1 Coríntios 7
Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs NAA
1 Te ní quexìo tutú sá nǐ dáquíxí‑ndó ndàha‑í, te vitna na càchí tnúhu‑í xii‑ndo cuèndá tnúhu càháⁿ‑ndó nǔú tùtú‑ndó. Te váha cada‑xi te núu vá cándèca tée ñadɨ̀hɨ́, te ducaⁿ‑ni vǎha cada‑xi te núu ñáyiu dɨ̀hɨ́ vá cándècá‑yu tée.
1 Quanto ao que vocês me escreveram — “é bom que o homem não toque em mulher” —,
2 Te dìcó‑ni sá nǔu ducaⁿ na càda‑ndo te dava‑ndo càni iní‑ndó cùndecu‑ndo ichi dɨ́ɨ́ ìní. Núu xíǎⁿ xíní ñùhu‑xi sá ncháá cuè tée ndɨ dɨ́ɨ́ⁿ cùndecu ñadɨhɨ́‑güedé, te ducaⁿ‑ni tùcu nchaa cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ ndɨ dɨ́ɨ́ⁿ cùndecu yɨɨ́‑yu.
2 digo que, por causa da imoralidade, cada homem tenha a sua esposa, e cada mulher tenha o seu próprio marido.
3 Te càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ ncháá cuè tée vá cúú càchí‑güedé sá vǎ cúú cǎháⁿ ndɨhɨ‑güedé ñadɨ̀hɨ́‑güedé, te dɨu‑ni ducaⁿ cuè ñáyiu dɨ̀hɨ́ tucu, vá cúú càchí‑yu sá vǎ cúú cǎháⁿ ndɨhɨ́‑yu yɨɨ́‑yu.
3 Que o marido conceda à esposa o que lhe é devido, e também, de igual modo, a esposa, ao seu marido.
4 Te nchaa cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ chi ñá dɨ́ú mèe‑ní‑yu cùu cuendá‑yu yɨquɨ cùñú‑yu chi tnàhá cúú cuèndá yɨɨ́‑yu, te ducaⁿ‑ni nchàa cue tée tucu chi ñá dɨ́ú‑ní mèe‑güedé cúú cuèndá‑güedé yɨquɨ cùñú‑güedé chi tnàhá cúú cuèndá cue ñadɨ̀hɨ́‑güedé.
4 A esposa não tem poder sobre o seu próprio corpo, e sim o marido; e também, de igual modo, o marido não tem poder sobre o seu próprio corpo, e sim a esposa.
5 Te cue tée vá cúú càchí‑güedé sá vǎ cúú cǎháⁿ ndɨhɨ‑güedé ñadɨ̀hɨ́‑güedé. Te ni cuè ñáyiu dɨ̀hɨ́ vá cúú càchí‑yu sá vǎ cúú càháⁿ ndɨhɨ́‑yu yɨɨ́‑yu. Àdi te núu ní ndatnúhu‑yu sá vǎ dúcáⁿ càdá‑yu ɨɨⁿ ǔú nduu cuèndá sá cuìní‑yu ío cáháⁿ ndɨhɨ́‑yu Yá Ndiǒxí, dico nà yáha núu ná daha nduu ducaⁿ nǐ ndatnúhu‑yu sá vǎ dúcáⁿ càdá‑yu te naníhí tnáhá tùcú‑yu, chi núu ñáhá te cudana te vá cuácàhnu iní‑yu te sácuíhná dacàháⁿ ñáhá‑xí xìí‑yu cadá‑yu sá ñà túú tàú‑yu cadá‑yu.
5 Não se privem um ao outro, a não ser talvez por mútuo consentimento, por algum tempo, para se dedicarem à oração. Depois, retomem a vida conjugal, para que Satanás não tente vocês por não terem domínio próprio.
6 Te tnúhu càháⁿ‑í‑a quèe‑xi sá těe ndɨhɨ ñadɨ̀hɨ́ cuu candeca tnàhá‑yu dico ñá túú quìde yica‑í sá dúcáⁿ càdá‑yu.
6 E digo isto como concessão e não como mandamento.
7 Te yúhú sání ìní‑í sá nǔu dìcó sá cúú te nchaa‑ndo cùndecu‑ndo datná ndécù‑í, dico ñáhá chi mee Yǎ Ndiǒxí ní cachí‑gá nàcuáa nduu táhú‑ó ɨ̀ɨⁿ ɨɨⁿ‑o cundecu‑o, chi dava‑o nǐ cutáhú‑ó nǔú‑gǎ sá cúndècu ñadɨhɨ́‑ó te dava‑o ñǎhá.
7 Gostaria que todos os homens fossem como eu. No entanto, cada um tem de Deus o seu próprio dom; um, na verdade, de um modo; outro, de outro.
8 Te càchí tnúhu‑í xii nchòhó cue tée vátá nìhí‑gá ñadɨ̀hɨ́‑xi sá vǎha‑gá sá nǔu vá cúndècu ñadɨhɨ́‑ndó dàtná yúhú. Te ducaⁿ‑ni nchòhó cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ ñáyiu vátá nìhí‑gá yɨɨ‑xi sá vǎha‑gá sá nǔu vá cúndècu yɨɨ‑ndo. Te dɨu‑ni duha càháⁿ‑í sá cúú‑xí nchàa nchohó ñáyiu dɨ̀hɨ́ ní quendóo quèé sá vǎha‑gá sá nǔu vá cándèca‑gá‑ndó těe.
8 E aos solteiros e às viúvas, digo que lhes seria bom se permanecessem no estado em que também eu vivo.
9 Te càchí tnúhu‑í xii nchaa‑ndo sǎ nǔu xìto‑ndo sá vǎ cúndèe iní‑ndó cùndecu mee‑ndo te váha‑gá sá nǔu tnándaha‑ndo, te ñá dɨ́ú sǎ méé‑ní càni cuehé cani duha iní‑ndó cùndecu‑ndo.
9 Mas, se não conseguem se dominar, que se casem; porque é melhor casar do que arder em desejos.
10 Te nchaa nchòhó ñáyiu sa ní tnándaha càháⁿ‑í dóho‑ndo, te ñá dɨ́ú mèe‑í duha càhu iní‑í càháⁿ‑í dóho‑ndo chi Xítohó Jesucrìstú ducaⁿ dàcahu iní ñáhá‑gǎ xii‑í, chi mee‑gǎ cuìní‑gá cada‑ndo nàcuáa na càháⁿ‑í‑a. Te nchaa nchòhó cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ càháⁿ‑í dóho‑ndo sǎ vǎ dáñá‑ndó yɨ̀ɨ‑ndo.
10 Aos casados, ordeno, não eu, mas o Senhor, que a mulher não se separe do marido.
11 Te núu ìó dava‑ndo sà ní dáñá‑ndó yɨ̀ɨ‑ndo, te xìni ñuhu‑xi sá vǎ cándèca‑gá‑ndó těe, chi cundecu mee‑nǎ‑ndó àdi núu ñáhá te naqueheⁿ tucu‑ndo těe ní cuu yɨɨ‑ndo. Te nchaa nchòhó cue tée ndècu ñadɨhɨ́‑xi càháⁿ‑í dóho‑ndo sǎ vǎ dáñá‑ndó ñǎyiu cùu ñadɨhɨ́‑ndó.
11 Mas, se ela se separar, que não se case de novo ou que se reconcilie com o seu marido. E que o marido não se divorcie da sua esposa.
12 Te tnúhu na càháⁿ‑í‑a cùu‑xi sá nǐ sani iní méè‑í te ñá dɨ́ú tnǔhu sá nǐ cachí Xítohó Jesucrìstú cáháⁿ‑í cúú‑xí. Te núu dava nchòhó cue tée ndècu ichi Xítohó Jesucrìstú ndécá‑ndó ñǎyiu dɨ̀hɨ́ ñáyiu ñá túú ndècu ichi‑gá, te vá dáñá‑ndǒ‑yu te núu cùu váha iní‑yu ndèca ñahá‑yu xii‑ndo.
12 Aos outros, digo eu, não o Senhor: se algum irmão estiver casado com uma mulher não crente, e esta concorda em morar com ele, não se divorcie dela.
13 Te núu dava nchòhó cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ ñáyiu ndècu ichi Xítohó Jesucrìstú ndécá‑ndó cuè tée ñá túú ndècu ichi‑gá te vá dáñá‑ndó‑güedě te núu cùu váha iní‑güedé ndécá ñàha‑güedé xii‑ndo.
13 E se uma mulher estiver casada com um homem não crente, e este concorda em viver com ela, que ela não se divorcie do marido.
14 Te núu ɨɨⁿ tée ñá túú sàndáá iní‑dé Xítohó Jesucrìstú te ñadɨ̀hɨ́‑dé sàndáá iní ñáhá‑áⁿ xìi‑gá, te tée‑áⁿ nǐ cuu‑dé ɨɨⁿ tée sa ní cuyatni tnahá tnúhu ndɨhɨ ñaha xìi‑gá sá cuèndá ñadɨ̀hɨ́‑dé. Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu tucu ñadɨhɨ́ ñá túú sàndáá iní ñáhá xìi Xítohó Jesucrìstú te yɨɨ‑aⁿ sàndáá iní ñáhá‑dě xii‑gá, te ñaha‑áⁿ sa ní cuyatni tnahá tnúhu‑aⁿ ndɨhɨ‑gá sá cuèndá yɨɨ‑aⁿ, te dɨu‑ni ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu cue landú‑yu chi sa ní cuyatni tnahá tnúhu‑güexi ndɨhɨ‑gá. Te núu vá dúcáⁿ cùu te cue landú‑yu‑áⁿ ǐo xica cùndecu‑güexi núú‑gǎ.
14 Porque o marido não crente é santificado no convívio da esposa, e a esposa não crente é santificada no convívio do marido crente. Se não fosse assim, os filhos de vocês seriam impuros; porém, agora, são santos.
15 Te núu ɨɨⁿ tée ñá túú sàndáá iní ñáhá xìi Xítohó Jesucrìstú cuìní‑dé daña tnàha‑dé ndɨhɨ ñadɨ̀hɨ́‑dé ñaha sàndáá iní ñáhá xìi Xítohó Jesucrìstú, te dɨu‑ni na càda‑dé nàcuáa sàni iní‑dé. Te dɨu‑ni ducaⁿ tùcu te núu ñadɨ̀hɨ́ ñaha ñá túú sàndáá iní ñáhá xìi Xítohó Jesucrìstú cuìní‑aⁿ daña‑aⁿ těe sàndáá iní ñáhá xìi‑gá, tée cùu yɨɨ‑aⁿ te dɨu‑ni na càda‑aⁿ nacuáa sàni iní‑aⁿ. Chi tée sàndáá iní ñáhá xìi Xítohó Jesucrìstú ñá túú tàú‑dé cada yica‑dě ñadɨ̀hɨ́‑dé cundecu ndɨhɨ ñaha‑aⁿ xìi‑dé te núu ñá túú cuìní‑aⁿ. Te dɨu‑ni ducaⁿ ñàdɨhɨ́ ñaha sàndáá iní ñáhá xìi‑gá ñá túú tàú‑aⁿ cada yica‑aⁿ cùndecu ndɨhɨ ñaha yɨɨ‑aⁿ xii‑aⁿ te núu ñá túú cuìní‑dé cundecu ndɨhɨ ñaha‑dě xii‑aⁿ, chi Yá Ndiǒxí cuìní‑gá sá ncháá nchòo ñáyiu ndècu ichi‑gá cundecu váha‑o vǎ nàá‑ó.
15 Mas, se o não crente quiser separar-se, que se separe. Em tais casos, não fica sujeito à servidão nem o irmão, nem a irmã; Deus chamou vocês para viverem em paz.
16 Chi cue tée sàndáá iní tnúhu Xítohó Jesucrìstú ñá túú cùtnuní iní‑güedé te núu ndacu‑güedé canu ichi‑güedé ñadɨ̀hɨ́‑güedé ichi‑gá àdi ñáhá te núu ñá túú sàndáá iní ñáhǎ‑yu xii‑gá, te ducaⁿ‑ni cuè ñáyiu dɨ̀hɨ́ sàndáá iní tnúhu Xítohó Jesucrìstú ñá túú cùtnuní iní‑yu te núu ndacú‑yu canu ichí‑yu yɨɨ́‑yu ichi‑gá àdi ñáhá te núu ñá túú sàndáá iní ñáhá‑güedě xii‑gá.
16 Pois você, ó mulher, como sabe se salvará o seu marido? Ou você, ó marido, como sabe se salvará a sua mulher?
17 Te duha na càchí tnúhu‑í xii‑ndo, nchaa chìuⁿ ní nduu táhú‑ndó nǔú Yǎ Ndiǒxí quídé‑ndó ndèé cútnàhá ní cáháⁿ ñáhá‑gǎ xii‑ndo nǐ natuha‑ndo ìchi‑gá te dɨu‑ni chìuⁿ‑áⁿ cada‑ndo cùndecu‑ndo. Te nchaa xichi núú tàcá ñáyiu dàcuaha tnúhu‑gá dɨu‑ni duha càháⁿ‑í dóho‑yu.
17 No mais, que cada um ande segundo o que o Senhor lhe concedeu, conforme Deus o chamou. É isto que ordeno em todas as igrejas.
18 Te nchaa cue tée ndècu señá ñɨɨ‑xi dàtná ní cachi ndíi Moìsés, cue tée ní cáháⁿ Yǎ Ndiǒxí ndécú ìchi‑gá, te dɨu‑ni ducaⁿ cùnduu‑güedé cundecu‑güedé, te nchaa cue tée ñá túú ndècu señá ñɨɨ‑xi ní cáháⁿ‑gá cundecu ichi‑gá, dɨu‑ni ducaⁿ cùnduu‑güedé cundecu‑güedé vá cuǎha‑güedé sèñá ñɨɨ‑güedé.
18 Foi alguém chamado, estando circunciso? Não desfaça a circuncisão. Foi alguém chamado, estando incircunciso? Não se faça circuncidar.
19 Te ɨɨⁿ‑ni cùu‑xi cuéi na cuǎha‑o sèñá ñɨɨ‑o àdi vá cuǎha‑o. Te sá ǐo‑gá xíní ñùhu‑xi cada‑o xíǎⁿ cúú‑xí sǎ cádá‑ó nchàa nacuáa cuìní Yǎ Ndiǒxí.
19 A circuncisão, em si, não é nada; a incircuncisão também nada é, mas o que vale é guardar os mandamentos de Deus.
20 Chi xìni ñuhu‑xi sá cúndècu‑ni‑o datná ndécú‑ó cǔtnàhá ní cáháⁿ ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑o nǐ ngúndecu‑o ìchi‑gá.
20 Cada um permaneça na vocação em que foi chamado.
21 Te núu cùu‑ndo ñáyiu ñá túú tnàhí dàñá quee núú chíúⁿ pàtróóⁿ‑xi cútnàhá ní cáháⁿ ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑ndo, te ñá túú nǎ cani iní‑ndó, dico núu dàña ñaha patróóⁿ‑ndó quèe‑ndo núú chíúⁿ‑ndó te váha‑ni quee‑ndo nǔú chíúⁿ‑ndó.
21 Você foi chamado, sendo escravo? Não se preocupe com isso. Mas, se você ainda pode tornar-se livre, aproveite a oportunidade.
22 Te sátá nǐ cáháⁿ ñáhá Xǐtohó Jesucrìstú xii nchòhó ñáyiu ducaⁿ ñà túú tnàhí dàñá quee núú chíúⁿ pàtróóⁿ‑xi‑áⁿ, te ní cuu‑ndo dàtná ñáyiu dàñá quéé nǔú chíúⁿ pàtróóⁿ‑xi sá cúú‑xí‑gǎ, te ducaⁿ chi ñá túú‑gǎ ndécú‑ndó ìchi cuehé ichi duha. Te nchòhó ñáyiu dàñá quéé nǔú chíúⁿ pàtróóⁿ‑xi cùu‑ndo datná ñáyiu ñá túú tnàhí dàñá quee núú chíúⁿ pàtróóⁿ‑xi sá cúú‑xí Xǐtohó Jesucrìstú, te ducaⁿ chi xìnu cuechi‑ná‑ndó nǔú‑gǎ.
22 Pois quem foi chamado no Senhor, sendo escravo, é liberto que pertence ao Senhor. Do mesmo modo, quem foi chamado, sendo livre, é escravo de Cristo.
23 Te Yá Ndiǒxí ní nduu cuèndá ñáhá‑gǎ xii‑o chi Xítohó Jesucrìstú ní nacháhu‑gá nchaa yícá cuěchi‑o sǎ ndécú nǔú Yǎ Ndiǒxí ní cùu, te vá dáñá‑ndó sǎ tnàha ñáyiu‑ndo nàdatuhú iní ñáhǎ‑yu xii‑ndo vǎ cúnú cuèchi‑ndo núú Xǐtohó Jesucrìstú nàcuáa tàú‑xi cunduu.
23 Vocês foram comprados por preço; não se tornem escravos de homens.
24 Te núu xíǎⁿ càchí tnúhu‑í xii nchaa nchòhó ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑í ichi Xítohó Jesucrìstú sá cúndècu‑ni‑ndo datná‑ni ndècu‑ndo ndéé cútnàhá ní cáháⁿ ñáhá‑gǎ xii‑ndo, te dɨu‑ni ducaⁿ cùndecu‑ndo ichi‑gá.
24 Irmãos, cada um permaneça diante de Deus na condição em que foi chamado.
25 Te càchí tnúhu tucu‑í xii‑ndo sǎ Xǐtohó Jesucrìstú ñá túú càchí tnúhu‑gá xii‑í nǔu nása cáháⁿ‑í cuèndá nchaa ñáyiu vátá tnǎndaha‑gá. Te duha sàni iní‑í cáháⁿ‑í cuèndá‑yu, te nchòhó cuu quɨ́ndáá iní‑ndó tnǔhu càháⁿ‑í chi Xítohó Jesucrìstú chíndèe chitúu ñaha‑gǎ xii‑í.
25 Com respeito às virgens, não tenho mandamento do Senhor, mas dou a minha opinião, como alguém que recebeu do Senhor a misericórdia de ser fiel.
26 Te yúhú càchí‑í sá sǎ cuèndá nchaa tnúndòho tnúhu ndàhú ìó ñuyíú‑a vitna, te váha‑gá sá ncháá ñǎyiu te núu nása xǐndecú‑yu te ducaⁿ‑ni na cùndecú‑yu.
26 Por causa da angustiosa situação presente, penso ser bom para o homem permanecer assim como está.
27 Te nchaa cue tée ndècu ñadɨhɨ́‑xi te ducaⁿ‑ni na cùndecu‑güedé ndɨhɨ́‑yu, te nchaa cue tée ñá túú ñàdɨhɨ́‑xi te ducaⁿ‑ni na cùnduu‑güedé vá ndúcú‑güedě ñadɨ̀hɨ́‑güedé.
27 Você tem esposa? Não procure separar-se. Você está solteiro? Não procure esposa.
28 Dico nchaa cue tée na ndùcu ñadɨhɨ́‑xi te ñá dɨ́ú ɨ̀ɨⁿ cuéchi cùu‑xi sá dúcáⁿ ná ndùcu‑güedé ñadɨ̀hɨ́‑güedé, te dɨu‑ni ducaⁿ cùu tucu cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ te núu na nìhí‑yu yɨɨ́‑yu chi ñá dɨ́ú ɨ̀ɨⁿ cuéchi cùu‑xi sá dúcáⁿ nǐhǐ‑yu yɨɨ́‑yu. Te núu cue tée na nìhí‑güedé ñadɨ̀hɨ́‑güedé te nándɨ ndohó‑yu cundecú‑yu ñuyíú‑a, te núu xíǎⁿ duha càháⁿ‑í cuèndá sá vǎ ndúcú‑güedě ñadɨ̀hɨ́‑güedé cuèndá sá vǎ ndóhǒ‑yu.
28 Mas, se você casar, não estará pecando. E também, se a virgem se casar, não estará pecando. Ainda assim, tais pessoas sofrerão angústia na carne, e eu gostaria de poupar vocês disso.
29 Te nchaa nchòhó ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑í ichi Xítohó Jesucrìstú na càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ ñǎ túú‑gǎ vài nduu cumání te quixi tucu Xítohó Jesucrìstú, núu xíǎⁿ xíní ñùhu‑xi sá ndèé vitna ngüíta nchaa cue tée ndècu ñadɨhɨ́‑xi cada‑güedé chìuⁿ Xítohó Jesucrìstú, te cada‑güedé dàtná sá ñà túú ñàdɨhɨ́‑güedé.
29 Mas isto digo, irmãos: o tempo se abrevia. Por isso, de agora em diante, não só os casados sejam como se não fossem casados,
30 Te nchaa ñáyiu ndɨ̀hú iní‑xi te na càda‑ní‑yu sá ñà túú ndɨ̀hú iní‑yu cadá‑yu chìuⁿ Yá Ndiǒxí. Te nchaa ñáyiu cùdɨ́ɨ́ ìní‑xi te na càda‑ní‑yu sá ñà túú cùdɨ́ɨ́ ìní‑yu cadá‑yu chìuⁿ‑gá, te nchaa ñáyiu ndècu ndɨhɨ nándɨ sá ndécú ndɨ̀hɨ te na càda‑ní‑yu sá ñà túú nǎ ndécú ndɨ̀hɨ́‑yu cadá‑yu chìuⁿ‑gá.
30 mas também os que choram, como se não chorassem; os que se alegram, como se não se alegrassem; os que compram, como se nada possuíssem;
31 Te nchaa ñáyiu nèhe chiuⁿ nchaa sá ìó ñuyíú‑a te na càda‑ní‑yu cuèndá sá ñà túú nǎ néhé chìúⁿ‑yu cadá‑yu chìuⁿ Yá Ndiǒxí, chi nchaa sá ìó ñuyíú‑a sa ñùhu‑xi ichi cuáháⁿ‑xi núú ndɨ́hɨ́ nìhnu‑xi.
31 e os que se utilizam deste mundo, como se não fizessem uso dele. Porque a aparência deste mundo passa.
32 Te cuìní‑í sá vǎ cúhúⁿ ìní‑ndó nǎndɨ sá ìó ñuyíú‑a, te ni ñà túú tnàhí ná cani iní‑ndó cùndecu‑ndo, chi nchaa cue tée ndècu ichi Xítohó Jesucrìstú xǐndecu mee ío ñùhu iní‑güedé cada‑güedé chìuⁿ‑gá nàcuáa cudɨ̀u‑güedé núú‑gǎ.
32 O que eu realmente quero é que vocês fiquem livres de preocupações. Quem não é casado cuida das coisas do Senhor, de como agradar ao Senhor.
33 Te nchaa cue tée sa ndècu ñadɨhɨ́‑xi cue tée ndècu ichi‑gá ñùhu iní‑güedé nàcuáa cada‑güedé cundecu‑güedé ñuyíú‑a cuèndá ducaⁿ cùdɨu‑güedé núú ñadɨ̀hɨ́‑güedé.
33 Mas o que se casou cuida das coisas do mundo, de como agradar à esposa,
34 Te dɨu‑ni ducaⁿ cùu tucu cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ chi ñá túú ɨ̀ɨⁿ‑ni cuu ñáyiu sa ndècu yɨɨ‑xi ndɨhɨ ñáyiu vátá cúndècu‑gá yɨɨ‑xi, chi ñáyiu ndècu ichi Xítohó Jesucrìstú ñá túú ndèca tée ío ñùhu iní‑yu cadá‑yu chìuⁿ‑gá nàcuáa nɨhìí nɨ́ ndúǔ‑yu cundecu yɨñùhú‑yu núú Yǎ Ndiǒxí, dico cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ ndécá těe ndècu ichi‑gá ío ñùhu iní‑yu nàcuáa cundecú‑yu ñuyíú‑a cuèndá cudɨ̀ú‑yu núú yɨɨ́‑yu.
34 e assim está dividido. Também a mulher, tanto a viúva como a virgem, cuida das coisas do Senhor, para ser santa, assim no corpo como no espírito. Mas a mulher casada se preocupa com as coisas do mundo, de como agradar ao marido.
35 Te duha càháⁿ‑í cuèndá cúú‑xí ɨ̀ɨⁿ sá vǎha xii‑ndo, te cudɨ̀u núú tnáhá‑ndó, te cuu‑ndo ñǎyiu cada ndáá núú Xǐtohó Jesucrìstú, te mee‑ni‑gǎ cuhuⁿ iní‑ndó. Te ñá dɨ́ú sǎ dúhá càháⁿ‑í te quìde yica‑í sá cádá‑ndó nàcuáa càháⁿ‑í.
35 Digo isto para o próprio bem de vocês, não para impor limitações, mas tendo em vista o que é decente e para que vocês possam se consagrar ao Senhor, sem distração alguma.
36 Te núu ìó dava‑ndo sàni iní‑ndó sǎ ñà túú ndùu váha‑xi sá ǐo cuu sacuéhé děhe yoco‑ndo cùndecú‑yu ña, te núu sàni iní‑ndó sǎ vǎha‑gá candecá‑yu tée te cada‑ndo nàcuáa sàni iní‑ndó, chi ñá dɨ́ú ɨ̀ɨⁿ cuéchi cùu‑xi.
36 Mas, se alguém julga que trata de modo impróprio a sua virgem, se ela tiver passado a flor da idade, e se as circunstâncias o exigem, faça o que quiser; não peca; que casem.
37 Te núu dava‑ndo ndècu déhe yoco‑ndo, te vá yǒo ɨɨⁿ cada yica ñàha xii‑ndo sá cándècá‑yu tée. Te núu mee‑ndo sàni váha iní‑ndó nàcuáa cada‑ndo, te núu vá dásáⁿ‑ndó děhe yoco‑ndo càndeca ñaha tée te quìde váha‑ndo sǎ dúcáⁿ quìde‑ndo.
37 Contudo, aquele que está firme em seu coração e não se sente obrigado, mas tem domínio sobre a sua própria vontade e resolveu em seu coração conservar virgem a jovem, fará bem.
38 Te nchaa ñáyiu dàsaⁿ déhe yoco‑xi càndeca ñaha tée te váha‑ni quìdé‑yu, te nchaa ñáyiu ñá túú dàsaⁿ déhe yoco‑xi càndeca ñaha tée te váha‑gá tucu quìdé‑yu sá dúcáⁿ quìdé‑yu.
38 Por isso, quem casa com a sua virgem faz bem; quem não casa faz melhor.
39 Te nchaa ñáyiu dɨ̀hɨ́ ndécú yɨ̀ɨ‑xi xini ñuhu‑xi sá cúndècu‑ní‑yu ndɨhɨ yɨɨ́‑yu nɨni ndècu vívú‑güedě chi ducaⁿ càháⁿ tnúhu sá dánèhé ñáhá xìi‑o nacuáa cada‑o cùndecu‑o, dico núu na cùú‑güedé te cuu naquehéⁿ‑yu ɨngá tée candecá‑yu dìcó‑ni sá dɨ̀u‑ni tée ndècu ichi Xítohó Jesucrìstú.
39 A mulher está ligada ao seu marido enquanto ele viver. Mas, se o marido morrer, ela fica livre para casar com quem quiser, mas somente no Senhor.
40 Te yúhú sání ìní‑í sá ǐo‑gá váha cundecú‑yu te núu vá nándùcú‑yu ɨngá tée candecá‑yu, te duha càháⁿ‑í chi Espíritú Yǎ Ndiǒxí ducaⁿ dàcahu iní ñáhá‑xí xìi‑í cáháⁿ‑í.
40 Porém, ela será mais feliz se permanecer viúva, segundo a minha opinião; e penso que também eu tenho o Espírito de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.