Atos 6
Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs VC
1 Te dɨu‑ni dàvá‑áⁿ nǐ sándáá iní vài ñáyiu tnúhu Jèsús. Te cue ñáyiu grìégú ní cáháⁿ cuèhé‑yu cuèndá ñáyiu isràél, sá ñǎyiu dɨ̀hɨ́ ñáyiu quèé ñáyiu càháⁿ tnúhu grìégú ñá túú tnàhá sá cáxǐ‑yu, chi ñá túú sǎñaha ɨ̀ɨⁿnuu‑güedé.
1 Naqueles dias, como crescesse o número dos discípulos, houve queixas dos gregos contra os hebreus, porque as suas viúvas teriam sido negligenciadas na distribuição diária.
2 Te cue tée úxúú ní táúchíúⁿ Jèsús dacuàha ñaha xií‑yu tnúhu‑gá, cue tée‑ǎⁿ nǐ cana‑güedé nchaa ñáyiu sàndáá iní tnúhu Jèsús. Te ní xáhaⁿ‑güedě xií‑yu:
2 Por isso, os Doze convocaram uma reunião dos discípulos e disseram: Não é razoável que abandonemos a palavra de Deus, para administrar.
3 Te nchòhó cue tée ndècu ndɨhɨ‑ndɨ́ ichi Xítohó Jesucrìstú cáháⁿ ndɨhɨ‑ndo ǔsá cue tée xǐndecu iha, cue tée càháⁿ ndɨhɨ ñàhá‑yu mee‑ni tnǔhu yɨñùhu, cue tée ndècu ndɨhɨ Espíritú Yǎ Ndiǒxí, mee‑ni cuè tée cùtnuní váha iní‑xi. Te cue tée‑áⁿ cuǎha‑ndɨ́‑güedé chìuⁿ cada‑güedé dacǎhñu‑güedé sá cáxǐ‑yu.
3 Portanto, irmãos, escolhei dentre vós sete homens de boa reputação, cheios do Espírito Santo e de sabedoria, aos quais encarregaremos este ofício.
4 Te nchúhú mee‑ni Yǎ Ndiǒxí cáháⁿ ndɨhɨ‑ndɨ́, te mee‑ni tnǔhu‑gá dacuàha‑ndɨ́‑yu —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xií‑yu.
4 Nós atenderemos sem cessar à oração e ao ministério da palavra.
5 Te nchaá‑yu ní tnɨɨ́‑yu tnúhu ní cáháⁿ‑güedé, núu ní ndúcǔ‑yu cue tée cada chìuⁿ‑áⁿ. Te ɨɨⁿ‑dé nání‑dě Těvá, te ío váha sàndáá iní‑dé Yǎ Ndiǒxí, te ndècu ndɨhɨ‑dé Espíritú‑gá. Te duha ní xínani dàva‑gá‑güedé: té Lìpé, té Prǒcoró, té Nicànór, té Tìmón, té Pàrmenás, té Lǎxí tée ñuú Antiòquiá tée ní sándáá iní‑xi sá dácuàha ñáyiu isràél te vitna ní sándáá iní‑dé tnúhu Jèsús.
5 Este parecer agradou a toda a reunião. Escolheram Estêvão, homem cheio de fé e do Espírito Santo; Filipe, Prócoro, Nicanor, Timão, Pármenas e Nicolau, prosélito de Antioquia.
6 Te úsá cue tée‑áⁿ nǐ sáháⁿ‑güedé núú cuè tée úxúú ní táúchíúⁿ Jèsús dacuàha ñaha xií‑yu tnúhu‑gá, te cue tée úxúú‑áⁿ nǐ cáháⁿ ndɨhɨ‑güedé Yǎ Ndiǒxí, te ní sacáⁿ ndodo‑güedé ndaha‑güedé dɨ́quɨ́ cuè tée úsá‑áⁿ.
6 Apresentaram-nos aos apóstolos, e estes, orando, impuseram-lhes as mãos.
7 Te ñáyiu ní sándáá iní tnúhu Jèsús cuáháⁿ‑yu tɨtnɨ́ xichi càháⁿ‑yu tnúhu‑gá. Te vài‑gá ñáyiu ta sàndáá iní‑yu tnúhu‑gá cuáháⁿ, te ní xíndecú‑yu ndɨhɨ dava‑gá ñáyiu dàcuaha tnúhu‑gá ñuú Jerusàlén. Te tɨtnɨ́ dútú nǐ sándáá iní‑güedé tnúhu‑gá.
7 Divulgou-se sempre mais a palavra de Deus. Multiplicava-se consideravelmente o número dos discípulos em Jerusalém. Também grande número de sacerdotes aderia à fé.
8 Te té Těvá ní quide‑dé tɨtnɨ́ núú sǎ vǎ yǒo tnàhí ndàcu cada, te ní cuñúhu vìhí‑yu sá dúcáⁿ nǐ quide‑dé, te ducaⁿ nǐ quide‑dé chi ndècu ndɨhɨ‑dé Yǎ Ndiǒxí chíndèe ñaha‑gá.
8 Estêvão, cheio de graça e fortaleza, fazia grandes milagres e prodígios entre o povo.
9 Te ní xíndecu cue tée ní xóo cunu cuechi nǔú ɨ̀ɨⁿ tée tàxi tnuní, te tée tàxi tnuní‑áⁿ ñǎ ní xǒo daña tnàhí‑dé quee‑güedé núú chíúⁿ‑dě, te ní xinu‑ná‑güedé. Te sátá xǐǎⁿ, te ní dácáá‑güedě veñúhu‑güedé, te veñúhu‑áⁿ sàháⁿ ñáyiu ñuú Cìrené, ñáyiu ñuú Alejàndriá, ñáyiu ñuú Cìliciá, ndɨhɨ ñáyiu distrìtú Àsiá. Te nchaa ñáyiu‑áⁿ nǐ nàá ndɨhɨ́‑yu té Těvá.
9 Mas alguns da sinagoga, chamada dos Libertos, dos cirenenses, dos alexandrinos e dos que eram da Cilícia e da Ásia, levantaram-se para disputar com ele.
10 Te ñá ní nǐhǐ‑yu tnúhu cáháⁿ‑yu, chi ío váha ní sáá dɨ́quɨ́‑dě nàcuáa ní xáhaⁿ‑dě xií‑yu, chi Espíritú Yǎ Ndiǒxí ní chindee ñàha‑xi xii‑dé.
10 Não podiam, porém, resistir à sabedoria e ao Espírito que o inspirava.
11 Te ní cháhu‑yu cue tée ní dácuándèhnde tnúhu ní cáháⁿ té Těvá núǔ‑yu. Te ní xáhaⁿ‑güedě sá càháⁿ cuèhé‑dé cuèndá ndíi Moìsés ndɨhɨ cuèndá Yǎ Ndiǒxí.
11 Então subornaram alguns indivíduos para que dissessem que o tinham ouvido proferir palavras de blasfêmia contra Moisés e contra Deus.
12 Te cuèndá sá dúcáⁿ nǐ dácuándèhnde‑güedé nǔu ní sándáá iní‑yu, te ní cudéěⁿ‑yu núú tě Těvá. Te ní cudééⁿ cue tée cùu sacuéhé, te tnàhá cue tée dàcuaha ñaha xií‑yu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés ní cudééⁿ‑güedě. Te ní sáháⁿ‑güedé ní tnɨɨ‑güedé té Těvá ndécá ñàha‑güedé cuáháⁿ núú quídé cuè tée cùchiuⁿ jundá, ndɨhɨ cue tée cùu sacuéhé.
12 Amotinaram assim o povo, os anciãos e os escribas e, investindo contra ele, agarraram-no e o levaram ao Grande Conselho.
13 Te ndècá‑yu cue tée dàcuandehnde cuáháⁿ núú quídé‑güedě jùndá, te ní quesaha‑ni tùcu‑güedé càháⁿ cuèhé‑güedé, te xǎhaⁿ‑güedě:
13 Apresentaram falsas testemunhas que diziam: Esse homem não cessa de proferir palavras contra o lugar santo e contra a lei.
14 Te ní tecú dóho‑ndɨ́ càchí‑dé sá Jèsús tée ñuú Nazàrét dangòyo‑dé veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu te vá dáñá‑gǎ‑dé cada‑ndɨ́ nàcuáa ní cachí ndíi Moìsés cada‑ndɨ́ —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě.
14 Nós o ouvimos dizer que Jesus de Nazaré há de destruir este lugar e há de mudar as tradições que Moisés nos legou.
15 Te nchaa cue tée ndècu jundá ní ndacoto váha‑güedé núú tě Těvá. Te ní dáyèhé‑xi núú‑dě dàtná quídé‑xí nǔú espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí.
15 Fixando nele os olhos, todos os membros do Grande Conselho viram o seu rosto semelhante ao de um anjo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.