1 Coríntios 7
Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs ACF
1 Te ní quexìo tutú sá nǐ dáquíxí‑ndó ndàha‑í, te vitna na càchí tnúhu‑í xii‑ndo cuèndá tnúhu càháⁿ‑ndó nǔú tùtú‑ndó. Te váha cada‑xi te núu vá cándèca tée ñadɨ̀hɨ́, te ducaⁿ‑ni vǎha cada‑xi te núu ñáyiu dɨ̀hɨ́ vá cándècá‑yu tée.
1 Ora, quanto às coisas que me escrevestes, bom seria que o homem não tocasse em mulher;
2 Te dìcó‑ni sá nǔu ducaⁿ na càda‑ndo te dava‑ndo càni iní‑ndó cùndecu‑ndo ichi dɨ́ɨ́ ìní. Núu xíǎⁿ xíní ñùhu‑xi sá ncháá cuè tée ndɨ dɨ́ɨ́ⁿ cùndecu ñadɨhɨ́‑güedé, te ducaⁿ‑ni tùcu nchaa cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ ndɨ dɨ́ɨ́ⁿ cùndecu yɨɨ́‑yu.
2 Mas, por causa da fornicação, cada um tenha a sua própria mulher, e cada uma tenha o seu próprio marido.
3 Te càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ ncháá cuè tée vá cúú càchí‑güedé sá vǎ cúú cǎháⁿ ndɨhɨ‑güedé ñadɨ̀hɨ́‑güedé, te dɨu‑ni ducaⁿ cuè ñáyiu dɨ̀hɨ́ tucu, vá cúú càchí‑yu sá vǎ cúú cǎháⁿ ndɨhɨ́‑yu yɨɨ́‑yu.
3 O marido pague à mulher a devida benevolência, e da mesma sorte a mulher ao marido.
4 Te nchaa cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ chi ñá dɨ́ú mèe‑ní‑yu cùu cuendá‑yu yɨquɨ cùñú‑yu chi tnàhá cúú cuèndá yɨɨ́‑yu, te ducaⁿ‑ni nchàa cue tée tucu chi ñá dɨ́ú‑ní mèe‑güedé cúú cuèndá‑güedé yɨquɨ cùñú‑güedé chi tnàhá cúú cuèndá cue ñadɨ̀hɨ́‑güedé.
4 A mulher não tem poder sobre o seu próprio corpo, mas tem-no o marido; e também da mesma maneira o marido não tem poder sobre o seu próprio corpo, mas tem-no a mulher.
5 Te cue tée vá cúú càchí‑güedé sá vǎ cúú cǎháⁿ ndɨhɨ‑güedé ñadɨ̀hɨ́‑güedé. Te ni cuè ñáyiu dɨ̀hɨ́ vá cúú càchí‑yu sá vǎ cúú càháⁿ ndɨhɨ́‑yu yɨɨ́‑yu. Àdi te núu ní ndatnúhu‑yu sá vǎ dúcáⁿ càdá‑yu ɨɨⁿ ǔú nduu cuèndá sá cuìní‑yu ío cáháⁿ ndɨhɨ́‑yu Yá Ndiǒxí, dico nà yáha núu ná daha nduu ducaⁿ nǐ ndatnúhu‑yu sá vǎ dúcáⁿ càdá‑yu te naníhí tnáhá tùcú‑yu, chi núu ñáhá te cudana te vá cuácàhnu iní‑yu te sácuíhná dacàháⁿ ñáhá‑xí xìí‑yu cadá‑yu sá ñà túú tàú‑yu cadá‑yu.
5 Não vos priveis um ao outro, senão por consentimento mútuo por algum tempo, para vos aplicardes ao jejum e à oração; e depois ajuntai-vos outra vez, para que Satanás não vos tente pela vossa incontinência.
6 Te tnúhu càháⁿ‑í‑a quèe‑xi sá těe ndɨhɨ ñadɨ̀hɨ́ cuu candeca tnàhá‑yu dico ñá túú quìde yica‑í sá dúcáⁿ càdá‑yu.
6 Digo, porém, isto como que por permissão e não por mandamento.
7 Te yúhú sání ìní‑í sá nǔu dìcó sá cúú te nchaa‑ndo cùndecu‑ndo datná ndécù‑í, dico ñáhá chi mee Yǎ Ndiǒxí ní cachí‑gá nàcuáa nduu táhú‑ó ɨ̀ɨⁿ ɨɨⁿ‑o cundecu‑o, chi dava‑o nǐ cutáhú‑ó nǔú‑gǎ sá cúndècu ñadɨhɨ́‑ó te dava‑o ñǎhá.
7 Porque quereria que todos os homens fossem como eu mesmo; mas cada um tem de Deus o seu próprio dom, um de uma maneira e outro de outra.
8 Te càchí tnúhu‑í xii nchòhó cue tée vátá nìhí‑gá ñadɨ̀hɨ́‑xi sá vǎha‑gá sá nǔu vá cúndècu ñadɨhɨ́‑ndó dàtná yúhú. Te ducaⁿ‑ni nchòhó cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ ñáyiu vátá nìhí‑gá yɨɨ‑xi sá vǎha‑gá sá nǔu vá cúndècu yɨɨ‑ndo. Te dɨu‑ni duha càháⁿ‑í sá cúú‑xí nchàa nchohó ñáyiu dɨ̀hɨ́ ní quendóo quèé sá vǎha‑gá sá nǔu vá cándèca‑gá‑ndó těe.
8 Digo, porém, aos solteiros e às viúvas, que lhes é bom se ficarem como eu.
9 Te càchí tnúhu‑í xii nchaa‑ndo sǎ nǔu xìto‑ndo sá vǎ cúndèe iní‑ndó cùndecu mee‑ndo te váha‑gá sá nǔu tnándaha‑ndo, te ñá dɨ́ú sǎ méé‑ní càni cuehé cani duha iní‑ndó cùndecu‑ndo.
9 Mas, se não podem conter-se, casem-se. Porque é melhor casar do que abrasar-se.
10 Te nchaa nchòhó ñáyiu sa ní tnándaha càháⁿ‑í dóho‑ndo, te ñá dɨ́ú mèe‑í duha càhu iní‑í càháⁿ‑í dóho‑ndo chi Xítohó Jesucrìstú ducaⁿ dàcahu iní ñáhá‑gǎ xii‑í, chi mee‑gǎ cuìní‑gá cada‑ndo nàcuáa na càháⁿ‑í‑a. Te nchaa nchòhó cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ càháⁿ‑í dóho‑ndo sǎ vǎ dáñá‑ndó yɨ̀ɨ‑ndo.
10 Todavia, aos casados mando, não eu mas o Senhor, que a mulher não se aparte do marido.
11 Te núu ìó dava‑ndo sà ní dáñá‑ndó yɨ̀ɨ‑ndo, te xìni ñuhu‑xi sá vǎ cándèca‑gá‑ndó těe, chi cundecu mee‑nǎ‑ndó àdi núu ñáhá te naqueheⁿ tucu‑ndo těe ní cuu yɨɨ‑ndo. Te nchaa nchòhó cue tée ndècu ñadɨhɨ́‑xi càháⁿ‑í dóho‑ndo sǎ vǎ dáñá‑ndó ñǎyiu cùu ñadɨhɨ́‑ndó.
11 Se, porém, se apartar, que fique sem casar, ou que se reconcilie com o marido; e que o marido não deixe a mulher.
12 Te tnúhu na càháⁿ‑í‑a cùu‑xi sá nǐ sani iní méè‑í te ñá dɨ́ú tnǔhu sá nǐ cachí Xítohó Jesucrìstú cáháⁿ‑í cúú‑xí. Te núu dava nchòhó cue tée ndècu ichi Xítohó Jesucrìstú ndécá‑ndó ñǎyiu dɨ̀hɨ́ ñáyiu ñá túú ndècu ichi‑gá, te vá dáñá‑ndǒ‑yu te núu cùu váha iní‑yu ndèca ñahá‑yu xii‑ndo.
12 Mas aos outros digo eu, não o Senhor: Se algum irmão tem mulher descrente, e ela consente em habitar com ele, não a deixe.
13 Te núu dava nchòhó cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ ñáyiu ndècu ichi Xítohó Jesucrìstú ndécá‑ndó cuè tée ñá túú ndècu ichi‑gá te vá dáñá‑ndó‑güedě te núu cùu váha iní‑güedé ndécá ñàha‑güedé xii‑ndo.
13 E se alguma mulher tem marido descrente, e ele consente em habitar com ela, não o deixe.
14 Te núu ɨɨⁿ tée ñá túú sàndáá iní‑dé Xítohó Jesucrìstú te ñadɨ̀hɨ́‑dé sàndáá iní ñáhá‑áⁿ xìi‑gá, te tée‑áⁿ nǐ cuu‑dé ɨɨⁿ tée sa ní cuyatni tnahá tnúhu ndɨhɨ ñaha xìi‑gá sá cuèndá ñadɨ̀hɨ́‑dé. Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu tucu ñadɨhɨ́ ñá túú sàndáá iní ñáhá xìi Xítohó Jesucrìstú te yɨɨ‑aⁿ sàndáá iní ñáhá‑dě xii‑gá, te ñaha‑áⁿ sa ní cuyatni tnahá tnúhu‑aⁿ ndɨhɨ‑gá sá cuèndá yɨɨ‑aⁿ, te dɨu‑ni ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu cue landú‑yu chi sa ní cuyatni tnahá tnúhu‑güexi ndɨhɨ‑gá. Te núu vá dúcáⁿ cùu te cue landú‑yu‑áⁿ ǐo xica cùndecu‑güexi núú‑gǎ.
14 Porque o marido descrente é santificado pela mulher; e a mulher descrente é santificada pelo marido; de outra sorte os vossos filhos seriam imundos; mas agora são santos.
15 Te núu ɨɨⁿ tée ñá túú sàndáá iní ñáhá xìi Xítohó Jesucrìstú cuìní‑dé daña tnàha‑dé ndɨhɨ ñadɨ̀hɨ́‑dé ñaha sàndáá iní ñáhá xìi Xítohó Jesucrìstú, te dɨu‑ni na càda‑dé nàcuáa sàni iní‑dé. Te dɨu‑ni ducaⁿ tùcu te núu ñadɨ̀hɨ́ ñaha ñá túú sàndáá iní ñáhá xìi Xítohó Jesucrìstú cuìní‑aⁿ daña‑aⁿ těe sàndáá iní ñáhá xìi‑gá, tée cùu yɨɨ‑aⁿ te dɨu‑ni na càda‑aⁿ nacuáa sàni iní‑aⁿ. Chi tée sàndáá iní ñáhá xìi Xítohó Jesucrìstú ñá túú tàú‑dé cada yica‑dě ñadɨ̀hɨ́‑dé cundecu ndɨhɨ ñaha‑aⁿ xìi‑dé te núu ñá túú cuìní‑aⁿ. Te dɨu‑ni ducaⁿ ñàdɨhɨ́ ñaha sàndáá iní ñáhá xìi‑gá ñá túú tàú‑aⁿ cada yica‑aⁿ cùndecu ndɨhɨ ñaha yɨɨ‑aⁿ xii‑aⁿ te núu ñá túú cuìní‑dé cundecu ndɨhɨ ñaha‑dě xii‑aⁿ, chi Yá Ndiǒxí cuìní‑gá sá ncháá nchòo ñáyiu ndècu ichi‑gá cundecu váha‑o vǎ nàá‑ó.
15 Mas, se o descrente se apartar, aparte-se; porque neste caso o irmão, ou irmã, não está sujeito à servidão; mas Deus chamou-nos para a paz.
16 Chi cue tée sàndáá iní tnúhu Xítohó Jesucrìstú ñá túú cùtnuní iní‑güedé te núu ndacu‑güedé canu ichi‑güedé ñadɨ̀hɨ́‑güedé ichi‑gá àdi ñáhá te núu ñá túú sàndáá iní ñáhǎ‑yu xii‑gá, te ducaⁿ‑ni cuè ñáyiu dɨ̀hɨ́ sàndáá iní tnúhu Xítohó Jesucrìstú ñá túú cùtnuní iní‑yu te núu ndacú‑yu canu ichí‑yu yɨɨ́‑yu ichi‑gá àdi ñáhá te núu ñá túú sàndáá iní ñáhá‑güedě xii‑gá.
16 Porque, de onde sabes, ó mulher, se salvarás teu marido? ou, de onde sabes, ó marido, se salvarás tua mulher?
17 Te duha na càchí tnúhu‑í xii‑ndo, nchaa chìuⁿ ní nduu táhú‑ndó nǔú Yǎ Ndiǒxí quídé‑ndó ndèé cútnàhá ní cáháⁿ ñáhá‑gǎ xii‑ndo nǐ natuha‑ndo ìchi‑gá te dɨu‑ni chìuⁿ‑áⁿ cada‑ndo cùndecu‑ndo. Te nchaa xichi núú tàcá ñáyiu dàcuaha tnúhu‑gá dɨu‑ni duha càháⁿ‑í dóho‑yu.
17 E assim cada um ande como Deus lhe repartiu, cada um como o Senhor o chamou. É o que ordeno em todas as igrejas.
18 Te nchaa cue tée ndècu señá ñɨɨ‑xi dàtná ní cachi ndíi Moìsés, cue tée ní cáháⁿ Yǎ Ndiǒxí ndécú ìchi‑gá, te dɨu‑ni ducaⁿ cùnduu‑güedé cundecu‑güedé, te nchaa cue tée ñá túú ndècu señá ñɨɨ‑xi ní cáháⁿ‑gá cundecu ichi‑gá, dɨu‑ni ducaⁿ cùnduu‑güedé cundecu‑güedé vá cuǎha‑güedé sèñá ñɨɨ‑güedé.
18 É alguém chamado, estando circuncidado? fique circuncidado. É alguém chamado estando incircuncidado? não se circuncide.
19 Te ɨɨⁿ‑ni cùu‑xi cuéi na cuǎha‑o sèñá ñɨɨ‑o àdi vá cuǎha‑o. Te sá ǐo‑gá xíní ñùhu‑xi cada‑o xíǎⁿ cúú‑xí sǎ cádá‑ó nchàa nacuáa cuìní Yǎ Ndiǒxí.
19 A circuncisão é nada e a incircuncisão nada é, mas, sim, a observância dos mandamentos de Deus.
20 Chi xìni ñuhu‑xi sá cúndècu‑ni‑o datná ndécú‑ó cǔtnàhá ní cáháⁿ ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑o nǐ ngúndecu‑o ìchi‑gá.
20 Cada um fique na vocação em que foi chamado.
21 Te núu cùu‑ndo ñáyiu ñá túú tnàhí dàñá quee núú chíúⁿ pàtróóⁿ‑xi cútnàhá ní cáháⁿ ñáhá Yǎ Ndiǒxí xii‑ndo, te ñá túú nǎ cani iní‑ndó, dico núu dàña ñaha patróóⁿ‑ndó quèe‑ndo núú chíúⁿ‑ndó te váha‑ni quee‑ndo nǔú chíúⁿ‑ndó.
21 Foste chamado sendo servo? não te dê cuidado; e, se ainda podes ser livre, aproveita a ocasião.
22 Te sátá nǐ cáháⁿ ñáhá Xǐtohó Jesucrìstú xii nchòhó ñáyiu ducaⁿ ñà túú tnàhí dàñá quee núú chíúⁿ pàtróóⁿ‑xi‑áⁿ, te ní cuu‑ndo dàtná ñáyiu dàñá quéé nǔú chíúⁿ pàtróóⁿ‑xi sá cúú‑xí‑gǎ, te ducaⁿ chi ñá túú‑gǎ ndécú‑ndó ìchi cuehé ichi duha. Te nchòhó ñáyiu dàñá quéé nǔú chíúⁿ pàtróóⁿ‑xi cùu‑ndo datná ñáyiu ñá túú tnàhí dàñá quee núú chíúⁿ pàtróóⁿ‑xi sá cúú‑xí Xǐtohó Jesucrìstú, te ducaⁿ chi xìnu cuechi‑ná‑ndó nǔú‑gǎ.
22 Porque o que é chamado pelo Senhor, sendo servo, é liberto do Senhor; e da mesma maneira também o que é chamado sendo livre, servo é de Cristo.
23 Te Yá Ndiǒxí ní nduu cuèndá ñáhá‑gǎ xii‑o chi Xítohó Jesucrìstú ní nacháhu‑gá nchaa yícá cuěchi‑o sǎ ndécú nǔú Yǎ Ndiǒxí ní cùu, te vá dáñá‑ndó sǎ tnàha ñáyiu‑ndo nàdatuhú iní ñáhǎ‑yu xii‑ndo vǎ cúnú cuèchi‑ndo núú Xǐtohó Jesucrìstú nàcuáa tàú‑xi cunduu.
23 Fostes comprados por bom preço; não vos façais servos dos homens.
24 Te núu xíǎⁿ càchí tnúhu‑í xii nchaa nchòhó ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑í ichi Xítohó Jesucrìstú sá cúndècu‑ni‑ndo datná‑ni ndècu‑ndo ndéé cútnàhá ní cáháⁿ ñáhá‑gǎ xii‑ndo, te dɨu‑ni ducaⁿ cùndecu‑ndo ichi‑gá.
24 Irmãos, cada um fique diante de Deus no estado em que foi chamado.
25 Te càchí tnúhu tucu‑í xii‑ndo sǎ Xǐtohó Jesucrìstú ñá túú càchí tnúhu‑gá xii‑í nǔu nása cáháⁿ‑í cuèndá nchaa ñáyiu vátá tnǎndaha‑gá. Te duha sàni iní‑í cáháⁿ‑í cuèndá‑yu, te nchòhó cuu quɨ́ndáá iní‑ndó tnǔhu càháⁿ‑í chi Xítohó Jesucrìstú chíndèe chitúu ñaha‑gǎ xii‑í.
25 Ora, quanto às virgens, não tenho mandamento do Senhor; dou, porém, o meu parecer, como quem tem alcançado misericórdia do Senhor para ser fiel.
26 Te yúhú càchí‑í sá sǎ cuèndá nchaa tnúndòho tnúhu ndàhú ìó ñuyíú‑a vitna, te váha‑gá sá ncháá ñǎyiu te núu nása xǐndecú‑yu te ducaⁿ‑ni na cùndecú‑yu.
26 Tenho, pois, por bom, por causa da instante necessidade, que é bom para o homem o estar assim.
27 Te nchaa cue tée ndècu ñadɨhɨ́‑xi te ducaⁿ‑ni na cùndecu‑güedé ndɨhɨ́‑yu, te nchaa cue tée ñá túú ñàdɨhɨ́‑xi te ducaⁿ‑ni na cùnduu‑güedé vá ndúcú‑güedě ñadɨ̀hɨ́‑güedé.
27 Estás ligado à mulher? não busques separar-te. Estás livre de mulher? não busques mulher.
28 Dico nchaa cue tée na ndùcu ñadɨhɨ́‑xi te ñá dɨ́ú ɨ̀ɨⁿ cuéchi cùu‑xi sá dúcáⁿ ná ndùcu‑güedé ñadɨ̀hɨ́‑güedé, te dɨu‑ni ducaⁿ cùu tucu cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ te núu na nìhí‑yu yɨɨ́‑yu chi ñá dɨ́ú ɨ̀ɨⁿ cuéchi cùu‑xi sá dúcáⁿ nǐhǐ‑yu yɨɨ́‑yu. Te núu cue tée na nìhí‑güedé ñadɨ̀hɨ́‑güedé te nándɨ ndohó‑yu cundecú‑yu ñuyíú‑a, te núu xíǎⁿ duha càháⁿ‑í cuèndá sá vǎ ndúcú‑güedě ñadɨ̀hɨ́‑güedé cuèndá sá vǎ ndóhǒ‑yu.
28 Mas, se te casares, não pecas; e, se a virgem se casar, não peca. Todavia os tais terão tribulações na carne, e eu quereria poupar-vos.
29 Te nchaa nchòhó ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑í ichi Xítohó Jesucrìstú na càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ ñǎ túú‑gǎ vài nduu cumání te quixi tucu Xítohó Jesucrìstú, núu xíǎⁿ xíní ñùhu‑xi sá ndèé vitna ngüíta nchaa cue tée ndècu ñadɨhɨ́‑xi cada‑güedé chìuⁿ Xítohó Jesucrìstú, te cada‑güedé dàtná sá ñà túú ñàdɨhɨ́‑güedé.
29 Isto, porém, vos digo, irmãos, que o tempo se abrevia; o que resta é que também os que têm mulheres sejam como se não as tivessem;
30 Te nchaa ñáyiu ndɨ̀hú iní‑xi te na càda‑ní‑yu sá ñà túú ndɨ̀hú iní‑yu cadá‑yu chìuⁿ Yá Ndiǒxí. Te nchaa ñáyiu cùdɨ́ɨ́ ìní‑xi te na càda‑ní‑yu sá ñà túú cùdɨ́ɨ́ ìní‑yu cadá‑yu chìuⁿ‑gá, te nchaa ñáyiu ndècu ndɨhɨ nándɨ sá ndécú ndɨ̀hɨ te na càda‑ní‑yu sá ñà túú nǎ ndécú ndɨ̀hɨ́‑yu cadá‑yu chìuⁿ‑gá.
30 E os que choram, como se não chorassem; e os que folgam, como se não folgassem; e os que compram, como se não possuíssem;
31 Te nchaa ñáyiu nèhe chiuⁿ nchaa sá ìó ñuyíú‑a te na càda‑ní‑yu cuèndá sá ñà túú nǎ néhé chìúⁿ‑yu cadá‑yu chìuⁿ Yá Ndiǒxí, chi nchaa sá ìó ñuyíú‑a sa ñùhu‑xi ichi cuáháⁿ‑xi núú ndɨ́hɨ́ nìhnu‑xi.
31 E os que usam deste mundo, como se dele não abusassem, porque a aparência deste mundo passa.
32 Te cuìní‑í sá vǎ cúhúⁿ ìní‑ndó nǎndɨ sá ìó ñuyíú‑a, te ni ñà túú tnàhí ná cani iní‑ndó cùndecu‑ndo, chi nchaa cue tée ndècu ichi Xítohó Jesucrìstú xǐndecu mee ío ñùhu iní‑güedé cada‑güedé chìuⁿ‑gá nàcuáa cudɨ̀u‑güedé núú‑gǎ.
32 E bem quisera eu que estivésseis sem cuidado. O solteiro cuida das coisas do Senhor, em como há de agradar ao Senhor;
33 Te nchaa cue tée sa ndècu ñadɨhɨ́‑xi cue tée ndècu ichi‑gá ñùhu iní‑güedé nàcuáa cada‑güedé cundecu‑güedé ñuyíú‑a cuèndá ducaⁿ cùdɨu‑güedé núú ñadɨ̀hɨ́‑güedé.
33 Mas o que é casado cuida das coisas do mundo, em como há de agradar à mulher.
34 Te dɨu‑ni ducaⁿ cùu tucu cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ chi ñá túú ɨ̀ɨⁿ‑ni cuu ñáyiu sa ndècu yɨɨ‑xi ndɨhɨ ñáyiu vátá cúndècu‑gá yɨɨ‑xi, chi ñáyiu ndècu ichi Xítohó Jesucrìstú ñá túú ndèca tée ío ñùhu iní‑yu cadá‑yu chìuⁿ‑gá nàcuáa nɨhìí nɨ́ ndúǔ‑yu cundecu yɨñùhú‑yu núú Yǎ Ndiǒxí, dico cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ ndécá těe ndècu ichi‑gá ío ñùhu iní‑yu nàcuáa cundecú‑yu ñuyíú‑a cuèndá cudɨ̀ú‑yu núú yɨɨ́‑yu.
34 Há diferença entre a mulher casada e a virgem. A solteira cuida das coisas do Senhor para ser santa, tanto no corpo como no espírito; porém, a casada cuida das coisas do mundo, em como há de agradar ao marido.
35 Te duha càháⁿ‑í cuèndá cúú‑xí ɨ̀ɨⁿ sá vǎha xii‑ndo, te cudɨ̀u núú tnáhá‑ndó, te cuu‑ndo ñǎyiu cada ndáá núú Xǐtohó Jesucrìstú, te mee‑ni‑gǎ cuhuⁿ iní‑ndó. Te ñá dɨ́ú sǎ dúhá càháⁿ‑í te quìde yica‑í sá cádá‑ndó nàcuáa càháⁿ‑í.
35 E digo isto para proveito vosso; não para vos enlaçar, mas para o que é decente e conveniente, para vos unirdes ao Senhor sem distração alguma.
36 Te núu ìó dava‑ndo sàni iní‑ndó sǎ ñà túú ndùu váha‑xi sá ǐo cuu sacuéhé děhe yoco‑ndo cùndecú‑yu ña, te núu sàni iní‑ndó sǎ vǎha‑gá candecá‑yu tée te cada‑ndo nàcuáa sàni iní‑ndó, chi ñá dɨ́ú ɨ̀ɨⁿ cuéchi cùu‑xi.
36 Mas, se alguém julga que trata indignamente a sua virgem, se tiver passado a flor da idade, e se for necessário, que faça o tal o que quiser; não peca; casem-se.
37 Te núu dava‑ndo ndècu déhe yoco‑ndo, te vá yǒo ɨɨⁿ cada yica ñàha xii‑ndo sá cándècá‑yu tée. Te núu mee‑ndo sàni váha iní‑ndó nàcuáa cada‑ndo, te núu vá dásáⁿ‑ndó děhe yoco‑ndo càndeca ñaha tée te quìde váha‑ndo sǎ dúcáⁿ quìde‑ndo.
37 Todavia o que está firme em seu coração, não tendo necessidade, mas com poder sobre a sua própria vontade, se resolveu no seu coração guardar a sua virgem, faz bem.
38 Te nchaa ñáyiu dàsaⁿ déhe yoco‑xi càndeca ñaha tée te váha‑ni quìdé‑yu, te nchaa ñáyiu ñá túú dàsaⁿ déhe yoco‑xi càndeca ñaha tée te váha‑gá tucu quìdé‑yu sá dúcáⁿ quìdé‑yu.
38 De sorte que, o que a dá em casamento faz bem; mas o que não a dá em casamento faz melhor.
39 Te nchaa ñáyiu dɨ̀hɨ́ ndécú yɨ̀ɨ‑xi xini ñuhu‑xi sá cúndècu‑ní‑yu ndɨhɨ yɨɨ́‑yu nɨni ndècu vívú‑güedě chi ducaⁿ càháⁿ tnúhu sá dánèhé ñáhá xìi‑o nacuáa cada‑o cùndecu‑o, dico núu na cùú‑güedé te cuu naquehéⁿ‑yu ɨngá tée candecá‑yu dìcó‑ni sá dɨ̀u‑ni tée ndècu ichi Xítohó Jesucrìstú.
39 A mulher casada está ligada pela lei todo o tempo que o seu marido vive; mas, se falecer o seu marido fica livre para casar com quem quiser, contanto que seja no Senhor.
40 Te yúhú sání ìní‑í sá ǐo‑gá váha cundecú‑yu te núu vá nándùcú‑yu ɨngá tée candecá‑yu, te duha càháⁿ‑í chi Espíritú Yǎ Ndiǒxí ducaⁿ dàcahu iní ñáhá‑xí xìi‑í cáháⁿ‑í.
40 Será, porém, mais bem-aventurada se ficar assim, segundo o meu parecer, e também eu cuido que tenho o Espírito de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.