Mateus 24
Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs ACF
1 Te Jèsús ní quee‑gá veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu, te mei òré ní queheⁿ‑gá ichi quɨ́hɨ́ⁿ‑gá ɨɨⁿ xichi, te ní sándehe yatni cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá dɨ̀ñɨ‑gá, te xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá:
1 E, quando Jesus ia saindo do templo, aproximaram-se dele os seus discípulos para lhe mostrarem a estrutura do templo.
2 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
2 Jesus, porém, lhes disse: Não vedes tudo isto? Em verdade vos digo que não ficará aqui pedra sobre pedra que não seja derrubada.
3 Te Jèsús ní sáá‑gá ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá yucu Òlívú, te xíáⁿ nǐ ngóo‑gá te núú núcǒo‑gá‑áⁿ nǐ sáháⁿ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá, te dayuhu nǐ xáhaⁿ‑güedě xii‑gá:
3 E, estando assentado no Monte das Oliveiras, chegaram-se a ele os seus discípulos em particular, dizendo: Dize-nos, quando serão essas coisas, e que sinal haverá da tua vinda e do fim do mundo?
4 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
4 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Acautelai-vos, que ninguém vos engane;
5 Chi ío cuéhé cue tée coo ñuyíú, te danàni‑güedé méé‑güedě dàtná nánì‑í, te cachí‑güedé: “Yúhú cúù‑í Crìstú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a”, duha cachí‑güedé. Te sá dúcáⁿ cǎháⁿ‑güedé te ío vài ñáyiu dandàhú‑güedé.
5 Porque muitos virão em meu nome, dizendo: Eu sou o Cristo; e enganarão a muitos.
6 Te níhí‑ndó tnǔhu nàá‑güedé nděni ní cuu, dico vá yùhú‑ndó chi dacuɨtɨ́í sǎ dúcáⁿ càda‑xi, dico vátá sàá‑gá nduu nàa ñuyíú òré ducaⁿ càda‑xi.
6 E ouvireis de guerras e de rumores de guerras; olhai, não vos assusteis, porque é mister que isso tudo aconteça, mas ainda não é o fim.
7 Chi cue tée ɨɨⁿ nàcióⁿ nàá‑güedé ndɨhɨ cue tée ɨngá nàcióⁿ, te tɨtnɨ́ ñuú ngüíta‑güedé nàá‑güedé, te tɨtnɨ́ xichi ñuyíú coo tnamá, te tɨtnɨ́ tucu xichi ñuyíú quixi cuéhé, te tɨtnɨ́ tucu xichi ñuyíú ǐo níhi tnáa.
7 Porquanto se levantará nação contra nação, e reino contra reino, e haverá fomes, e pestes, e terremotos, em vários lugares.
8 Te nchaa xíǎⁿ cuu‑xi tnúndòho sá vítná vǎha váha quèsaha sá cúú‑xí cuè ñáyiu xǐndecu ñuyíú.
8 Mas todas estas coisas são o princípio de dores.
9 ’Te cue ñáyiu na cùu úhú iní ñáhá xìi‑ndo cuáha cuèndá ñáhǎ‑yu núú cuè tée cùchiuⁿ cuendá caniha‑güedě xii‑ndo, te dava‑ndo càhni ñaha‑güedé, te nchaa ñáyiu cuu úhú iní ñáhǎ‑yu xii‑ndo sǎ cuèndá‑í.
9 Então vos hão de entregar para serdes atormentados, e matar-vosão; e sereis odiados de todas as nações por causa do meu nome.
10 Te dàvá‑áⁿ ǐo vài ñáyiu dàñá‑yu sá sàndáá iní‑yu Yá Ndiǒxí, te ngóo‑yu cuu úhú iní tnáhǎ‑yu, te cuáha cuèndá tnáhǎ‑yu núú cuè tée cùchiuⁿ.
10 Nesse tempo muitos serão escandalizados, e trair-se-ão uns aos outros, e uns aos outros se odiarào.
11 Te ío vài cue tée cachí‑güedé sá càháⁿ‑güedé tnúhu Yá Ndiǒxí te ñá ndàá sá càháⁿ‑güedé tnúhu‑gá, te ducaⁿ ǐo vài ñáyiu dandàhú‑güedé.
11 E surgirão muitos falsos profetas, e enganarão a muitos.
12 Te dàvá‑áⁿ cunuu mèe‑ni nchaa sá cuèhé sá dúhá càdá‑yu, te vàí‑yu vá cúú ìní‑gá‑yu tnàha ñáyiú‑yu.
12 E, por se multiplicar a iniqüidade, o amor de muitos esfriará.
13 Dico nchaa ñáyiu na càda ndee‑ni iní canchicúⁿ nihnu ñaha‑ni xìi‑í, ñáyiu‑áⁿ naníhí tàhú‑yu.
13 Mas aquele que perseverar até ao fim, esse será salvo.
14 Te nɨhìí ñuyíú quɨ̌hɨ́ⁿ ñáyiu cáháⁿ‑yu tnúhu váha, tnúhu sá càháⁿ nàcuáa ndɨ́hu ndaha ñàha Yá Ndiǒxí xii ñáyiu, te sátá ná nìhí nchaa ñáyiu tnúhu‑áⁿ te naa ñuyíú.
14 E este evangelho do reino será pregado em todo o mundo, em testemunho a todas as nações, e então virá o fim.
15 ’Te ndíi Dàniél tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha nǐ chídó tnùní ndíi cuèndá ɨɨⁿ sá dáquèe tɨhú Yǎ Ndiǒxí cundecu ɨɨⁿ xichi núú nǐ cuu íí, te xíǎⁿ cada‑xi sá vǎ cúndècu‑gá ni ɨ̀ɨⁿ ñáyiu xíáⁿ. Te cada cuèndá váha‑ndo nàcuáa ní cáháⁿ ndíi, chi nduu na quìní‑ndó xǐǎⁿ cundecu‑xi núú dúcáⁿ nǐ cuu íí,
15 Quando, pois, virdes que a abominação da desolação, de que falou o profeta Daniel, está no lugar santo; quem lê, entenda;
16 te dàvá‑áⁿ nchaa ñáyiu xǐndecu distrìtú Jùdeá xíní ñùhu‑xi cunú‑yu quɨ́hɨ́ⁿ‑yu xɨtɨ́ yucu.
16 Então, os que estiverem na Judéia, fujam para os montes;
17 Te nchaa ñáyiu ndáa ndódó dɨ̌quɨ́ véhé‑xí vǎ ndɨ̌hu‑gá‑yu vehé‑yu quehéⁿ‑yu ɨɨⁿ ndachìúⁿ‑yu canehé‑yu quɨ́hɨ́ⁿ.
17 E quem estiver sobre o telhado não desça a tirar alguma coisa de sua casa;
18 Te nchaa ñáyiu cuáháⁿ yucu vá nùhú‑gá‑yu vehé‑yu cúnúquehéⁿ‑yu dóǒ‑yu.
18 E quem estiver no campo não volte atrás a buscar as suas vestes.
19 ¡Te ndàhú ní cuu nchaa ñáyiu dɨ̀hɨ́ ñúhú děhe‑xi, ndɨhɨ cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ xǐndeca déhe vitna sàdi na saá nduu dùcaⁿ cada‑xi!
19 Mas ai das grávidas e das que amamentarem naqueles dias!
20 Te nchòhó, chí càcáⁿ táhú nǔú Yǎ Ndiǒxí cuèndá sá vǎ dúcáⁿ ndòho‑ndo yóó quídé vǐxiⁿ‑xi, te ni vǎ dúcáⁿ ndòho‑ndo nduu cuu‑xi nduu ndetatú‑ndó.
20 E orai para que a vossa fuga não aconteça no inverno nem no sábado;
21 Chi dàvá‑áⁿ coo tnúndòho cahnu vihi ñuyíú, te vátá ɨ́ɨ́ⁿ ndùu‑gá coo tnúndòho cahnu vihi‑áⁿ ndèé cútnàhá ní ngáva ñuyíú, chi dɨu‑ni dàvá‑áⁿ coo tnúndòho cahnu vihi‑áⁿ, te ni nǔú cuàháⁿ núú věxi vá cóó‑gǎ tnúndòho‑áⁿ.
21 Porque haverá então grande aflição, como nunca houve desde o princípio do mundo até agora, nem tampouco há de haver.
22 Te Yá Ndiǒxí càchí‑gá sá vǎ ǐo vài nduu coo tnúndòho cahnu vihi‑áⁿ sǎ cuèndá nchaa ñáyiu ní cáháⁿ‑gá cundecu ndɨhɨ‑gá. Chi núu vài nduu na coo tnúndòho‑áⁿ te vá yǒo cácu nihnu.
22 E, se aqueles dias não fossem abreviados, nenhuma carne se salvaria; mas por causa dos escolhidos serão abreviados aqueles dias.
23 ’Te núu ìó ñáyiu càchí‑yu xii‑ndo: “Chí cúndèhe iha, chi iha ní quexìo Cristú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a”, àdi cachí‑yu: “Chí cúndèhe yacáⁿ chi yàcáⁿ ndécú‑gǎ”, càchí‑yu ña. Te vá quɨ̀ndáá iní‑ndó tnǔhu càháⁿ‑yu.
23 Então, se alguém vos disser: Eis que o Cristo está aqui, ou ali, não lhe deis crédito;
24 Chi coo cue tée cachí‑güedé sá cúú‑güedě Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a, te dava‑güedé cachí‑güedé sá cúú‑güedě cue tée càháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí dico ñá ndàá sá cúú‑güedě cue tée càháⁿ tnúhu‑gá, te cada‑güedé tɨtnɨ́ núú sǎ vǎ yǒo tnàhí ndàcu cada cuendá dandàhú‑güedé ñáyiu. Te cani iní‑güedé dandàhú‑güedé ndéé cue ñáyiu ní cáháⁿ Yǎ Ndiǒxí cundecu ndɨhɨ‑gá.
24 Porque surgirão falsos cristos e falsos profetas, e farão tão grandes sinais e prodígios que, se possível fora, enganariam até os escolhidos.
25 Te duha ndùu tnúhu càháⁿ‑í dátǔha ñaha‑ǐ xii‑ndo.
25 Eis que eu vo-lo tenho predito.
26 Te núu càchí‑yu xii‑ndo: “Xɨtɨ́ yucu‑ǎⁿ ní quexìo Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a”, càchí‑yu. Te vá quɨ̀ndáá iní‑ndó quɨ̌hɨ́ⁿ‑ndó, àdi cachí‑yu: “Vehe‑ǎⁿ ndécú Yàá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a”, càchí‑yu. Te vá quɨ̀ndáá iní‑ndó tnǔhu càháⁿ‑yu.
26 Portanto, se vos disserem: Eis que ele está no deserto, não saiais. Eis que ele está no interior da casa; não acrediteis.
27 Chi dàtná xìní nchaa ñáyiu quìde‑xi oré sàá ndúté dàyehé‑xi nɨ càa xico ñuyíú ducaⁿ càda‑xi oré quixi tucu yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo chi nchaá‑yu quiní ñáhǎ‑yu xii‑í.
27 Porque, assim como o relâmpago sai do oriente e se mostra até ao ocidente, assim será também a vinda do Filho do homem.
28 Te nchòhó xìní‑ndó sǎ ncháá nǔú yúcú yɨ̀quɨ cuñú ní xíhí te yàcáⁿ tàcá nchaa ndɨxíí xéxí‑güèdɨ.
28 Pois onde estiver o cadáver, aí se ajuntarão as águias.
29 ’Te na yǎha‑ni coo tnúndòho cahnu vihi‑áⁿ, te vá dáyèhé‑gá nchícanchii, te ni vǎ dáyèhé‑gá yóó, te ngoyo nchaa chódíní ndèé andɨu, te quɨdɨ‑xi andɨu
29 E, logo depois da aflição daqueles dias, o sol escurecerá, e a lua não dará a sua luz, e as estrelas cairão do céu, e as potências dos céus serão abaladas.
30 nàcuáa cutnùní iní ñáyiu sá sà véxi yúhú Tée cùu ñaní tnáhǎ‑yu nchaá‑yu. Te cue ñáyiu nɨhìí ñuyíú ndǎhyú‑yu sá ndɨ̀hú iní‑yu òré ducaⁿ càda‑xi, te nchaá‑yu quiní ñáhǎ‑yu xii‑í quee‑í andɨu quìxi‑í ichi xɨtɨ́ vícó, te quiní‑yu sá ǐo càhnu cuu‑í, te quìde‑í nchaa sá vǎha.
30 Então aparecerá no céu o sinal do Filho do homem; e todas as tribos da terra se lamentarão, e verão o Filho do homem, vindo sobre as nuvens do céu, com poder e grande glória.
31 Te tauchìuⁿ‑í cue espíritú xínú cuèchi núù‑í níhi tɨú‑xi cútú nadatàcá‑xi nchaa ñáyiu ní cáháⁿ‑í chitnahá ñáhá xìi‑í xǐndecu nɨ càa xico ñuyíú.
31 E ele enviará os seus anjos com rijo clamor de trombeta, os quais ajuntarão os seus escolhidos desde os quatro ventos, de uma à outra extremidade dos céus.
32 ’Te nchòhó sa xìní‑ndó nàcuáa quìde yutnu ngúxí, chi yutnu‑áⁿ ndúú yùte núú dìté‑xi te nàtáhú ndaha‑xi. Te òré ducaⁿ quìde‑xi te càchí‑ndó sǎ sà ní cuyatni nuu cahni.
32 Aprendei, pois, esta parábola da figueira: Quando já os seus ramos se tornam tenros e brotam folhas, sabeis que está próximo o verão.
33 Te dɨu‑ni ducaⁿ sǎtnahá‑xi cada‑xi ñuyíú‑a òré ná quìní‑ndó càda‑xi nchaa nacuáa ní cáháⁿ‑í, te cutnùní iní‑ndó sǎ sà ní cuyatni vií‑nǎ nduu nàa ñuyíú.
33 Igualmente, quando virdes todas estas coisas, sabei que ele está próximo, às portas.
34 Te na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ òré vátá cùú‑gá nchaa ñáyiu xǐndecu ñuyíú‑a vitna, te cada‑xi nchaa nàcuáa ní cáháⁿ‑í.
34 Em verdade vos digo que não passará esta geração sem que todas estas coisas aconteçam.
35 Te andɨu ndɨ̀hɨ ñuyíú‑a chi ndɨhɨ nihnu‑xi, dico tnúhu‑í chi vá ndɨ́hɨ́ nìhnu‑xi chi cùu‑xi tnúhu ndáá cuɨtɨ.
35 O céu e a terra passarão, mas as minhas palavras não hão de passar.
36 ’Dico ñá túú cùtnuní ná nduu quìxi tucu‑í, te ni ñà túú cùtnuní ná òré chi vá yǒo xìní, te ni cuè espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí ñá túú xìní‑xi ná nduu quìxi‑í, te ni mèe yúhú Tée cùu Déhe Dútú Ndiǒxí ñá túú xìní‑í ná nduu quìxi tucu‑í, chi ɨɨⁿdìi díí‑ni mee‑gǎ xìní‑gá nǔu ná nduu quìxi‑í.
36 Mas daquele dia e hora ninguém sabe, nem os anjos do céu, mas unicamente meu Pai.
37 ’Te nduu na quìxi tucu yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo ñuyíú‑a te cada‑xi dàtná ní quide‑xi cútnàhá ní xíndecu ndíi Nǒé.
37 E, como foi nos dias de Noé, assim será também a vinda do Filho do homem.
38 Chi nchaa ñáyiu ní xíndecu dàvá‑áⁿ òré vátá ndáá‑gǎ ndute ñuyíú, te xèxí‑yu xìhí‑yu quìdé‑yu, te davá‑yu ìó‑yu vico tnǎndaha, te davá‑yu dàsáⁿ‑yu déhe yòcó‑yu candeca ñaha těe, te ducaⁿ‑ni xǐquidé‑yu ndéé ní sáá nduu cuǎnguee té Nǒé xɨtɨ́ bàrcú.
38 Porquanto, assim como, nos dias anteriores ao dilúvio, comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até ao dia em que Noé entrou na arca,
39 Te ñá túú ní cùtnuní iní‑yu nàcuáa cada‑xi ñuyíú ndèé ní sáá nduu nǐ ngüíta‑xi ní cuuⁿ dáú nǐ ndaa ndute ñuyíú nǐ dánáá ñàha‑xi xií‑yu. Te dɨu‑ni ducaⁿ sǎtnahá tucu‑xi cada‑xi nduu na quìxi tucu yúhú Tée cùu ñaní tnáhǎ‑yu nchaá‑yu ñuyíú‑a, chi nduu ñà túú nǎ yɨ́hɨ́ ìní‑yu te quixi tucu‑í.
39 E não o perceberam, até que veio o dilúvio, e os levou a todos, assim será também a vinda do Filho do homem.
40 Te dàvá‑áⁿ nǔu úú tnàhá cue tée yɨ̀hɨ‑güedé xɨtɨ́ yucu, te ɨɨⁿ‑dé ndanchita te ɨɨⁿ‑dé quendóo.
40 Então, estando dois no campo, será levado um, e deixado o outro;
41 Àdi úú ñáyiu dɨ̀hɨ́ nchícǒ‑yu ɨɨⁿ‑ni vèhe, te ɨɨ́ⁿ‑yu ndanchita te ɨɨ́ⁿ‑yu quendóo.
41 Estando duas moendo no moinho, será levada uma, e deixada outra.
42 ’Te duha ndùu tnúhu càháⁿ‑í cuèndá nchòhó cundecu túha‑ndo, chi ñá túú xìní‑ndó nǎ òré quixi tucu yúhú Yaá cúú Xǐtohó‑ndó.
42 Vigiai, pois, porque não sabeis a que hora há de vir o vosso Senhor.
43 Te nchòhó xìní‑ndó sǎ nǔu ɨɨⁿ tée cùu xítohó vehe xìní‑dé ná òré cúú‑xí nìú quɨ́hu ñadúhú vehe‑dé duhu‑güedě, te quɨhɨ iní‑dé cundecu‑dé cuèndá sá vǎ dáñá‑dě quɨ́hu ñadúhú‑ǎⁿ vehe‑dé duhu‑güedě, dico ñá túú xìní‑dé.
43 Mas considerai isto: se o pai de família soubesse a que vigília da noite havia de vir o ladrão, vigiaria e não deixaria minar a sua casa.
44 Te duha càháⁿ‑í chi nchòhó xíní ñùhu‑xi cundecu túha‑ndo, chi na cuáháⁿ òré ñá túú nǎ yɨ́hɨ́ ìní‑ndó quèxio yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo.
44 Por isso, estai vós apercebidos também; porque o Filho do homem há de vir à hora em que não penseis.
45 ’Te na càni‑í ɨɨⁿ cuèndú núú‑ndó. Ɨɨⁿ tée xìnu cuechi núú ɨɨⁿ pàtróóⁿ cúú‑dě ɨɨⁿ tée ío váha tècú tnùní, te quìde ndáá‑dé ndécú‑dě. Te ɨɨⁿ xito ní dándǒo ndaha ñàha patróóⁿ‑dě xii‑dé nchaa cue ñáyiu ndècu vehe‑dé cuèndá coto ñaha‑dě xií‑yu cuáñaha‑dě sá cáxǐ‑yu òré tàú‑xi caxí‑yu, te tée cùu patróóⁿ‑áⁿ nǐ quee‑dé cuáháⁿ‑dé.
45 Quem é, pois, o servo fiel e prudente, que o seu senhor constituiu sobre a sua casa, para dar o sustento a seu tempo?
46 Te váha táhú těe xìnu cuechi‑áⁿ te núu nděcuu‑dé quídé‑dě nchaa nàcuáa ní xáhaⁿ pàtróóⁿ‑dě cada‑dé mei òré ní nasáá pàtróóⁿ‑dě‑áⁿ.
46 Bem-aventurado aquele servo que o seu senhor, quando vier, achar servindo assim.
47 Te na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ těe cùu patróóⁿ‑dě‑áⁿ cǔñaha‑dě xii‑dé sá quɨ́ndàha‑dé nchaa sá ndécú ndɨ̀hɨ‑dé.
47 Em verdade vos digo que o porá sobre todos os seus bens.
48 Dico núu tée xìnu cuechi‑áⁿ ní cùu‑dé ɨɨⁿ tée cuihna ìní‑xi, te ngóo‑dé cani iní‑dé sá cúyàa patróóⁿ‑dě vá násàá ndɨ̌hɨ‑dé.
48 Mas se aquele mau servo disser no seu coração: O meu senhor tarde virá;
49 Te ngüíta‑dé cani‑dé nchaa dava‑gá cue ñáyiu xìnu cuechi ndɨhɨ‑dé, te ngóo‑dé caxi‑dé coho‑dé cada‑dé ndɨhɨ nchaa cue tée quɨhu.
49 E começar a espancar os seus conservos, e a comer e a beber com os ébrios,
50 Te ɨɨⁿ nduu òré ñá túú yɨ̀hɨ iní‑dé nasáá pàtróóⁿ‑dě,
50 Virá o senhor daquele servo num dia em que o não espera, e à hora em que ele não sabe,
51 te ío dandòho ñaha patróóⁿ‑dě xii‑dé, chi daquɨ̀hɨ́ⁿ ñáhá‑dě xii‑dé núú xǐndecu cue ñáyiu ní cachí sá nǐ quide ndáá te ñá ndàá sá nǐ quide ndáá‑yu. Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi dandòho ñaha Yá Ndiǒxí xii ñáyiu, chi daquɨ̀hɨ́ⁿ ñáhá‑gǎ xií‑yu ɨɨⁿ xichi núú ǐo ndohó‑yu te yàcáⁿ ío ndáhyú‑yu, te dìcó rúhñú‑nǎ cuu núhu‑yu sá sàtú iní‑yu sá ndóhǒ‑yu —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
51 E separá-lo-á, e destinará a sua parte com os hipócritas; ali haverá pranto e ranger de dentes.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.