize! " E os guardas o levaram, dando-lhe tapas.
66 Y jaꞌa Pedro, jiiby hänajty jeꞌe hanaax̱yp jiøømbaꞌaxam̱y maa jaꞌa tøjwiingän. Mänitä teedywiindsøṉä qyix̱ymoonsä tuꞌug miejch maa jaꞌa Pedro hänajtiän. Coo jaꞌa Pedro jaduhṉ yhijxä, mänit wyiinheeꞌppejtä. Mänit ñämaayyä: ―Nax̱y miic̈h yøꞌø Jesús mmøødwädity, túhm̱äts. Haagä Nazaret hajxy mdsooñ nämetsc, túhm̱äts.
66 Estando Pedro em baixo, no pátio, uma das criadas do sumo sacerdote passou por ali.
67 — ausente —
67 Vendo Pedro a aquecer-se, olhou bem para ele e disse: "Você também estava com Jesus, o Nazareno".
68 Mänitä Pedro ñijiøgapxä: ―Ni ngaꞌa híx̱iøch yøꞌø. Ni ngaꞌa najuǿꞌøyhøch jaduhṉ tiic̈h jaduhṉ xjia wiꞌi yajmøødmädiaacp ―nøm̱ä Pedro yhøhṉdaacy. Mänitä Pedro quiuraabädsøøm̱y. Mänitiä tseey tuꞌug jiaanc̈h yaaxøꞌcy.
68 Contudo ele o negou, dizendo: "Não o conheço, nem sei do que você está falando". E saiu para o alpendre.
69 Mänitä quix̱ymoonsä jaꞌa Pedro yhíjxcumbä. Mänitä jäyaꞌayhajxy ñämaayyä, jaꞌa hajxy hänajty jim̱ jaac padänaabiä: ―Xii Jesús jiamiøød tuꞌug. Jeꞌe yøꞌø ―nøm̱ä quix̱ymoonsä miänaaṉ̃.
69 Quando a criada o viu lá, disse novamente aos que estavam por perto: "Esse aí é um deles".
70 Mänitä Pedro jadähooc ñiguiugápxägumbä. Cab jaduhṉ ñäꞌä jegøøyy, mänitä Pedro ñämáayyägumbä: ―Mbawädijpy miic̈hä Jesúspä, túhm̱äts. Nyoꞌmädooby højts jaduhṉ coo miic̈h jim̱ mdsooñ Galilea.
70 De novo ele negou. Pouco tempo depois, os que estavam sentados ali perto disseram a Pedro: "Certamente você é um deles. Você é galileu! "
71 Mänitä Pedro jadähooc miänáaṉgumbä: ―Tøyhajt, cábøch jaduhṉ nnäꞌägä hix̱iä pøṉ hajxy jaduhṉ mja mädiaacypy. Tähooccapx̱iä jaꞌa Pedro jaduhṉ miänaaṉ̃ cooc tyijy jaꞌa Jesús hänajty quiaꞌa näꞌägädä hix̱iä.
71 Ele começou a se amaldiçoar e a jurar: "Não conheço o homem de quem vocês estão falando! "
72 Mänitiä tseey miämetsc‑hoocpä yáax̱cumbä. Mänitä Pedro jiahmiejtstaacy coo jaꞌa Jesús hänajty tøø miänaꞌañ: “Cahnä tseey hänajty miämetsc‑hoocpä yaꞌaxy, tøø miic̈h hänajty tägøøghooc mniguiugapxyii cooc̈h miic̈h hänajty xquiaꞌa hix̱iä.” Mänitä Pedro jiøøguiooꞌty coo jaꞌa tseey miämetsc‑hoocpä jiaanc̈h yaax̱y.
72 E logo o galo cantou pela segunda vez. Então Pedro se lembrou da palavra que Jesus lhe tinha dito: "Antes que duas vezes cante o galo, você me negará três vezes". E se pôs a chorar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.