João 9
Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs NTLH
1 Jim̱ä Jesús hänajty ñax̱y. Mänitä wiindspä tuꞌug yhijxy. Jaduhṉä mähdiøjc ñäꞌägä maaxhuunghajty wiinmaꞌad.
1 Jesus ia caminhando quando viu um homem que tinha nascido cego.
2 Mänitä Jesús ñämaayyä jaꞌa jiamiøødhajxy: ―Wiindsǿṉ, tii yøꞌøyaꞌay wyiinädaꞌa coo miaꞌadä. Pøṉä pojpä cädieeyädaꞌa tøø tiuṉ̃, yøꞌøyaꞌayä, tøgä tiaj tieediä.
2 Os seus discípulos perguntaram: — Mestre, por que este homem nasceu cego? Foi por causa dos pecados dele ou por causa dos pecados dos pais dele?
3 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Ni pøṉ. Paady yøꞌøyaꞌay wyiin miaꞌadä nebiä Dios jaꞌa miäjaa jaduhṉ quiähxǿꞌøgät maa yøꞌøyaꞌaguiøxpän.
3 Jesus respondeu:
4 Tsøc Diostuuṉg hajxy túuṉäm, jaꞌac̈h tøø xquiéx̱iäbä, mäduhṉ̃tiä jugyhajt hajxy nmøødhájtäm. Coo hajxy nhóꞌcänät, cab hajxy jaduhṉ mänaa ndúuṉänät.
4 Precisamos trabalhar enquanto é dia, para fazer as obras daquele que me enviou. Pois está chegando a noite, quando ninguém pode trabalhar.
5 Cooc̈h yaa nhity hädaa yaabä naax̱wiin, nyajcähxǿꞌpiøch jäyaꞌay piojpä quiädieeyhajxy.
5 Enquanto estou no mundo, eu sou a luz do mundo.
6 Mänitä Jesús ñajtsujøøyy naax̱wiin. Mänitä chujy yajmoꞌondscojy. Mänitä pyiinøꞌcy. Mänitä wiindspä yajwiingupiinøøyy jaꞌa chujy, jaꞌa hänajty tøø mioꞌondscójjiäbä.
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu no chão, fez um pouco de lama com a saliva, passou a lama nos olhos do cego
7 Mänitä Jesús jaꞌa wiindspä ñämaayy: ―Nøcx niwyiimbujøø maa jaꞌa tsiidaact jaduhṉ xiøhatiän Siloé ―jeꞌe jaduhṉ ñänøøm̱by, Quex̱y. Mänitä wiindspä hoy jiaanc̈h niwyiimbujyii. Coo wyiimbijnä, tøø hänajty wyiindøøꞌxøꞌnä.
7 e disse: O cego foi, lavou o rosto e voltou vendo.
8 Mänitä mähdiøjc yhijxä jaꞌa miädøjc‑hajxy møødä hajxy hijty yhijxypä coo hänajty xiädøꞌøñyujwaꞌañ. Mänitä hajxy miänaaṉ̃: ―Nej, caj jieꞌe yøꞌøjä, jaꞌa hijty nax̱y xädøꞌøñyujwaam̱bä häñaꞌa.
8 Os seus vizinhos e as pessoas que costumavam vê-lo pedindo esmola perguntavam: — Não é este o homem que ficava sentado pedindo esmola?
9 Näjeꞌe hajxy hänajty miänaꞌañ: ―Jaanc̈h jeꞌe yøꞌø. Näjeꞌe hajxy hänajty miänaꞌañ: ―Caꞌa jieꞌejä; pero tehm̱ jiaduhṉ quiähxøꞌøgy. Pero jaꞌa mähdiøjc, hamdsoo hänajty ñiñänømyii: ―Høøc̈h jeꞌe hijty wiinds.
9 — É! — diziam alguns. — Não, não é. Mas é parecido com ele! — afirmavam outros. Porém ele dizia: — Sou eu mesmo.
10 Mänitä miäyajtøøw̱a: ―Nejy mwiindøøꞌxøꞌcy.
10 — Como é que agora você pode ver? — perguntaram.
11 Mänit yhadsooyy: ―Jaayaꞌay jaꞌa Jesúshajpä, jaayaꞌay jaꞌa chujy yajmoꞌondscoj. Mänítøch xyajwiingubiinøøyy. Mänítøch xñämaayy cooc̈h nøcxy nniwyiimbujyii maa jaꞌa tsiidaact jaduhṉ xiøhatiän Siloé. Mänítøch hoy njaanc̈h niwyiimbujyii. Mänítøch nwiindøøꞌxøꞌcy.
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez um pouco de lama, passou a lama nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave o rosto.” Então eu fui, lavei o rosto e fiquei vendo.
12 Mänitä miäyajtǿøw̱ägumbä: ―Maa jaayaꞌayädaꞌa. Mänit yhadsooyy: ―Pämáadädä.
12 — Onde está esse homem? — perguntaram. — Não sei! — respondeu ele.
13 Mänitä mähdiøjc yajnøcxä maa jaꞌa fariseos wyiinduumhajxiän, jaꞌa hänajty tøø wyiindøøꞌxǿꞌøguiäbä.
13 Então levaram aos fariseus o homem que havia sido cego.
14 Pooꞌxxiøøjooty jaꞌa Jesús jaꞌa chujy yajmoꞌondscojy, yajwiindøøꞌxøꞌcy jaꞌa wiindspä.
14 O dia em que Jesus havia feito lama e curado o homem da cegueira era um sábado.
15 Mänitä mähdiøjc miäyajtǿøw̱ägumbä jaꞌa fariseoshajxy: ―Nejy mwiindøøꞌxøꞌcy. Mänit yhadsooyy: ―Chujy jaayaꞌay yajmoꞌondscoj; jeꞌec̈h jeꞌe xyajwiingubiinøøyy. Mänítøch hoy nniwyiimbujyii. Mänítøch nwiindøøꞌxøꞌnä.
15 Aí os fariseus também perguntaram como ele tinha sido curado. — Ele pôs lama nos meus olhos, eu lavei o rosto e agora estou vendo — respondeu o homem.
16 Mänitä fariseoshajxy näjeꞌe miänaaṉ̃: ―Caꞌa yøꞌøyaꞌay Dyiosquex̱iä. Tuum̱b yøꞌøduhṉ pooꞌxxiøøjooty. Cabä cuhdujt miøødä coo jaduhṉ tiúnät pooꞌxxiøøjooty. Pero näjeꞌe hajxy hänajty miänaꞌañ: ―Pero nebiä cuboj cugädieejiäyaꞌay jaꞌa hoy‑yagjuøøñäjatypä jaduhṉ ñäꞌä yajcähxǿꞌøgät. Cab hajxy hänajty tuꞌugmädiaꞌagy ñibiaadyii.
16 Alguns fariseus disseram: — O homem que fez isso não é de Deus porque não respeita a E outros perguntaram: — Como pode um pecador fazer milagres tão grandes? E por causa disso houve divisão entre eles.
17 Mänitä mähdiøjc ñämaayyä, jaꞌa hänajty tøø wyiindøøꞌxǿꞌøguiäbä: ―Míic̈häts, waam̱b miic̈h mmänaꞌañ. Nejy yøꞌøyaꞌay mnänøm̱y, jaꞌa tøø xyaghijxǿꞌøguiäbä. Mänit yhadsooyy: ―Dios jeꞌe tøø quiex̱y.
17 Então os fariseus tornaram a perguntar ao homem: — Você diz que ele curou você da cegueira. E o que é que você diz dele? — Ele é um
18 Cabä judíoshajxy hänajty miäbøgaꞌañ coo jaayaꞌay hijty wyiindsä, coo jaayaꞌay hijty tøø wyiindøøꞌxøꞌøgy. Paady hajxy miøjyaax̱y jaayaꞌay tiaj tieedy.
18 Os líderes judeus não acreditavam que ele tinha sido cego e que agora podia ver. Por isso chamaram os pais dele
19 Mänit hajxy miäyajtøøw̱a: ―Nej, mijts jaꞌa mhuung yøꞌø, jaꞌa hajxy mnänøøm̱biä coo hijty wiinds tøø miaaxhuunghatiä. Nebiädaꞌa tøø yhijxøꞌøgy.
19 e perguntaram: — Esse homem é filho de vocês? Vocês dizem que ele nasceu cego. E como é que agora ele está vendo?
20 Mänitä tiaj tieedyhajxy yhadsooyy: ―Højts nhuung jaanc̈h yøꞌø. Wiinds jiaanc̈h maaxhuunghajty.
20 Os pais responderam: — Sabemos que ele é nosso filho e que nasceu cego.
21 Pero cab højts nnajuøꞌøy nejy tøø yhijxøꞌøgy o pøṉ jaduhṉ tøø yaghijxøꞌøgy. Yøꞌø hajxy mäyajtøw̱. Møj yøꞌøjän. Ween hamdsoo ñägapxy.
21 Mas não sabemos como é que ele agora pode ver e não sabemos também quem foi que o curou. Ele é maior de idade; perguntem, e ele mesmo poderá explicar.
22 Paady hajxy jaduhṉ miänaaṉ̃, coo jaꞌa teedywiindsǿṉ hajxy hänajty chähgøꞌøy. Tøø jaꞌa teedywiindsøṉhajxy hänajty quiojyquiapxyhaty coo hajxy hänajty yajpädsøm̱aꞌañ tsajtøgooty pøṉ jaduhṉ mänaꞌanaam̱b cooc Jesús Miesíashaty. Nägooyyä hajxy hänajty yajtøjpädsøm̱aꞌañ, cab hajxy hänajty yajtøjtägøꞌøwaaṉnä tsajtøgooty.
22 Os pais disseram isso porque estavam com medo, pois os líderes judeus tinham combinado expulsar da sinagoga quem afirmasse que Jesus era o Messias .
23 Paady jaayaꞌay tiaj tieedyhajxy miänaaṉ̃: “Yøꞌø hajxy mäyajtøw̱. Møj yøꞌøjän.”
23 Foi por isso que os pais disseram: “Ele é maior de idade; perguntem a ele.”
24 Mänitä mähdiøjc miøjyáax̱ägumbä, jaꞌa hänajty tøø yhijxǿꞌøguiäbä. Mänitä ñämaayyä: ―Højts tøyhajt móoyyäc. Nnajuøøby højts coo Jesús quiuboj quiugädieeyä.
24 Então os líderes judeus chamaram pela segunda vez o homem que tinha sido cego e disseram: — Jure por Deus que você vai dizer a verdade. Nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Mänit yhadsooyy: ―Cábøch nnajuøꞌøy pø cuboj pø cugädieey jeꞌe. Pero nnajuǿøbiøch cooc̈h tøø nhijxøꞌøgy, hóyhøch hijty nja wiindsä.
25 Ele respondeu: — Se ele é pecador, eu não sei. De uma coisa eu sei: eu era cego e agora vejo!
26 Mänit ñämaayyä: ―Nej xyaghijxøꞌcy.
26 — O que foi que ele fez a você? Como curou você da cegueira? — tornaram a perguntar.
27 Mänit yhadsooyy: ―Tøøds mijts nja hawáaṉäm. Pero cab hajxy mmäbøjcy. Tii hajxy coo mmädow̱áaṉgombä. Nej, mbanøcxáaṉäp jaꞌa miädiaꞌagy hajxypä.
27 O homem respondeu: — Eu já disse, e vocês não acreditaram. Por que querem ouvir isso outra vez? Por acaso vocês também querem ser seguidores dele?
28 Mänit yhojjä ñämaayyä: ―Miic̈h jaduhṉ mbanǿcxäp jaꞌa miädiaꞌagy. Højtsä, Moisés jaꞌa miädiaꞌagy nbanǿcxäp.
28 Então eles o xingaram e disseram: — Você é que é seguidor dele! Nós somos seguidores de Moisés.
29 Nnajuøøby højts coo Dios jaꞌa Moisés miøødmädiaacy jequiän. Pero jaayaꞌayä, cab højts nnajuøꞌøy maa chooñ.
29 Sabemos que Deus falou com Moisés; mas este homem, nós nem mesmo sabemos de onde ele é.
30 Mänitä mähdiøjc yhadsooyy: ―Hoy‑yagjuøøñä jaduhṉ. Cab hajxy mnajuøꞌøy maa jaayaꞌay chooñ, hóyhøch tøø xjia yaghijxøꞌøgy.
30 Ele respondeu: — Que coisa esquisita! Vocês não sabem de onde ele é, mas ele me curou.
31 Hoy piøṉä jaduhṉ ñajuøꞌøy coo Dios jaduhṉ quiaꞌa mädoow̱a jaꞌa miädiaꞌagy jaꞌa cuboj jaꞌa cugädieey. Pero pøṉ jaꞌa Dios jaduhṉ wiingudsähgøøby, pøṉ jaduhṉ cudiuum̱b nebiä Dios yhaneꞌemiän, jeꞌe jaꞌa miädiaꞌagy jaduhṉ mädóow̱äxäp jaꞌa Diósäm.
31 Sabemos que Deus não atende pecadores, mas ele atende os que o respeitam e fazem a sua vontade.
32 Høxtahm̱ds jaꞌa naax̱wiin yhawijy tiøøꞌxtaꞌaguiän, ni mänaa jaduhṉ quiaꞌa yajmädoyhaty coo jäyaꞌay yaghijxøꞌøgyii, jaꞌa wiinds tøø miaaxhuunghátiäbä, høxtä jädaꞌanäbaady.
32 Desde que o mundo existe, nunca se ouviu dizer que alguém tivesse curado um cego de nascença.
33 Coo jaayaꞌay häxøpy quiaꞌa Diosquex̱iä, cab jaayaꞌay cu yajcähxøꞌcy hoy‑yagjuǿøñäbä.
33 Se esse homem não fosse enviado por Deus, não teria podido fazer nada.
34 Mänitä mähdiøjc yhojjä: ―Nej, xyajnähixøꞌøwaam̱b højts miic̈hä. Pojpätuum cädieediuum miic̈h tøø mmaaxhuunghaty. Mänitä mähdiøjc jeꞌe yajpädsøøm̱a tsajtøgooty.
34 Eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e é você que quer nos ensinar? E o expulsaram da sinagoga.
35 Mänitä Jesús miädoyhajty coo jaꞌa mähdiøjc hänajty tøø yajpädsøm̱yii tsajtøgooty. Mänitä Jesús jaꞌa mähdiøjc yhøxtaayy. Mänit jiaanc̈h paaty. Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Nej, mmäbǿjcäp jaꞌa miädiaꞌagy, jaꞌa Dios tøø quiéx̱iäbä.
35 Jesus ficou sabendo que tinham expulsado o homem da sinagoga . Foi procurá-lo e, quando o encontrou, perguntou:
36 Mänitä mähdiøjc yhadsooyy: ―Wiindsǿṉ, pøṉ jaduhṉ mnänøøm̱by. Høøc̈h hawáaṉäc nébiøch jaꞌa miädiaꞌagy nmäbǿjcät.
36 Ele respondeu: — Senhor, quem é o Filho do Homem para que eu creia nele?
37 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Tøø jeꞌe mhix̱y. Høøc̈h jeꞌe.
37 Jesus disse:
38 Mänitä mähdiøjc miänaaṉ̃: ―Wiindsǿṉ, mäbǿjpøch. Mänitä Jesús wyiinjijcädaacä, wyiingudsähgøøyyä.
38 — Eu creio, Senhor! — disse o homem. E se ajoelhou diante dele.
39 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Páadyhøch yaa tøø ngädaꞌagy hädaa yaabä naax̱wiin neby hajxy jaduhṉ yhijxǿꞌøgät, jaꞌa hajxy hijpä nebiä wiindspän; møød neby hajxy jaduhṉ wyiindsǿꞌøwät, jaꞌa hajxy hijpä nebiä hijxpän.
39 Então Jesus afirmou:
40 Jim̱ä fariseoshajxy hänajty näjeꞌe tiänaꞌay maa Jesús hänajty mädøyyän. Coo hajxy jaduhṉ miädooyy nebiä Jesús miänaaṉ̃än, mänitä Jesús hajxy ñämaayy: ―Nej, mmänaam̱b miic̈h jaduhṉä coo højts jaduhṉ nhijpä nebiä wiindspän.
40 Alguns fariseus que estavam com ele ouviram isso e perguntaram: — Será que isso quer dizer que nós também somos cegos?
41 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Coo hajxy häxøpy mhity nebiä wiindspän, cabä pojpä cädieey hajxy häxøpy mhix̱yhaty. Pero coo hajxy jaduhṉ mmänaꞌañ coo hajxy mhity nebiä hijxpän, paadiä mbojpä jaꞌa mgädieey hajxy xquiaꞌa nähwaꞌac̈hñä.
41 — Se vocês fossem cegos, não teriam culpa! — respondeu Jesus. — Mas, como dizem que podem ver, então continuam tendo culpa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.