Mateus 7

Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Te Jèsús nděcuu‑ni‑gá dánèhé‑gá cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ndɨhɨ nchaa ñáyiu, te xǎhaⁿ‑gǎ:
1 — Não julguem os outros para vocês não serem julgados por Deus.
2 Chi núu na càháⁿ cuèhé‑ndó cuèndá tnàha ñáyiu‑ndo, te Yá Ndiǒxí ìó ɨɨⁿ sá cádá ñàha‑gá xii‑ndo. Te núu nchòhó ná càháⁿ cuèhé víhí‑ndó cuèndá tnàha ñáyiu‑ndo te Yá Ndiǒxí ío‑gá dandòho ñaha‑gá xii‑ndo.
2 Porque Deus julgará vocês do mesmo modo que vocês julgarem os outros e usará com vocês a mesma medida que vocês usarem para medir os outros.
3 ¿Te ná cuèndá ndéhé‑ndó ɨ̀ɨⁿ sá ñà túú vǎha quìde tnaha ñáyiu‑ndo te mee‑ndo vìhi‑gá quídé‑ndó‑í? Te sá dúcáⁿ quìde‑ndo te cada iní‑ndó sǎ ndéhé‑ndó dàtná ɨɨⁿ mihi lǐhli ñùhu núú tnàha ñáyiu‑ndo te mee‑ndo ñùhu ɨɨⁿ mihi cahnu‑gá núú‑ndó te ñá túú quìde cuendá‑ndó.
3 Por que é que você vê o cisco que está no olho do seu irmão e não repara na trave de madeira que está no seu próprio olho?
4 Te núu na nàcanu ichi‑ndo tnaha ñáyiu‑ndo cuèndá sá ñà túú quìde váha‑yu ndècú‑yu, te mee‑ndo vìhi‑gá quídé‑ndó ñá, te cada iní‑ndó sǎ xǎhaⁿ‑ndo xìi tnaha ñáyiu‑ndo sǎ nátàva‑ndo mihi líhli ñùhu núǔ‑yu sá dúcáⁿ quìde‑ndo, te mihi càhnu ñuhu núú méé‑ndó ñà túú quìde cuendá‑ndó.
4 Como é que você pode dizer ao seu irmão: “Me deixe tirar esse cisco do seu olho”, quando você está com uma trave no seu próprio olho?
5 Te sá dúcáⁿ quìde‑ndo te ío dàndahú‑ndó mèe‑ndo sá quídé ndǎá‑ndó te ñá ndàá sá quídé ndǎá‑ndó, te xìni ñuhu‑xi díhna‑gá daña‑ndo nchàa sá ñà túú vǎha quìde‑ndo, te dǎtnùní ducaⁿ te cuu nacanu ichi‑ndo tnàha ñáyiu‑ndo cuèndá nchaa sá ñà túú vǎha quìdé‑yu.
5 Hipócrita! Tire primeiro a trave que está no seu olho e então poderá ver bem para tirar o cisco que está no olho do seu irmão.
6 ’Te nchaa ñáyiu ío sàá iní‑xi, te vá cádá yìca‑ndó‑yu cundedóho‑yu tnúhu Yá Ndiǒxí, chi núu na càda yica‑ndó‑yu te ngóo‑yu cuu úhú iní ñáhǎ‑yu xii‑ndo. Te ñáyiu‑áⁿ cúǔ‑yu dàtná iná chi quɨtɨ‑áⁿ nǔu na cuǎñaha‑o ɨ̀ɨⁿ sá cuǎñaha‑o, te núu ñá túú cùtnuní iní‑dɨ ná cúú xǐǎⁿ te tnɨɨ ñaha‑dɨ xìi‑o. Te cùu tucú‑yu dàtná cùchí chi quɨtɨ‑áⁿ nǔu na chùcu‑o núú‑dɨ yúú vǎha sá ǐo vii càa nani pérlá, te dìcó‑ni cùnu sáhá‑dɨ chi ñá túú cùtnuní iní‑dɨ sá cúú‑xí yǔú vǎha.
6 — Não deem para os cachorros o que é sagrado, pois eles se virarão contra vocês e os atacarão; não joguem as suas pérolas para os porcos, pois eles as pisarão.
7 ’Te na càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ cǎcáⁿ‑ndó nǔú Yǎ Ndiǒxí te núu ná cuìní‑ndó te taxi‑gá, te vá dáñá ndèé‑ndó cǎcáⁿ‑ndó nǔú‑gǎ nǔu ná cuìní‑ndó te ducaⁿ te níhí‑ndó. Te cada iní‑ndó sǎ nǐ quexìo‑ndo vehe ɨɨⁿ tnaha ñáyiu‑ndo te ní cáháⁿ‑ndó, te ñáyiu‑áⁿ nǐ tedóho ñàhá‑yu xii‑ndo te ní nacaáⁿ‑yu yuyèhe. Te ducaⁿ càda iní‑ndó chi Yá Ndiǒxí tedóho ñaha‑gǎ xii‑ndo, te taxi‑gá sá ná càcáⁿ‑ndó nǔú‑gǎ.
7 — Peçam e vocês receberão; procurem e vocês acharão; batam, e a porta será aberta para vocês.
8 Chi nchaa ñáyiu ducaⁿ xǐquide, te Yá Ndiǒxí tédǒho ñaha‑gǎ xií‑yu te nìhí‑yu sá cuìní‑yu. Te dɨu‑ni ducaⁿ tùcu nchaa ñáyiu na càcáⁿ núú‑gǎ ɨɨⁿ sá cuìní‑yu, chi sǎñaha‑gǎ sá xìcáⁿ‑yu núú‑gǎ. Te dɨu‑ni ducaⁿ tùcu nchaa ñáyiu ñá túú dàña ndeé xìcáⁿ núú Yǎ Ndiǒxí sá cuìní‑yu chi nìhí‑yu.
8 Porque todos aqueles que pedem recebem; aqueles que procuram acham; e a porta será aberta para quem bate.
9 ’Te nchòhó cue tée cùu tátá, ñá túú cùndee iní‑ndó cuǎñaha‑ndo xìi cue déhe‑ndo ɨ̀ɨⁿ yúú caxi‑güexi òré xìcáⁿ‑güexi ɨɨⁿ pàá núú‑ndó càxi‑güexi.
9 Por acaso algum de vocês, que é pai, será capaz de dar uma pedra ao seu filho, quando ele pede pão?
10 Te ni ñà túú cùndee iní‑ndó cuǎñaha‑ndo ɨ̀ɨⁿ cóó caxi‑güexi òré xìcáⁿ‑güexi ɨɨⁿ chácá nǔú‑ndó càxi‑güexi.
10 Ou lhe dará uma cobra, quando ele pede um peixe?
11 Te nchòhó cuěi ndèé dau‑na sàá iní‑ndó dico sǎha‑ndo cuè déhe‑ndo sǎ vǎha xèxi‑güexi oré ná cúú sǎ xìcáⁿ‑güexi núú‑ndó càxi‑güexi. Te núu nchòhó ducaⁿ quìde‑ndo, ¡te uuⁿ‑gá ducaⁿ quìde Tátá‑ndó Dǔtú Ndiǒxí Yaá ndécú àndɨu, chi taxi‑gá sá vǎha sá cúú‑xí‑ndó te núu na càcáⁿ‑ndó nǔú‑gǎ!
11 Vocês, mesmo sendo maus, sabem dar coisas boas aos seus filhos. Quanto mais o Pai de vocês, que está no céu, dará coisas boas aos que lhe pedirem!
12 ’Te nchaa sá vǎha cuìní‑ndó càda tnaha ñáyiu‑ndo, te cada‑ndo tnàhá‑ndó ndɨ̀hɨ́‑yu, chi ducaⁿ sànu ichi ñaha tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, te dɨu‑ni ducaⁿ sànu ichi ñaha tucu nchaa tnúhu ní chídó tnùní cue tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha.
12 — Façam aos outros o que querem que eles façam a vocês; pois isso é o que querem dizer a
13 — ausente —
13 — Entrem pela porta estreita porque a porta larga e o caminho fácil levam para o inferno, e há muitas pessoas que andam por esse caminho.
14 — ausente —
14 A porta estreita e o caminho difícil levam para a vida, e poucas pessoas encontram esse caminho.
15 ’Te càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ ǐo quɨhɨ iní‑ndó cùndecu‑ndo cuendá sá vǎ dándàhú ñáhá cuè tée càchí sá càháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí te ñá ndàá sá càháⁿ‑güedé tnúhu‑gá. Chi cue tée‑áⁿ sànuu sá quídé‑güedě dàtná quídé mběé quɨtɨ ío váha iní‑xi, dico ñá ndàá chi ñá túú ñùhu váha iní‑güedé, chi quìde‑güedé dàtná quídé quɨ̀tɨ dééⁿ quɨtɨ nàni yɨ́hɨ́.
15 — Cuidado com os falsos
16 Te òré quexìo‑güedé núú ndécú‑ndó te cada cuèndá‑ndó nàcuáa quìde‑güedé cuèndá ducaⁿ cùtnuní iní‑ndó nǎ ñáyiu cùu‑güedé. Te nchòhó xìní‑ndó sǎ ñà túú cùuⁿ ndéhé yoho yàha stilé tnu ìñu, te ni ñà túú xìní‑ndó cùuⁿ ngúxí ɨɨⁿ tnu ìñu.
16 Vocês os conhecerão pelo que eles fazem. Os espinheiros não dão uvas, e os pés de urtiga não dão figos.
17 — ausente —
17 Assim, toda árvore boa dá frutas boas, e a árvore que não presta dá frutas ruins.
18 — ausente —
18 A árvore boa não pode dar frutas ruins, e a árvore que não presta não pode dar frutas boas.
19 Te nchaa yutnu sá ñà túú cùuⁿ sávìdí váha xèhndé‑güedé, te cuánguee‑xi núú ñùhú càyú‑xi. Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi yáha nchaa cue tée dàndahú ñáhá càchí sá càháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí te ñá ndàá sá càháⁿ‑güedé tnúhu‑gá, chi quɨ́hɨ́ⁿ‑güedé núú ñùhú núú càyú.
19 Toda árvore que não dá frutas boas é cortada e jogada no fogo.
20 Te nchòhó cutnùní iní‑ndó nǎ ñáyiu cùu cue tée‑áⁿ cuèndá nchaa sá quídé‑güedě.
20 Portanto, vocês conhecerão os falsos profetas pelas coisas que eles fazem.
21 ’Te na càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ ǐo vài ñáyiu cachí‑yu sá yǔhú cúù‑í Xítohó‑yu, dico ñá ncháǎ‑yu nduu táhǔ‑yu cundecú‑yu núú ndécú Tǎtà‑í Dútú Ndiǒxí táxí tnùní‑gá, chi mee‑ni nchàa ñáyiu na càda nchaa nacuáa càháⁿ‑gá ñáyiu‑áⁿ nduu táhǔ‑yu cundecú‑yu núú ndécú‑gǎ táxí tnùní‑gá.
21 — Não é toda pessoa que me chama de “Senhor, Senhor” que entrará no
22 Te na sàá nduu càda ndáá Yǎ Ndiǒxí cuéchi nchaa ñáyiu, te vàí‑yu cúñàhá‑yu xii‑í: “Yòhó Xítohó Jesucrìstú nchúhú cúú‑ndɨ̌ ñáyiu ní cáháⁿ tnúhu‑n nàcuáa ní cachí‑n, te dɨu‑ni‑n nǐ cacunehe‑ndɨ́ te ní sándáá iní ñáhá nchàa espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha xii‑ndɨ́ ní quee‑xi yɨquɨ cùñú ñáyiu, te dɨu‑ni yòhó ní chindee ñàha‑n xii‑ndɨ́ ní ndacu‑ndɨ́ ní quide‑ndɨ́ tɨtnɨ́ núú sǎ vǎ yǒo tnàhí ndàcu cada”, duha cúñàhá‑yu xii‑í dàvá‑áⁿ.
22 Quando aquele dia chegar, muitas pessoas vão me dizer: “Senhor, Senhor, pelo poder do seu nome anunciamos a mensagem de Deus e pelo seu nome expulsamos demônios e fizemos muitos milagres!”
23 Dico yúhú cúñaha‑ǐ xií‑yu: “Ñá túú tnàhí xìní ñáhà‑í xii nchòhó nǔu ndèé ñáyiu cùu‑ndo, te chí xócuɨ̀ñɨ́ nchaa nchòhó ñáyiu quìde nchaa sá cuèhé sá dúhá nǔú ndécù‑í‑a”, duha cúñaha‑ǐ xií‑yu.
23 Então eu direi claramente a essas pessoas: “Eu nunca conheci vocês! Afastem-se de mim, vocês que só fazem o mal!”
24 ’Te nchaa ñáyiu sàcúndedóho tnúhu càháⁿ‑í te núu na tnɨ̀ɨ́‑yu, te ñáyiu‑áⁿ cúǔ‑yu dàtná ɨɨⁿ tée ío váha cùtnuní iní‑xi. Chi tée‑áⁿ nǐ dácáá‑dě ɨɨⁿ vehe, dico díhna‑gá ní xete‑dé ndéé ní tnahá‑dé yúú cáxíⁿ te dǎtnùní ní tava‑dé cimièntú‑xi.
24 — Quem ouve esses meus ensinamentos e vive de acordo com eles é como um homem sábio que construiu a sua casa na rocha.
25 Te òré ní cuuⁿ dáú te ní ndee ndute ñuhu, te ní dándáá‑xí nděé núú cáá vèhe‑áⁿ, dico ñá túú ní ndàcu‑xi cuido‑xi. Te ní quene tucu táchí nǐhi dico ñá túú ní ndàcu‑xi cuido‑xi vehe‑áⁿ, te ducaⁿ chi tée ní dácáá vèhe‑áⁿ nǐ tava‑dé cimièntú‑xi núú yǔú cáxíⁿ. Duha sǎtnahá‑xi cùu nchaa ñáyiu tnɨ̀ɨ tnúhu càháⁿ‑í.
25 Caiu a chuva, vieram as enchentes, e o vento soprou com força contra aquela casa. Porém ela não caiu porque havia sido construída na rocha.
26 Dico nchaa ñáyiu sàcúndedóho tnúhu càháⁿ‑í te ñá túú cuìní‑yu tnɨɨ́‑yu, ñáyiu‑áⁿ cúǔ‑yu dàtná ɨɨⁿ tée ñá túú tnàhí cùtnuní iní‑xi. Chi tée‑áⁿ nǐ dácáá‑dě ɨɨⁿ vehe núú yúcú mèe‑ni ñuhu cúchí.
26 — Quem ouve esses meus ensinamentos e não vive de acordo com eles é como um homem sem juízo que construiu a sua casa na areia.
27 Te òré ní cuuⁿ dáú te ní ndee ndute ñuhu, te ní dándáá‑xí nděé núú cáá vèhe‑áⁿ, te ní quene táchí nǐhi te íí‑ni ní xido‑xi vehe‑áⁿ cuèndá sá nǔú ñuhu cúchí nǐ sáá. Duha sǎtnahá‑xi cùu nchaa ñáyiu sàcúndedóho tnúhu càháⁿ‑í te ñá túú cuìní‑yu tnɨɨ́‑yu —duha ní dánèhé ñáhá Jèsús xii cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ndɨhɨ nchaa ñáyiu.
27 Caiu a chuva, vieram as enchentes, e o vento soprou com força contra aquela casa. Ela caiu e ficou totalmente destruída.
28 Te òré ní ndɨhɨ Jèsús sá dúcáⁿ nǐ cáháⁿ‑gá, te nchaa ñáyiu ní xíndedóho nchaa tnúhu ní cáháⁿ‑gá ío ní cuñúhu‑yu nàcuáa ní dánèhé ñáhá‑gǎ xií‑yu.
28 Quando Jesus acabou de falar, as multidões estavam admiradas com a sua maneira de ensinar.
29 Chi ní cáháⁿ‑gá dàtná càháⁿ cue tée cùnuu, te cùnuu ndisa‑gá, te ñá túú ní cǎháⁿ‑gá dàtná càháⁿ nchaa cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés.
29 Ele não era como os mestres da Lei; pelo contrário, ensinava com a autoridade dele mesmo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.